(10.40 hodin)
(pokračuje Karel Tureček)
Já bych se chtěl tady přítomného pana ministra zemědělství zeptat, jestli počítá s tím a jestli tohleto téma se již diskutovalo a bude diskutovat na antibyrokratické komisi zřízené Ministerstvem zemědělství, a v případě, že se diskutovalo, jestli byly učiněny nějaké závěry a případně jaký bude postup Ministerstva zemědělství v reakci na tyto závěry antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství s cílem právě minimalizovat byrokratický dopad na zemědělskou prvovýrobu.
Druhou oblast, o které bych se chtěl zmínit, a je třeba počítat, že v oblasti fytosanitární i v oblasti nelegálního trhu, ať už s ochrannými či pomocnými prostředky na ochranu rostlin, dojde pravděpodobně za současné situace k zhoršení právě situace nelegálního trhu falzifikátů a těchto záležitostí. Já bych byl nerad, aby tento zákon postihoval zejména naše výrobce, producenty osiv a sadby. Ti byli zatíženi prakticky nadměrnou byrokracií, určitým znevýhodněním vůči kolegům ze zahraničí. A na druhé straně počítám, že s nárůstem důsledků potravinové krize v Evropě a i v celém světě dojde ke zvýšení tlaku v oblasti prodeje, distribuce nelegálních ochranných prostředků a pomocných prostředků na ochranu rostlin. Zároveň lze předpokládat, že i v důsledku krize v oblasti agrárního sektoru na Ukrajině a jeho dopadů vůbec na všechny rostlinné a živočišné komodity, v oblasti rostlinné dojde v rámci evropského prostoru k zvýšení tlaků, poptávkových tlaků po osivě a sadbě. A samozřejmě tady bude opět zasažena oblast dovozu, vývozu v rámci celé evropské osmadvacítky i necertifikované sadby a osiv. Takže mě tohleto velmi zajímá, jak je Ministerstvo zemědělství prakticky připraveno v oblasti fytosanitární působit na ochranu na jedné straně našich producentů osiv a sadby, tak aby nebyli vystaveni nepřiměřené a neférové konkurenci ze zahraničí, protože musíme počítat, že k tomuto tlaku v této oblasti dojde, a zároveň jak je Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státní rostlinolékařské správy připraveno nejenom ochraňovat domácí producenty osiv a sadby, ale ochraňovat zemědělské prvovýrobce proti zavlečení nebezpečných chorob a škůdců.
To si myslím, že je velká výzva, a v tomto směru musí prakticky fytosanitární dohled v rámci Ministerstva zemědělství posílit. Takže druhá otázka, a tímto se připojuji i k dotazům mých předřečníků na pana ministra zemědělství, je, jestli ministerstvo počítá eventuálně v budoucnu s novelizací tohoto zákona o rostlinolékařské péči, který by měl zahrnout jednak snížení administrativních nároků na zemědělskou prvovýrobu, zároveň aby ochraňoval naši zemědělskou prvovýrobu v oblasti fytosanitární a prakticky reagoval vůbec na situaci, ke které bezesporu dojde v oblasti celého evropského trhu, možná i světového trhu, bezesporu v oblasti pohybu osiv, sadby a i používání přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin.
Děkuji za pozornost a poprosím pana ministra o zodpovězení těchto dotazů.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, a v tuto chvíli opět konstatuji, že jsme v obecné rozpravě, a kdo další je přihlášen do obecné rozpravy, je pan poslanec Petr Bendl. Poprosím ho, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, kolegyně, kolegové, pane ministře. Já se pokusím být krátký. Chce se mi říct některé věci k připomenutí minulosti, protože tady to z debat vypadá, jak kdyby pan ministr vládl nebo byl ministrem už tak pět let, protože když voláme po odstranění byrokracie a o tom, jak je to špatné, a říkáme tady, jak pro české zemědělce zase uděláme něco špatného, tak jenom musím prostě připomenout, nedá mi to, že vážení kolegové, kteří tady přede mnou mluvili, už tady kopou do pana ministra, že mohli osm let tu situaci změnit. A to, že v situaci, ve které tady jsme, je samozřejmě z významné části dědictví, které přebíráme.
Ale abych byl objektivní, také musím připomenout, že návrh zákona, který tady je, vznikal určitě ne tři měsíce, pan ministr to potvrdí, ale spíše tak tři čtvrtě roku, to znamená, že je z velké části ještě dílem bývalého vedení Ministerstva zemědělství. A řadu těch věcí, a musím zase objektivně říct, reaguje na to, ten návrh zákona, na situace se škůdci, které jsme tady v minulém volebním období měli, a měli jsme jich vrchovatě oproti jindy. Nebyl to jenom hraboš, ale také bekyně, vlci, prase divoké a další, se kterými se budeme muset vypořádat, doufám v mysliveckém zákoně, brzy nebo minimálně aspoň v letošním roce, abychom situaci řešili.
Tady ten návrh zákon reaguje na hraboše polního a některé další situace, které v České republice v téhle oblasti máme. Bohužel asi nepůjde - ze zkušenosti víte, ti, kteří se v tom odborně pohybujete již delší dobu - není možné udělat tlustou čáru mezi kompetencí Ministerstva zdravotnictví (životního prostředí?) a kompetencí Ministerstva zemědělství, vždycky se to bude nějak prolínat. A my, co jsme byli v minulém volebním období v zemědělském výboru, jsme byli jednotní v tom, co jsme chtěli po Ministerstvu životního prostředí, ale Ministerstvo životního prostředí se k tomu zase stavělo úplně jinak, tak to jenom připomínám, že ta debata prostě nikdy není a nikdy nebude úplně jednoduchá. Bylo možné na přemnožení toho hraboše polního reagovat mnohem rychleji, daleko efektivněji, o tom jsem hluboce přesvědčený, ale Ministerstvu životního prostředí se nechtělo. Paní kolegyně Oborná to potvrdí zcela určitě, byť tady vyčítá panu ministrovi zemědělství, jak už je na to připravený, že už to určitě vymyslel. No, nemohl to vymyslet, protože známe kompetenční zákon a víme, že to je na základě komunikace mezi jednotlivými rezorty a ten rezortismus je někdy bohužel na škodu. V našem případě, v případě zákona o rostlinolékařské péči, tam patří ještě třetí ministerstvo, a to je Ministerstvo zdravotnictví. ***
