(10.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)

Jsem přesvědčen, že tak, jak se tady v tom návrhu zákona říká, že je to jasné, transparentní, že je to v náš prospěch, že je to úžasné a hlavně bezpečné, tak že to jsou všechno vlastnosti, které jsou minimálně diskutovatelné, a jsem přesvědčen, že je to napsáno tak, jak když vás nějaká komerční pojišťovna láká, abyste se pojistili právě u ní s tím, že oni jsou ti nejlepší, nejbezpečnější, a že když si tam budete spořit, že se vašim úsporám nic nestane. Jde také o to, jakou jsou schopni nám deklarovat bezpečnost tím, že peníze, které si tam uspoříte tím panevropským způsobem, budou po nějaké době, po nějaké krizi, ať už finanční, společenské nebo jiné, jestli prostě z té panevropské společnosti budou i nadále dostupné. Otázka bezpečnosti je podle mě minimálně diskutovatelná.

Jaké jsou dopady návrhu tohoto zákona? Nařízení stanoví, že "podmínky související s akumulační fází vnitrostátních podúčtů určí členské státy s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny v tomto nařízení. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu. Nařízení tedy dává členským státům prostor k vymezení určitých podmínek pro akumulační fázi produktu, a to i v souvislosti s možnými daňovými incentivy. Případné dopady na státní rozpočet lze tedy očekávat v souvislosti s nastavením podmínek v oblasti daňové podpory, a to z důvodu motivace občanů k odkládání prostředků na stáří. Samotnou poptávku po produktu však nelze v tuto chvíli předjímat." Z toho důvodu tak nelze stanovit žádné kvantifikovatelné odhady těchto dopadů, jinými slovy, ani dopady na státní rozpočet nejsou v této zprávě kvantifikované. My nevíme, kolik nás to bude stát, a hlavně taky vůbec nevíme, kolik lidí se nechá na tento panevropský osobní penzijní produkt přesvědčit.

Jaké budou dopady na podnikatelské prostředí? "Uvedená právní úprava může mít na podnikatelské prostředí pozitivní dopady ve smyslu nových budoucích obchodních příležitostí pro potenciální poskytovatele. Subjekty, které nebudou mít o poskytování zájem, například z důvodu administrativní náročnosti spojené se změnou poskytovatele nebo s tvorbou a správou vnitrostátních podúčtů, nebudou těmto potenciálním negativním dopadům vystaveny. Menší finanční instituce oprávněné poskytovat tento panevropský osobní penzijní produkt nebudou návrhem zákona znevýhodněny" - což je další bod, myslím si, že jeden z mála pozitivních bodů, kdy návrh zákona nemá vůbec žádný dopad na územní samosprávné celky, dokonce ani nemá žádné sociální dopady.

"Dopady na spotřebitele. Vzhledem k tomu, že není možné zasahovat do organizace národních penzijních systémů, cílem zavedení panevropského penzijního produktu není nahrazení ani harmonizace stávajících vnitrostátních důchodových systémů jednotlivých členských států." Je zde tedy explicitně napsáno, že je to prostě produkt, který s českým penzijním systémem nemá nic společného, nepomáhá mu, ale ani mu nijak neubližuje, abychom byli korektní, a je to produkt, který zde stojí sám o sobě, to znamená, že ty peníze, které by si čeští daňoví poplatníci nebo senioři spořili, tak by samozřejmě šly někam jinam, než jsou české banky nebo české penzijní fondy, ale akumulovaly by se v nějakém jiném fondu mimo Českou republiku.

"Uvedený produkt je navržen tak, aby poskytl účastníkům další možnost při odkládání prostředků na stáří, přičemž může být nabízen širokou škálou finančních institucí. Panevropský penzijní produkt budou nabízet například pojišťovny, banky nebo investiční společnosti, svojí povahou to tedy může být pojistný produkt, vklad nebo investiční produkt. České penzijní společnosti tento projekt nabízet nebudou, protože české doplňkové penzijní spoření není harmonizováno evropským právem. Dopady na spotřebitele tak lze hodnotit pozitivně vzhledem k rozšíření možností spotřebitelů využít variabilitu penzijních produktů."

Pojďme se podívat ještě na obecnou část tohoto zákona. Důvodem pro předložení návrhu zákona je povinnost České republiky, a teď prosím poslouchejte, "adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie". To znamená, ještě jednou to přečtu, to je myslím jedna z nejdůležitějších vět tohoto nařízení a směrnice, že důvodem pro předložení návrhu zákona není to, aby zde bylo pro české občany uděláno něco dobrého, aby si mohli spořit na stáří, aby jim někdo garantoval nějakou úložku, kterou budou ve stáří potřebovat, a aby věděli, že to bude bezpečně zabezpečeno, ale já tu větu přečtu ještě jednou: "Důvodem pro předložení návrhu zákona je povinnost České republiky adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie". Je to také věta pro novináře, kterou často vystříhávají, vytrhávají z kontextu, kdy prostě - když my to říkáme, že jsme podřízení Evropské unii se vším všudy, že jsme povinni adaptovat a implementovat jejich nařízení a směrnice, protože Evropská unie není žádný stát a nemůže vydávat zákony, vydává jenom nařízení a směrnice a my jsme povinni je implementovat do českého právního řádu - mnohdy ani občané nechápou, že to je prostě povinnost českého parlamentu, která vznikla podpisem Lisabonské smlouvy, kde český právní řád je podřízen právnímu řádu Evropské unie.

"Cílem nařízení je pak položit základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh dobrovolných penzijních úspor spravovaný v celoevropském měřítku. Nařízení má také pomoci řešit demografickou krizi, doplnit stávající penzijní produkty a podpořit nákladovou efektivitu osobních penzijních produktů tím, že poskytne vhodné možnosti pro dlouhodobé investice osobních penzí. Cílem nařízení je dále navýšení kapitálu i jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky." To je také důležitá věta. Peníze, které si lidé budou spořit, které budou spořit tímto způsobem, to znamená panevropským osobním penzijním produktem, půjdou do Evropské unie a budou vlastně sloužit k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky. To znamená, budou se dál půjčovat jednotlivým státům, možná s nějakým úrokem, a z toho úroku bude existovat tento panevropský osobní penzijní produkt. To znamená to, co by měla udělat Česká republika a měla by mít penzijní fondy, tak jak to mají velké ekonomiky, například Spojené státy americké, tak my budeme ty peníze dávat Evropské unii a oni budou investovat a úroky budou vracet českým seniorům. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP