(21.20 hodin)
Poslanec Karel Haas: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji mnohokrát. Já úvodem začnu dvěma sliby. Za prvé začnu pozitivně, to je první slib. A za druhé dodržím to, že jsme v prvním čtení návrhu státního rozpočtu, to znamená, nebudu mluvit ani o jedné konkrétní rozpočtové kapitole.
Tak splnění prvního slibu - začnu pozitivně. Já po těch třech náročných, to řeknu takhle kulantně, předchozích dnech, a myslím, že to bylo náročné pro nás pro všechny, tak si představte, že já jsem dnes napříč touto Sněmovnou od levé ruky po pravou ruku spokojen s tou dnešní diskusí. Protože ta diskuse je konečně správná a politická nad klíčovým zákonem roku. Proč říkám správná politická? Naše vláda obhajuje, podporuje dobrý návrh státního rozpočtu, opozice zcela legitimně tepe ten špatný návrh státního rozpočtu. A tak to má být. A řekl bych, a tím končím opravdu ten pozitivní slib, že těch šťouchanců, a vidíte, že to zase říkám tím nejjemnějším slovem, které mě napadlo, a teď ze všech stran, si myslím, že bylo naprosto politicky únosně na parlament demokratické země.
A teď ta věcná část. Řeknu pět klíčových hlavních důvodů, proč jako koaliční poslanec podporuji dobře připravený návrh státního rozpočtu, a pokusím se buď uvést konkrétní číslo jako příklad k tomu argumentu, nebo odkaz na autoritu, která snad je nezpochybnitelná.
První důvod. Otáčíme kormidlo, otáčíme trend té řekněme nepřijatelné nebo dlouhodobě neudržitelné fiskální politiky z předchozích let. Tady prosím vás odkazuji, slíbil jsem ty autority, na první stanovisko Národní rozpočtové rady vlády k návrhu státního rozpočtu z 11. 2. a předpokládám, že nikdo z nás nebude ty tři velmi uznávané členy Národní rozpočtové rady vlády, z nichž dva byli zvoleni v lednu 2018, paní docentka Zamrazilová a pan profesor Pavel, třetího, pana Ing. Hampla jsme zvolili už v této Sněmovně před nedávnem, tak předpokládám, že jejich erudici snad nikdo z nás nezpochybňuje.
Druhý důvod. Naše vláda končí s tím, co se dělo v předchozích letech, to znamená - a teď to slovo říkám v uvozovkách - s pumpováním proinflačních peněz do ekonomiky. Proinflačních v tom smyslu, že ten objem neodpovídal reálným výkonům služeb, produkce a práce v české ekonomice. Zase se pokusím odkázat na fakta, ta fakta jsou jednoduchá, odkazuji na prezentaci Ministerstva financí ze 6. ledna t. r., předpokládám, že prezentaci jste asi všichni vnímali, a myslím si, že fakta v té prezentaci z 6. 1. t. r. jsou v tomto směru nezpochybnitelná.
Třetí důvod. Naše vláda přináší po řadě let ne kosmetické, ale významné úspory ve státním rozpočtu. Ty úspory padaly tady v rámci těch v dobrém slova smyslu šťouchanců, v debatě o jejich výši. Já zastávám názor a tvrdím, že úspory v rozsahu 77 miliard korun jsou nezpochybnitelné, jsou odpracované a jsou reálné. Zase, myslím si, a mohu v tomto smyslu odkázat právě na ono prvotní stanovisko Národní rozpočtové rady vlády, že odpracované jsou třeba v tom, zase konkrétní číslo, že stát začíná s odtučňovací kůrou sám u sebe, viz 13 miliard korun ušetřených v provozních výdajích státu. V provozních výdajích státu. (V sále je hluk.)
Čtvrtý důvod. Přes ty úspory, které jsem zmínil, je rozpočet v maximální možné míře, všichni bychom si přáli lepší, v maximální možné míře proinvestiční. Návrh investic v rozpočtu je ve výši 203 miliard korun, zaokrouhluji. Oproti roku 2021, oproti plánu na rok 2021, kdy ten plán byl 189 miliard korun, reálné investice byly 176 miliard korun, je to nárůst, zase zaokrouhluji, bez desetin, o 27 miliard korun.
A ten poslední, pátý důvod. I přes ty úspory, důvod ad tři, i přes tu proinvestičnost, důvod ad čtyři, ten rozpočet určitě není asociální. Uvedu zase pár příkladů. Nedopustím se já teď šťouchance, že bych řekl, vláda navyšuje důchody. Já řeknu, není asociální, protože samozřejmě počítá se zákonnou valorizací důchodů v rozsahu 21 miliard korun, počítá s příspěvkem na bydlení z důvodu energetické krize v rozsahu 3 miliard korun, počítá s kompenzacemi podnikatelům v rozsahu tří, respektive vládou ještě upravených 5 miliard korun, počítá s 850 miliony korun pro soukromé a církevní školy...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já se omlouvám, přece jenom respektuji, že už je pozdější noční hodina, přesto jednání stále probíhá, tak vás poprosím o ztišení, případně abyste diskusi přesunuli do předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslanec Karel Haas: Děkuji, pane předsedající. Já už se blížím ke konci. Chtěl jsem uvést jako vládní poslanec, tak jak by to v té demokratické debatě mělo být, pět srozumitelných důvodů pro první čtení pro podporu návrhu státního rozpočtu. Kdybych chtěl skončit opět odlehčeně, tak přeji panu ministrovi financí, vidím ho v sále, poctivě poslouchá, vaším prostřednictvím, pane předsedající, poslouchá bedlivě celou rozpravu a já si toho vážím - tady dnes padlo mnoho slov o tupých škrtech. Takže pane ministře financí, já vám přeji dostatečně ostrou tužku při přípravě toho již politicky rukopisného návrhu státního rozpočtu na rok 2023. Děkuji a věřím, že jsem splnil stručnost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka a připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji mockrát. Já jenom na svého ctěného kolegu pana Haase, prostřednictvím vaším, pane předsedající. Tato vláda samozřejmě ani nemůže být sociální nebo asociální z hlediska valorizace těch důchodů, poněvadž prostě to je dáno zákonem. A i kdybyste tisíckrát chtěli, tak naštěstí z toho nemůžete ustoupit. Pokud byste byli sociální, tak byste to třeba ještě o něco malinko navýšili, protože právě všechny ty seniory čeká do budoucna zdražování energií, zdražování bydlení, zdražování potravin, zdražování léků. Zemní plyn - 24 %, elektřina - 19 %, potraviny, pekárenské výrobky - 9,4 %. To všechno jsou čísla, která jsou v lednové inflaci zahrnuta právě do toho, aby se mohly zvýšit starobní důchody o 8,8 %. Takže naštěstí je to dáno zákonem, vy uhnout nemůžete. A byli byste frajeři, pokud byste to navýšili ještě nad rámec této zákonné valorizace. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Následuje faktická poznámka pana ministra financí. Prosím, vaše dvě minuty, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Ani nebudu potřebovat dvě minuty. Za prvé, ten zákon prosadila ODS. Za druhé, nemluvte neustále nekompetentně o tom, jak se budou zdražovat léky. Jsou zákonné limity na doplatky za léky, které nezávisí na celkové ceně. Ty limity jsou pořád stejné. Pokud někdo zaplatí více, tak jim to zdravotní pojišťovny vracejí. Tak prosím vás, tento argument už nikdy nepoužívejte. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. A nyní tedy vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Jan Síla. Máte slovo, pane poslanče. (Trvalý hluk v sále.)
Poslanec Jan Síla: Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, nechci v této pokročilé době v pátek po dlouhém týdnu zdržovat, ale neodpustím si aspoň krátce se zmínit o kapitole zdravotnictví v návrhu rozpočtu pro letošní rok. Chápu, že koronavirová pandemie nepřímo způsobila neúměrné zvýšení státního dluhu, ale chtěl bych upozornit na několik momentů, že skutečně se tady otáčí tím kolem, ale bohužel já mám pocit, že to trošku je nazpět. Dluhy by se měly platit a ne projídat naši budoucnost. Návrh rozpočtu 2022 snižuje příliv financí do zdravotnictví. Je těžko pochopitelné, proč se šetří právě na zdravotnictví, které je dlouhodobě podfinancované a které se potýká s těžko řešitelnými problémy, jako je nedostatek zdravotnického personálu, nerovnoměrná dostupnost zdravotní péče a v současné době řeší a bude ještě řešit koronavirový výpadek běžné zdravotní péče, hlavně ortopedické, to jsou ty tepky, náhrady umělých klubů, a tak dále, a onkologické operativy. Většina peněz do zdravotnictví nejde ze státního rozpočtu, ale z veřejného zdravotního pojištění.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale opět vás, poslankyně a poslanci, musím vést ke kázni a žádám vás, abyste ztišili diskusi v sále. Prosím. ***
