Potom si ale také připomeňme, že je možné vytvářet takzvané adaptační skupiny, které nejsou nikde v zákoně ukotveny, nemusí být ukotveny. To je ta praxe, která už je dnes některými městy, například pokud vím, tak v Pardubicích na to statutární město Pardubice už takto přistoupilo k tomu a pro ty ukrajinské děti vytváří ty takzvané adaptační skupiny. Je možné tam využít pracovně i maminky, které s těmi dětmi přišly, jsou zde výjimky z kvalifikace v případě školního asistenta. To není pedagogický pracovník. Asistent pedagoga je pedagogický pracovník, školní asistent není pedagogický pracovník, čili lze tam bez problému využít i ty maminky, které si samozřejmě s sebou nenesou žádný diplom nebo nějaké prokázání kvalifikace. Čili vycházíme maximálně vstříc terénu, maximálně vstříc tomu, aby děti v průběhu nějakého času, v horizontu příštích dnů nebo týdnů, mohly nastoupit ať už do homogenních ukrajinských skupin, nebo pokud bude někde místo, tak i do těch českých tříd a školních skupin, případně dětských skupin.

Toto považuji za velmi důležité, a to oboustranně. Není nic horšího, než když to ukrajinské dítě, které ještě předevčírem bylo v Charkově a zažilo na vlastní kůži válku, bude zavřené někde na ubytovně a týden bude surfovat na mobilním telefonu a zjišťovat, co se děje doma. My ho potřebujeme skutečně z tohoto prostředí, z této v uvozovkách virtuální reality vytrhnout. A školství a vzdělávání je právě ten prostor, kde se to může úspěšně činit. Je to skutečně velmi důležité, a proto děkuji za podporu toho zákona ve znění toho samotného pozměňovacího návrhu.

Má to druhý efekt. Pokud se podaří takto třeba na pozicích těch školních asistentů zaměstnat ty ukrajinské maminky, ženy, které sem přicházejí, tak ony si dokážou přivydělat nad rámec toho, co tady bylo diskutováno v těch předchozích bodech, jestli humanitární příspěvek 5 000 je málo, nebo hodně, a podobně, čili my jim dáváme vlastně možnost dostat je do systému, budou zaměstnané, tudíž budou platit zdravotní pojištění a tak dále. Čili ono to má samozřejmě tu oboustrannou výhodu, a proto se snažíme umožnit využít i ty ženy a maminky tímto způsobem.

Tolik jenom ve stručnosti jsem chtěl připomenout některé věci, které ne všechny v tom zákoně najdete, protože něco bude pan ministr řešit nebo řeší v těchto chvílích už přípravou metodických pokynů, které budou směřovat k ředitelům nebo i zřizovatelům. Tolik asi velmi stručně za mě a děkuji za podporu toho zákona ve znění pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Renátu Zajíčkovou v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne všem. Ono už vlastně bylo všechno řečeno. Já bych chtěla vlastně také poděkovat všem, kteří se podíleli jak na první verzi, tak vlastně na tom pozměňovacím návrhu. Jsem moc ráda, že jsme se dokázali odpolitizovat při projednávání tohoto bodu nebo tohoto tématu, protože jde především o děti, a to jak ukrajinské, tak naše české.

My si samozřejmě všichni uvědomujeme vážnost celé situace. Každým dnem přibývají stovky, tisíce dětí, které přicházejí do našich měst. Já za Prahu mohu konstatovat, že situace tady v Praze je velmi dramatická, protože, jak už tady bylo řečeno, Praha nemá dostatek mateřských školek ani pro své české děti. Zhruba 20 % tříletých českých pražských dětí nebylo přijato do mateřských škol, takže mateřské školy se potýkají s kapacitou. To samozřejmě platí i o některých základních školách. Tento zákon umožní zřizovatelům a ředitelům škol navýšit kapacity a zjednodušuje pravidla pro to, aby děti mohly být přijímány.

Jak už tady bylo řečeno, práci Ministerstva školství je potřeba ocenit, protože byli opravdu velmi rychlí a vyslyšeli naše požadavky, naše připomínky, které jsme jako poslanci k těm návrhům měli. Téměř všechny zapracovali, a to právě tak, aby se umožnilo vzdělávání ukrajinských dětí, ale nebylo to na úkor našich českých dětí. To je potřeba zdůraznit, protože naše české děti také prošly velmi složitým obdobím, dva roky covidu v podstatě zdecimovaly, jestli to takhle mohu říct, naše české školy. Jsou tam vyhořelí učitelé, dohání se výuka, takže je tam opravdu velmi složité prostředí. Do toho přišla tato situace. A je potřeba vždycky zvažovat to komplexně, a jak říkám, tento zákon by měl právě zjednodušit situaci pro zřizovatele, ředitele a zároveň vytvořit to, aby kvalita našich škol byla dál na velmi vysoké úrovni.

