(18.30 hodin)
(pokračuje Ondřej Babka)
Co se týče každoročních českých vědeckých expedicí, jejich logistika prozatím vždy závisela na logistice jiných zemí, například Argentiny nebo Chile. Z uvedeného vyplývá, že je velmi nepravděpodobné, aby Česká republika musela přijímat nápravné opatření za českého provozovatele, který by ho nepřijal. Navíc i kdyby k této situaci někdy v budoucnosti došlo, měla by Česká republika vůči provozovateli regres, takže by byl tento provozovatel byl povinen uhradit její náklady.
Za druhé se tento zákon věnuje ochraně fauny a flóry Antarktidy. S ohledem na nové poznatky v oblasti ochrany antarktické fauny a flóry byla na mezinárodní úrovni v roce 2009 přijata změna přílohy II o ochraně fauny a flóry Antarktidy. Změny této přílohy jsou spíše menší povahy, které nebudou mít významnější dopad. Jedná se o rozšíření ochrany explicitně i na bezobratlé, podrobnější úpravu zavlečení nepůvodních druhů a nemocí nebo zpřesnění vydávání povolení pro odběr vzorků pro zoologické zahrady. Dochází také ke zrušení některých dodatků přílohy a k vypuštění zvláštní ochrany všech druhů lachtanů rodu Arctocephalus, v souvislosti s čímž je potřeba novelizovat vnitrostátní úpravu, která by v této oblasti neměla být přísnější než úprava mezinárodní. Samozřejmě předpokládáme, že bude seznam zvláště chráněných druhů upraven v prováděcí vyhlášce, aby nebylo nutné zákon o Antarktidě znovu novelizovat pouze z tohoto důvodu. Příloha II tedy se týká zejména rozšíření ochrany explicitně o bezobratlé.
A za třetí se tento zákon věnuje regulaci cestovního ruchu, kde Madridský protokol uvádí, že Antarktida je přírodní rezervace, která je zasvěcena míru a vědě. Ostatní činnosti v Antarktidě je potřeba regulovat, jelikož všechny smluvní strany mají zájem na tom, aby byl tento křehký ekosystém chráněn. V posledních letech se v Antarktidě extrémně zvýšil cestovní ruch a uvádí se, že počet turistů byl v sezoně 2014 a 2015 celkem 36 700, zatímco v sezoně 2018 a 2019 až 55 000. Tato turistická činnost má samozřejmě dopady na tamní ekosystém a z tohoto důvodu je potřeba se zabývat touto problematikou a přijímat přísnější regulaci, jejíž cílem by měla být všestranná ochrana životního prostřední Antarktidy.
Tato právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona. Právní úprava, jež je obsažena v návrhu novelizačního předpisu, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, z hlediska principu rovnosti je neutrální, nemá bezprostřední ani sekundární dopady a nevede k diskriminaci ani jednoho z pohlaví.
Jak už tady řekla paní ministryně, Ministerstvo životního prostředí bude vydávání všech povolení dojednávat s Ministerstvem zahraničních věcí. Tato úprava nemá vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a nevyvolá ani žádné dopady na podnikatelské prostředí ani žádné sociální dopady.
A to, proč bychom měli tuto úpravu přijmout, je hlavně z důvodu, že je nutné ji implementovat do vnitrostátního právního řádu České republiky, včetně již zmíněné přílohy II a přílohy VI a dalších právních aktů přijatých v rámci smlouvy o Antarktidě. Jak už jsem zmínil, Česká republika je navíc jedním ze smluvních států, které mají takzvaný konzultativní status, a těchto států je v současné době pouze 29. Patří mezi ně například USA, Rusko, Čína, Indie, Brazílie, Spojené království, Francie, Německo a také tedy Česká republika. Tyto státy mají hlasovací právo a tím mohou zásadně ovlivňovat veškeré antarktické záležitosti. Z tohoto důvodu je přijetí navrhované úpravy zákona včetně právě ratifikací i změn přílohy II a VI pro nás jako Sněmovnu klíčové. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. To bylo úvodní slovo zpravodaje. My jsme se vystřídali v řízení schůze, takže vám všem přeji hezký podvečer.
Než budeme pokračovat, tak si dovolím omluvit pana poslance Kohajdu, a to z dnešního jednání v čase mezi 16. a 18. hodinou z pracovních důvodů.
A ještě si dovoluji oznámit, že já osobně hlasuji dnes s náhradní kartou číslo 33.
Budeme pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se mi hlásí pan předseda Fiala. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, předstupuji před vás s takovou prosbou. Chci vás požádat asi o 30 minut přestávky na jednání klubu hnutí SPD, protože nám začíná ještě další program v 19 hodin a potřebovali bychom se na to poradit. Takže jestli je to možné, pane předsedající, žádám o 30 minut přestávky na jednání klubu hnutí SPD.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím tomu. Je dohoda na tom, že dneska končíme v sedm hodin, čili vaše přestávka znamená, že končíme dnešní jednací den a sejdeme se zítra v 9 hodin. Takže to bylo rychlé.
Děkuju za - ne za přestávku, ale za vaši účast a přeju hezký zbytek večera.
(Jednání skončilo v 18.37 hodin.) ***
