(10.20 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
V současné době ekonomické, politické, bezpečnostní a zdravotní nestability považuji za nezbytné navrhnout přesun podstatné části finančních prostředků z odvodů do společného rozpočtu Evropské unie na přípravu naší společnosti na krizové situace, a to se zaměřením na materiální krizové vybavení, stejně jako na výuku a výcvik obyvatelstva ke schopnostem, jak těmto situacím efektivně čelit, a to včetně dětí a mládeže. V minulosti nejenom u nás, ale i celosvětově převážil názor, že nastal konec dějin a stabilita a plynulá progrese lidstva k lepším zítřkům je víceméně trvale zaručena, aniž by to bylo potvrzeno předchozím průběhem historických událostí. Jaksi bylo opomenuto, že tento vývoj probíhá nespojitě, kdy vzedmutí jsou následována propady a následně další progresí. Stejně i časové intervaly mezi jednotlivými vzestupy a poklesy jsou nespojité, a tedy těžko predikovatelné.
Bohužel se ukazuje, že komplexní společnosti, které mají mnohočetné vazby mezi svými prvky a dále i s jinými systémy, jsou na tyto krize mimořádně citlivé z důvodu dominového efektu. Berme tuto mnohočetnou krizi jako příležitost, jakým způsobem aktivovat schopnosti naší celé společnosti vzhledem k výzvám budoucnosti, které budou velmi složité, ale lze očekávat, že právě z úspěšného řešení této problematiky vyplyne další společenský a vědecko-technický posun naší ideově zmatené a v kruhu iracionality bloudící společnosti. Možné dočasné zjednodušení a zefektivnění těchto vztahů a vazeb, a tím i komplexity společnosti, musíme brát v úvahu a tomu přizpůsobit veškeré naše uvažování, i tedy naši přípravu na tuto skutečnost, a to včetně návrhu rozpočtu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Stala se mi tady taková technická věc, že jsem řečníka nebo poslance, který tu nebyl přítomen, tak jsem ho odmazala, a stalo se mi, že jsem pravděpodobně klikla dvakrát, takže se tímto omlouvám panu poslanci Oldřichu Černému a poprosím ho, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený ministře zemědělství, vážení občané České republiky, dovolte mi vás seznámit s mými dvěma pozměňovacími návrhy.
První pozměňovací návrh má číslo sněmovního dokumentu 541 a seznámím vás s jeho odůvodněním. Navrhuji převést 100 milionů korun z rozpočtové kapitoly 307 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí z navrhovaných 1 514 816 458 na 1 414 816 458 korun. Omlouvám se. Česká republika spolupracuje s téměř pěti stovkami mezinárodních organizací, nicméně smysl některých je velice pochybný a nic České republice nepřináší. Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci 19/05 s názvem Peněžní prostředky státu poskytované mezinárodním organizacím a další související výdaje. Ze zprávy o této kontrolní akci vyplývá, že Ministerstvo zahraničních věcí, které spolupráci s mezinárodními organizacemi koordinuje, nemá dostatečné informace k tomu, aby mohlo zhodnotit jejich přínosy. Ve zprávě se mimo jiné uvádí: NKÚ vyhodnotil, že nebyly naplněny předpoklady pro účelné poskytování prostředků mezinárodním organizacím. Opatření stanovená vládou České republiky, která mimo jiné sledovala dosažení úspor, nebyla řádně splněna.
V době probíhající vážené ekonomické a sociální krize v důsledku dopadů pandemie koronaviru a s ní související zvýšených vládních výdajů je nutné se důsledně zaměřit na tyto položky rozpočtu, které České republice a jejím občanům nepřinášejí žádný užitek. Z tohoto důvodu tedy navrhuji, aby byly sníženy plánované výdaje mezinárodním organizacím do zahraničí, čímž by měl být vyvinut tlak na Ministerstvo zahraničních věcí, aby zrevidovalo potřebu a přínosy některých souvisejících plateb, popřípadě některých členství. Navrhované snížení se rovná zhruba jedné pětině nepovinných, tedy dobrovolných plateb. Částku 100 milionů korun navrhuji převést následovně: převede se do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že částka 50 milionů se použije na dotační programy Podpora včelařství a částka 50 milionů se převede do strategického plánu společné zemědělské politiky SOT včely 2021. Navýšení finančních prostředků by mělo posloužit převážně na podporu nových začínajících včelařů a na podporu pro stávající včelaře, kteří mají zájem rozšířit svá včelstva a účinně bojovat proti chorobám včelstev. Bez včel je velice komplikované opylování. Bez dodatečné podpory by tak došlo ke snížení produkce nejen ovoce, ale i medu. Navíc v poslední době dochází k úbytku včelařů.
Dále by bylo vhodné zřídit národní ozdravný program, který by odhaloval velmi zákeřnou chorobu - mor včelího plodu, která se velmi špatně rozpoznává, protože nemoc probíhá v počátečních fázích skrytě. O tento program se již opakovaně žádalo. V současné době je v České republice asi 650 000 včelstev. Programy by mohly být stanoveny na dobu tří let, po kterou by se provádělo testování, tj. zhruba 220 000 včelstev ročně, aby během těchto tří let mohla být zkontrolována všechna včelstva plus nově vzniklá včelstva. S tímto programem by souhlasila i Státní veterinární správa.
Druhým mým pozměňovacím návrhem je sněmovní dokument 541, kde navrhuji převést 200 milionů korun také z rozpočtové kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí do rozpočtové kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství. Konkrétně se jedná také o návrh na snížení objemu výdajového ukazatele příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí. Tato částka se převede do výdajového ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství, podpora agrárního sektoru, dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu s tím, že se bude jednat o podporu chovatelů prasat, a to buď samostatně, nebo dotační titul, nebo urychleně jako kompenzace za nárůst cen energií v rámci současné krizové situace na trhu s energiemi a v návaznosti na ochranu spotřebitele před dalším zdražování.
Chov prasat prochází velmi těžkým obdobím. Přestože vepřové maso patří u tuzemských spotřebitelů stále mezi nejoblíbenější, spotřeba u nás dosahuje asi 42 kilo na osobu na rok, zatímco průměr Evropské unie je 32 kilo na osobu a rok, jeho domácí produkce stagnuje. Spotřebu našich občanů pokryje tuzemská produkce sotva ze 40 %, a proto se vepřové dováží z Polska a dalších zemí, jako je Německo, Španělsko a Dánsko, kde se navíc prokazatelně více využívají léčiva, jako jsou antibiotika a antimikrobiotika. Podnikům, které se věnují chovu prasat a které produkci dotují z platby na hektar, byly v rámci reformy společné zemědělské politiky finance značně zkráceny. V nejbližší době i s ohledem na stále rostoucí náklady na krmné směsi, energie a pracovní sílu plánuje více jak polovina podniků, které se věnují chovu prasat, s produkcí vepřového skončit, případně i ji výrazně omezit. ***
