(2.00 hodin)
(pokračuje Jaroslav Bašta)
Významné ekonomické dopady na Ruskou federaci: Jestliže do současné doby i přes různé ekonomické sankce s Ruskou federací spolupracují ve značných objemech různé západní firmy, včetně amerických, tato ekonomická spolupráce by pravděpodobně ustala buď zcela, nebo ve významné hodnotě. Ruská federace by po agresi byla nucena k významným investicím do celé ekonomické, fiskální, sociální a dalších oblastí Ukrajiny s cílem maximálně snížit aktivní odpor...
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak, já vás přeruším. Krásný dobrý večer. Já bych vás opravdu všechny chtěla požádat, pokud si něco potřebujete vyřídit, abyste šli do předsálí jednacího sálu. Pan poslanec hovoří a už bylo vidět, že opravdu je ten hluk tady moc velký. Znovu vás prosím všechny, pokud si něco potřebujete vyřídit, běžte do předsálí, hovoří pan poslanec. Děkuji vám moc.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji. Jenom, protože se bavíme o tom, že ta válka vlastně měla přijít tuto minutu nebo... Ano, přesně tuto minutu vypuknout, tak by bylo také dobré podívat se na to, zda tomu odpovídají současné klimatické a terénní podmínky. Ty totiž neumožňují rozsáhlou překvapující pozemní operaci, která je podmínkou pro dosažení rychlé porážky ukrajinských vojenských sil. Musely by být vytvořeny nezbytné podmínky k vojenské - vojenské, tedy strategické, operační a taktické - prostor, čas, rozsah operace, logistické a další zabezpečení. Ty nejsou vůbec příznivé pro rychlou vojenskou akci. Ze strategického pohledu by vojenská operace nepřinesla žádná pozitiva pro Ruskou federaci.
Pominu politické aspekty, částečně jsem je popsal v některých předchozích bodech, a budu se zabývat pouze vojenskými. Provedení vojenské akce proti Ukrajině vyžaduje soustředění takového množství vojsk, aby byla dosažena nezbytná převaha na hlavním směru útoku pětkrát až šestkrát ku jedné ve prospěch útočících vojsk, na vedlejším směru dvakrát až třikrát ku jedné. To při početním stavu ukrajinských vojsk okolo 300 000, z toho 200 000...
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, mně je to velmi nepříjemné, ale já znovu požádám o klid v jednacím sále, a dokud tady ten klid nebude, tak budu muset být nucena... Prosím vás, když jste vy u toho pultu, také chcete, abyste měli klid na svůj příspěvek. Děkuji moc.
Poslanec Jaroslav Bašta: ... a 200 000 armáda, 60 000 národní garda, do 50 000 pohraniční stráž. To představuje minimální potřebu vojsk Ruské federace okolo 800 000 příslušníků armádních sil. Pokud beru v úvahu, že zahraniční západní média uvádějí soustředění do 120 000 ruských vojáků, je tento počet nedostačující. Soustředění potřebného množství vojsk při dostupném množství silnic a železnic není záležitostí dnů, ale měsíců. Vojska Ruské federace soustředěná proti Ukrajině nemají rozvinutou logistiku pro vojenskou akci takového rozsahu, jak jsem uvedl výše. Bez logistiky není naděje na úspěch. V současné době vojska Ruské federace soustředěná okolo 100 kilometrů od hranic Ukrajiny by byla schopna plnit jen některé operační či taktické úkoly, spojené zejména s eliminací aktivní činnosti ukrajinských vojenských sil zasahujících proti Luhanské a Doněcké republice. To by ale bylo zneužitelné západní propagandou, samozřejmě jako agrese Ruské federace s těmi důsledky, které jsem již popsal.
Jen na okraj, moje hodnocení současné reakce USA, Velké Británie, NATO a podobně. Má především vyvolat strach, to je záležitost propagandy do budoucna, strach z nepředvídatelného Ruska. Má vytvořit podmínky pro to, aby jakákoliv reakce silou ze strany Ruské federace na nějaký útok ukrajinských sil na obě republiky byla brána jako agresivní jednání Ruské federace. Ukrajinská vláda nemá plně pod kontrolou své ozbrojené síly. Je tam množství jednotek a útvarů, například Azov, které byly zřízeny a vydržovány soukromými osobami. Navíc je tam poměrně dost žoldnéřských jednotek. Vliv na tyto síly si soukromé osoby udržují doposud. Ze strany těch sil je možné očekávat cokoliv.
