(14.40 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Potom je to také asi nutnost opatření a kompenzací z rezervy pro řešení krizových situací, aby bylo možno pomáhat obcím a krajům. Tady bych byl za to velice rád, protože ty kraje a obce to mají na svých bedrech, řeší to, řeší to velmi dobře a je nutno jim za to poděkovat, ale také jim bude asi nutné poslat nějaké peníze. A je třeba ty zdroje nějakým způsobem otevřít. Takže to je za mě.
A ještě jednou tedy na závěr: podpora prodloužení nouzového stavu ano, ale maximálně o 30 dnů. A na závěr bych vám chtěl ještě sdělit, že mám připraveno tříbodové doprovodné usnesení, ke kterému bych se ještě dodatečně přihlásil. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A váš příspěvek vyvolal přihlášku s přednostním právem. Jenom upozorním, že jednáme podle § 109m, čili jsme v jedné rozpravě a stejně tak nelze uplatňovat faktické. Tak to jenom k tomu, jak chcete načíst usnesení. A nyní s přednostním právem pan předseda Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já bych řekl, že projev mého ctěného předřečníka je bohužel přesnou ukázkou toho, proč vláda požádala o 58 dnů a ne o 30. Mluvil jste přibližně 20 minut, z toho k tomuto nouzovému stavu byly asi tak dvě až tři. Zbytek byla chvála vlády za to, jakým krásným způsobem, minulé vlády, zvládla koronavirovou krizi, vypočítávání všeho možného. Já se divím, že vás paní místopředsedkyně nevede k pořádku, ale rozumím její situaci. Protože to fakt není úplně jednoduché v této Sněmovně. Ale jestli ty debaty budou probíhat tímto způsobem, pak se fakt nedivme - když se absolutně nemluví k věci, absolutně nemluví k věci - tak se fakt nedivme, že vláda sama přichází s tím, že by to mohlo být 58 dní, které mi nepřipadají nad čarou. Já jsem se tady zatím nerozčiloval, protože na pana Okamuru jsme zvyklí a zbytek ostatních většinou se snažil držet tématu, které před námi bylo. Tento projev fakt nebyl o tématu, které před námi stojí.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: S přednostním právem chce zareagovat paní předsedkyně Schillerová, prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Já tedy budu reagovat na pana předsedu Bendu. Já si to vůbec nemyslím. Já jsem poslouchala velmi pečlivě projev svého vládního kolegy, on mluvil o krizovém plánu, zda je připraven, mluvil o tom, že chce načíst usnesení, mluvil o tom, jaká bude situace ve zdravotnictví. Tady jde spíš o to, že my nemáme, kdo by nám na to reagoval. To je ta horší situace. Ale fakt si nemyslím, že by nemluvil k věci. To tedy pozor. My jsme na to měli ráno poradu klubu, všichni mí kolegové, kteří vystoupí, a ještě jich tam je pár přihlášených, tak mají právě připraveno k věci, ke své odbornosti. Kolega Mašek je odborník směrem ke zdravotnictví, ale i k vnitru, a tak jak já jsem vnímala, tak o tom mluvil. Naprosto, to bych si dovolila tedy naprosto protestovat proti tomu, co bylo řečeno. Zatím z poslanců hnutí ANO nikdo nemluvil mimo mísu. Děkuji. (Tleskají někteří poslanci ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A tímto se vracíme do rozpravy k řádně přihlášeným a prosím, pane poslanče, pan poslanec Karel Rais je na řadě. Máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně Sněmovny, vážený pane místopředsedo vlády, vážení kolegové a kolegyně, ještě bych zareagoval na předcházející diskusi. Já bych byl docela rád, kdyby tady byl ministr školství, který asi má nějaké jednání, protože řadu věcí ten příspěvek obsahuje, dotazy směrem právě k tomu ministerstvu, jak za chvíli uvidíme.
Tak osobně jsem překvapen, že kolegové dnešní vládní koalice, kteří v minulém volebním období vystupovali s negativními poznámkami k délce nouzového stavu v období covidu, bez skrupulí požadují schválení ještě delšího časového intervalu nouzového stavu, než o který jsme žádali my. Použiji-li terminologie dnešní vládní garnitury z minulého období, pak vláda požaduje bianko šek do 31. května. Já osobně souhlasím s délkou toho mimořádného stavu, nouzového stavu, o jeden měsíc, tak jak řada mých kolegů. Proč? Když po měsíci zjistíme, že je potřeba plány a postupy Ministerstva školství a samozřejmě vlády jako celku upravit, máme další měsíce na změnu. Pokud vládě dovolíme delší časový interval pro nouzový stav a vláda nebude nic činit, anebo to bude činit špatně, Sněmovna nebude moci reagovat, pak to považuji za chybné.
