(14.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Diskriminace neočkovaných nadále pokračuje a vyzýváme vládu, aby s ní přestala. Třeba Irsko od soboty zrušilo téměř všechna omezení, vyhlášená v souvislosti s onemocněním covid-19. Výrazný nárůst počtu nemocných se totiž neprojevil zvýšením počtu pacientů vyžadujících nemocniční péči. Velká Británie také připravuje ukončení většiny proticovidových opatření a Španělsko bude považovat covid-19 za druh běžné chřipky. Je potřeba nechat lidi už normálně žít a veškerá opatření lze podle potřeby provádět cíleně, výhradně na rizikové skupiny prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona, a nikoli plošně. Jsme v hnutí SPD přesvědčeni, že i v ČR by takzvaná pandemie covid-19 a toto onemocnění mělo přejít mezi endemická onemocnění.
Z tohoto důvodu hnutí SPD využívá § 54 zákona o jednacím řádu odst. 6, z kterého teď budu citovat: "Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby anebo 20 poslanců. Já zde mám podpisy 20 poslanců poslaneckého klubu hnutí SPD, kterými tímto dávám veto na projednávání takzvaného pandemického zákona na této schůzi." (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Pak požádám, jestli mi ty podpisy doložíte, abych je měl v evidenci. Děkuji.
Ptám se, kdo další se případně hlásí? Paní předsedkyně Schillerová k programu schůze. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nemám návrh na zařazení bodu na program schůze, mám zdvořilou prosbu na pana premiéra, zda by mohl informovat o postojích a plánovaných krocích vlády na ukrajinsko-ruské hranici. Domnívám se, že tato Poslanecká sněmovna si zaslouží, aby tuto informaci dostala, to znamená, jaké jsou plánované kroky a jak a do jaké míry jsou koordinovány s našimi partnery ve strukturách NATO a Evropské unie. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Hlásí se pan premiér s tím, že podá informaci k tomuto bodu ještě předtím, než dám hlasovat o programu schůze. Prosím, pane premiére, máte slovo. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní předsedkyni Schillerové za tuto výzvu. Je to skutečně vážná situace, kterou se vláda zabývá, a v nějaké fázi jednání Poslanecké sněmovny v tomto týdnu bych nepochybně Poslaneckou sněmovnu informoval. Ale některé věci můžeme říct už teď a rád to tady udělám, popřípadě mě pak ještě může s některými konkrétními věcmi doplnit paní ministryně obrany Jana Černochová.
Skutečně čelíme, a to je potřeba říct, jedné z největších hrozeb pro evropskou bezpečnost za poslední desetiletí. Vidíme všichni, že Rusko opakovaně eskaluje situaci ve vztahu k Ukrajině, a to, a to je potřeba říct, přes všechny snahy o dialog jak ze strany Evropy, tak ze strany Spojených států. A ten dialog, nebo ta snaha o dialog probíhá na různých fórech, bilaterálně například mezi Spojenými státy a Ruskem, multilaterálně v Radě NATO - Rusko, ale také na platformě Organizace pro bezpečnost a spolupráci a jinde. Nicméně tento dialog zatím nevede k těm výsledkům, které bychom si všichni přáli, a zvyšující se přítomnost ozbrojených sil Ruska u hranic s Ukrajinou je prostě realitou. Je to neodůvodněná a neoprávněná aktivita Ruska, ale děje se. Samozřejmě, přísun ruských sil k hranici s Ukrajinou je spojen s řadou dalších ruských aktivit a dohromady nám to dává obrázek reálně hrozící významné agrese Ruska proti Ukrajině v nejbližší době, a to je něco, s čím musíme pracovat, i když si to samozřejmě nikdo nepřejeme.
Je potřeba taky říct, že pokud by k jakékoli formě, a to si musíme taky uvědomit, k jakékoli formě ruské agrese vůči Ukrajině došlo, tak to bude mít hluboký a strategický dopad na vztahy s Ruskem a také na základy a principy, které utvářely evropskou bezpečnost po ukončení studené války. To je potřeba říct otevřeně a je potřeba taky říct, že takováto situace není v zájmu nikoho. Určitě není v zájmu Evropské unie, není v zájmu České republiky, není v zájmu Spojených států, ale v žádném případě není taky v zájmu Ruska. Proto Česká republika spolu s dalšími spojenci opakovaně vyzývá Rusko, aby začalo uvolňovat napětí a vrátilo se zpátky k rozumnému dialogu.
Pokud jde o Českou republiku, my se na situaci připravujeme již delší dobu, naším zájmem je chránit... nebo naším základním cílem je chránit zájmy České republiky a jejích občanů. V zájmu České republiky určitě není jakákoli eskalace toho konfliktu, ale samozřejmě jasně odmítáme jakoukoli agresi ze strany Ruska, a věříme a děláme všechno proto, aby to řešení bylo diplomatickou cestou.
Já bych tady teď zmínil asi deset bodů, konkrétních deset bodů, které ukazují, jak situaci sledujeme, řešíme, co chystáme, tak jak se na to paní předsedkyně ptala:
1. Již od prosince se příslušné resorty připravují na nejhorší scénáře konfliktu, za něž samozřejmě považujeme ruskou agresi vůči území Ukrajiny. Řešíme samozřejmě i možný dopad na Českou republiku a také na otázky pomoci. Touto situací se budeme konkrétně zabývat na Bezpečnostní radě státu, která je svolána na 1. únor, tedy na příští týden.
2. Dnes se schází krizový štáb Ministerstva zahraničí. O výsledku bude pan ministr Lipavský informovat veřejnost.
3. Podpořili jsme všechny alianční kroky, tedy v rámci Severoatlantické aliance. Jsme spolehlivý spojenec v NATO, pevně stojíme za transatlantickou jednotou a myslíme si, že společný postup zemí Severoatlantické aliance je tady důležitý.
4. Jsme účastni diskusí o případných sankcích vůči Rusku, které by nastaly v zesílených sankcích po ruské agresi. Tyto sankce jsou diskutovány nejenom na evropské úrovni, ale samozřejmě zkoordinovány také se Spojenými státy a dalšími partnery. V pondělí jednali ministři zahraničních věcí v Bruselu, telefonicky byli propojeni také s ministrem zahraniční Spojených států Blinkenem a tohoto jednání se účastnil také náš ministr zahraničí Jan Lipavský.
5. Samozřejmě hlavní snaha Severoatlantické aliance, jak už jsem říkal, je zaměřena na diplomatické vyřešení krize. K tomu zejména proběhlo 10. ledna jednání komise NATO - Ukrajina a 12. ledna jednání Rady NATO - Rusko. Obou těchto aktivit se Česká republika účastnila.
6. V rámci reakce na ruskou hrozbu navyšuje Česká republika svůj příspěvek do sil rychlé reakce Severoatlantické aliance a jsme aktivní také na diplomatické úrovni.
7. Situaci kolem Ukrajiny věnovalo pozornost i neformální zasedání ministrů obrany zemí Evropské unie, které se konalo 12. a 13. ledna ve francouzském Brestu. Zde také členské státy podtrhly jednoznačně potřebu jednotného a silného postupu.
8. Příští týden navštíví Českou republiku vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny. Připravuje se návštěva ministra zahraničí Ukrajiny, která by měla proběhnout někdy v březnu a dubnu. V rámci těchto návštěv by mohlo dojít k podpisu ujednání umožňujícího léčení raněného vojenského personálu Ukrajiny v České republice. Podrobně určitě o tom může mluvit paní ministryně. ***
