(12.00 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Čili pokud ten chlapec nebo dívka v patnácti podá, tak ještě tam ta lhůta, a stalo se mu to jako malému dítěti, takový útok do jeho sexuální integrity nezaniká a v praxi víme, že dětské oběti jsou diskriminovány současným zněním, protože lze žádost o poskytnutí peněžité pomoci u ministerstva podat nejpozději do dvou let ode dne, kdy se dozvěděla oběť o škodě nebo nemajetkové újmě, nebo do pěti let od spáchání trestného činu, a velice často ty nezletilé děti, šesti-, sedmileté, respektive stoprocentně nepodávají, protože ani nevědí. A pokud vědí, tak toho nejsou schopny.
Čili to napravujeme, je to nyní i legislativně čistém znění, takže vás prosím o podporu a tento druhý pozměňovací návrh, byť tam byl časově vložen dříve, je pod číslem 374, mění ustanovení § 30 odst. 2, opět zákona o obětech trestných činů. Čili vidíte, já udělám jednu edukativní poznámku, že i když se ta novela týká úplně něčeho jiného, jakmile se tam vloudí, byť bona fide, nějakou malou skulinkou změna, která vadí v praxi, tak to může vyvolat tyto problémy. Ale předpokládám, že se nám to podařilo pozměňovacími návrhy teď odstranit. Děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Jsme stále v obecné rozpravě a jako další je přihlášen pan Radek Koten. Pan poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych rád využil toho, že po delší době je otevřen trestní zákoník, protože novely zákonů, které jsme dali do systému, se neprojednávají ani v opozičním okénku, a tím pádem nezbývá nic jiného než naše návrhy zákonů dávat formou pozměňovacích návrhů do zákonů, které jsou vládní. Já bych tady v podstatě načetl pozměňovací návrh, který mění v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk číslo 86, a načetl bych tedy tu změnu.
Bod 1. V části první, změna trestního zákoníku v čl. 1, za bod 1 se vkládá bod římská X, za prvé, který zní: do § 9 se vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) o nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedena vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví jeho nebo jiné přítomné osoby".
Já to tady ještě krátce odůvodním a poté ještě načtu v podrobné rozpravě. Platná právní úprava příliš limituje případy nutné obrany, kterou je naopak nutné posílit s ohledem na stále rostoucí agresivitu pachatelů zločinů, která se týká zejména porušování domovní svobody, kdy se pachatel snaží násilně vniknout do obydlí či obdobných soukromých prostor, a to bez ohledu na skutečnost, je-li v nich někdo přítomen.
Hlavním principem posílení nutné obrany je tedy poskytnout občanům vyšší míru jistoty a bezpečnosti, aby se nemuseli obávat použít adekvátní nástroj a prostředky, když někdo poruší jejich domovní svobodu, bude se snažit vniknout do jejich obydlí a vyvolá v nich pocit, že pachatel může ohrozit jejich zdraví, nebo dokonce život. Nová úprava zakotvuje zásadu "můj dům, můj hrad", která je součástí některých zahraničních úprav, posiluje postavení a sebevědomí občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit, aby se nemusel obávat následného stíhání ze strany státních orgánů, když použil přiměřené nástroje proti pachateli, který bývá často ozbrojen. V takovém případě útočník na sebe bere riziko, že vyvolává-li odůvodněnou obavu z ohrožení majetku, zdraví či života oprávněné osoby, bude se napadený bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu. Změna zákona má sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy z nechráněného prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo, a současně zpřesňuje požadavek zákona, že se musí jednat o přímo hrozící nebo trvající útok, neboť podle stávající úpravy musí obránce například ve svém domě nejdříve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní stíhání.
Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru vnikl a překonal překážku. Nová úprava současně pokrývá situaci, kdy je útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce zasahuje v její prospěch. Meze použití nutné obrany jsou nastaveny takzvanou oprávněnou obavou, která potlačuje možnost případného zneužití, například oprávněnou obavou obránce může například vedení obrany velmi vysokou vzdálenost nebo proti prchajícímu útočníkovi. To tedy nemůže.
Závěr o naplnění či nenaplnění podmínek nutné obrany při ochraně obydlí bude mít soud, nicméně podstatné je, že při vyhodnocení adekvátnosti nutné obrany se bude vycházet z toho, jak se okolnosti napadení jevily obránci, a to nikoliv útočníkovi. Předložená úprava následuje současný vývoj judikatury, který směřuje ke stále vyššímu respektování a posílení chování a oprávnění poškozeného v neočekávané životní situaci, na kterou je nutné okamžitě reagovat.
Důležitost tohoto návrhu potvrzuje například loňský případ z Plzeňska, kdy majitel domku bránil legálně drženou zbraní sebe a svou ženu před vniknutím útočníka. Později se dokonce ukázalo, že lupič v minulosti spáchal vraždu seniora pro peníze. Byla to brutální vražda, a byl tedy mimořádně nebezpečný.
Já se k tomuto přihlásím ještě v podrobné rozpravě a je to zaevidováno jako sněmovní dokument číslo 475. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji, a táži se, jestli ještě někdo chce vystoupit v rámci obecné rozpravy? Nikoho nevidím, v tom případě tedy končím... pardon, tak zde ještě pan ministr. Pane ministře, máte slovo.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych jenom zareagoval na pana poslance Radka Kotena. To, co tady přednášel, je návrh SPD. K tomu vláda zaujala jednoznačně negativní stanovisko, protože ten návrh se projednával jednak na Ministerstvu vnitra a Ministerstvu spravedlnosti, u Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství, a všechny tyto instituce k tomu měly jednoznačně negativní stanovisko, že ten návrh takhle zůstat nemůže, že je špatně připravený a měl by docela špatné důsledky v praxi. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se tedy ještě jednou, jestli někdo chce vystoupit v obecné rozpravě? Vidím ještě paní Helenu Válkovou. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Jenom faktická poznámka, potvrzuji slova předřečníka. Jednou už jsme tady měli za minulého volebního obdobný návrh. Je tam řada nepřesností a myslím si, že hlavně praxe a judikatura i nejvyšších soudů ukazuje, že pokud půjdeme nějakou cestou, tak ta, která byla právě přednesena a hezky zdůvodněna panem kolegou Kotenem, nicméně v praxi by vyvolala opačný efekt. Já se obávám, že pokud bychom ji potom ve třetím čtení odsouhlasili, tak by naopak mohlo dojít k nejednotnosti v aplikaci a museli bychom měnit další související ustanovení. Já teď v rámci faktické poznámky nemůžu víc vystupovat, než jsem vystoupila, aby bylo by to na diskusi. ***
