(12.30 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
K tomu chci říct, že právě proto byla ta dohoda, ta finální fáze, připravována ve spolupráci s vedením Libereckého kraje. A také, jak jste si určitě všimli, pan hejtman Půta podepsal ve stejný okamžik, kdy jsme podepisovali tuto mezistátní dohodu, jakousi její část za Liberecký kraj. A to je důležité i fakticky, protože to ukazuje, že tato dohoda je pro občany Libereckého kraje, právě pro ty, kteří jsou tím postiženi, skutečně výhodná, že po ní volali a že ji potřebují. A proto je dobře, že ji naše vláda uzavřela.
O co tady jde především? No především šlo o dostupnost pitné vody pro obce, o ochranu lidí před hlukem, prachem a dalšími negativními jevy na životní prostředí, o to, abychom těchto cílů dosáhli. A těchto cílů dosahujeme právě touto dohodou. Ano, vyjednávání byla velmi tvrdá, a to nejenom pro to, co tu bylo řečeno, protože polská strana je tvrdý vyjednavač, ale i proto, jak daleko se to už bohužel dostalo a jak složitá ta otázka je. Ale my jsme během několika týdnů dospěli k řešení i proto, že jsme nehodili všechno, co se udělalo předtím, a to přiznávám, říkala to i paní ministryně Hubáčková, přes palubu, neřekli jsme "ti před námi to všechno udělali špatně", jak to teď děláte vy. My jsme si vzali celý ten vyjednávací tým a pokračovali jsme v jednáních, jenom jsme to prostě dovedli do konce tam, kde vy jste to nedokázali. A dospěli jsme k řešení, které je samozřejmě výhodné pro obě strany. Jak by to mohlo být jinak? Jak chcete uzavřít dohodu, která je 100 : 0 pro jednu stranu? Podařilo se dosáhnout něčeho, co ale prostě předcházející vláda nedokázala, přestože pro to měla všechny podmínky. Ano, možná ta dohoda není tak fotogenická jako některé výstupy předcházející vlády. Fotogenická možná ne, ale je potřebnější, je užitečnější, něco přináší a je užitečnější pro občany naší země. A to je tady podstatné. A uzavřená dohoda je pro Liberecký kraj, pro Českou republiku výhodná, a je výhodná proto, že přináší vymahatelné záruky, kompenzace a přístup ke všem relevantním datům týkajícím se těžby. A to je taky důležité a to bychom bez této dohody neměli.
A já tady chci poděkovat paní ministryni Hubáčkové, která na tom odvedla obrovský kus práce, ale taky těm vyjednávacím týmům, právníkům, expertům, odborníkům nejenom z Ministerstva životního prostředí, ale třeba taky z Ministerstva zahraničních věcí a dalším a dalším lidem, kteří prostě pod vedením paní ministryně Hubáčkové dospěli k tomu, že jsme tu dohodu mohli podepsat. A chci znovu říct, vymahatelné záruky, kompenzace, přístup ke všem relevantním datům, ty bychom prostě neměli, kdybychom tuto dohodu neuzavřeli. A jakmile budou všechna ta opatření, která vyplývají z této dohody, realizována, což není teď, to bude v nějakém čase, tak budou vlivy těžby na české území významně omezeny. Čili byla to a je, uzavření dohody, jediná cesta, jak dosáhnout ochrany území České republiky před dopady těžby.
A toto je důležité, už to tady říkala paní ministryně Hubáčková: případný rozsudek Soudního dvora znějící v náš prospěch, což není stoprocentně jisté, my nevíme, jak by to dopadlo, ale i kdyby to dopadlo jednoznačně v náš prospěch, tak by to nepřineslo ani uzavření dolu, ani kompenzace pro obce na české straně hranice, ani realizaci těch opatření, která přináší tato smlouva. A kdo říká, že by to ten soud vyřešil, tak neříká lidem pravdu. Říkejme lidem pravdu. Můžeme mít rozdílné názory na to, jestli to má být pět, nebo sedm let, ale říkejme lidem pravdu a neříkejme jim: soud by to vyřešil. Nevyřešil. Soud by nám dal za pravdu, ale ti lidé by z toho neměli vůbec nic. A tohle není podle mě odpovědná politika. Nedošlo by ke zmírnění negativních dopadů na podzemní vody nebo na ovzduší. Neměli bychom záruky a neměli bychom kontrolní nástroje na to, co se děje na polském území.
