(9.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Další důležitou částí tohoto návrhu zákona je, že v reakci na Putinovu válku na Ukrajině rozšiřujeme podmínky odpočtu daně. Věnujeme se výdajům vynaloženým na peněžité dary, osvobození od daně z příjmů, a co je důležité, protože ten zákon před touto úpravou platil pouze pro členské země Evropské unie, to znamená Českou republiku a naše partnery z Evropské unie, tady rozšiřujeme vlastně stejnou možnost, aby jednak dary, které směřují na Ukrajinu, ukrajinskému státu, územněsprávním celkům a firmám - myslím, že je to správná reakce, to je druhá část toho zákona, a třetí se týká správních poplatků, které často musejí uprchlíci před válkou platit, a tady vlastně jenom dáváme možnost jednotlivým správním orgánům odpustit tento správní poplatek. My je neodpouštíme v tomto návrhu zákona, pouze dáváme možnost. U některých to smysl bezesporu dává, u některých budeme správní poplatky vybírat i nadále, ale rozhodne orgán, který ty správní poplatky vybírá.
Děkuji za pozornost a těším se na rozpravu.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení tohoto výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 173/1 a já nyní prosím, aby se slova ujal právě zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Michael Kohajda, a aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michael Kohajda: Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní ministryně, vážení ministři, dovolte mi jenom krátce informovat o projednávání tohoto návrhu zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace v rozpočtovém výboru. Jak tady pan ministr shrnul, ten zákon -nepředpokládám, že je potřeba, abych totéž opakoval - má řekl bych čtyři oblasti. Tři jsou daňové, jedna jsou správní poplatky. Chtěl bych zde informovat, že tedy stejně, jak už uvedl pan ministr, že dosud nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy do výboru, a rozpočtový výbor projednal tento materiál na své 10. schůzi dne 30. března 2022 a přijal k němu usnesení pod číslem 66, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s tímto vládním návrhem zákona vyslovila souhlas.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěla říct za hnutí ANO, že jsme podpořili mimořádné zařazení tohoto bodu na projednání do druhého čtení, protože si uvědomujeme jako hnutí ANO jeho důležitost. Mám za sebou jednání rozpočtového výboru, takže budu mít na pana ministra s dovolením nějaké dotazy, protože on nebyl na rozpočtovém výboru, ale určitě od pana náměstka dostal informace. Některé se týkají přímo tohoto tisku a některé bych ho chtěla zdvořile požádat, když jdou nad rámec toho tisku, zda by mohl na ně odpovědět, protože zazněly na rozpočtovém výboru.
V podstatě tento tisk podporujeme i z toho důvodu, že naše vláda, ta bývalá, měla podobnou úpravu u covidové pomoci, takže určitě to je věc, která je důležitá. Určitě ti lidé nejsou motivováni jenom ekonomicky, ale pokud chtějí dát dar, tak to tak cítí, nicméně když tady nějaká daňová úleva jde ruku v ruce, tak to určitě není špatné.
Já jsem tady tehdy vetovala projednání v devadesátce z toho důvodu, že jsem chtěla debatu na výboru, i z toho důvodu, abychom případně mohli ten návrh vylepšit, kdyby tam byly nějaké důvody pro vylepšení. Ale podpořili jsme zkrácení lhůty, proto jsme vlastně už dnes tady můžeme být, stejně tak jako jsme neměli žádný problém a zvedli jsme ruku pro dnešní projednání ve druhém čtení. Pozměňovací návrh nakonec podávat nebudeme po debatě, která proběhla na rozpočtovém výboru.
Já jsem se zajímala o to, proč ten tisk tak spěchá. Mluvila jsem i se zástupci Komory daňových poradců, když vlastně uplatňovat odečet od základu daně bude možné až v daňovém přiznání za rok 2022. Nicméně právě odpověď, kterou jsem dostala od expertů, to znamená od zástupců podnikatelských subjektů, je ta, že by měla být nějaká jistota, mělo by být najisto postaveno, jak to bude, protože když ty dary jsou vynakládány - ona ekonomika vždycky hraje roli, jsme v těžké době, takže si musíme přiznat, že samozřejmě když ta možnost tady bude, tak to na výši daru může mít vliv, což není nic proti ničemu, to já vůbec nekritizuji. Rozumím tomu, že chtějí podnikatelské subjekty mít jistotu.
