(12.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní zrekapituluji, že jsou přihlášeni s přednostními právy pan předseda klubu Radim Fiala a potom pan místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Slovo by měl mít pan Radim Fiala, který je nyní na řadě, ovšem nevidím ho v sále, takže přihláška propadá. Prosím pan místopředseda Skopeček, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Hezké poledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já se nechci pouštět do sporu mezi státní správou, samosprávou, mezi starosty a státními úředníky, jak ta debata tady dominovala. Já bych chtěl vrátit pozornost k tomu, co by skutečně mělo být smyslem nového stavebního zákona nebo změny té legislativy, a skutečně bych chtěl na všechny apelovat, ať konflikty a dichotomii mezi státní správou a samosprávou si odehráváme někdy jindy v rámci jiných bloků, protože když se podíváme, co tímto zákonem musíme řešit, tak jsou to skutečně palčivé věci.
Už to tady zaznělo - podle Světové banky, já jsem se díval na poslední čísla, jsme 157. v žebříčku 186 zemí, co se týče složitosti povolování v souvislosti se stavbami. V rámci zemí OECD, nejvyspělejších zemí světa, jsme dokonce poslední, 34. ze 34, což by nás podle mě mělo vést skutečně k nějakému racionálnímu jednání, racionální debatě, racionální přípravě a schvalování toho zákona. Je důležitý nejenom proto, abychom se zlepšili v jakýchkoli žebříčcích, to asi není samoúčelné. Ale když se podíváte na data, jakým způsobem rostou ceny nemovitostí v České republice, tak si všichni myslím musíme důležitost této normy připomínat a uvědomit.
Já jsem teď viděl, před chvílí vydala Evropská unie, Evropský statistický úřad, srovnání cenového nárůstu nemovitostí. Když srovnáme třetí čtvrtletí roku 2021 s rokem 2010, v České republice ceny nemovitostí narostly o 100 %. To znamená, jsme jedna ze zemí, kde cenový vývoj je skutečně jeden z nejvyšších. Před námi už jsou pouze Rakousko, Litva, Maďarsko, Estonsko a Lucembursko. Jenom řeknu, že průměr Evropské unie, co se týče nárůstu cen, srovnáme-li třetí kvartál roku 2021 a rok 2010, je 40 %. Průměr 40 % v rámci EU, my 100% nárůst za toto období.
Takže myslím, že pokud chceme dělat něco s cenami nemovitostí, jak nových domů, bytů, ale se to samozřejmě přelévá i do cen nájmů, tak skutečně musíme - a jediný lék já vidím ve zvýšení nabídky nového bydlení, a to skutečně neuděláme tehdy nebo nepodaří se to v této zemi tehdy, když budeme mít tak složité stavební řízení.
Myslím si, že i nejenom proto, abychom, i když to je nejdůležitější cíl, zvýšili dostupnost bydlení, tak si připomeňme, že i stavebnictví jako důležitý sektor ekonomiky, který není samozřejmě tak velký jako třeba sektor služeb nebo sektor průmyslu, ale přece jenom se podílí na hrubé přidané hodnotě v České republice šesti procenty, zaměstnává spoustu pracovní síly, tak i proto, aby tento sektor ekonomiky dobře šlapal a přispíval k celkovému dobrému ekonomickému vývoji České republiky, tak i jemu jako takovému bezesporu zjednodušení stavební legislativy pomůže.
Nemluvím o tom, že samozřejmě potřebujeme v České republice dovybudovat důležitou infrastrukturu, ať už se bavíme o vysokorychlostních železnicích a dálnicích a podobně, což bezesporu přidá růstu ekonomiky jednak co se týče samotných staveb, zakázek, ale i co se týče zjednodušení dopravy. A koneckonců, když už jsem zmiňoval ceny nemovitostí, tak i tento zákon může pomoci tomu, s čím bojujeme a o čem se bavíme, a sice o vysoké inflaci, a pomůže zchladit přehřátý trh s nemovitostmi, ze kterého má Česká národní banka velké obavy. A když se podíváte na její zprávy o finanční stabilitě, právě vývoj cen nemovitostí, který má dopad i na to, jakým způsobem se vyvíjí objem poskytovaných hypoték, což má svoji logiku, že čím více se zdražuje nemovitost, tím více lidé potřebují vyšší objemy hypoték. Čím více komerční banky na hypotékách půjčují, tím samozřejmě roste riziko předluženosti anebo úvěru v selhání. Takže ve smyslu jak finanční stability, tak zkrocení inflace je potřeba, aby se nám podařilo zvýšit nabídku nemovitostí, abychom rozproudili v České republice výstavbu. Protože jak říkám, netýká se to jen toho, co je určitě nejdůležitější, tedy aby se zvýšila dostupnost bydlení pro konkrétní lidi, pro konkrétní rodiny, ale abychom i v tom finančním světě nepřispívali k nafukování bublin, k růstu finančních nerovnováh a finančních rizik.