Zaznělo tady, že je připravována metodika. Myslím si, že bude hodně podrobná, že řekne ředitelům přesný návod, jak třeba postupovat v jednotlivých situacích. Mně je i sympatické to, že kromě metodiky ministerstvo připravuje popis ukrajinského školství, aby ti ředitelé a učitelé věděli, v jakých podmínkách se ukrajinské děti vzdělávají, jaké mají vzdělávací programy, jaké metody se tam třeba používají. Takže zase znovu opakuji opravdu velké poděkování celému Ministerstvu školství a všem poslancům, kteří se jak do toho původního návrhu, tak do pozměňovacího návrhu, zapojili. Děkuju moc.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. V současné době nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Táži se, zda tomu tak je? Nikdo se nehlásí a já končím obecnou rozpravu.

Přečtu omluvu. Dnes se od 12.00 do 13.45 z pracovních důvodů omlouvá pan ministr vnitra Vít Rakušan.

Než otevřu podrobnou rozpravu, táži se, zda si vezme slovo pan ministr, případně pan zpravodaj. Nebo můžu otevřít podrobnou rozpravu, pane ministře? V tom případě otevírám podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňující a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásil pan poslanec Jan Berki. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane předsedající. Já se tímto jménem celé té skupiny, kterou jsem zmiňoval v obecné rozpravě, přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovním dokumentu číslo 610. Jeho součástí bylo zdůvodnění i jsem ho zdůvodňoval v obecné rozpravě.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda někdo další se hlásí ještě do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, končím podrobnou rozpravu. Táži se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chtějí závěrečné slovo? Prosím, pane ministře.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Já bych chtěl na závěr pouze moc poděkovat všem napříč politickým spektrem, kteří se na tom návrhu podíleli. Myslím, že ze Sněmovny odejde velmi dobrý návrh, který odráží akutní praktickou situaci, kterou musí ředitelé a učitelé řešit. Moc si vážím toho, že jsme se dokázali sjednotit a výsledkem je zjednodušení té situace pro terén. Děkuji vám za to.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan zpravodaj? Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Pavel Klíma: Využívám svého práva, abych i já poděkoval týmu Ministerstva školství, týmu pana ministra i kolegům napříč politickým spektrem, jak jsme to dokázali během několika dnů dát do kupy tak, aby byla pomoc ve školách udržitelná. Co to znamená udržitelná? Musí se potkávat ubytování, možnost zaměstnání, místa ve školách. Patnáctý, šestnáctý den války prostě nemůžeme predikovat, jak to bude pokračovat. Věříme ředitelům a zřizovatelům, že oni posoudí nejlépe možnosti jejich území, a tento zákon jim pomůže pracovat přechodně s kapacitou přijímání ukrajinských dětí do školek, škol základních i středních, řeší zaměstnání ukrajinských pedagogů, asistentů, možnost neučit podle RVP a tak dále. Toto vše v běžných dnech jim definuje zákon. My jsme v přímém přenosu svědky toho, jak už to zvládají, a my je v tom nemůžeme nechat jako v době pandemie. Nesmějí se pohybovat mimo zákon a tato přechodná ustanovení jim v tom pomohou.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Tím končím druhé čtení tohoto návrhu. Nyní vás, vážené paní poslankyně a poslanci, seznámím s návrhem dalšího postupu. Táži se, zda je možné, abychom postupovali bezprostředně a přistoupili k hlasování ve třetím čtení u všech tří tisků bez toho, že by tento pozměňovací návrh byl rozdán na stoly vám jako poslancům? Nevidím z pléna žádný rozpor s tímto navrženým postupem. To znamená, na základě dohody předsedů všech poslaneckých klubů nyní vyhlašuji desetiminutovou hygienickou přestávku. Požádám předsedy klubů, aby shromáždili poslance a poslankyně do sálu, a přistoupíme k třetímu čtení všech tří zákonů dnešní schůze. Já vám děkuji.

(Jednání bylo přerušeno ve 13.59 hodin.) ***