Ta dohoda je prostě ze všech úhlů pohledu výhodnější než pokračování sporu. V rámci dohody dojde k výstavbě podzemní bariéry, dokončení stavby zemního valu, splnění požadavků na monitorování dopadů těžby a zřízení monitorovacích vrtů. A to je taky důležité. Bez těchto opatření, a to ta smlouva obsahuje, nebude možné, aby se důl přibližoval k hranicím České republiky a dál se prohluboval, a dojde taky k snížení světelného znečištění, což místním občanům velice vadilo a znepříjemňovalo jim to život.
A ještě ta dohoda myslí taky na eskalační mechanismus. Předpokládáme, že může dojít k nějakým sporným problémům, které bude potřeba nějak řešit, a ty eskalační mechanismy tady jsou. Po dobu trvání dohody se může Česká republika opět obrátit na Soudní dvůr Evropské unie. A pozice České republiky v tomto případě bude ještě výhodnější. Tak to prostě je. Není pravda, že se nemůžeme na Soudní dvůr obrátit, můžeme. A samozřejmě to budeme muset udělat, pokud by docházelo k problémům, které, doufáme všichni, že nenastanou.
Čili ty pojistky tady máme a ty pojistky jsou velice silné. Hlavně máme v ruce něco, čemu málokdo věřil, že bychom vůbec mohli mít, a to je, že tady máme vymahatelnou mezinárodní smlouvu. A to je dobré pro naše zájmy, pro ochranu obyvatel příhraničí, pro ochranu životního prostředí, a proto jsme podpisem této smlouvy udělali maximum.
A mě mrzí, že toto nechápe, jak se ukázalo v jeho projevu, pan bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec. On tady říkal: přece neuděláme kompromis, nemůžeme udělat kompromis. Jenomže tak se nedá nic vyjednat. Je hezké vypadat jako tvrdý vyjednavač, ale to pak nemá žádné výsledky. Vy jste v tom prostě nechali občany a prostě jste řekli: tak my jsme tvrdí, my tady neustoupíme, taky budou volby, pak je po volbách, to už ať dělá nová vláda, ale my zastáváme ten tvrdý, jasný a zásadový postoj. Ale tak se nedá nic vyjednat, samozřejmě. Taky jste nic nevyjednali a prostě jste nechali občany, jak se lidově říká, ve štychu, prostě bez výsledku.
To, co je teď, je, že díky uzavřené smlouvě máme, kromě toho, co jsem všechno říkal, také možnost požadovat a kontrolovat realizaci opatření, ale kraj navíc získal 35 milionů eur, které budou využity přímo ve prospěch těch lidí, postižených lokalit a jejich občanů. Dalších 10 milionů eur stát obdržel na zajištění dlouhodobého monitoringu vlivu dolu Turów. Pokud bychom tyto finance od polské strany nedostali, a bez smlouvy bychom je nedostali, tak bychom museli tyto náklady hradit ze státního rozpočtu. Dohoda také počítá se zřízením Fondu malých projektů za účelem posílení ochrany životního prostředí České a Polské republiky v okolí dolu Turów. Bude disponovat částkou přibližně 500 tisíc eur ročně. A to je taky dobrá zpráva. Prostě jsme nalezli oboustranně přijatelné řešení a ještě navíc tady budeme několik let pokračovat ve spolupráci s našimi sousedy. To přece není špatné. Pokud si to představíte na nějakém příkladu, třeba vlastního bydlení, kdybyste měli spor se svým sousedem, který si například postavil studnu, vlivem toho přijdete vy o vodu v té své vlastní, řešitelné to moc není, soud vám může dát za pravdu, nebo nedat za pravdu, ale vy dospějete k dohodě a ta dohoda bude taková, že váš soused vás odškodní za vaši škodu, udělá opatření, abyste o vodu nepřicházeli, a ještě se společně domluvíte, že spolu opravíte plot. Tak to je přece a rozumné řešení. Lepší než pořád říkat jenom ne, ne, ne a k ničemu nedospět.***
