(2.20 hodin)
(pokračuje Karla Maříková)
Jak je známo, tak na území České republiky nebylo vydáno žádné posouzení, zda onemocnění covid-19 je epidemií. Nikdy nebyla stanovena žádná kritéria, podle kterých by bylo možné ověřit posouzení stavu a závažnosti tohoto onemocnění na území České republiky. Ministerstvo zdravotnictví se zaklíná tím, že je přece epidemie viděna z počtu úmrtí na covid-19, ale toto hledisko je velmi sporné hned z několika důvodů. Spornost epidemie, respektive tvrzení, že se jedná o epidemii covid-19 na území České republiky, lze zpochybnit tímto:
Existuje důvodná pochybnost o tom, že byly vykazovány diagnózy přímo nesouvisející s covid-19, a to jen za tím účelem, aby existovala čísla smrtnosti nahánějící hrůzu obyvatelstvu; jsou známy pokyny testovat i zemřelé osoby.
Existuje důvodná pochybnost o tom, že poměrně nezanedbatelná část pacientů nakažených covid-19 se dostala do nemocniční péče z onoho důvodu, že neměla přístup ke včasné a účinné primární péči u praktických či odborných lékařů.
Existuje důvodná pochybnost o tom, že poměrně nezanedbatelná část pacientů nakažených covid-19 byla hospitalizována z hlavní příčiny pro zanedbání léčení chronického onemocnění a covid-19 byl jen vedlejší příčinou hospitalizace.
Existuje důvodná pochybnost o tom, zda se nezanedbatelná část pacientů v lékařských zařízeních a dále sociálních službách nakazila od očkovaných netestovaných pracovníků, kteří byli vyňati z povinnost testování pro svou údajnou bezinfekčnost.
Dále je třeba zmínit, že Nejvyšší správní soud, Městský soud v Praze, ale i Ústavní soud při své rozhodovací činnosti vycházely především z toho, jaká je obsazenost nemocnic, a dále počtu úmrtí na covid-19 je epidemie. Byla to pro ně notorieta, která je obecně známá a není ji třeba ověřovat. Důkazy pro zpochybňování této všeobecně známé skutečnosti epidemie covid-19 nebyly připuštěny a dokazování se neprovádělo ani jedenkrát. Děkuji. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla paní poslankyně Maříková. Další v pořadí k programu schůze je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová. Paní poslankyně, máte slovo k programu schůze. Prosím.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, určitě jste všichni svěží, že jo, plní síly, takže začnu nový bod k projednání, a to je sněmovní tisk 23, daň z příjmů. Ráda bych uvedla zhodnocení platného právního vztahu, důvod k předložení navrhované právní úpravy a cíle navrhovaných změn.
V současné době zná náš právní řád skrze zákon o daních z příjmů několik druhů slev na dani pro fyzické osoby. Tou nejznámější a univerzální je takzvaná základní sleva na poplatníka ve výši 27 840 korun. Od roku 2002 se zvedla na 30 840 korun ročně. K jejímu zvýšení došlo v souvislosti se zrušením výpočtu čisté mzdy skrze mechanismus někdejší superhrubé mzdy. Dále zde existuje sleva na manžela, respektive manželku bez příjmů ve výši 24 840 korun ročně, s posledním zvýšením v roce 2008 u držitelů průkazů ZTP/P činí tato sleva dvojnásobek, 49 680 korun. Tuto slevu lze uplatnit na manžela, manželku, jehož celkové roční příjmy nepřekročí hranici 68 000 korun, přičemž v onom roce 2008 tato hranice činila 38 040 korun. Současný limit příjmů 68 000 korun začínal platit v době, kdy průměrná mzda činila 25 381 korun a minimální mzda 8 000 korun, tedy v období, kdy průměrné příjmy a také ceny a životní náklady dosahovaly výrazně nižších hodnot, než je tomu dnes. Dále známe i daňové slevy pro pracující zdravotně postižené, konkrétně slevu na invaliditu prvního a druhého stupně v roční výši 2 520 korun, slevu na invaliditu třetího stupně v roční výši 5 040 korun a slevu pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 korun ročně. Naposledy se zvyšovala taktéž v roce 2008. Sleva na studenta činí ročně 4 020 korun.
Cílem námi navrhovaných opatření je tedy jednak náprava neúnosného stavu, když 13 let nebyla většina daňových slev kromě slevy na poplatníka zvýšena, čímž došlo k výraznému oslabení jejich základního účelu, a kdy reálný dopad těchto slev ve směru ke zvýšení čistého příjmů daňových poplatníků je relativně stále nižší a méně citelný. Za druhé, významné snížení přímé daňové zátěže a zvýšení disponibilního čistého příjmu pro všechny daňové poplatníky a výrazněji pro manžela a rodiny, rovněž i v souvislosti s negativními ekonomickými a sociálními dopady krizových opatření nouzového stavu v závislosti na epidemii onemocnění covid-19. Proto navrhujeme zvýšit základní slevu na poplatníka na částku 37 260 korun.
V zájmu posílení podpory institutu rodiny a manželství a jejich ekonomického a sociálního postavení navrhujeme zvýšit na 1,5násobek současného stavu i slevu na manžela, manželku poplatníka žijících s ním ve společné domácnosti souběžně s 1,5násobným zvýšením hranice ročních vlastních příjmů tohoto manžela, manželky, na které je tato sleva uplatňována. I proto, aby na tuto slevu dosáhly i rodiny, kde matka čerpá takzvanou mateřskou dovolenou a pobírá dávky peněžité pomoci v mateřství, a taktéž i z tohoto důvodu, že i průměrná mzda od roku 2008 dosud stoupla o více než 50 %. Dlouhodobým cílem tohoto navrhovaného opatření je pak rovněž podpora pozitivního populačního a demografického vývoje české společnosti, to znamená zejména podpora dlouhodobého, nejlépe stálého a stabilního zvyšování porodnosti, což je žádoucí trend z obecného hlediska, ale také z pohledu makroekonomického.
Dále navrhujeme zvýšit i u všech zbývajících slev na dani, u kterých k poslední úpravě došlo v roce 2008: u základní slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění; u rozšíření slevy na invaliditu, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; u slevy na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Navrhujeme 50% navýšení této daňové slevy. U slevy na studenta u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.
Společným jmenovatelem této skupiny navrhovaných úprav je pomoc a podpora našim zdravotně hendikepovaným spoluobčanům, jejichž příjmy z invalidních důchodů jsou přes nejrůznější valorizace vesměs velmi nízké, a tyto osoby musí k zajištění slušné životní úrovně pracovat či živnostensky podnikat. Proto je efektivní a významnou cestou ke zvýšení jejich čistých příjmů právě zvýšení daňových slev, což je de facto snížení daně z příjmů. Zvýšení roční daňové slevy na studenta má za cíl bonifikovat pracující studenty a také tímto nástrojem částečně pomoci jejich sociálně a ekonomicky slabším rodičům a rodinám.
Navrhovaná opatření nepřinášejí pro žádného plátce daně z příjmů zhoršení jeho současné finanční situace, ba naopak, pro všechny plátce daně z příjmů by znamenala snížení výše jejich reálně odváděných daní, a tedy i zvýšení jejich čistých příjmů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy. Předpokládaná (Předkládaná) právní úprava je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, respektuje taktéž obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. ***