Co se týká školství. Z mnoha neurčitých slibů, které jsou uvedeny v programovém prohlášení vlády, kde je uvedeno fakticky jediné konkrétní číslo, a to je navýšení průměrného platu pedagogickým pracovníkům - zde budu citovat: "Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20procentního podílu tarifních složek platu a jejich efektivní využívání." - tak je otázka, a myslím si, že pomalu už je více než čtvrtrok pryč, tak asi bychom docela rádi viděli nebo slyšeli nějakou představu, jak to v těchto složitých podmínkách vláda hodlá plnit. V tom programovém prohlášení nebyla a není zmínka o navýšení nepedagogických pracovníků, hospodářských pracovníků, administrativy a dalších - to už je moje tradiční poznámka - univerzitních akademických pracovníků.
Čili základní problém dnešního stavu, když vláda požaduje souhlas s prodloužením nouzového stavu, vidím v absenci jakékoli strategie rozvoje školství v podmínkách migrační vlny velkého rozsahu. Tohleto, kdyby tady byl pan ministr, tak bych to ještě jednou zopakoval. Protože si myslím, že to, že chybí strategie rozvoje školství v podmínkách migrační vlny, to považuji skutečně za velký nedostatek. A navážu teď na to, co říkal tady pan kolega přede mnou. Jestliže vláda do 31. 3. ústy pana Rakušana slíbila, že to předloží, tak to budu samozřejmě velmi rád, protože to si myslím, že je teď extrémně důležité. Jinak co se týká toho, že chybí strategie rozvoje Ministerstva školství a že není v tom programovém prohlášení vlády, to už jsem několikrát upozorňoval a už je mi trapné pořád mluvit o tom stejném.
Co budeme nebo nebudeme dělat v podmínkách hospodářského nerozvoje, kdy hospodářská krize je ovlivněna extrémním nárůstem cen energií základních surovin nezbytných pro výrobu, respektive pro kompletaci výrobků, kdy inflaci máme 12 až 15 % a tak dál, to jsou všecko věci, které si myslím nejenom Sněmovna, ale hlavně obyčejní lidé by velice rádi slyšeli, a možná taky řada z nich by se přestala bát. Anebo začala. Ani na tuto situaci vláda nepředkládá bohužel žádný recept. Navíc zde máme migrační vlnu, která zde ve střední Evropě hodně dlouho nebyla, a v této souvislosti je nutno znát vládní strategii jak krátkodobou, tak zejména dlouhodobou. Nejenom že nevíme, co se bude dít začátkem příštího školního roku, kdy bychom měli absorbovat desetitisíce dětí z Ukrajiny do pedagogického procesu, ale nevíme ani, co se bude dít v delším časovém rozměru. Problém absorpce ukrajinských dětí do dnes již přeplněných školek je na stole a vláda by měla představit své okamžité řešení, protože to situace vyžaduje. A v souvislosti s predikcí vývoje ve školství je nutné se též bavit i o finanční představě vlády. Jednoduše řečeno, kdo zaplatí vícenáklady mimo jiné i ve školství, které jsou spojeny s hospodářskou krizí a migrační vlnou a z větší části zatím jdou na vrub škol.
Z uvedeného vyplývá, že má cenu souhlasit s prodloužením nouzového stavu po dobu jednoho měsíce, ale ne déle. A v této době očekávám naprosto konstruktivní strategické materiály ministra a Ministerstva školství. Očekávám minimálně diskusi například formou kulatého stolu o variantním průběhu operativní strategie, která bude reagovat nejenom na prohlubující se hospodářskou krizi, ale která silně také ovlivní hospodaření jednotlivých škol a univerzit a která také bude reagovat na začlenění tisíce (tisíců?) ukrajinských dětí a studentů do středních a vysokých škol. Po diskusi se všemi stakeholdery resortu školství by mělo Ministerstvo školství prezentovat základní variantní plány ekonomického vývoje a řešení migrační vlny, začlenění uprchlíků. A na to si myslím, že jeden měsíc skutečně stačí. Děkuji vám za pozornost. ***
