(4.30 hodin)
(pokračuje Oldřich Černý)
Tato směrnice, jakož i akty přijaté na jejich základě nadále používám namísto odpovídajících článků tohoto nařízení do tří let ode dne použitelnosti, a to do 21. dubna roku 2024 nebo do dřívějšího data, jež bude stanoveno nařízením Komise. Tímto právním aktem, kterým se stanoví dřívější datum, dokdy lze tuto směrnici aplikovat, je nařízení Komise v přenesené pravomoci 2020/687 ze 17. prosince roku 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/429, a pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, tak toto nařízení Komise stanoví, že v zájmu zajištění harmonizovaného a zjednodušeného přístupu všech druhů a nákaz by se tohle nařízení mělo použít od data použitelnosti toho nařízení a zrušené směrnice by se měly přestat používat od stejného data, a proto podle čl. 112 nařízení této Komise pozbývá platnosti směrnice 9266, dále směrnice 2001/89, směrnice 2003/85 a směrnice 2005/94, jakož i akty přijaté na jejich základě s účinkem od 21. dubna, jak bylo původně stanoveno 2011. Článek 112 nařízení této Komise však nezmiňuje směrnici 2002 týkající se afrického moru prasat ani směrnici 2000/75 týkající se katarální horečky ovcí, které jsou vyjmenovány v čl. 272 nařízení 216/429, ale v čl. 112 nařízení Komise uvedeny nejsou.
Důležitým cílem návrhu novely zákona je také dokončení implementace nařízení o úředních kontrolách, které nabylo účinnosti 14. prosince 2019 a které bylo řádně implementováno v oblasti veterinární péče již předchozí novelou veterinárního zákona provedenou zákonem č. 368/2019 Sb.
K základnímu nařízení o úředních kontrolách však bylo v průběhu roku 2019 publikováno 35 nařízení Komise v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení Komise. Novelou veterinárního zákona je tedy nutné následně implementovat ty z nich, které spadají do věcné působnosti tohoto zákona a současně zakotvují kompetence příslušných orgánů, případně obsahují povinnosti provozovatelů za jejich porušení, a za jejich porušení je třeba stanovit samozřejmě odpovídající sankce. Zavádí se zároveň obecná povinnost požádat o schválení nebo registraci subjektů, u kterých jejich schválení nebo registraci vyžadují nařízení 2016/429.
Vzhledem k tomu, že u některých chovatelů již v současné době vnitrostátní právní předpis, takzvaný plemenářský zákon, vyžaduje evidenci, navrhuje se, aby se obecná povinnost registrace na chovatele evidované podle plemenářského zákona vůbec nevztahovala. Povinnost požádat o schválení nebo registraci však bude platit jenom pro některé subjekty, které se už v současné době evidují podle plemenářského zákona a současně musí být schváleny nebo registrovány podle zákona veterinárního, například produkční podniky akvakultury a rybochovná zařízení, shromažďovací střediska nebo obchodníky se skotem, prasaty, ovcemi nebo i kozami. Obecně lze říci, že by měl být tento princip zachován a zachován dosavadní stav s tím rozdílem, že chovatelé hospodářských zvířat, podnikatelé, budou do budoucna evidováni podle plemenářského zákona, v těch ostatních případech příslušnou krajskou veterinární správou v souladu s nařízením registrováni, přičemž jejich dosavadní oznamovací povinnost vůči krajské veterinární správě bude z veterinárního zákona vypuštěna.
Tato navrhovaná úprava nepřinese nové administrativní povinnosti dosavadním subjektům, protože toto nařízení a veterinární zákon v přechodných ustanoveních stanoví, že zařízení a provozovatelé registrovaní nebo schválení v souladu s dosavadními právními předpisy přede dnem použitelnosti tohoto nařízení 216/429 se považují za registrované či případně schválené v souladu s uvedeným nařízením a jako takových se jich týkají příslušné povinnosti stanovené tímto uvedeným nařízením. Nově se formulují také kompetence příslušných orgánů v oblasti předcházení a tlumení nákaz, včetně ukládání opatření pravidel pro dozor, eradikační programy a statusy území prosté nákazy a samozřejmě i povolování výjimek. V těchto oblastech se nejedná o nové kompetence příslušných orgánů, ale dochází k jejich přizpůsobení novému nařízení a doplnění odpovídajících odkazů.
Nově se formulují také kompetence příslušných orgánů v oblasti přemísťování zvířat, živočišných produktů a dalšího veterinárního zboží mezi členskými státy, včetně povolování výjimek. Podstatou té implementace i v těchto případech bude pouze přizpůsobení těch stávajících kompetencí příslušných orgánů novému nařízení a doplnění odpovídajících odkazů. Veterinární podmínky pro dovoz zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží dováženého z třetích zemí do členských států budou nově upraveny nařízením 2016/429 a na jeho základě vydaným nařízením Komise.
Bude se aktualizovat zároveň právní úprava i pohraniční veterinární kontroly. Doplnění odkazů na další nařízení Komise, podle kterých postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu při provádění této kontroly, bude se doplňovat odkaz na zvláštní pravidla úředních kontrol prováděných na pohraniční veterinární stanici u předkládaných zásilek nebo zásilek v režimu tranzitu. Tyto aktualizace odkazu na novou právní úpravu kontroly těchto živočišných produktů tvořící součást osobních zavazadel cestujících, které jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, z obsahového hlediska zůstává úprava víceméně shodná, včetně kompetencí příslušných orgánů.
Dále bych chtěl zmínit zrušení povinnosti chovatele hospodářských zvířat, prostě podnikatele, který oznamuje krajské veterinární správě zahájení a ukončení své činnosti a informuje o stanovených změnách. Tato povinnost se bude nahrazovat výše zmíněnou obecnou povinností registrace nebo schválení podle nařízení 2016/429, která podle návrhu novely dopadá na chovatele, kteří povinnost evidence neplní již podle plemenářského zákona. Oznamovací povinnost chovatele se proto navrhuje zrušit jako duplicitní.***
