(12.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
A já dám takový příklad, já vím, že to je těžko představitelné, ale pro politiky, protože v okamžiku, že třeba servírka nebo prodavač způsobí, liší se mu hotovost od tržby, hotovost od té tržby, kterou mají třeba v počítači, tak vedoucí chce už namístě v ten večer, aby doplatili ten rozdíl. Takový je reálný svět. Ale tady v případě, že tady vy si prohlasujete, vy si tady chcete prohlasovat ten pandemický zákon, v případě, že někomu způsobíte, tady omezujete právo na náhradu škody, stejně tu náhradu by zaplatil stát. Já bych chtěl, abyste si ji zaplatili vy, kteří jste pro to hlasovali. A taky pakliže k tomu dojde, tak to budeme mediálně říkat, ať si to zaplatí ti, kteří pro to hlasovali. Proč to máme platit my ze svých daní? Občan, člen SPD, když my s tím nesouhlasíme. Člen SPD by to třeba... radši by pomohl, třeba při přispěl své babičce, dědečkovi, dětem. Jo? Chodí do práce.
Samozřejmě ještě větším paradoxem je ohledně tohoto bodu, že vlastně tato současná vládní koalice - a teď mě nepřerušte, pane místopředsedo, protože se to bude týkat věci - vy jste odmítli náš návrh zákona na ukončení zneužívání dávek nepřizpůsobivým. Ten nám tady leží, ten zákon, zase znova jsme ho podali. A proč o tom mluvím? Protože vlastně ti takzvaně nepřizpůsobiví, což definice zní, že jsou to práceschopní lidé, kteří si dlouhodobě nehledají práci a zneužívají systém a jejich životním programem, přestože jsou práceschopní, je být na sociálních dávkách, to je definice nepřizpůsobivého, práceschopní lidé, kteří dlouhodobě si nehledají práci, samozřejmě na krátkodobou nezaměstnanost má každý právo, ale pojďme k věci, tak vlastně ti jsou vysmátí, ti nepřizpůsobiví, protože v podstatě ti stejně do té práce nejdou, takže oni jsou stejně doma, ale vy tady vlastně zákonem omezíte právo na náhradu škod právě těm pracujícím slušným, co chodí do práce, jo, a ještě si to zaplatí sami sobě potom, když vyhrajou potom zoufale nějaký soud po x letech. No a politici jsou vysmátý. Takže i z tohoto pohledu je to jako velká... je to prostě špatně pojato.
Pojďme dál. Znovu se vrátím k tomu tématu, nebo k tomu, radši to tady opakovaně shrnu, aby se mi nestalo to, co s paní místopředsedkyní Kovářovou, že mi tady skočila do řeči, protože asi neposlouchala, že tady hovořím, proč nemá být v legislativní nouzi, to radši tady už zdůrazňuju každý dvě minuty, tři minuty, že tady vyjmenovávám body, že je tady tolik výtek a tolik problémů v tom vašem návrhu, že prostě to my nesouhlasíme s tím, aby to bylo v legislativní nouzi. Samozřejmě, nesouhlasíme se zákonem jako takovým, ale je ta diskuse, teď je otevřená rozprava nad tím, zdali jsou podmínky, nebo je to, má to být v legislativní nouzi, nebo ne.
Pojďme dál. Návrh zákona otvírá prostor k omezování práva na ochranu osobních údajů a soukromí, když vkládá Ministerstvu zdravotnictví více pravomocí, než mají v podobných případech orgány činné v trestním řízení.
Další bod. Návrh zákona je schválený bez rozsáhlejší odborné diskuse a může dle našeho názoru vést k paralýze činnosti Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu České republiky. No tak to je taky jako závažná věc, protože už vlastně na základě toho dosavadního, těch dosavadních opatření, tak víme, že je tady cca 30 rozsudků soudů, která rušila ta vládní opatření jako protizákonná, v některých případech i protiústavní. A to bylo zatím na základě jenom toho dosavadního pandemického zákona, který prosadila vláda Andreje Babiše, ano, spolu s hlasy té současné vládní pětikoalice. Jak jsem říkal, hnutí SPD bylo jediným poslaneckým klubem, který už před rokem hlasoval proti, a ukázalo se, že to bylo správně. A nyní samozřejmě se ti občané a podnikatelé se soudí a žádají ty náhrady škody na základě rozsudků těch soudů, které označily ta vládní opatření, mnohá ta vládní opatření, jako protizákonná, případně protiústavní.
