V dalším navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem do specifického výdajového ukazatele Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě. V návrhu státního rozpočtu byl objem finančních prostředků určených na vyplácení náhradního výživného oproti původnímu návrhu rozpočtu předchozí vlády snížen o 680 milionů korun, z 861 milionů korun na pouhých 181 milionů korun. Takhle razantní snížení je velmi nebezpečné a kontraproduktivní, zejména když institut náhradního výživného funguje poměrně krátce a postupně začíná plnit svůj proklamovaný cíl, přechodně pomáhat sociálně nejohroženější skupině našich matek samoživitelek. Takto drastické snížení rozpočtových prostředků jej může velmi silně ohrozit. Těchto 100 milionů korun navrhujeme odebrat ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem a snížení objemu finančních prostředků v této rozpočtové položce považuji za únosné a oprávněné. Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem sněmovního dokumentu 462.

V dalším pozměňovacím návrhu navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti do specifického ukazatele Dávky osobám se zdravotním postižením. Dávky osobám se zdravotním postižením, to je příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní zdravotní pomůcku, a tento je veden pod číslem sněmovního dokumentu 463.

V posledním pozměňovacím návrhu navrhuji v rámci rozpočtové kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí převést 100 milionů korun také specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti do následujících výdajových ukazatelů, a to tímto způsobem: 30 milionů korun na dávky osobám se zdravotním postižením, 30 milionů korun na náhradní výživné pro nezaopatřené dítě a 40 milionů korun na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Uvedené finanční prostředky navrhuji odebrat ze specifického výdajového ukazatele Aktivní politika zaměstnanosti celkem, přičemž důvody tohoto přesunu jsem již argumentovala u předchozích pozměňovacích návrhů.

Takže jenom pro jistotu ještě zopakuji čísla sněmovních dokumentů, jedná se o sněmovní dokument 396, 397, dále se jedná o sněmovní dokument 405, 407, 462 a 463. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Další, kdo je přihlášen do podrobné rozpravy, je paní předsedkyně Schillerová. Máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, budu velice stručná na rozdíl od mé předřečnice. Dovolte mi, protože jako bývalé ministryni financí, která strávila v resortu Ministerstva financí více než dvacet pět let svého života pracovního, tak je jasné, že moje srdce vždycky bude bít pro tento resort, takže se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním tiskem 555. Týká se to v kapitole 312 Ministerstvo financí v souhrnném ukazateli Výdaje celkem a v průřezovém ukazateli Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem se výdaje zvyšují o částku 240 milionů korun, ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy se výdaje zvyšují o 100 milionů korun, ve specifickém ukazateli Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu se zvyšují o 140 milionů korun. V kapitole 396 Státní dluh v souhrnném ukazateli výdaje celkem a specifickém ukazateli obsluha státního dluhu dochází ke snížení o částku 240 milionů korun.

Dovolte mi stručné odůvodnění. Finanční správa započala v minulém roce práce na projektu nDIS, to je na novém daňovém informačním systému, který by měl nahradit po dlouhých více než třiceti letech stávající ADIS a vyřešit problém s vendor lock-in. Byla provedena analýza možností, definovány možné varianty, vybrána ekonomicky nejvýhodnější varianta a nyní je třeba zajistit zahájení realizace vybrané varianty. Aby nedošlo ke zdržení a posunu samotné realizace vhodného řešení v čase, je nezbytné navýšit objem výdajů Generálního finančního ředitelství, to znamená kapitoly 312 Ministerstvo financí, o 100 milionů korun. Projekt nDIS lze jednoznačně definovat jako nejvýznamnější realizovaný projekt resortu Ministerstva financí a je nezbytné podpořit jeho realizaci.

