(15.20 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
A já říkám, pokud by nedošlo k dohodě a nějakému konsenzu mezi krajskými reprezentacemi, tak se to vlastně nedá úplně dobře udělat, protože pak se zase dostaneme do situace, která nebude části těch krajů vyhovovat. A my, abychom to odblokovali, říkáme: musí tam dojít k prvotnímu navýšení a potom ten systém může být nastaven spravedlivěji. Ale určitě to nepůjde na úkor obcí nebo změny těch základních parametrů, to by dobré nepochybně nebylo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kukla: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Ale pokud máme určitý balík peněz a určité procento a budeme to dělit mezi kraje, tak vždycky musí dojít k tomu, že se někomu vezme a někomu se přidá. Já jsem se ptal, když máte v programovém prohlášení, že navýšíte, tak bych chtěl vědět to konkrétní číslo, o kolik procent se tedy navýší, aby se nikomu nesebraly žádné finanční prostředky nebo žádné směrné číslo pro kraje. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Reakce pana předsedy vlády. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem přesvědčen, že jsem to vysvětlil. To, o kolik se přidá, bude záviset na tom, jak se nastaví ty parametry a jak budeme vidět, co to při tom rozdělování mezi jednotlivými kraji dělá. To se nedá říct dopředu a bylo by to naprosto nezodpovědné. Tam přece záleží na tom, co se bude u jednotlivých krajů počítat mezi ty parametry, jak se zhodnotí třeba rozsah silniční sítě, jak se zhodnotí třeba zdravotnická zařízení a ty věci, které tam hrají pro ten kraj roli a které mají vliv na to, že ten kraj nemá prostředky na jednoho obyvatele, které by odpovídaly jeho potřebám a které by odpovídaly dnešní realitě, ale naopak odpovídají nějakému přerozdělení z devadesátých let. Není to zase tak výjimečné, to, co je při tom přerozdělování mezi kraji, známe to i z jiných oblastí našeho života, třeba koeficienty, které zohledňují obory na vysokých školách, také mají nějaké nastavení z minulosti a také ta debata o jejich úpravě, aby to odpovídalo současným potřebám, je nesmírně složitá. Ale neuděláte ji takhle shora, ani nemůžete říct: Tak tam přidáme miliardu a bude to stačit. To tak prostě není. Nejprve musíte vědět, jaké budou ty parametry, co to bude dělat s tím systémem, namodelovat si to, a pak se můžeme bavit o tom, jak bude popřípadě navýšena ta celková částka. Já myslím, že takhle to je a tu debatu nelze předjímat tím, že tam prostě vystřelíme nějaké číslo. To nikdo nemůže udělat, byla by to hloupost, omlouvám se, to by bylo naprosto neakceptovatelné. Nejprve musí být ta parametrická debata a ta teď probíhá. Já jsem rád, že probíhá. Až se dostaneme k nějakému výsledku, tak se můžeme bavit o těch konkrétních číslech, co to bude dělat. A já doufám, že dojdeme k něčemu, co bude dlouhodobě platné... (Předsedající: Váš čas.) ... protože ty parametry nelze měnit každý rok. To by nebylo vůbec funkční.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další interpelací nyní paní poslankyně Lucie Šafránková, poté se připraví paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením na takzvaném chráněném trhu práce. Toto zhoršení má přímou souvislost s rozpočtovou politikou vaší vlády, která ustoupila od dříve avizovaného navýšení prostředků určených na příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak upozorňují příslušní zaměstnavatelé, hrozí zde proto zánik nejen tisíců pracovních míst pro zdravotně postižené, ale současně i zánik mnoha firem, které tyto občany po léta zaměstnávají. Například vedení výrobního družstva Drutěva hovoří o tom, že situace je pro tyto firmy už doslova likvidační. Jde i o to, že zákonem daná maximální měsíční výše uznatelných nákladů na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance činí 13 600 korun, a to již dva roky, přestože minimální mzda se za tu dobu několikrát zvýšila a samozřejmě výrazně rostou i další mandatorní náklady těchto firem. Hrozí tedy hromadné propouštění zaměstnanců, kteří nemají šanci se na klasickém volném pracovním trhu uplatnit, což jednak sníží jejich životní úroveň a zatíží náš sociální systém a na druhé straně to zhorší i kvalitu jejich životů, protože pracovní uplatnění je pro tyto osoby ohromným sociálním benefitem.
Vážený pane premiére, co konkrétně udělá vaše vláda a vy osobně pro to, aby se tento černý scénář nenaplnil? Co uděláte pro záchranu pracovních míst našich zdravotně postižených spoluobčanů? A co uděláte na podporu jejich zaměstnavatelů?
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní bude mít slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážená paní poslankyně, to je důležité téma a Ministerstvo práce a sociálních věcí se tím dost intenzivně zabývá. V současnosti je připravovaná analýza, která mapuje detailně situaci na chráněném trhu práce včetně případných ohrožení trhu nebo spíš jednotlivých dílčích segmentů tohoto trhu. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byla v této souvislosti zřízena pracovní skupina, která se zabývá stavem současného systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a taky - a hlavně, a to je ten hlavní úkol pracovní skupiny - nějakým zefektivněním systému.
Pokud jde o případné zvýšení příspěvku, zástupcům zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením bylo ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí přislíbeno, že pokud to stav veřejných financí umožní, bude zvýšení příspěvku řešeno ve druhé polovině tohoto roku, tedy roku 2022. Jedná se o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Příspěvek je poskytován čtvrtletně, maximální výše příspěvku je stanovena nařízením vlády. Aktuálně je to 13 600 plus 1 000 korun paušálně na každou osobu se zdravotním postižením, tedy celkem 14 600 korun na jednu osobu. Příspěvek je ze zákona nárokový a náleží všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením. My jsme si vědomi požadavku zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kteří požadují zvýšit maximální částku příspěvku i v návaznosti na postupné zvyšování minimální mzdy.
Zaměstnanost osob se zdravotním postižením na chráněném trhu dlouhodobě roste a roste i aktuálně. V roce 2020 došlo ve srovnání s rokem 2019 ke zvýšení počtu podpořených osob se zdravotním postižením o 4 097 a došlo i ke zvýšení počtu podpořených zaměstnavatelů, tedy zaměstnavatelů, kteří působí na chráněném trhu, a to o 248 takovýchto zaměstnavatelů, takže můžeme říct, že chráněný trh rostl i v období pandemie více než v letech hospodářské konjunktury a ten růst pokračoval i v minulém roce. Ve druhém čtvrtletí loňského roku se zvýšil počet osob se zdravotním pojištěním o více než 6 000, ve třetím čtvrtletí o více než 4 000. Došlo také k meziročnímu poklesu v počtu uchazečů o zaměstnání z řad osob se zdravotním postižením, takže po této stránce se ta situace zlepšuje. Ale je samozřejmě jasné, že ze strany - přestože se to zlepšuje, a ta čísla to dokládají jasně - úřadu práce je věnována pozornost motivačním, osvětovým, poradenským, rehabilitačním aktivitám s tím cílem, aby si každý mohl najít vhodné zaměstnání na volném trhu práce bez využívání nebo poskytování předmětného příspěvku. Ale tam, kde to je nutné, jak už jsem říkal, se ten příspěvek vyplácí. Roste jak počet osob se zdravotním postižením takto zaměstnaných, tak počet zaměstnavatelů, kteří jsou takto podporováni, a je zde příslib ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, že pokud by to stav veřejných financí umožnil, tak zvýšení příspěvku bude řešeno ve druhé polovině letošního roku. ***
