Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec David Štolpa, připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Já se vrátím v diskusi ještě kousek zpátky a vaším prostřednictvím bych zareagoval na pana ministra. Pane ministře, vy jste zde zpochybnil to, že nebyl tisk v minulém volebním období přiřazen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, následně jste pak zpochybnil i to, co řekla paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Já jsem byl jedním z těch poslanců, kterých se to týkalo. Já za celé minulé volební období jako člen veřejné správy nedostal jeden jediný tisk. Poté, co jste na to byl upozorněn, tak mi byl přidělen sněmovní tisk, o kterém se dopředu vědělo, že nepůjde na plénum.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Pane ministře Kupko, vy jste říkal fakta a buďme k sobě upřímní. Já jsem nebyl při tvorbě stavebního zákona, působil jsem v jiné pozici, nicméně podle mých informací v rámci studia RIA tam je studie, ze které se vychází, že změna smíšeného modelu, reforma státní správy, přinese až 7 000 pracovních úřednických pozic - bude moci být zrušeno, protože nebude potřeba je mít. A je tam číslovka, 10 miliard celospolečenských nákladů ročně může být ušetřeno v případě, že bude postupováno podle stávajícího zákona. Je to tam, nebo není to tam v té studii RIA? Až 7 000 pracovních míst, až polovina.

Jestli říká Klára, že v tuto chvíli se bavíme o 13 000, až 7 000 úřednických míst. Kolik tato vláda zrušila? Napřed 74 přidala na Úřadu vlády, přidali jste si náměstky, přidali jste si místopředsedy, teď přišla hláška, že nějakých 400 úřednických pozic se bude zrušovat. Já ještě nevím tedy, jestli to budou i ti chudáci z hygieny, o kterých se psalo, nebo ne, ale tohle je 7 000 versus 400. Chtěli jste šetřit, tak mi, prosím, zareagujte na tuto otázku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Klára Dostálová. Prosím.

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já se tedy omlouvám, ale pokud tedy fakta, tak fakta, ano? Takže my samozřejmě jsme s hrůzou očekávali, když si na nás Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv zadali ten průzkum, jak to dopadne, no, a jak mile jsme byli překvapeni, že ano? Ono nakonec to vyšlo samozřejmě ve prospěch toho návrhu, protože 40 % lidí, že přejde, 30 % že ne, že chce zůstat na obci, a další procenta, že odchází do důchodu, protože tam je ten obrovský problém, že skutečně stárnou ti lidé na stavebních úřadech.

No, a jaké zjištění, když nový stavební zákon potřebuje místo 13 000 lidí jenom 5 až 6 000, což je zhruba samozřejmě kolem těch 40 %, takže se tam prostě ideálně dostáváme. Takže my jsme naopak tím průzkumem byli velmi potěšeni.

Druhé, co jste tady řekl, pane ministře dopravy - modely Ministerstva vnitra. Abychom to tedy měli úplně jasné, model, který navrhujete vy, by stál 3,8 miliardy korun. Jenom znovu říkám, že zhruba 4 miliardy už dneska se platí za výkon přenesené působnosti v oblasti stavebního práva, náš model 4,1 miliardy korun. Vy neustále říkáte 20 miliard, ale to tam Ministerstvo vnitra dalo poznámku, že by se musely všechny stavební úřady stavět znovu na zelené louce. Taková kravina! Takže prosím, těch 4,1 miliardy korun je jenom proto, že my zvyšujeme o jednu platovou třídu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V současné době neeviduji žádnou faktickou poznámku ani přihlášku s přednostním právem, a budeme tedy postupovat v rozpravě podle řádně přihlášených. První vystoupí pan poslanec Radek Vondráček a připraví se pan poslanec Robert Stržínek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající, že jsem se dočkal. Hlásil jsem se včera, tak jsem rád, že jsem přišel na řadu. Výhoda pro všechny přítomné je, že už jsem zčásti zapomněl, co jsem vlastně všechno chtěl říkat během té rozpravy. Ale obohatili jsme diskusi o termíny jako destrukce systému veřejné správy, jako zparchantění stavebního zákona. Mimochodem, pane kolego, 25 novel utrpěl stavební zákon a výsledkem je frustrace nás všech. Myslím si, že v této zemi není člověk, kterému by nevadilo, že ty formální, navzájem podmíněné procesy se spoustou razítek trvají neúměrně dlouho a brzdí rozvoj.

