(11.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Polská strana se podle dohody zavázala zřídit čtyři nové vrty pro měření hladiny podzemních vod a zařadit všechny vrty do společné česko-polské monitorovací sítě. Pokud po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne nejpozději do 30. června 2023 stoupat či nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023, uvedlo ministerstvo.
Pokud důl bude nadále způsobovat pokles hladiny podzemních vod, polská strana má přijmout další opatření typu prodloužení, dalšího zatěsnění nebo prohloubení bariéry. Pokud by hladina podzemních vod v určitých vrtech poklesla o více než 8 metrů během šesti měsíců, bude muset Polsko okamžitě zastavit stávající rozsah současných těžebních prací směrem k českým hranicím.
Podle dohody může česká strana v dole provádět čtyřikrát ročně kontroly. Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních či jejich změnách souvisejících s těžbou, zejména o řízeních o povolování těžební činnosti. Obě země společně založí Fond malých projektů a budou do něj přispívat shodně 250 tisíc eur ročně, což je zhruba 6 milionů korun, na regionální projekty pro zlepšení životního prostředí.
Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech. K odstoupení dojde půl roku po daném oznámení. Řada jejích ustanovení bude ale použitelná až do ukončení těžby, pokud se strany nedohodnou jinak. Týká se to například monitoringu hlukové zátěže, kvality ovzduší, pohybu terénu nebo hladin podzemních vod. - Konec citace.
Když shrnu obavy české veřejnosti, které se tento problém týká, tak největší problém veřejnost vidí ve dvou následujících záležitostech. Za prvé. Je to nedostatečná funkčnost podzemní bariéry. Obávají se, že to nepomůže úbytku podzemních vod. Za druhé jim připadá riskantní ta možnost odstoupení od dohody už po pěti letech. V tom nejhorším scénáři by to znamenalo, že dohoda skončí už v roce 2027, ale přitom těžba bude pokračovat až do roku 2044, tedy dalších 17 let, což opravdu vypovídá o nevýhodnosti této smlouvy. A přesně tyto obavy ve Sněmovně už ventiloval právě pan poslanec Richard Brabec.
Cituji: "Důl Turów by měl těžit do roku 2044, pokud se samozřejmě nestane něco, co tu dobu zkrátí. Ale také se teoreticky může stát něco, že by tu dobu prodloužilo. A proto my jsme chtěli, aby po celou tu dobu nebylo možno tuto smlouvu vypovědět, protože celou tu dobu teoreticky i prakticky můžou pokračovat dopady na Českou republiku. Poláci to dlouho nezpochybňovali a vůbec se o tom nebavili. A najednou několik hodin před ukončením těch jednání, nebo předtím, než jsme si mysleli, že máme finále, prostě přišli s tím, že nic takového nechtějí. A přišli s dvouletou výpovědní lhůtou, což samozřejmě bylo směšné. A potom se začalo poměrně tvrdě vyjednávat o tom, jak ta výpovědní lhůta bude dlouhá. Padlo tam z jejich strany i pět let. My jsme to jasně odmítli, protože ten důl se bude přibližovat k české hranici ještě možná dalších sedm let a celou tu dobu, minimálně těch sedm let, může mít ještě vyšší nebo větší negativní dopady na české území. Odmítli jsme to stejně tak, ale oni ho nikdy nenabídli. Sedm let, stejně tak jako deset let. Pro nás to bylo minimálně patnáct let jako taková ta spodní hranice a my jsme asi byli trošku ochotní o tom jednat, ale prostě oficiální bylo patnáct let. - Konec citátu.
Tohle hodně osvětluje, zda je současná smlouva od Turówu výhodná pro Českou republiku, či nikoliv. A také to vysvětluje, proč nová vláda jednala tak neprůhledně, bez přizvání zástupců dotčené veřejnosti a narychlo. Zkrátka to chtěli mít rychle z krku a chlubit se tím jako velkým úspěchem. Možná jim ale nedošlo, že se tímto rychlým a nedůsledným řešením vyrobí daleko větší problém v budoucnu. Teď sice polská vláda poslala finanční plnění podle nové smlouvy, při dobrém hospodaření kraje si z toho mohou postavit potřebné vodovody. Pokud ovšem polská vláda po pěti letech smlouvu vypoví, ale těžit se bude dál, třeba i déle, než se teď říká, už nám v tomto směru vůbec nic nepomůže. A to ještě připomenu utopický projekt obřího jezera na místě dolu, které by se mohlo napouštět od cirka poloviny tohoto století do konce století, nebo také o dalších čtyřicet let déle. To už je fantasmagorické. Samozřejmě by to mohutně odčerpalo vodu z celého regionu. Je to nesmysl.
Jsem přesvědčený o tom, že současná vláda Petra Fialy takzvaně vyměkla, tedy ustoupila, a ten klíčový parametr, za který považuji právě tu možnost výpovědi smlouvy, byl nakonec podepsán na pět let. To skutečně považuji za velkou chybu, která se nám může vymstít, protože po těch pěti letech se snadno můžeme dostat do pozice, že už nebudeme moci žalovat podle stejného právního titulu, tedy porušení směrnice EIA, a to úspěšně.
Celá situace je ale navíc smutná v tom, že potřebujeme rozvíjet spolupráci s Polskem jako významnou zemí V4. Měla by to být ale oboustranně výhodná spolupráce. A vláda by na tohle hledisko měla velmi dbát a ne ustupovat při vyjednávání. Také se nám v té uzavřené smlouvě nelíbí, že když podle ní to zakládá nějaký Fond malých projektů, proč do něj mají přispívat obě smluvní strany? Tedy nejen Polsko, ale i Česká republika. Oba státy ve výši 250 tisíc eur, tedy zhruba 6 milionů korun ročně. Má to jít na projekty ke zlepšení životního prostředí, ale proč to má platit i Česká republika, když je to polský důl? My tam žádný důl nemáme. Na naší straně jsou jen náklady vyplývající z existence tohoto dolu Turów a také dolu Bogatynia, který je v této oblasti také.
Problém je také s tou bariérou, která má řešit pokles podzemních vod. Její kritici připomínají, že ta bariéra původně ani neměla sloužit k tomuto účelu, k bránění poklesu spodních vod, ale hlavně, že je velmi pravděpodobné, že to nebude fungovat, protože spodní voda tu bariéru obteče. Ta bariéra, norná zeď, je prostě špatně umístěná. Apeluji tedy na vládu, když už tak lehkomyslně přistoupila k vyjednávání smlouvy s Polskem a uzavřela ji trochu moc narychlo a nevýhodně pro Českou republiku, tak každou smlouvu lze vypovědět, anebo je možné udělat dodatek, pokud je vůle a snaha.
Jsme v SPD přesvědčeni o tom, že se jedná o zcela nevýhodné smluvní odškodnění ve výši pouhých 45 milionu eur, to znamená 1 miliarda korun, přičemž 10 milionů eur obdrží vláda a zbytek dotčené obce prostřednictvím Libereckého kraje. Jenom doplňuji, že byly před sedmi lety zpracovány na úrovni Libereckého kraje dvě projektové sanační studie, přičemž ta jedna hovoří o nákladech ve výši 2,1 miliardy, a druhá dokonce přes 4 miliardy korun, a to že to prodala v uvozovkách současná vláda Polsku za pouhou 1 miliardu korun je podle nás zcela skandální. Jsme proto zásadně proti této smlouvě, kterou by vláda měla vypovědět. Podle nás současná vláda Petra Fialy v této věci dostatečně nejednala a prodala naši vodu v podstatě za hubičku. Není to výhodné pro občany v části Libereckého kraje, kteří přijdou o vodu ve svých studních, a my všichni přijdeme o Jizerské hory v řádu několika málo dekád. Zastáváme názor, že bychom měli ze strany Polska požadovat mnohem více peněz a provedení dalších sanačních a kompenzačních opatření a také garanci záruk na smluvní plnění ze strany Polska.
To byl v kostce názor hnutí SPD na důl Turów a smlouvu, kterou vyjednala česká vláda. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane předsedo. Dovolím si přečíst omluvy. Mám tady omluvu pana poslance Ondřeje Koláře, a to dnes mezi 13.00 až 15.30 z důvodů pracovních, pak je tady omluva pana poslance Jiřího Slavíka, a to dnes od 13.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, dále je zde omluva pana poslance Aleše Juchelky, a to dnes mezi 11.00 a 12.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jaroslav Faltýnek mezi 11. a 12. hodinou z pracovních důvodů, paní Alena Schillerová mezi 11. a 12. hodinou také z pracovních důvodů. Pak tady mám znovu Ondřej Kolář mezi 10.30 a 10.45 z pracovních důvodů a pan ministr Jozef Síkela od 12.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. ***