Já bych měla dotaz, je to spíš dotaz politický než odborný, protože debata, která se tam vedla, byla ze strany zástupců Komory daňových poradců a myslím, že to zaznělo - teď si nejsem úplně jistá - i od zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Je politická otázka, kdy oni říkali, že je na hraně jakési nepřípustné diskriminace, kdy z daňového režimu jsou vyčleněni svobodní uprchlíci bez dětí, a to zvláště, když zohledníme, že celkovým záměrem má být co nejvíce uprchlíků zapojit - teď mluvím o osvobození, já jsem to možná neřekla v úvodu, osvobození od daně - zapojit je do pracovního procesu. Vím od zástupců Komory daňových poradců, že tam proběhla ještě nějaká mailová korespondence, že tam bylo vysvětlení ze strany expertů Ministerstva financí. Rozumím tomu vysvětlení, já jsem si ho přečetla, bylo mi zasláno. Přečetla jsem si ho, chápu to, že z nějakého kontextu sněmovního tisku se to dá dovodit, nicméně chtěla bych poprosit laskavě pana ministra, jestli by to tady mohl říct na mikrofon, abychom věděli, jak se to bude vlastně posuzovat a co je záměrem zákonodárce, aby to tady na mikrofon bylo najisto postaveno. A pak ještě tam zazněla jedna věc, která byla ze strany zástupce Komory daňových poradců označena jako důležitější, a to je otázka prokazování ze strany zaměstnavatele o tom, že jde o uprchlíka z Ukrajiny, na kterého se osvobození od daně vztahuje. A on tam vznesl - protože to je samozřejmě expert, který zastupuje roky x subjektů - proč by neměl stačit doklad, který je relevantní pro všechny ostatní oblasti života, to znamená v České republice třeba finanční příspěvek, cestování zdarma, zdravotní pojištění a podobně. To znamená, že ryze teoreticky mohou sice existovat případy, kdy daná osoba statut uprchlíka nebude mít, a přesto by osvobození mohla uplatnit, a tak dále, i když jde o raritní případy. On říká, že se setkával právě s dotazy - mě by to ani nenapadlo - ale setkával se s dotazy ze strany účetních, kteří říkají, že samozřejmě se za takového předpokladu, a tomu rozumím jako bývalý exekutivec, nedá vyloučit černý pasažér. To je jasné, ale ono prostě vždycky v tady těch situacích, když se kácí les, tak lítají třísky. Takže oni uvedli, že si neumějí představit, jak by měla mzdová účetní ještě dále prokazovat, že jde o ukrajinského uprchlíka, kdyby neměl statut uprchlíka. Takže jenom technicky jestli by mohl pan ministr se k tomu vyjádřit.
A nebudeme dávat pozměňovací návrh, protože jsem si vědoma nějakého vysvětlení a mělo by to být předmětem i takového společného koordinačního výboru, co bývá za účasti i zástupců Ministerstva financí, Komory daňových poradců a dalších expertů, to bývá pravidelně už po mnoho let, asi přes dvacet let, ale mělo by to být až v červnu. Takže to už doufám ten zákon bude dávno účinný.
Pak tam padlo vysvětlení, jenom bych zase poprosila, jestli pan ministr by se k tomu mohl vyjádřit - vysvětlilo se výkladově, že i dary, které směřují na velvyslanectví, jsou považovány a uznatelné jako dary podle tohoto zákona, protože velvyslanectví má statut Ukrajiny, takže to jsme si tam vysvětlili.
Pak prosím, a toto říkám otevřeně a upřímně, že to jde nad rámec této právní úpravy - zaznělo tam, že za naší vlády tehdy u darů z humanitární oblasti, to se týkalo covidu, jsem ještě vydávala osvobození od DPH, a znovu zaznělo, jestli toto bude zohledněno i v oblasti DPH u těchto humanitárních darů. ***