Zaznělo tady od kolegyně slovo paskvil, já bych tedy se přidal do diskuse s termínem, že považuji ten materiál, který projednáváme, a ten návrh za zákonodárný zločin. Já se domnívám, že způsob, kterým je tento tisk předkládán, a hlavně co obsahuje, je naprosto, co se týče dopadů do praxe, nepředvídatelný.

Rád bych promluvil trochu, zklidnil tu debatu, řekl si to svoje, a chtěl bych se zaměřit na legitimní očekávání a právní jistotu v České republice. Na začátek si s dovolením neodpustím citaci ze strany 52 - tuším, ano - programového prohlášení této vlády, která napsala: "Zvýšíme kvalitu legislativy. Každou novou regulaci důkladně zvážíme na základě analýzy očekávaných dopadů. Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády." Následuje stanovisko předsedy Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění stavební zákon a který v tuto chvíli projednáváme. A píše se tam: "Návrh zákona nebyl projednán v připomínkovém řízení na základě výjimky udělené předsedou Legislativní rady vlády. Předkladatel navrhuje, aby byl z důvodu časové naléhavosti návrh zákona projednán tak, aby s ním Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu ve znění zákona č. 40/2000 vyslovila souhlas již v prvém čtení. Návrh zákona nebyl z časových důvodů projednán pracovními komisemi Legislativní rady vlády. Předseda Legislativní rady vlády rozhodl v souladu s čl. 4 bod 3 písm. a) a c) statutu Legislativní rady vlády, že tento návrh nebude projednán Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady vlády, neboť jde o časově neodkladnou úpravu, která nemá formu komplexního zákona, ale jde pouze o změnu přechodných ustanovení upravujících dobu použitelnosti zákonných ustanovení, do jejichž obsahu není předloženým návrhem zasahováno."

No jo, ale nám tady vzniká dvojkolejnost, o které tu celou dobu mluvíme a která způsobí neskutečné interpretační problémy v praxi. Z toho samotného stanoviska předsedy legislativní rady budu taky krátce citovat: "Navržená specifická konstrukce dělení účinnosti" - jmenuje se to specifická konstrukce dělení účinnosti, pro ty z vás, kteří to ještě nevědí - "respektive použitelnosti úpravy zákona, stavebního zákona, obsažená v navrhovaném ustanovení § 334a, může vést k praktickým problémům, neboť posuzování toho, které části zákona budou použitelné a ve vztahu ke kterým druhům staveb, zejména v případě souboru staveb, potažmo staveb souvisejících, a v jakém časovém období, bude zřejmě velmi složité. Navržené věcné řešení je otázkou politického rozhodnutí," se píše ve stanovisku předsedy LRV. Z legislativního hlediska se upozorňuje, že praktičtější a pro adresáty právní úpravy srozumitelnější a jednodušší by bylo odložit účinnost nové úpravy stavebního zákona jako celku, a to včetně zákona č. 284/2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.

Návrh předpokládá částečně odložení účinnosti stavebního zákona, ale neobsahuje současné odložení účinnosti takzvaného doprovodného zákona, to jest zákona, kterým se mění zákonné souvislosti s přijetím stavebního zákona. Při zvoleném věcném řešení a vzhledem ke složitosti takzvaného doprovodného zákona by ostatně ani nebylo možné jeho účinnost pouze částečně odložit, takže rozporuplné a kontroverzní už je samotné stanovisko předsedy Legislativní rady vlády. Já bych proto rád krátce pohovořil na téma právní jistota a legitimní očekávání a v právním řádu České republiky, protože když to říkáte lidem a vysvětlujete občanům, ne vždycky to chápou, co to je legitimní očekávání, co to je právní jistota, ale je smutné, když to neví předkladatelé zákona, když to neví Legislativní rady vlády. Ty návrhy vyvolávají obavy o osud staveb, právní jistotu stavebníků a jistotu zaměstnání některých úředníků. Hrozí reálné riziko, že úředníci budou ve vakuu a nedostanou plat. Hrozí, že nebude existovat úřad, který by měl kompetence vydávat některá povolení, a paralyzace stavebního řízení. Na to ve svém stanovisku také upozorňuje předseda LRV a nový ministr pro legislativu. ***