(12.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Dovolte mi, pane ministře, abych se k tomu přidal, protože dnes nám přišel - stejně jako vašim poslancům, tak našemu předsedovi na Facebook - komentář nějakého pana Martina Straky z TOP 09 ze Sokolova, který vyzývá lidi, aby panu Okamurovi do vody, kterou tady pije při projevech, nalili kyanid. Vyloženě vyzývá lidi - a vás, poslance - abyste tady otrávili Tomia Okamuru, a vyzývá k tomu, abyste ho zabili. Takže já doufám, pane ministře vnitra, že nejsou nadposlanci a podposlanci, že se ke všem lidem budete chovat stejně - a já vám to přepošlu - a že se i touto věcí budete zabývat. A znovu opakuji, SPD je proti jakémukoli násilí a proti válce, proti šibenicím, proti jakýmkoli perzekucím, jsme za demokracii a svobodu. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Přihlášený s přednostním právem pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Krátký komentář, prostřednictvím paní předsedkyně. Já vám děkuji, pane předsedo poslaneckého klubu SPD, za jasný názor, že odsuzujete jakékoli politické násilí. Stejně tak činím já a samozřejmě v té věci, pokud daná věc bude doložena Policii České republiky, tak se tím policie jakožto nezávislá policie bude zabývat, stejně tak jako každým jiným projevem násilí vůči komukoli v naší společnosti, politiky z jakékoli strany nevyjímaje.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Další je tedy přihlášen Jaroslav Dvořák k pořadu schůze a další v pořadí by měl být Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Dvořák: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Dovoluji si navrhnout bod k zařazení do programu dnešní schůze s názvem Potravinová soběstačnost, což následně zdůvodním.
Jednu z nejzákladnějších lidských potřeb - potraviny - nelze považovat za obyčejnou komoditu, jelikož jsou základní fyziologickou potřebou člověka dle Maslowovy hierarchie potřeb a potřebuje je k samotnému bytí. Zajištění potravin z vlastních zdrojů je zaručením nejen jistoty, ale i jejich stabilní ceny a kvality. Definuje potravinovou soběstačnost jako snahu vytvořit podmínky pro produkci potravin na dostatečné úrovni, která zajistí potřeby obyvatelstva.
Obecně lze říci, že potravinová soběstačnost je aktuální poměr mezi domácí produkcí a domácí spotřebou určité komodity v daném čase. Může být vnímána v rámci celého státu, v rámci regionu nebo v rámci jednotlivce či skupiny. Uvádí, že soběstačnost nelze měřit tím, jaký podíl potravin se do České republiky ze zahraničí doveze, ale kolik se v České republice dané komodity vyrobí v porovnání s tím, kolik se jí u nás spotřebuje. Potravinová soběstačnost je základní strategickou záležitostí, která je zapotřebí k dosažení relativní nezávislosti a ekonomické stability daného státu a tím i zvýšení mezinárodní autority. Pojem potravinová soběstačnost můžeme jednoznačně pochopit jako schopnost určité země...
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já vás přeruším, omlouvám se, ale zrovna jsem byla požádána předsedou vašeho klubu, abyste mohl mít určitou výjimku vzhledem k tomu, že se vám velmi špatně dýchá, a sundal si roušku. Myslím si, že je to na jedné straně pochopitelné, pak ale budeme muset k těm hygienickým pravidlům... Ale pokračujte, prosím, ať se vám lépe mluví.
Poslanec Jaroslav Dvořák: (Již bez roušky.) ... a zabezpečit v případě potřeby dostatek potravin pro obživu každého obyvatele. To je ale v současné době téměř nemožné. Potraviny se většinou dováží z jiných zemí, a to i včetně potravin, které je daný stát schopen vyprodukovat sám. Důvodem je, že farmáři a zemědělci jsou nuceni produkovat potraviny za vyšší ceny, nežli jsou ceny zahraničních konkurentů, a to především z důvodu jejich nedostatečné podpory. Takové zemědělství pak nenaplňuje vizi udržitelného rozvoje a klade minimální důraz na požadavky životního prostředí.