Druhá část mého návrhu je zaměřena na samotné Ministerstvo financí, které zahájilo přípravné práce na realizaci akce zateplení střešního pláště a výměna oken, na kterou minulá vláda vyčlenila prostředky v celkovém objemu 280 milionů korun, a to ve dvou letech, 2022 a 2023, vždy po 140 milionech korun. V aktuálně předloženém návrhu rozpočtu jsou prostředky pro rok 2022 škrtnuty s tím, že se celá investiční akce posune. Já si myslím, že je potřeba zajistit její financování již v letošním roce, aby nebyla ohrožena vůbec celá její realizace. Celkové navýšení objemu kapitoly 312 Ministerstvo financí navrhuji, jak už jsem řekla, zajistit přesunem z rozpočtové kapitoly 396 Státní dluh, a to ze specifického ukazatele Obsluha státního dluhu. K tomuto návrhu mě vedlo také to, že velice rostou ceny ve stavebnictví, je nedostatečný zájem ze strany dodavatelů k realizaci stavebních prací pro státní správu, kdy se některá výběrová řízení musí vypisovat opakovaně, a protože si ještě pamatuju, že byla poměrně vysoká připravenost této rekonstrukce, navrhuji tento pozměňovací návrh. Pan ministr, prostřednictvím pana místopředsedy, určitě ví, že Ministerstvo financí není zrovna z nejkrásnějších budov, ani nijakým způsobem do ní nebylo příliš investováno v posledních letech, a to samozřejmě bez ohledu na to, kdo byl ministrem, protože každý ministr financí vždy nechával tuto budovu na poslední v řadě ve srovnání s jinými. A určitě, aby nedošlo k vyšším nákladům v budoucnosti, tak by bylo dobré tuto akci realizovat.

To je vše, děkuji mnohokrát za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dalším, kdo je přihlášen, je poslanec Julius Špičák. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Julius Špičák: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Budu teď velice stručný a chci vás seznámit s dokumentem číslo 546, což je můj vlastní návrh, pozměňovací návrh, jehož obsahem je: v kapitole 335 Ministerstvo financí se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a průřezového ukazatele Výdaje na očkování a pandemický plán České republiky plus výdaje ostatních relevantních závazných ukazatelů o částku 1 miliarda korun.

A za druhé v kapitole 396 Státní dluh se snižují výdaje souhrnného ukazatele Výdaje celkem a specifického ukazatele Obsluha státního dluhu o stejnou částku 1 miliardy. Pokud tato částka někomu připadá vysoká, tak bych si vás dovolil upozornit, že v tomto segmentu stávající rozpočtový návrh čítá obří částku 4,5 miliardy a je to skutečně v podstatě bezprecedentní a velice těžko odůvodněné.

Odůvodnění mého návrhu je v podstatě velmi jednoduché. Proočkovanost naší populace v tuto chvíli se blíží nějakým 65 %, a pokud něco platí, tak absolutní ochranou proti úmrtí je skutečně ona proočkovanost, tedy bych řekl, až téměř absolutní. Dávno už neplatí, že proočkovanost populace je třeba držet někde kolem 70 %. Ambice musí být dostatečně větší a my si musíme uvědomit, že ochrana populace s tím, jak v současné době vakcinační aktivita klesá, tak se ochrana populace bude zase zmenšovat. Samozřejmě žijeme v euforii v oblasti zdravotnictví, že pandemie nějakým způsobem klesá, a je tedy za námi. Ale v této euforii jsme už byli v podstatě dvakrát a na podzim vždycky došlo k velmi krutému vystřízlivění.

Ještě několik čísel, která se nereportují až tak často. Za prvé, naše průměrná roční úmrtnost je v posledních letech přibližně 108 000 úmrtí ročně, za poslední dva roky pandemie tato úmrtnost byla zvýšena o 50 000 úmrtí, což je tedy opravdu obří, obří částka, velmi těžko vysvětlitelná. Je to v podstatě věc, kterou musíme do budoucna nějakým způsobem analyzovat a redukovat za každou cenu. V současné době stále ještě umírá téměř 100 lidí denně a jedná se ve všech případech, ve 100 % případů, o lidi neočkované. Takže vakcinace, ten naprostý apel na vakcinaci, tady musí být maximálně zdůrazněn. ***