(7.30 hodin)
(pokračuje Marie Pošarová)
Tento případ tedy ukázal, že zákon má výraznou mezeru. Lze ho vyložit tak, že postihuje pouze propagaci konkrétního hnutí, které hlásá potlačování svobod, ale nikoliv samotnou ideologii, která nenávist a porušování lidských práv představuje a propaguje. Jediný důvod, proč byl obžalovaný Sáňka osvobozen, je tedy skutečnost, že nepropagoval konkrétní nenávistné hnutí, ale že šířil a propagoval nenávistnou ideologii, konkrétně teologický směr konzervativního islámu. K tomu dodejme ještě jednu absurditu, že za své trestní stíhání, které bylo z výše popsaných důvodů shledáno nezákonným, obdržel předseda Pražské muslimské obce Sáňka odškodnění ve výši 600 000 korun z peněz daňových poplatníků, včetně těch, vůči kterým šířil nenávist a výzvy k likvidaci.
Zákon by měl jednoznačně říkat, co zákonodárce, potažmo společnost, žádá a očekává, jaké hodnoty hájí. V tomto případě jde o to, zamezit společensky nebezpečné veřejné propagaci nenávisti, popírání lidských práv a omezování rovnosti lidí bez rozdílu jejich národnosti, příslušnosti k etnické skupině, rase, náboženství, třídě či jiné skupině osob. Navržená novela zákona současně nijak neomezuje jakoukoliv lidskou víru, a to ani tu společensky negativní, pouze omezuje a sankcionuje veřejné šíření a propagaci takové ideologie, která ohrožuje svobody ostatních, jejich životy, například tím, že vyzývá k likvidaci určitých osob, respektive jejich skupin na základě určité jejich danosti či charakteristiky. Šíření nenávistných ideologií je jednoznačně záležitostí společensky mimořádně nebezpečnou, zejména je-li jasně prokazatelná a na konkrétních případech prokázaná jeho spojitost se spácháním reálného násilí, násilí ve jménu těchto ideologií, čímž se jeho pachatelé například v případě islámských teroristů a násilníků nikterak netají, naopak, nepokrytě se tím chlubí. A jak jsem již poznamenala, nemusí jít zdaleka jen případ o islámu, ač ten je nyní v našem zeměpisném prostoru jednoznačně tou nejnebezpečnější ideologií, ideologií hlásající nenávist a vyzývající k násilí. S podporou bezhlavé imigrace do Evropy přece naše úřady musí počítat s tím, že dojde k dovozu dalších nenávistných ideologií, ať již formou náboženských sekt, či prostě dovozu násilí jako běžné součásti života. Násilí, byť by bylo jakkoliv šikovně ukrýváno za náboženství či ideologie, je přece pro náš právní řád naprosto nepřijatelné. Případy jako útok na sestřičku v nemocnici na Bulovce či zmíněné znásilnění školačky na Litoměřicku i poslední pokus o vraždu a znásilnění v Karlových Varech musí být jasným varováním a výzvou, aby naše legislativa začala jednat a konat a aby podpořila zákon, který od začátku vyšle jasný signál, že podobné věci pod jakoukoliv záminkou u nás nestrpíme.
Prvním a nutným krokem, který proti tomu musíme učinit, je proto vtělit tuto skutečnost do našeho právního řádu, a chránit tím naše občany. To je ostatně naše prvořadá povinnost - povinnost, ke které jsme se vědomě přihlásili ve svém poslaneckém slibu. Je také jen otázkou času, kdy se objeví další násilné ideologie anebo další teroristické skupiny, které mohou již sídlit i na našem území - například Antifa označovaná orgány některých států USA za teroristickou organizaci je zde aktivní dlouhodobě a beztrestně.
K dnešnímu dni bylo, jak jsem již řekla, pět českých občanů zavražděno islámskými teroristy. Proto je nanejvýš nutné současnou právní úpravu rozšířit o zákaz šíření nenávistných ideologií, a k tomu je samozřejmě potřebné náš návrh na změnu zákona projednat. Proto vás prosím o podporu jeho zařazení do programu této schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní další přihlášený v pořadí pan Vladimír Zlínský.
Akorát se chci zeptat - vy jste zdůvodnila tento bod, akorát nevím, zda mi neuniklo, kam ho chcete zařadit? Před bod 29, dobře.
A nyní tedy pan poslanec Vladimír Zlínský k programu schůze. Prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená vládo, své vystoupení - návrh k diskusi o teritoriální obraně státu - chci zařadit pod bod 21.
Základní vojenská služba byla zrušena v České republice ke konci roku 2004. Tento krok odpovídal tehdejší politické situaci u nás i ve světě, trendu ve vyspělých zemích profesionalizovat armádu a faktu, že moderní vojenská technika je sofistikovanější, s většími nároky na obsluhu, kterou zvládne lépe profesionální voják. Proto se Armáda České republiky měla změnit v armádu malou, mobilní a moderní. Připravovanou profesionalizací armády se zároveň s počátkem našeho milénia rozběhl i program na podporu vzniku aktivních záloh. Jejich hlavním úkolem byla ochrana kritické infrastruktury a objektů důležitých pro obranu státu. Dále měly tyto jednotky pomáhat při katastrofách nevojenského charakteru. Rovněž se uvažovalo o jejich využití při nutnosti posílit hranice či asistovat Policii České republiky při plnění některých úkolů. Došlo k systematickému podfinancování rozpočtu Ministerstva obrany, ale také k nehospodárnému využití daných prostředků. Uvedené problémy s financemi se silně projevovaly i u profesionalizované části armády a dobrovolnické aktivní zálohy se tak nadlouho ocitly zcela v pozadí zájmu většiny lidí na Ministerstvu obrany i v samotné Armádě České republiky. Proto nebyl tento koncept efektivně uchopen a dále rozvíjen. Až události posledních let, zejména na Blízkém východě, a masivní migrační krize v roce 2015, již zcela jasně ukázaly na aktuálnost konceptu malé mobilní profesionální armády, která ve změněné geopolitické situaci a v prostředí takzvaných hybridních či nelineárních válek - je velmi obtížné odlišit nepřítele od civilního obyvatelstva a mohou převažovat diverzní operace - nedokáže splnit základní úkol každé armády, a to ochranu a zajištění integrity vlastního území před nepřátelskými útoky či jinými situacemi, které mohou ohrožovat obyvatele České republiky. ***