A teď přesně, to je právě ta důležitá... tady to právě potřebuju dovysvětlit, proč to může vést k té paralýze činnosti Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Protože vy ještě mnohem širším způsobem vlastně překlápíte ta ustanovení, ta omezení opatření aplikovatelná na občany z nouzového stavu, v podstatě cca 95 % jich tam překlápíte do toho zákona. To znamená pochopitelně, z logiky věci vyplývá, že když už teď byl správní soud v podstatě zahlcen těmi desítkami žalob, tak co to způsobí teď? Zvláště ve světle toho, jak se tady snažím vysvětlit vám velmi podrobně, a já myslím, že si to zasluhuje, to omezování, vámi navrhované omezování ústavních práv a svobod, abychom se proti tomu vymezili opravdu důrazně a podrobně a věnovali tomu časový prostor, tak právě to může vést skutečně k paralýze Nejvyššího správního soudu a viníkem bude jenom ten váš paskvil, ten váš zákon, který je prostě paskvilem, a je tady tolik právních výtek, že to jsem snad ani nikdy nezažil. Jo, zažil jsem tady, že tady byly u některých zákonů stovky pozměňovacích návrhů, ale to byly třeba takové ty věcné technické zákony, stavební zákon, nebo tady snad bylo něco i ohledně životního prostředí atd., kde to opravdu byly různé parametry a různé tam to byly jako takové ty konkrétní věci, ty pozměňováky. Ale já jsem snad ještě nezažil, že by bylo tolik právních výtek a ústavněprávních výtek vůči nějakému zákonu. A to právě přesně otevírá ten prostor pro ty žaloby, pro ty oprávněné žaloby, samozřejmě. A tady znova upozorňuji na to, že byste si to měli, obrazně řečeno, já bych to chtěl doslova, zaplatit vy všichni, co pro ten zákon budete hlasovat, až na základě toho občané začnou vyhrávat ty soudy. Samozřejmě, to tady budou zase všichni mlčet z té vlastní koalice a nehlásit se k tomu, to už znám, ale to není fér samozřejmě, to je špatně.
Takže konkrétní závěry. Obecně k návrhu a k § 1 zákona. Návrh zákona reaguje pouze na jednu konkrétní situaci. Jeho hlavním účinkem je navíc vyhlášení nového typu takzvané krizové situace, a to takzvaného stavu pandemické pohotovosti. Návrh tedy nevytváří pouze nový právní krizový institut, ale přímo jej zavádí, de facto vyhlašuje. Takové řešení je potřeba odmítnout z mnoha důvodů. Návrhu chybí dostatek obecnosti, navíc jím dochází k zásadnímu zásahu moci zákonodárné do moci výkonné. Návrh presumuje existenci určité konkrétní situace - epidemie onemocnění covid-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 - a s touto situací pak spojuje řadu omezujících dopadů do občanských práv a svobod, ačkoliv takový akt náleží spíše moci výkonné. Tím podstatně omezuje či zbavuje občany práva na přezkum, který by jim v jiných podobných situacích náležel. Takže o tom už jsem tady mluvil. Takže ten váš pandemický zákon je samozřejmě pro občany mimořádně nebezpečný totalitní zákon, proti kterému se budou vlastně i ti občané velmi těžce bránit, ti postižení občané, kterým způsobíte ty škody, a to nejsou jenom materiální škody, to můžou být i vztahy, ohledně vztahů apod., že pochopitelně když někomu omezíte pohřeb či svatbu, tak to samozřejmě také omezuje ústavní práva občanů. O tom už jsem tady mluvil, nebudu se opakovat.
Ale spíš opakovaně se ptám jako vás, vládních poslanců, co vás k tomu vede, že takový šílený zákon vlastně navrhujete? Jak vás to vůbec mohlo napadnout přece tohleto? To je hrozný. To je hrozný. Já jsem si nikdy nemyslel, že tady budu sedět s většinou poslanců, kteří prosazujou totalitu vůči občanům. Tak ono už ty náznaky tady byly - ale hned se vrátím, pane místopředsedo, k tématu. Protože já se nestačím divit, když SPD, jak víte, je tady jedinou stranou, která prosazuje zákon o referendu, a kvůli tomu nás tady poslanci vládní koalice označují jako nedemokratickou stranu, takže už jsem zvyklý, že se převrací demokracie a nedemokracie, a tento pandemický zákon je toho důkazem.
Pane předsedo Výborný prostřednictvím předsedajícího, já vás znova upozorňuju, že člověk, co má přednostní právo, nemusí mluvit k věci. Já tady na základě své dobré vůle hovořím, proč to je legislativní nouze.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, jestli jste si všiml, já vám do vašeho projevu neskáču a pořádek v sále si zajistím sám. To znamená, pokračujte ve svém projevu. ***