(15.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní je třeba konstatovat, že tento sněmovní tisk projednal zemědělský výbor a jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 46/1.
A prosím, aby se slova ujal právě zpravodaj zemědělského výboru, pan poslanec Petr Bendl, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já už budu maximálně stručný. Jak zmínil pan ministr zemědělství, zemědělský výbor projednal tento materiál na své 4. schůzi 22. února s doporučujícím stanoviskem, se kterým vás seznámím těsně před hlasováním, které máte ve svých do písemných dokumentech.
Já snad jen krátkou větu k tomu, že návrh národních dotací, jak je navržen, vychází opřen o končící programové období Evropské unie s tím, že struktura se nemění a v podstatě se nemění ani objemově podpora nebo úroveň národních dotací, tudíž i na zemědělském výboru prošel tento vládní návrh bezkonfliktně. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane zpravodaji. A já nyní mohu zahájit všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Karel Tureček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych se v souvislosti s projednáváním tohoto bodu dotačních programů do zemědělství chtěl zamyslet vůbec nad dalšími kroky této vlády v oblasti zemědělství. Musím skutečně ocenit, že tyto dotační programy, které jsou teď předloženy Poslanecké sněmovně ke schválení, tvoří jakousi kontinuitu s předešlými dotačními programy, a to nejenom obsahem, ale i objemem finančních prostředků. Je zde... prakticky je to jedna z mála položek, které byly přejaty z původního navrženého rozpočtu minulé vlády a kdy do těchto programů jde, jak tady pan ministr zmínil, 5 miliard korun, z toho 3,5 miliardy korun na živočišnou výrobu, 0,5 miliardy korun na rostlinnou výrobu a více jak 1 miliarda do oblasti potravinářství.
Nicméně musím se pozastavit nad některými kroky v oblasti zemědělství této vlády v poslední době. Chci se otevřeně i zeptat, jak to myslí tedy vláda s podporou českých, moravských a slezských zemědělců, jestli tuto podporu myslí opravdu vážně. Jsou dvě záležitosti, které svědčí v poslední době spíše o opaku. Je to první oblast, kdy byl přijat, na poslední chvíli změněn strategický plán společné zemědělské politiky, který vytváří v oblasti podpory zemědělců nerovné podmínky, dělí zemědělce na malé dobré a na střední a velké, kteří jsou pro vládu špatnými zemědělci.
Druhý nápad, u kterého se musíme ale také pozastavit, je zrušení přimíchávání biosložek do pohonných hmot, respektive, abych byl přesný, oznámení - protože je nám jasné, že zrušení musí být legislativním krokem, a sice novelou zákona o ovzduší - takže zatím jde pouze o proklamaci záměru této vlády. A my se tady bavíme skutečně, co se týče dotačních programů do zemědělství, o částce 5 miliard korun, nicméně tento krok, který byl včera oznámen vládou, znamená zásah do sektoru zemědělství a zpracovatelského průmyslu částkou 14 miliard korun.
A tady se skutečně ptám: Chceme tedy českým, moravským a slezským zemědělcům pomáhat, anebo to děláme jenom naoko, když se o jejich služby, o produkci, o soběstačnost opřít nechceme? Chceme opravdu snížit, jak to dělají ostatní evropské státy, nebo aspoň to deklarují, snížit závislost na dovozu ruské ropy a podporovat a opřít se o co největší produkci našich zemědělců? Chci tady zdůraznit, že biosložka od našich zemědělců nahrazuje 690 000 tun ropy, kterou dovážíme převážně z Ruska, a my tímto krokem, nebo vláda tímto krokem vzkazuje našim zemědělcům, že nechceme vaši produkci, klidně si ji vyvezte do Německa, ať ti zvyšují svoji nezávislost na ruské ropě, a my rádi pošleme téměř 645 milionů amerických dolarů do Ruska, když teď o ty dolary v tom Rusku mají takovou nouzi. To je bohužel negativní krok v sektoru zemědělství, který už dnes byl kritizován i samotnými organizacemi sektoru zemědělství, ať už je to Agrární komora, Potravinářská komora nebo Zemědělský svaz.
Já jsem ještě zaznamenal i proklamaci pana předsedy vlády, pana Fialy, kdy vláda chce více obilí na potravinové účely, ale tam mně to nějak trochu nesedí, protože musím konstatovat, že vláda zatím rozhodla o biosložce týkající se pouze - když to řeknu ve vazbě na rostlinnou výrobu - pěstování řepky, ale obilí dál, produkci z obilí, z cukrovky bude dál přimíchávat do paliv. Takže tam je to rozdělení na dvě části, kdy vláda opět rozděluje a podporuje zemědělce - ty hodné, ty špatné. Pěstitelé řepky podle vlády jsou špatnými, nejsou to kamarádi této vlády, pěstitelé cukrovky asi kamarády jsou. Tento přístup skutečně v oblasti zemědělství je nelogický a špatný.
Ještě k té potravinové soběstačnosti. Premiér dneska prohlásil, že bude více pšenice, méně řepky. Chci jenom zdůraznit čísla. Česká republika produkuje 7,7 milionu tun obilovin, 4,8 milionu tun pšenice, zbytek připadá na žito, ječmen a další obiloviny. Z hlediska bilance zhruba 3 miliony jdou na vývoz a pro svoji soběstačnost skutečně Česká republika potřebuje někde kolem 4,5 milionu tun. Nicméně o čem teď je diskuse, je, aby vláda užila takových nástrojů, aby tady ta produkce, která je nutná k soběstačnosti České republiky - 4,5 milionu tun - zůstala zachována k dispozici potravinářům a dalším subjektům, protože i kdybychom produkovali 10 milionů tun a vytvořili si takovéhle podmínky, kdy 7 až 8 milionů tun pšenice nebo obilovin vyvezeme, tak nám to nebude stačit pro soběstačnost, i kdybychom v primáru tuto surovinu produkovali na úrovni 200 %.
A já si osobně myslím, že to i drhne v odborné oblasti, a v té odborné oblasti to drhne zejména z jednoho titulu. Každý sedlák, zemědělec, farmář nebo jak to říci, ví přece, že je nutné v rostlinné výrobě dodržet agrotechnické postupy, a jedním z agrotechnických postupů je pravidelné střídání plodin - zlepšující, zhoršující plodiny. Vyloučením řepky z tohoto systému - prakticky střídání zemědělských plodin - která je, ať se to líbí někomu nebo nelíbí, zlepšující plodinou, dojde opět negativním dopadům na kvalitu obhospodařované půdy. ***
