(4.40 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Předložené programové prohlášení je v celé řadě pasáží týkajících se nejen sociální oblasti velmi neurčité, až vágní. Buď je takové proto, že se koaliční strany na vládu dostatečně nepřipravovaly, a tedy pořádně samy nevědí, co chtějí, anebo to vědí až moc dobře a formulace neurčitých frází má zakrýt vše, co se na občany této země chystá. Důvěra by však neměla být jen v text, byť tak zásadní, jakým je programové prohlášení vlády. Měla by být i v osobu ministra, a tím je za pasáže, které se týkají sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí. Ráda bych důvěru v nového ministra práce měla, ale to ukážou další čtyři roky. Doufám, že se pan ministr alespoň spolehne na odbornost svých spolupracovníků na ministerstvu, na jednotlivých úřadech v jeho gesci a nebude je měnit jak na běžícím pásu. Děkuju. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako lékařku za SPD mě samozřejmě nejvíce zajímá ta část programového prohlášení, která se týká zdravotnictví. Dovolte mi, abych zde zmínila část z toho, co v tomto dokumentu vnímám negativně, situaci, kdy zdravotnictví funguje již mnoho let takzvaně na doraz, kdy chybí zdravotnický personál již ve všech oborech.
V době, kdy je akutní nedostatek praktických lékařů, stomatologů, i mnoha specialistů a v některých lokalitách je již problém zajistit dostupnou standardní zdravotní péči, mi proklamované řešení, že české zdravotnictví potřebuje odpovídající finanční zajištění, nepřipadá jako dostatečně konkrétní. Jakým způsobem chce vláda naše zdravotnictví adekvátně finančně zajistit a z jakých zdrojů, jsem se v prohlášení nedočetla. Taktéž postrádám větší zaměření na výdajovou stránku, jako jsou předražené nákupy a obecné plýtvání. Chybí mi také pasáž věnující se dlouhodobému nedostatku dostupné následné péče.
A i mně chybí v tomto prohlášení slib, že vláda zruší nesmyslné nařízení o povinném covid očkování. Toto téma vnímám jako akutně prioritní, přitom se ve svém prohlášení k tomuto tématu nová vláda nijak nevyjadřuje. Dnes jsme slyšeli, že pan ministr má v plánu tuto vyhlášku novelizovat, ale doposud jsem zaznamenala, že by se to mělo týkat pouze části, která hovoří o věkové skupině. Je ale potřeba zrušit jakékoliv povinné covid očkování, a to i pro pracovní skupiny. Není žádný důvod nutit vybrané pracovní skupiny k tomuto očkování. V této době je dobrovolná proočkovanost zdravotníků vyšší než 85 % a velká část těch zbývajících 15 % covid onemocnění prodělala. Tento nešťastný krok povede pouze k odlivu pro stát důležitých pracovníků, kterých už je tak nedostatek.
Vláda, která se nezastává zdravotníků, moji důvěru nemá. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Jan Síla, poté se připraví pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená předsedající, pane předsedo vlády, vládo, dámy a pánové, dovolte, abych se i já trošičku přihlásil k vyjádření se k programovému prohlášení vlády, a vzhledem k pokročilé době se budu věnovat jenom jedné věci, a sice rád bych vás upozornil na skutečnost, že v preambuli programového prohlášení mezi prioritami této vlády nenacházíme zdravotnictví, a to v době, která se stále potýká s koronavirovou pandemií, která zásadně narušila poskytování zdravotní péče a je jednou z příčin neustále narůstajícího enormního zadlužení státu.
Když si v dalším textu prohlášení vyhledáme krátkou část pojednávající o zdravotnictví, je zde velmi vágně zmíněno několik hesel, která se mohou vykládat mnoha způsoby. O katastrofálním nedostatku zdravotníků nebo o řešení nedostupnosti zdravotní péče v regionech není zmínka.
Zaujala mě však myšlenka, cituji: "Zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven." Chtěl bych upozornit, že za tímto konstatováním se bohužel může skrývat pokračování snahy pravicových vlád zosobněných panem Julínkem a bakalářem Šnajdrem, a to je skrytá komercializace zdravotnictví salámovou metodou. Co se vlastně skrývá za konstatováním cenové konkurence zdravotních pojišťoven? Vraťme se trošku do historie. Do sedmdesátých let minulého století pracovaly ve Spojených státech zdravotní pojišťovny v neziskovém módu. Majitel jedné z největších zdravotních pojišťoven v USA Edgar Kaiser vymyslel reformu zdravotnictví, která byla dne 18. 2. 1971 vyhlášena prezidentem Nixonem jako nová strategie ochrany zdraví společnosti. Tak vznikl komerční pojišťovací systém s takzvanou řízenou péčí, kterou se snažil také u nás zavést pan ministr Julínek z ODS. Julínkovu zdravotní reformu z roku 2010 pomáhali koncipovat odborníci z americké pojišťovací společnosti Kaiser Permanente Insurance, což není podobnost pouze náhodná. Výdaje na americký cílový zdravotnický model neustále stoupají. V současné době tvoří 18 % HDP, zatímco průměr Evropy je 10,5 % a v ČR v systému, který je jako cedník, pouze 8,5 %. Přitom asi zhruba 35 milionů Američanů je stále bez zdravotního pojištění z důvodů chybějících peněz na drahé pojištění. Zajímavý je taky údaj o nákladovosti soukromého pojišťovnictví nebo soukromých pojišťoven ve Spojených státech, které samy spotřebují 27 % z vybraného pojistného, anebo z peněz, které dostávají od státu. V českých zdravotních pojišťovnách bez individuálních pojistných smluv jsou to 3 %, v Evropské unii pak 4 až 6 %. Z toho plyne, že privátní komerční zdravotnické pojišťovací firmy podle vzorového modelu mají v USA výdaje devětkrát vyšší než v České republice.
Americký vývoj ve značné zkratce uvádím, aby bylo zřejmé, kam by mohla směřovat komercializace zdravotnictví taky u nás. Komercializace totiž vede k rychlému růstu neefektivních výdajů tlakem na růst ziskovosti. Jde o vyšší administrativní náročnost, dále k výdajům na reklamu, náboru pojištěnců a kontrolu individuálních účtů. Namístě je pak otázka, jak to bude dál. Máme v plánu zrušení solidárního pojištění a zavedení selektivně zásluhového zdravotního systému? Ve vyjádření programového prohlášení vlády stran zdravotnictví není bližší specifikace nadstandardů, které bude nutno definovat při snaze o nastavení konkurence zdravotních pojišťoven. Nedopadne to náhodou po změnách provedených vaší vládou tak, že zdravotní systém bude podstatně dražší, pro určité skupiny obyvatel nedostupný a pro jiné dostupný pouze částečně, a skutečně kvalitní péči si budou moci dovolit pouze ti nejbohatší? Komu mají vlastně sloužit chystané změny? Pacientům, zaměstnancům ve zdravotnictví, nebo soukromým vlastníkům zdravotnických zařízení a obchodníkům v oblasti zdraví? Pokud se zdravotní daň stane skutečným plnokrevným pojištěním, budou uzavírány individuální smlouvy, což povede k vytvoření dvojího zdravotnictví pro chudé a pro bohaté. A proti tomu v SPD budeme bojovat všemi zákonnými prostředky. Děkuji za pozornost. ***