(22.30 hodin)
(pokračuje Margita Balaštíková)
Problém Green Dealu je hlavně ten, že jeho dopad na ekonomiku Evropy bude obrovský, finančně náročný a budou se na něm podílet i občané. A to je potřeba těm lidem říci. To nebudou jenom státní peníze. Oni budou muset sáhnout i do svých peněženek. A ví vůbec český občan, že my jsme hodně ekologická země? Že velké podniky mají také ekologické hospodaření a že jsme v hnojení a chemickém ošetřování na nižších datech než např. němečtí farmáři, kteří tak často jsou dáváni za příklad? Úkol vlády a úkol ministra zemědělství je obhajovat svou zemi, zastupovat společnosti, které plní státní rozpočet, a občany a ne bezhlavě přistupovat na vše, co přichází z Bruselu.
V rámci vodního hospodářství jsem opravdu uvítala vaši větu: Podpoříme návrat vodohospodářské infrastruktury do vlastnictví samospráv. - Já to chápu tak, že ve skutečnosti ale koalice bude odstraňovat to, co ODS spolu s ČSSD nadrobila. V divokých letech modří nezaváhali a v mnoha regionech bez skrupulí předali hospodaření s českým vodním bohatstvím do rukou převážně zahraničních koncernů. Zisky tak celou dobu plynou do zahraničí, naši lidé stále platí více a více a na technickém stavu naší vodovodní sítě to není vůbec vidět. Jeli tedy v tom tehdy lidé z Fondu národního majetku a lokální političtí šíbři. Nejdříve si vyznačili ziskové části vodáren, aby následně prostřednictvím dlouhodobých smluv s platností na dvacet až třicet let převedli všechny tyto zisky do rukou velkých koncernů a první dvacetileté smlouvy budou v nejbližších letech dobíhat. A tak bylo možné trochu lidem naslibovat, že? Neuděláte ale vůbec nic jiného, než že počkáte na doběhnutí lhůt. A já si myslím, že pokud budou lidé z některých stran stále přisáti na vodárnách, nebude vůle hýbat kormidlem příliš rychle. A pokud by se vrátily distribuční sítě zpět, tak vám garantuji, že budou vybydlené a veškeré náklady na jejich rekonstrukce ponese kdo? Obce? Města? Stát? Peněženky našich občanů? Tomu se opravdu říká dobrý obchod. A je potřeba se opravdu zeptat - pro koho to byl, komu za co a kolik? A nad těmito otázkami, prosím občané, přemýšlejte.
Otevřela jsem svůj projev nestandardním odvoláním ředitele Lesů České republiky, a tak se u nich ještě na chvíli zastavím. V prohlášení tvrdíte, že změníme přístup k vlastnické politice a stanovíme její dlouhodobé cíle. Ale dlouhodobý cíl přece známe. Stát má na starosti veškerou politiku směrem k lesům, má motivovat kraje k tomu, aby finanční prostředky, které byly ze státního rozpočtu alokovány do krajských rozpočtů, kraje využívaly na podporu lesního hospodaření. Někdy to funguje lépe, někdy hůře, ale je třeba to kontrolovat. Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje přes milion hektarů lesa, který, jak jistě víte, prošel v minulých letech kůrovcovou kalamitou v rozsahu, jaký nemá obhajoby. Panu Vojáčkovi, právě odvolanému řediteli, a jeho kolegům se podařilo podnik stabilizovat a provedl reorganizaci, která byla uváděna jako hlavní důvod jeho odvolání. Firma má po reorganizaci jednodušší strukturu, je provozně levnější, výkonnější a výrazně zisková. To jsou jenom čísla. Podle jakých parametrů se tedy reorganizace posuzuje? Víme, že pan Jurečka v pozici ministra zemědělství Lesům moc nepomohl. Na zasedání zemědělského výboru jsem několikrát tehdejšího ředitele Lesů ČR pana Szóráda vyzývala, aby se začal zajímat o začínající - a já říkám začínající - kůrovcovou problematiku. Bylo to v době, kdy kalamita začala nabírat na postupu, a bylo na výsost žádoucí pohnout s legislativou i s koordinací právě na vládní úrovni. Nic se bohužel ale nestalo. Teprve po odchodu pana Jurečky a po nástupu pana Vojáčka se věci hnuly kupředu.
Ve světle těchto vzpomínek není překvapením, že člověka napadne, zda se zběsilou rychlostí, s jakou pan Marian Jurečka využil pouhých osmi dní, kdy byl pověřen řízením Ministerstva zemědělství, k odvolání ředitele fungujícího podniku, to není vyřizování osobních účtů. A pevně doufám, že šéf křesťanské strany je schopen sebereflexe, tedy podívat se na sebe a své chování jinýma očima, než je pohled vlastního zájmu. A doufám, že jsou toho schopní i ostatní členové vlády. Ale doufat nestačí. Tato vláda není ještě jmenována ani třicet dní a její kroky už naznačují její budoucí postup. A není možné stavět osud země na doufání, že to nebude takové, jak to dnes vypadá, že se zítra probudíme a vládní úřady budou najednou řídit lidé informovaní, kompetentní, s odbornou znalostí a manažerskými dovednostmi obklopeni odbornými poradci, naslouchajícími potřebám lidí a schopní vlastního rozhodování, za které nesou plnou odpovědnost. Bylo by to skvělé, ale první kroky tohoto kabinetu takovou naději mně nedávají. A proto vláda mou důvěru nemá. Tuto důvěru stavím na kritice konkrétních kroků a konkrétních osob.
Často jsem ve svém projevu zmiňovala pana Mariana Jurečku a důvod je jediný. Pan Jurečka vstoupil razantně do oblasti, která je mou srdcovkou, ale nejednal tam fér a nejednal tam v zájmu českého zemědělství. Já se zemědělství stejně jako on věnuju celý život. I tady na půdě Sněmovny vystupuji vždy k věci, abych upozorňovala na rizika, ptala se na důvody navrhovaných opatření a měla odpovědi pro své voliče. Proto jsem svoji pozornost zaměřila pouze na zemědělskou oblast a částí se dotkla i životního prostředí. Je smutné, co se všechno v zemědělském sektoru za tak málo dní stalo, když sedíte na místech ministrů.
Kritika by měla být konstruktivní. Sama v minulosti jsem po konstrukci v opozici volala a dnes vlastně tuto roli nabízím. Znám ty problémy, které trápí zemědělce i občany, a nabízím maximální podporu a součinnost současnému ministru zemědělství. Ať bude u vlády kdokoli, mojí základní prioritou bude, aby se nám všem dařilo dobře a abychom měli na paměti, že dnes rozhodujeme o tom, jak budou žít naše děti a budoucí generace. Nejde jen o čtyři roky nějaké vlády. Jde o tvoření budoucnosti. A já vás prosím, spravujme odkaz našich předků, pánové a dámy, moudře. (Potlesk poslanců ANO.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Další přihlášený v rámci rozpravy, ale s přednostním právem je pan ministr Jurečka. A já zatím přečtu omluvu, která je od paní Heleny Válkové, která se od 22.06 hodin do konce jednacího dne omlouvá z důvodu nemoci. Prosím, pane ministře, máte možnost pro své vystoupení.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Pane premiére, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vystoupil také už v této části rozpravy. Myslím, že pomaličku přichází čas, abychom mohli už více reagovat, ale stále je tady 19 přihlášených, takže určitě bude prostor opakovaně se do té debaty zapojit. Já si dovolím některé věci shrnout.
Já jsem tady dobře poslouchal pana premiéra, kdy začínal on ten svůj hodinu a půl trvající projev jakožto politik, který vstupoval do politiky se slovem neblábolit, ale mluvit k věci. Já si myslím, že člověk, aby mluvil k věci, na to nepotřebuje hodinu a půl, ale to ať si každý posoudí, jak uzná za vhodné. Já musím souhlasit s některými jeho krátkými pasážemi, u kterých jsem tady také kroutil hlavou. Například to, když říkal, že lidé dávají jemu a jeho vládě za vinu to extrémně rychlé zadlužování. S tím jsem musel samozřejmě souhlasit, protože to je fakt, to je pravda. To není, že by mu to dával někdo za vinu. Prostě nárůst dluhu o prakticky 830 miliard korun za poslední dva roky, to je opravdu astronomická částka. A určitě by to bylo v pořádku, kdyby tyto peníze třeba z 80 % směřovaly na tu přímou pomoc lidem zasaženým v České republice tou covidovou pandemií, firmám a dalším. A když se potom podíváte na ten detailní rozbor, tak těch 830 miliard toho dluhu šlo na tu přímou pomoc ani ne z poloviny. Já si pamatuji paní bývalou ministryni financí, jak vystoupila v médiích a říkala - ta pomoc bude 1,2 bilionu korun, bude jedna z nejnižších v rámci srovnání států v Evropě. A nakonec zjistíte, že jsme se sice jako Česká republika díky této vládě opravdu zadlužili, zaplatíme to všichni, naše děti i s těmi úroky, a to naprosto doslovně, ale ta pomoc prostě zdaleka nebyla adekvátní tomu dluhu. Takže to je první takový postřeh na úvod. ***