Takže já bych velmi poprosil, aby to bylo smyslem našeho snažení tady v Poslanecké sněmovně při projednávání toho zákona, aby se to skutečně nezvrhlo pouze v bitvu starostů a zástupců státní správy, ale abychom měli všichni na paměti, že potřebujeme výrazně dramaticky liberalizovat stavební předpisy v České republice z toho titulu, abychom si dokázali my, naše děti v budoucnu pořídit vlastnické bydlení. Aby to prostě nebylo pro hrstku vyvolených. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji. Krásné dopoledne, vážené paní poslankyně, poslanci, vážení členové vlády, přebrala jsem řízení schůze.
To byl poslední přihlášený s přednostním právem, takže nyní se v tuto chvíli dostáváme do obecné rozpravy a já bych požádala paní poslankyni Kláru Dostálovou. Máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, děkuji za udělení slova. Já jsem se záměrně nepřihlašovala do faktických poznámek, protože jsou to samozřejmě dvouminutová vystoupení. Nicméně jsem si dělala poznámky, protože asi nikomu není utajeno, že jsem se poslední čtyři roky velmi intenzivně zabývala stavebním právem v České republice.
Než se dostanu k samotnému návrhu, který dnes máme na stole, dovolte mi jenom zareagovat na pár předřečníků, kteří s faktickými poznámkami vystupovali. Asi bych začala, vaším prostřednictvím, paní předsedající, k panu poslanci Burešovi. Je potřeba si skutečně nastudovat, jak to bylo. Protože vláda schválila přesně ten model, na kterém jsme se se starosty domluvili, protože existovala dohoda se Svazem měst a obcí na úrovni pana premiéra. Vláda takto ten návrh přijala, to znamená, měli jsme první instance na obcích a pak následovala státní stavební správa - a jaké překvapení i pro mě bylo, když ve finále tuto dohodu Svaz měst a obcí odmítl. Tím se stalo to, že vláda schválila to, co jsme se dohodli, tak jak jsem se i já s vámi dohodla, ale otevřelo to samozřejmě prostor potom pro debatu v Poslanecké sněmovně, kde pokud Svaz měst a obcí tu dohodu nepotvrdil, tak se samozřejmě otevřela dvířka k tomu, to nastavit podle věcného záměru, který víte, že byl jinak. A toho se samozřejmě chopili i tady kolegové z dalších stran.
Když jsme tady debatovali o tom, že prostě to opravdu získalo, že tady nebyla většina pro vůli na schválení stavebního zákona, tak já jenom takovou... jestli si uvědomujeme: stavební zákon schválilo 106 poslanců, stejný počet poslanců jako důvěru dnešní vládě. Takže já bych jako nehovořila o tom, že to nemělo podporu v Poslanecké sněmovně.
Co bych chtěla říct, je, že skutečně jsem připravena a těším se na debatu, kterou ke stavebnímu zákonu povedeme, protože samozřejmě zcela zásadní je tam pobavit se o těch procesech. Já jsem moc ráda i za to, že kolegové z nové vlády, ať už pan ministr Bartoš, nebo pan ministr Kupka, říkají, že procesy jsou nastaveny správně, že v tom nehodláme nic měnit, že alfa omega je ten institucionální model, a k tomu se tady strhla vlastně debata už na samém začátku.
Já bych chtěla jenom připomenout to, že samozřejmě tím, že když projednáváte ten zákon tak dlouho, tak jsme byli opravdu ve velmi úzkém kontaktu s Nejvyšším správním soudem a Nejvyšší správní soud správně říkal, že tam se stala chyba na začátku, už v roce 2000, že nikdy stavební právo nemělo být vloženo do spojeného modelu, prostě že to se nemělo stát. ***
