(12.20 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane poslanče, rozumím. Prosím kolegy a kolegyně, aby se pokud možno ztišili, aby mohl pan poslanec Stržínek pokračovat.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Před zhruba šesti měsíci, 16. září 2021, Zastupitelstvo města Valašské Meziříčí schválilo, nebo spíše muselo schválit úhradu regresního řízení ve výši 184 000 korun. Naše samospráva tyto peníze zaplatila státu, konkrétně Ministerstvu dopravy, za průtahy k řízení, které nemohla vůbec nijak ovlivnit. Navíc se toto řízení týkalo pozemní komunikace v katastrálním území... (Trvalý hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás přeruším, pane poslanče, opravdu poprosím kolegy i pana poslance Nachera, aby pokud možno šli diskutovat mimo sál. Děkuju. Prosím o klid. Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Robert Stržínek: Navíc se toto řízení týkalo pozemní komunikace v katastrálním území Solanec, které vůbec nespadá do našeho správního obvodu. Jak je to možné? Psal se rok 1986, když odbor výstavby a územního plánování Městského národního výboru Rožnov pod Radhoštěm vydal územní rozhodnutí o umístění stavby a poté vydal i stavební povolení na výstavbu pozemní komunikace pro JZD Soláň. V roce 1987 byla tato stavba kolaudována. V roce 1996, tedy o deset let později, okresní úřad, referát regionálního rozvoje, vydal na podnět místního občana, kterému tato stavba procházela dvorkem, sdělení, že u rozhodnutí Městského národního výboru Rožnov pod Radhoštěm šlo o takzvaný nulitní právní akt, neboť příslušným k rozhodnutí byl odbor dopravy Okresního národního výboru Vsetín. Následně bylo zahájeno řízení o odstranění stavby. Po zrušení okresních úřadů řízení převzal Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm a zde začíná nekonečný ping-pong s krajským úřadem, který všechna prvostupňová rozhodnutí v odvolacím řízení ruší a vrací spis k novému projednání. Stejně dopadla obec Hutisko-Solanec, která měla rozhodnout o tom, zdali jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. V roce 2011 kvůli podjatosti úředníku z Rožnova spis doputoval k nám do Valašského Meziříčí. A zase je tady stejný příběh. Krajský úřad opět všechny prvostupňová rozhodnutí v odvolacím řízení zrušil a vrátil spis k novému řízení. Těžko jim to zazlívat, kdyby totiž jakékoliv rozhodnutí potvrdili, stanou se sami žalovanou stranou. Jenže bez meritorního rozhodnutí soudu se tato kauza nevyřeší nikdy. Mezitím už máme dvě krabice spisů, které celkem váží více jak 30 kilogramů. Vzhledem k podjatosti úředníků stavebního úřadu Valašské Meziříčí putovaly loni obě krabice na krajský úřad do Zlína, který je bude muset přidělit někomu jinému. Nevyřeší se opět vůbec nic, protože celý proces je prostě špatně nastaven. Digitalizace špatně nastavených procesů nic nezlepší, naopak. Samospráva, na kterou tato volba následně padne, tedy zaplatí další příští regres.

Dámy a pánové, nový stavební zákon je výsledkem dlouhého procesu a jistě i krutých kompromisů. Je šancí, aby se takovéto případy daly v reálném čase dotáhnout zdárně do konce. Pokud ho nová koalice zruší či odloží, čeká nás další rok nebo možná roky přešlapování na místě. Roky, kdy cokoliv postavit, bude stále těžší a těžší. Kdo to zaplatí? Valmez, Rožnov, krajské úřady, Praha? Bohužel, jako vždy to zaplatí všichni občané České republiky.

A nyní ještě krátce k plánovanému převodu stavebních úřadů mimo městské úřady, anebo chcete-li mimo úřady obcí s rozšířenou působností. Za sebe říkám jako starosta, že pokud existuje takový model, tak jej vítám a beru všemi deseti. Proč? Odpověď je jednoduchá. Na výkon státní správy naše město za posledních více než sedm let, kdy jsem starostou, doplatilo bezmála 100 milionů korun. Jednoduchým výpočtem lze určit, že doplatek na konkrétní dílčí přenesenou působnost, tedy na výkon státní správy v oblasti spadající pod stavební úřad, činí více jak 16 milionů. Pokud tedy existuje subjekt, v tomto případě stát, který vezme stavební úřady pod svá křídla a bude jejich provoz plně hradit, budu jenom rád, protože jako město ušetříme miliony. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další přihlášená je paní poslankyně Pošarová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že se konečně také na mě od rána dostalo.

Takže vážené poslankyně, vážení poslanci, musím začít smutnou statistikou. Česká republika od loňského roku vede celoevropský žebříček zdražování bytů. Jejich cena loni vyskočila o více než pětinu a za posledních pět let se u nás ceny podle údajů Eurostatu zvýšily o neuvěřitelných 76 %. Hlavním důvodem je fakt, že se u nás kvůli zbytnělé byrokracii nestaví. Změnit to měl nový stavební zákon připravený a schválený minulou vládou. Platit měl od července roku 2023. Jenže nový kabinet chce platnost normy o rok posunout, některé části zachovává a některé přepracuje. Ale od některých právníků zaznívá, že lidé či firmy nebudou vědět, kam pro stavební povolení jít. V praxi může novela vyvolat velké zmatky.

Nový zákon se připravoval zhruba pět let a od základu mění systém povolování staveb. Stavební úřady měly z obcí přejít pod stát, část těch nejmenších měla zaniknout. Vedle toho měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad s účinností od 1. 1. 2022, formálně papírově vznikl, a pak speciální úřad pro stavby, jako jsou dálnice či železnice. O povolení se má žádat elektronicky a úřady mají dostat pevné lhůty, do kdy musejí rozhodnout. Nová vláda ale hodlá stavební úřady ponechat obcím a s Nejvyšším úřadem vůbec nepočítá. Právníci se k tomu vyjádřili, že odklad stavebního zákona je zmatečný. Co vypadá jednoduše, odložíme o rok. Nijak se totiž neupravuje účinnost žádného z více než padesáti dalších právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s novým stavebním zákonem. Stavební zákon jsou totiž ve skutečnosti dva stavební a pak takzvaný změnový, jenže poslanci nyní hlasují jen o prvním a druhý bude dál platit.

V praxi tak může docházet k různým paradoxním situacím, kdy se stavebníci budou soudu dotazovat na to, jak mají podat žádost, například v případě obce o vodovodní přípojku pro hasičskou zbrojnici. Stejně tak i samotní úředníci mohou být v nejistotě, pod koho vlastně patří. Na možný zmatek upozornila i ministry Legislativní rada vlády. Z Ministerstva pro místní rozvoj není schopen nikdo vysvětlit konkrétní důvod, proč by měli stavebníci být uvedeni do obrovské nejistoty a následného chaosu. Nejsem si jista, zda si pan premiér uvědomuje vážnost celé situace a zda je vůbec ochoten přijmout v celé šíři osobní odpovědnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S přednostním právem se hlásil pan ministr. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Já vám děkuji za slovo. Já se tady asi krátce vyjádřím k proceduře Legislativní radě vlády a podobně. Včera jsem měl být interpelován paní poslankyní Peštovou, jak došlo k tomu, že jsem udělil jako předseda Legislativní rady vlády výjimku na tento materiál. Dnes tady poněkud nepřesně uvedla to, že jsem si takříkajíc uděloval výjimku sám sobě. Tak to není. Právě proto, aby si předseda Legislativní rady vlády takříkajíc nemohl udělovat výjimku sám sobě, proto je vhodnější, aby předsedou Legislativní rady vlády byl jiný člen vlády než například ministr spravedlnosti, právě aby tam ta oponentní role v zásadě zachována byla. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP