(12.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Role státu v podpoře prevence je nezastupitelná, zároveň jde o jediný dotační titul, který podporuje rodinná a mateřská centra v celé České republice. Ohroženými cílovými skupinami v rámci dotačního titulu Rodina jsou rodiny neúplné, které tvoří až 14 % všech domácností, z čehož více než 80 % jsou matky s dětmi. V neúplných rodinách žije 400 000 dětí, tedy zhruba 22 % všech dětí v České republice. Program rovněž pracuje s dětmi nebo s rodinami vedenými v sociálně-právní ochraně dětí či se zájemci o náhradní rodinnou péči. Tato problematika je součástí i aktuální koncepce rodinné politiky. Ale já bych rád, aby se prostředky právě dotačního titulu Rodina využívaly cíleně také do přímé podpory rodin, kde hrozí rozpad z různých důvodů. Velmi často jde například o rodinu zatíženou péčí o narozené dítě s handicapem, kde víme ze statistiky, že rozpad hrozí vysokému procentu zpravidla ze strany mužů, kteří zvýšenou pozornost o handicapované dítě zkrátka neunesou. Ve stabilních rodinách se rodí nejvíce dětí a to nutně potřebujeme jako stát. Mají také nejvyšší míru finanční samostatnosti, a navíc dokážou pečovat i o nejstarší a jinak znevýhodněné členy rodiny.
Cílem je tedy posílit stabilitu rodin, doprovázení v zátěžových situacích, posílení kvalitního prostředí pro výchovu a socializaci dětí. Proto prosím i o podporu tohoto pro mě důležitého pozměňovacího návrhu. Takže ještě jednou se přihlašuji ke sněmovním dokumentům číslo 522 a 523. Moc děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Radek Koten - nevidím ho zde nikde. Tak můžeme přejít k dalšímu a to je paní poslankyně Vladimíra Lesenská.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, kolegyně, kolegové, rozpočet Ministerstva spravedlnosti hospodaří s finančními prostředky tří rozpočtových kapitol a plus minus v posledních několika letech s téměř stejnými prostředky nebo objemy. Jedna část kapitoly 336 je však ponížena pro letošní rok téměř půl miliardy korun. Jsou to výdaje na činnost Vězeňské služby České republiky. Je to bezpečnostní sbor, který zajišťuje výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody, jakož i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správy soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Navrhuji navýšit rozpočet na výdaje Vězeňské služby alespoň na stejnou výši jako v roce 2021.
Vězeňská služba musí zajistit nákup potravin pro stravování vězňů, plynulý a nepřetržitý provoz věznic, nákup vody, paliv a energie a další výdaje spojené s nepřetržitou péčí o vězně. V souvislosti s rostoucí inflací a zvyšováním cen energií je již teď patrné, že navrhovaný rozpočet nebude dostatečný. Otázkou pouze je, ve kterém měsíci roku 2022 budou již finance nedostačovat a vláda bude muset tak jako tak rozpočet navýšit. Jen si nejsem jistá, že navyšovat rozpočet právě z nespotřebovaných nároků je ten ideální stav. A to jsem svůj návrh podávala v čase, kdy pohonné hmoty se cenově pohybovaly pod 40 korunami, nyní se již pohybují u hranice 45 korun. Částku 461 298 817 korun pro kapitolu 336 Ministerstvo spravedlnosti navrhuji převést z kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. A dovoluji si se tímto přihlásit ke svému písemně podanému návrhu pod číslem 461. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Šimon Heller, nevidím ho zde. Tak dalším přihlášeným je potom pan poslanec Richtr. (Námitka.) Richter, děkuji. Omlouvám se a máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Richter: Děkuji, vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych zde načetl, respektive se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pod sněmovním dokumentem číslo 567. Zatímco v posledních pětadvaceti letech výdaje většiny států Evropské unie na sport výrazně vzrostly a průměrně evropské výdaje na sport činí cirka 0,5 % HDP, v České republice šel bohužel vývoj ve financování podpory a rozvoje sportu opačným směrem. Česká republika patří podle statistik v rámci EU dlouhodobě mezi členské státy EU s nejnižšími výdaji na podporu a rozvoj sportu. V červnu 2016 přijala vláda České republiky svým usnesením číslo 591 koncepci podpory sportu 2016 až 2025 Sport 25. Jedním z hlavních cílů této koncepce bylo i navýšení výdajů na sport ve státním rozpočtu tak, aby se Česká republika alespoň částečně přiblížila k průměrné úrovni financování sportu v Evropské unii. Postupným každoročním navyšováním vládních výdajů na sport v letech 2016 až 2025 má dosáhnout podílu výdajů na podporu a rozvoj sportu 1 % celkových výdajů státního rozpočtu, 0,3 % HDP v nominální hodnotě by se tedy v roce 2025 měly výdaje na sport pohybovat kolem cirka 22 až 23 miliard korun.
Zatímco v letech 2017 až 2021 se dařilo postupným nárůstem výdajů na sport dosáhnout úrovně cirka 0,6 % celkových výdajů státního rozpočtu s perspektivou naplnění stanoveného cíle v roce 2025, od roku 2022 nastal opačný trend, respektive v tomto návrhu státního rozpočtu jdeme cestou dolů a začaly se snižovat až na úroveň cirka 0,4 % celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2021. Z tohoto pohledu je značně nesystémové, že v návrhu rozpočtu na rok 2022 byl rozpočet kapitoly 362 Národní sportovní agentura dramaticky ponížen o desítky procent na hodnotu 4,6 miliardy korun, přestože průměrné snížení výdajů státního rozpočtu a většiny kapitol státního rozpočtu je na rok 2022 cirka pouze o 2 %. I po započítání výdajů na sport v ostatních kapitolách, resortní sportovní centra Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a MŠMT, některé výdaje MMR nedosahují rozpočtové prostředky na podporu a rozvoj sportu ani 0,3 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Je pochopitelné, že vzhledem k základním parametrům návrhu státní rozpočtu i kapitola 362 NSA zaznamená v roce 2022 meziroční propad. Pokles přesahující 20 % však není v souladu s koncepčními cíli státu v oblasti sportu ani s programem této vaší vlády v oblasti sportu.
Pro velkou část zejména sportovních klubů a tělovýchovných jednot, ale i některých sportovních svazů je navrhované snížení výdajů na sport likvidační, reálně hrozí jejich ekonomické krachy a rušení zejména proto, že nejvýraznější škrty nastaly v oblasti dotací na provoz a údržbu sportovních zařízení, což je v příkrém rozporu s prudkým nárůstem cen energií a inflací, které naopak zásadním způsobem zvyšují výdaje na zajištění sportovní činnosti a pohybových aktivit ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách. Prvním z příkladů je již oznámený prodej sportovní haly TJ Bohemians Praha v Praze na Hagiboru z důvodu nedostatků prostředků na provoz, aby klub odvrátil riziko insolvence a nepřišel o další sportoviště. A budou předpokládám následovat i další kluby.
Navrhované zvýšení výdajů kapitoly NSA v položce Rozvoj a podpora sportu o 600 milionů korun je určitým nezbytným minimem k zajištění chodu sportovních organizací, zejména provozu sportovišť a úhrady energií, které minimalizují snížení výdajů na sport v návrhu státního rozpočtu na rok 2022 meziročně cirka o 12 %.
A tedy za prvé, v kapitole 396 Státní dluh snížit celkové výdaje kapitoly o 200 milionů korun, a to takto: v položce Výdaje celkem snížit částku 49 966 880 286 korun na částku 49 766 880 286 korun. Z toho v položce Obsluha státního dluhu snížit částku 49 966 880 286 Kč na částku 49 766 880 286. ***