Potravinová soběstačnost v České republice je momentálně velmi aktuální téma. Pandemie koronaviru totiž ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Česká republika je na dovozu potravin z velké míry závislá, a to i v takových základních potravinách, jako je například ovoce, zelenina, vepřové maso nebo drůbež. To se naplno projevilo, když se v době pandemie zavřely hranice a ukázalo se, že české zemědělství nemůže v žádném případě celou zemi uživit. Veřejnost se o zemědělství začíná většinou zajímat až v momentě, když zjistí, že se zdražují potraviny v obchodě, a to se stalo právě nyní, kdy například cena květáku se v obchodě vyšplhala až na sto korun. Zdražování je důvodem nejen naší malé potravinové soběstačnosti, ale stále větší závislosti na dovozu potravin z jiných států. Soběstačnost naší země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 %, u drůbežího masa je to 55 %, u vajíček 60 % a u mléka kolem 90 %. Nejméně jsme soběstační u ovoce - 30 % - a zeleniny - dokonce 25 %.
Problémy se však netýkají jen zvýšení cen, protože s nedostatkem pracovníků v zemích, které k nám dovážejí, se nejen zvýšily ceny o desítky procent, ale dochází k dodávkám ještě nezralé zeleniny a ovoce, které z hlediska chuti a kvality danou zeleninu a ovoce ani nepřipomínají, například rajčata, meruňky, broskve, nektarinky, maliny. Podle prezidenta Agrární komory České republiky Zdeňka Jandejska patří čeští zemědělci k nejlepším v Evropě, ale zahraniční potraviny jsou často levnější než potraviny od českých a moravských zemědělců. To souvisí s dotační politikou, protože ve vyspělých západoevropských zemích jsou tamější národní dotace mnohem vyšší, než jsou dotace v České republice. To umožňuje zahraničním farmářům prodávat svoje potraviny na našem trhu levněji než ti čeští.
Problémem také je, že nemáme žádnou kontrolu nad celou výrobou a produkcí potravin v zemích, ze kterých dovážíme. Dovážíme potraviny, kde nemáme kontrolu nad kvalitou přírodních podmínek, nevíme, jaká je kvalita půdy, jestli není kontaminována například těžkými kovy, nevíme, jak se v dané zemi produkují suroviny, ze kterých se vyrábí dovážené potraviny, a kolik se zde používá pesticidů, herbicidů, průmyslových hnojiv a podobně. V České republice máme suroviny pod kontrolou od výroby až po prodej potravinářských výrobků.
Náš systém kontroly patří k nejlepším na světě, ale i přesto dovážíme to, co nemusí být nejlepší, a přitom tím ještě přispíváme k znečišťování životního prostředí. Jen transport potravin do České republiky představuje ročně více než 100 000 kamionů, které přivážejí do České republiky potraviny. Když k tomu připočteme další statisíce kamionů, které přes naši zemi jen projíždí do zemí, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a jiné, tak je to ještě více.
Již řadu let prosazuje Agrární komora České republiky myšlenku, že by v supermarketech a hypermarketech, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců, byly mnohem více zastoupeny české potraviny ve srovnání s potravinami dovezenými ze zahraničí, které jsou často prodávány za nižší ceny. Podstatou této novely zákona o potravinách by bylo zvýšení poměru českých potravin v obchodech od příštího roku na 65 % a poté by se ročně navyšoval o dalších 5 %, a to až do roku 2027, kdy by tento poměr dosáhl 85 %.
Cílem zákona by mělo být zlepšení životního prostředí zejména kvůli dovozu, kdy se potraviny vozí stovky kilometrů, zdraví lidí a ochrana českého kvalitního zboží před dovozy ze zahraničí, které ty české často likvidují. Je nutné se potravinovou soběstačností naší země zabývat i nadále, a to velmi výrazným způsobem. Žádám proto o zařazení bodu Potravinová soběstačnost. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji za přednesení návrhu.
A protože jsme výjimečně učinili tady toto na prosbu a já mám pochopení pro to, tak poprosím, aby přišla paní uklízečka očistit pultík, jak to bývá zvykem.
Zatím tedy se může přichystat stranický kolega. Dejme tedy minutu na provedení tady této úklidové věci. Děkuji za pochopení. ***
