(11.40 hodin)
(pokračuje Jaroslav Bžoch)

Vláda České republiky návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací Akt SPU předložila oběma komorám Parlamentu ČR v srpnu 2020. Senát Parlamentu ČR po projednání ve výborech dal souhlas s ratifikací svým usnesením číslo 67 na 3. schůzi, konané dne 16. prosince 2020. Poslanecká sněmovna ČR i přes to, že byl tento bod několikrát zařazen na program jednání, návrh v minulém funkčním období neprojednala. Návrh je proto oběma komorám předkládán znovu. Je to opět to, co jsem říkal v minulém bodu. Opět jsme tuto smlouvu nestihli, a proto se nám předkládá znovu i s tím, že se samozřejmě musí předat Senátu. Proto ještě jednou apeluji na to, abychom se těmito smlouvami opravdu zabývali.

Děkuji za pozornost a opět tady u toho žádám, aby byl tento tisk přiřazen zahraničnímu výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu zpravodaji, prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení poslanci, dámy a pánové, jak jsme si tady vyslechli zpravodajskou zprávu, tak samozřejmě dá se říct, že tento zákon je poměrně důležitý. Bylo by dobré ho projednat v dnešní den, aby se to tedy posunulo zase dál k Senátu. Vypíchl bych tady jenom několik dalších podrobností k Poštovní unii, abychom byli schopni tento sněmovní tisk dnes projednat.

Jednalo se tady i o nějaké ústavě a základních dokumentech SPU. Ten stanoví nové cíle a úkoly, pravomoci a podmínky získání členství a její organizační strukturu. Upravuje též financování SPU. Definuje akta, postupy při projednání jejich změn a formy jejich schválení, takzvané ratifikace. Tento generální řád podrobně upravuje složení, kompetence a obsah činnosti stálých orgánů SPU, jejich hospodaření, procedurální záležitosti spojené s volbami členů stálých orgánů a vedoucích představitelů SPU, takzvané příspěvkové třídy a podobně.

Světová poštovní úmluva stanoví zejména všeobecná pravidla pro výměnu listovních zásilek a balíků, povinnost členských zemí zajišťovat univerzální poštovní službu, specifikuje zásadu svobody provozu a upravuje výši terminálních poplatků a rozsah odpovědnosti poštovních zpráv. Ujednání o poštovních a peněžních službách, které se zabývá především službou mezinárodních poštovních poukázek, má fakultativní charakter a je závazné jen pro členské země, které k němu přistoupily. Česká republika je účastníkem tohoto ujednání, které obsahuje zejména zásady provozu, technická a technologická ustanovení, vymezení odpovědnosti a principy odúčtování mezi určenými provozovateli těchto služeb.

Nejvyšším orgánem SPU je kongres, který se schází zpravidla každé čtyři roky s cílem revidovat Akta SPU na základě návrhů stálých orgánů a členských zemí SPU. Kromě tohoto rozsáhlého projednání a schvalování změn a doplňků akt volí kongres také generálního ředitele mezinárodního úřadu SPU, jeho náměstka a členské země do stálých orgánů SPU. Poslední řádný, to je 26. kongres se konal v roce 2016 v Istanbulu. Na tomto kongresu se však nepodařilo nalézt řešení všech složitých finančních otázek spojených zejména s financováním činností SPU prostřednictvím členských příspěvků a s udržitelností důchodového systému SPU ani kompromis v navržených organizačních změnách orgánů SPU, to je Administrativní rady a Rady poštovního provozu. Vzhledem k tomu rozhodl tento kongres o konání mimořádného kongresu SPU, a to v roce 2018 v Etiopii. Ve více než 140leté historii SPU se jednalo o teprve druhý mimořádný kongres. Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 22. srpna 2018 číslo 542 se zmíněného zasedání mimořádného kongresu SPU, který se konal ve dnech 3. až 7. září 2018 v Addis Abebě, zúčastnila právě i delegace České republiky, která velmi aktivně participovala na všech jednáních kongresu.

Kongresem přijatá akta obsahují zejména následující změny: 9. dodatkový protokol k Ústavě SPU přináší ve třech článcích, a to 1, 8 a 18, víceméně jen úpravy upřesňujícího a redakčního charakteru. 2. dodatkový protokol ke Generálnímu řádu SPU upravuje dokonce 22 článků, z nichž za nejdůležitější lze označit zvýšení počtu členů jednoho z orgánů SPU, a to je Rada poštovního provozu, ze stávajících 40 na 48 členských zemí - je to tedy článek 112, kdyby si to někdo chtěl dohledávat - přičemž ze současných pěti se zvyšuje na šest počet míst vyhrazených regionu východní Evropy a severní Asie, do kterého území patří i Česká republika. Významný je rovněž vznik koordinačního výboru stálých orgánů unie, to je nový článek 117, a změny v článku 150 příspěvkové třídy, který zavádí ke stávajícím třinácti deset nových příspěvkových tříd, kde mezi třídy s vyšším počtem příspěvkových jednotek byly vloženy nové třídy, které snižují rozpětí mezi jednotlivými třídami. Současně byla také na základě praktických problémů s placením členských příspěvků v duchu solidarity vytvořena nová příspěvková třída ve výši 0,1 jednotky, určená výhradně pro země uznané OSN jako malé ostrovní rozvojové státy, jejichž populace je nižší než 200 000 obyvatel. Na základě praktických problémů při ověřování plných mocí delegátů pro jednání kongresu a podpis Akt SPU pak byl upraven článek 3 jednacího řádu kongresu, který je přílohou Generálního řádu.

Dodatkový protokol ke Světové poštovní úmluvě na základě kongresem schválené aktualizace takzvaného Integrovaného produktového plánu byly do článku 17, to je základní služba, doplněny do listovních zásilek obsahujících zboží dvě nové kategorie, a to slepecké zásilky do 7 kg a takzvané tiskovinové pytle N, a to jsou zásilky obsahující noviny, periodika a podobně. Rovněž v souvislosti se schválením integrovaného produktového plánu byla z článku 18, a to jsou doplňkové služby, vypuštěna služba křehkých balíků, protože docházelo poměrně dost k poškozování jejich obsahu. Mimořádný kongres nepřijal žádné změny týkající se ujednání o poštovních peněžních službách.

Kongresem byl schválen rovněž integrovaný plán odměn a jedná se o systém plateb, které si poštovní operátoři vzájemně hradí za výměnu poštovních zásilek. Jsou to takzvané terminální poplatky a balíkové podíly. Tento dokument definoval cestovní mapu, na jejímž základě by měly být k řádnému, to je 27. kongresu v roce 2020 předloženy návrhy, které by upravovaly tyto platby tak, aby odrážely skutečné náklady. Krátce po skončení kongresu v Addis Abebě se však ukázalo, že některým zemím výrazně nevyhovuje schválený integrovaný plán odměn, který v podstatě řešení problémů odsunul na rok 2020. Nejaktivněji v tomto směru vystoupily Spojené státy americké, a to prohlášením prezidenta Spojených států amerických z října 2018, které uvádělo, že současný systém terminálních poplatků Spojených států považují za nespravedlivý. Poštovní správě Spojených států přináší obrovské ztráty, protože neuhradí ani jejich vnitrostátní náklady. Nejvýznamnější ztráty přitom plynou z enormního objemu zásilek posílaných do Spojených států na základě objednávek z čínských e-shopů, to už tady bylo zmíněno panem zpravodajem. V této souvislosti tedy Spojené státy deklarovaly, že nebude-li tento systém do roka změněn, tak už v říjnu 2019 vystoupí z SPU. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP