(Jednání pokračovalo v 15.02 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych pokračoval v dnešní schůzi. Jsme v obecné rozpravě. Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Roman Kubíček. Pane poslanče, máte slovo, a ostatní v sále poprosím o klid. Děkuji.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, určitě nebudu dávat procesní návrh, tak jestli si potřebujete něco povídat, můžete klidně za dveře. Tomu rozumím a pokusím se být velmi stručný.
Rekodifikace veřejného stavebního práva, kterou se Poslanecká sněmovna zabývala v minulém volebním období, byla odpovědí na neefektivitu, nefunkčnost, složitost a zdlouhavost systému, který tu byl dlouhé roky tolerován a umožněn. K odstranění jeho největších problémů a nešvarů bylo nezbytné skutečně zjednodušit mimořádně složité povolovací procesy při zachování potřebné úrovně ochrany všech práv a veřejných zájmů také zásadní změnou celého stavebního práva. Nezbytným předpokladem i projevem takového zjednodušení a zefektivnění byla vedle změny v regulaci procesních i hmotných též celková institucionální reforma. Zahrnuje rovněž zásadní změny organizace dotčené státní správy, jakož i revizi stávajícího smíšeného modelu výkonu státní správy na úseku stavebního práva, a to vše právě za účelem zabezpečení tak potřebné efektivity, předvídatelnosti a rychlosti výkonu státní správy.
Nové veřejné stavební právo, a byl to záměr od samého počátku, je jednoznačné, jednoduché, srozumitelné, aplikovatelné, vymahatelné a vymáhané a nová právní úprava současně jasně vymezuje právní zodpovědnost aktérů v celém procesu správy území.
V minulosti bylo možné, aby jakákoliv politická strana mohla nový stavební zákon sepsat, povolovací procesy zkrátit a stavební řízení zjednodušit. K velkému zklamání se tomu ale v minulých deseti letech nikdo úplně pořádně nevěnoval.
Do jaké situace jsme se nakonec dostali? Budu říkat nějaká čísla. Takže stavby povoluje 714 obecních stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a další 4 speciální. Aby tímto procesem stavebník mohl projít, tak se musí řídit 85 zákony, podle 50 zákonů si u dotčených orgánů musí zajistit vyjádření ke stavbě, podle dalších 20 zákonů sehnat další doklady a podklady, například průkaz energetické náročnosti, certifikáty, samostatná povolení, hlukovou studii, radonový průzkum, energetický posudek, povolování výjimek, a řídit se ještě dalšími 15 předpisy, kde jsou stanoveny požadavky, kterými se musí řídit projektant. Pak územní rozhodnutí obsahuje 193 stránek, výrok je obsažen na 69 stranách a odůvodnění na 124 stranách a je pro něj potřeba až 140 vyjádření a vyjádřit se může až 130 subjektů.
Tohle se nám v posledních letech daří jemně měnit, nikoliv rychle, ale v posledních šesti letech došlo k určitému zlepšení této situace. Jsou ovšem nezbytné změny, které budou přinášet a budou se týkat těchto pěti skupin, a to je občan, úřad, město, obec, investor a stát. A v každém případě musí být jasná pravidla, protože úředníci budou muset při povolování staveb používat jednotnou metodiku: minimum razítek, sdružení přezkumu, omezený počet řízení, povolení stavby do 60 dní, méně byrokracie a díky digitalizaci informací i informaci o tom, kde se jeho žádost nachází.
Takže proti čemu se vlastně dneska vymezujeme? Proti zjednodušení, transparentnosti, jasným podmínkám? Asi ne, tady ten pohled je asi jenom ten institucionální, protože u většiny těch věcí, a to asi se mnou budou oba, bývalá ministryně, i pan ministr, souhlasit, jsme vlastně narazili na jeden malý problém, který podle mě není až tak veliký. Celý proces, který je nastaven touto rekodifikací, je celkem transparentní, veřejný, bude mít digitální stopu a možnost veřejné kontroly, což bylo hlavně tím záměrem, aby se každý mohl podívat, jakým způsobem bez nějakých otázek a bez nějakých pochybností celý proces probíhal.
A nyní jsme se tedy dostali do situace, že to kritizujeme a oddalujeme. A já se ptám, jak rychle to bude změněno? Jakým způsobem to proběhne? Protože ono každé dítě má nějaké porodní bolesti, vždycky to nějak funguje. Jak tady bylo sděleno, asi ani tento zákon není úplně dokonalý, ale on který zákon je dokonalý? Ono vlastně až potom praxe ukazuje, zda všechno bylo navrženo správně, nesprávně. Ale to už umíme opravovat a nějakým způsobem se dostat do nějakého řekněme rádoby ideálního stavu.
Nebudu se úplně dotýkat té systémové podjatosti, já jsem si tady předtím připravil několik příkladů, ale ono to tady zaznívalo průběhem těch jednotlivých řečníků a asi bych se opakoval. Jsou to zajímavé věci včetně Prahy, například Prahy 12, Prahy 22. Byla to velká zajímavost, ale to si dohledáte, je to veřejně přístupné na internetu, v tisku a tak dále.
A teď by mě tedy opravdu zajímalo, zda se například ODS zajímala o informace z podnikatelských svazů, z Hospodářské komory a tak dále, které velmi významně podporovaly vznik tohoto zákona. Právě integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů, to je fakt jediné jablko sváru v celé legislativě, to ostatní jsou detaily. Je přitom nezbytnou podmínkou toho, aby mohlo být vydáváno jedno rozhodnutí o povolení stavby. Říkali jeden papír - jedno razítko. Úplně v té roztříštěnosti nevím, jak se to dá udělat, ale podotýkám, že nebudu kritizovat všechny stavební úřady, protože jsem se stavebním úřadem měl velice dobrou zkušenost, kdy jsem dostal seznam požadavků, ty jsem odevzdal a za 35 dní jsem měl stavební povolení. ***
