(9.10 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Já jenom ještě z organizačních důvodů, abyste tuto informaci měli, vzhledem k tomu, že jednáme v legislativní nouzi, tak budeme tentokrát přistupovat k těm tiskům tak, že projednáme nejdříve druhá čtení postupně u všech tří tisků, pak bude pauza na zpracování pozměňovacích návrhů a až následně otevřeme třetí čtení u všech tří tisků, tak abyste tuto informaci předem znali. Tento postup budou tedy řídící schůze dnes dodržovat.
1.
Vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
/sněmovní tisk 170/ - zkrácené jednání
Před projednáním vládního návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 170, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. Já k tomu otevírám rozpravu. Neeviduji žádného přihlášeného. Pokud se tedy nikdo nehlásí, tak rozpravu rovnou končím a přikročíme k hlasování.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 170, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování o předneseném návrhu usnesení a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 4 bylo přihlášeno 137 poslanců a poslankyň, pro bylo 135, proti žádný. Návrh usnesení byl schválen.
Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, sněmovní tisk 170. Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, paní předsedkyně. Členky a členové vlády, kolegyně, kolegové poslanci, dovolte mi stručně okomentovat předkládaný návrh. Cílem všech těch návrhů, které dnes budeme prezentovat, je logicky se vyrovnat s důsledky hromadného přílivu uprchlíků z Ukrajiny, který do České republiky začal 24. 2., kdy vojska Ruské federace zahájila invazi na území Ukrajiny. Pro hromadný příliv uprchlíků byl v České republice přijat zákon o dočasné ochraně, nicméně postupy v něm stanovené rozhodně nebyly dimenzovány na takto masivní příliv válečných uprchlíků, který se aktuálně odehrává. Zákon o té dočasné ochraně, který jsme měli aktivovaný, předpokládá povinnou koncentraci uprchlíků v humanitárních střediscích provozovaných státem nebo provádění individuálních pohovorů s každým žadatelem a podobně. Za současné situace jistě všichni chápeme, že tyto postupy se jeví jako zcela neaplikovatelné. Proto jsme i přizpůsobili zcela transparentní, jasný vstupní režim pro příchozí z Ukrajiny skrze Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině, které má svá regionální pracoviště, nazývaná KACPU, krajská asistenční centra pomoci Ukrajině.
My tedy navrhujeme speciální zákon k zákonu o dočasné ochraně, jehož cílem je především zjednodušit proces získávání pobytového oprávnění v České republice, neboť na udělení pobytového oprávnění jsou navázána další práva, která umožní adaptaci osob přicházejících z Ukrajiny na život v České republice. V praxi by pobytové oprávnění uprchlíkům mělo být přiznáváno obratem, a to formou víza s dobou platnosti na jeden rok. Chci znovu zdůraznit, nejedná se o žádný nový typ pobytového víza pro kohokoliv. Jedná se o speciální instrument platný na jeden rok. Ten instrument se jmenuje dočasná ochrana a ten zákon také bude platný pouze tím způsobem, abychom dostáli té roční lhůtě. Je to ochranný režim pro ty, kdo přicházejí z Ukrajiny k nám.
Pokud se podíváme na tu současnou populaci, která už se v České republice blíží někam ke 200 tisícům, tak z 80 % dospělé populace se jedná o ženy a z celkové populace sem příchozích se v nějakých 55 až 60 % jedná o děti. To je skladba těch příchozích. Jsou to manželky a děti vojáků, kteří chrání svoji vlast. A ti si určitě naši ochranu definovanou instrumentem dočasné ochrany, tak se i jmenuje, ta dočasnost je tady jasně vyjádřena a je tady předpoklad návratu do své vlasti, tak je potřeba jim takovou ochranu poskytnout.
Návrh je koncipován tak, že dočasná ochrana bude udělována státním příslušníkům Ukrajiny a bude udělována také státním příslušníkům, kteří měli na území Ukrajiny povolen trvalý pobyt a nemohou se vrátit do země původu. Vím, že se tady povede velká debata, kdo jsou ti lidé z těch třetích zemí. Tak zatím v těch 110 tisících registrovaných jsme měli stovku, jednu stovku lidí, které nazýváme jako občany třetích zemí, tedy nikoli občany Ukrajiny. Kdo to byl? Byly to většinou ženy, které měly občanství některé postsovětské republiky, ale jejich manžel je Ukrajinec, dítě má ukrajinské občanství a (on) bojuje teď v ukrajinské armádě.
Co se týká obyvatel třetích zemí, tak jak si je občas v naší trochu zkreslené debatě představujeme, tak tady chci upozornit, že i ta směrnice přijatá na evropské úrovni umožňuje jednotlivým státům Evropské unie návratovou politiku do země původu. To znamená, že Česká republika už aktivovala návratovou politiku, a kdyby se tady objevili někteří občané těch zemí, byť s trvalým pobytem na Ukrajině, ne dočasným, ale trvalým pobytem na Ukrajině, tak prvním krokem České republiky je návratová politika do země původu. Ale znovu říkám, s takovými případy se zatím nesetkáváme. Jednalo se většinou tedy o ženy, které neměly státní občanství Ukrajiny a přišly sem k nám. Chci zdůraznit, že tato úprava koresponduje s prováděcím rozhodnutím Evropské unie, a chci také zdůraznit, že Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko trvaly v rámci debaty na evropské úrovni na tom, aby ta návratová politika byla za prvé prvním krokem, za druhé aby se jednalo o občany třetích zemí s trvalým, nikoliv dočasným pobytem na území Ukrajiny.
Dotčeným cizincům jsou navrhovaným zákonem, tím teď myslím všechny ty Ukrajince, co k nám přijdou, přiznána nejen práva, ale jsou jim ukládány i povinnosti. A jedna z těch povinností je důležitá pro bezpečnost České republiky. Tito cizinci musí z principu tohoto zákona hlásit místo svého pobytu na území České republiky, tak abychom měli představu, kde se tyto osoby nacházejí, pohybují, koncentrují a abychom byli schopni reagovat i na poptávku samospráv při zvládání většího počtu osob na jejich území.
Předloha rovněž na základě návrhu Ministerstva zdravotnictví upravuje rozsah zdravotního pojištění dotčených osob.
Účinnost tohoto návrhu zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení. Návrh také počítá, jak jsem již zmínil, s omezenou časovou platností, která je proto stanovena do konce března roku 2023. Jak jsem řekl, roční účinnost tohoto zákona.
Dočasná ochrana koncipovaná tímto způsobem má pro nás i jednu výhodu. Pokud je udělena v České republice, platí i v jiné zemi Evropské unie. Pokud my tedy budeme řešit situaci, která brzy nastane, že v této chvíli ten počet uprchlíků začíná být hraniční pro to, abychom to zvládali ubytovacími kapacitami nehumanitárního typu, to znamená s nějakým komfortem, ne v městečkách vystavěných z nějakých buněk nebo stanů a podobně, tak ti lidé samozřejmě, pokud se rozhodnou opustit Českou republiku, jít například do Německa, a takových v posledních dnech je relativně velké množství, tak to oprávnění v té chvíli tady u nás vydané na našem registračním centru bude pro ně platit i při pobytu v jiné zemi Evropské unie. ***
