(10.00 hodin)
Poslanec Petr Letocha: Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, rád bych velmi krátce reagoval na své předřečníky, a to zejména ke kapitoly Ministerstva vnitra. Já zde později vystoupím, abych se přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsou projednané s Ministerstvem vnitra, oba se týkají právě reakce na situaci na Ukrajině, a které řeší určité kapitoly tohoto rozpočtu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji za dodržení času. To byla poslední faktická poznámka, v tuto chvíli chci se zeptat, jestli se někdo ještě hlásí s přednostním právem? Nikoho nevidím, takže v tuto chvíli se dostáváme do podrobné rozpravy - nebo pokračujeme v podrobné rozpravě - a poprosila bych, aby k řečnickému pultu přišel pan poslanec Karel Tureček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům vedeným v systému pod číslem 503 a oba dva se týkají rozpočtové kapitoly 329 Ministerstva zemědělství.
Jde o posílení této kapitoly, jednak o posílení řekl bych národních zdrojů na podporu Programu rozvoje venkova, na kofinancování Programu rozvoje venkova o částku 1 miliarda korun, a to z několika důvodů. Já už jsem při prvém čtení tento pozměňovací návrh avizoval a v tuto chvíli musím konstatovat, že nejsou v kapitole Ministerstva zemědělství zabezpečeny národní zdroje na plné využití řekl bych evropských financí na čerpání tohoto programu. Snižování prostředků směřující do rozvoje venkova bude mít bezesporu negativní vliv na venkov a na život na venkově. V současné době venkov čelí závažným problémům. Populace na venkově stárne a mladí lidé z venkova odcházejí do měst. Tento neblahý jev může zmírnit rozumná a cílená podpora rozvoje venkova. Zachování rozumné míry spolufinancování programu rozvoje venkova také pomáhá podnikatelským subjektům na venkově, ale také obcím, což platí zejména pro malé obce. Snižování prostředků na rozvoj venkova poškodí jak občanskou společnost na venkově, tak právě podnikatelské subjekty, a zejména malé obce. Při spolufinancování - a to chci zdůraznit - 1 koruny ze státního rozpočtu generuje další 2 koruny z rozpočtu právě Evropské unie. Pokud vláda tedy odebírá 1,6 miliardy korun právě z národního kofinancování, bere tím de facto z programu rozvoje venkova částku 4,8 miliardy korun právě na rozvoj venkova.
Druhý pozměňovací návrh, ten se týká výdajů specifického ukazatele posílení výdajů na opatření ve vodním hospodářství, a to také navýšení částky o 1 miliardu korun. Podpora programu na rozvoj vodního hospodářství v České republice, já se domnívám, je naprostou prioritou jak z hlediska zabezpečování dostatku pitné vody pro obyvatelstvo, tak ochrany proti povodním a proti suchu. Tady bych chtěl zdůraznit, že v letech 2015 až 2019, kdy postihla naše území sucha, to je perioda, (kdy?) se stala podpora programů na rozvoj vodohospodářské infrastruktury jednoznačnou prioritou. Tomu odpovídaly i schválené finanční prostředky v rozpočtové kapitole Ministerstva zemědělství, které se pohybovaly vždy souhrnně okolo 3,5 až 4 miliard korun. Současný návrh státního rozpočtu pro ukazatel vodního hospodářství v kapitole Ministerstva zemědělství je zcela nedostatečný a ohrozí či zcela zastaví realizaci nezbytných opatření v rozvoji strategické vodohospodářské infrastruktury.
Je nezbytné zcela jasně konstatovat, že současně navrhovaný rozpočet nepokryje ani již schválené víceleté dotační akce, na které již byla vystavena rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě střednědobých výhledů. Oblasti, které je nezbytné finančně posílit, jsou následující. Jednak se jedná o pokračování podpory výstavby vodárenských nádrží, strategických vodárenských nádrží, jako jsou Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov, částkou 300 milionů korun. Jedná se o vládou schválená opatření, která jsou financována prostřednictvím dotačních programů programového financování Ministerstva zemědělství. Podpora rozvoje vodárenské infrastruktury ve městech a obcích zasažených suchem. Jedná se i o propojování vodárenských soustav, což umožní transport vody z oblastí zdrojově dostatečně zabezpečených do oblastí deficitních včetně třeba například Frýdlantska, které bude nově postiženo i problematikou podzemních vod v souvislosti s pokračováním těžby v dole Turów. Dotační program je rovněž v programovém financování Ministerstva financí.
Takže tolik mé návrhy na posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství o částku 2 miliardy korun. Opět zdůrazňuji, že pozměňovací návrhy jsou vedeny pod číslem 503. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane poslanče. Další, kdo se přihlásil v podrobné rozpravě, je pan poslanec Josef Kott. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 500, a předložil jsem ho společně s panem kolegou Rybou a Kuklou. Jedná se posílení kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, kde se zvyšují výdaje ukazatele podpora lesního hospodářství o částku 30 milionů korun, a současně v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství se snižují výdaje ukazatele podpora neziskových organizací o částku 30 milionů korun.
Velice krátké zdůvodnění. Podpora obnovy lesů po kůrovcové kalamitě je zásadní pro obnovu a stabilizaci lesů v České republice. Vláda slibovala, že obnova lesa, zadržování vody v krajině a ochrana životního prostředí budou její prioritou. Původní návrh státního rozpočtu tak, jak ho připravila minulá vláda pod vedením ministra pana Tomana, počítala na podporu lesního hospodářství s částkou o 330 milionů korun vyšší a současná doporučená částka je ve výši 3 583 000 000 korun. Domnívám se, že snižováním prostředků směřujících primárně na obnovu našich lesů po kůrovcové kalamitě bude mít negativní vliv nejen na stabilizaci vláhových poměrů, ale i na volnočasové aktivity spojené s pobytem v přírodě. Nově vytvořené podpory, za které je zapotřebí Ministerstvu zemědělství poděkovat, které jsou vedeny na jednotku lesní plochy, řeší pouze samoobnovu lesa, protože dotační program tak, jak je koncipován, v podstatě jsou tam ochranné prvky, které omezují výsadbu kulturního lesa jako takového. Zachováním rozumné míry podpory tak, jak je nastavila a financovala minulá vláda, pomáhala nejenom soukromým vlastníkům lesa, ale také obcím, což pomohlo zejména těm malým obcím. Snižování finančních podpor podle pravidel nastavených současnou vládní koalicí dle mého názoru poškodí nejenom ekonomiku, ale současně i stabilitu a kvalitu životního prostředí v oblastech, které byly nejvíce zasaženy kůrovcovou kalamitou v předchozích letech. ***