Předpokládané následky operace: Kdyby začala ta válka před těmi dvěma nebo třemi minutami, byla by to ztráta mezinárodní důvěry v politiku Ruské federace a tím i možná ztráta vlivu na obchodní a politické vztahy se zeměmi Evropské unie, Tureckem a dalšími.
Pravděpodobná reakce občanů Ukrajiny: Byla by to partyzánská válka. Ukrajinci mimochodem mají vycvičen asi milion domobranců, což je na vedení partyzánské války opravdu dost.
Vliv na postavení Ruské federace v rámci mezinárodních vztahů: Jde samozřejmě očekávat převážně negativní reakce a z toho plynoucí následky.
Vliv na bezpečnost Ruské federace: Došlo by k aktivizaci opozičních skupin, demoralizaci společnosti, vrátily by se všechny nepříjemné vzpomínky na akci v Afghánistánu na sklonku Sovětského svazu. Kdyby k tomu útoku došlo, znamenalo by to plné obnovení hegemonie Spojených států v mezinárodních vztazích a ke ztrátě současného postavení Ruské federace. To by znamenalo, že při tom útoku by zvítězily Spojené státy.
Když se podíváme na to, o co opravdu Rusové na Ukrajině usilují, tak je tam jenom jedna věc. Rusům jde o to, aby zástupné proruské síly udržely kontrolu nad odtrženým ukrajinským Donbasem, nikoliv o to, aby ovládli další území Ukrajiny. Donbas významně narušuje územní celistvost Ukrajiny a tím případný vstup Ukrajiny do NATO. Kontrola nad Donbasem je pro Rusy postačující, přičemž Rusové Donbas v žádném případě nepustí. K tomu také směřuje demonstrace ruských sil v ruském pohraničí a v Bělorusku. Rusové tímto chtějí odstrašit Ukrajince od chystané vojenské operace proti Donbasu a též dát názorně najevo, že orientace Ukrajiny na NATO představuje pro Rusko vážnou vojenskou hrozbu. Ozbrojenci na Donbasu mají ruskou podporu, což Rusové ukazují právě svou přítomností v těsné blízkosti ukrajinských hranic, právě v tom úseku státní hranice, kde se na druhé straně rozprostírá Donbas.
Přesto jsme mohli pozorovat, že Spojené státy, Američané, stupňují svou rétoriku o ruské invazi, a dokonce ji dávají do souvislosti se zimními olympijskými hrami v Pekingu. Je to reminiscence na dvě události. K první z nich došlo při zahájení letních olympijských her v Pekingu v roce 2008, kdy se Gruzie pokusila inkorporovat odtrženou provincii Jižní Osetii a vypukla z toho válka s Ruskem. Takže to je první moment, kde to vypadá, že propagandisté by v tomto případě chtěli vytvořit paralelu s ozbrojeným konfliktem v Gruzii, aby to vypadalo velmi podobně jako tenkrát, a aby bylo tedy skoro jasné, že Rusové útočí zásadně vždy v době konání olympijských her. Poněkud se zapomíná také na to, že při skončení zimních olympijských her v roce 2014 v Pekingu došlo ke svržení prezidenta Janukovyče a následně měsíc nato k odtržení Krymu. Takže ta tradice spojování olympijských her s ruskou agresí tady už v propagandě dlouho existuje. Tam to dopadlo tak, že po rychlé a úspěšné operaci ruských sil se ruské jednotky z Jižní Osetie sice stáhly, ale od té doby tam mají trvalé základny v Osetii a v Abcházii. Kdyby se mělo stát totéž ještě před koncem zimních olympijských her, tak by zde byla opravdová paralela, protože kdyby to začalo tak jako v Jižní Osetii ukrajinskou operací proti Donbasu, který Rusové padnout nenechají, zahájení vojenské operace Ukrajinců může být vydáváno za nutnou obranu proti aktivitám ruských separatistů. ***
