(21.30 hodin)
Poslanec Karel Rais: Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně Sněmovny. Vážené členky a členové vlády, vážené kolegyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych vám sdělil svůj názor na relativně malou část, na část věda, výzkum a inovace v programovém vyjádření vlády.
Část věda, výzkum a inovace programového vyjádření vlády je charakterizována zejména vysokým stupněm obecnosti, nekonkrétnosti a neuvedením kontrolních nástrojů v hodnocení jednotlivých vládních proklamací. To už tady zaznělo od mé předřečnice předsedkyně Schillerové. Překvapuje mě, že v prohlášení vlády chybí taková základní data a informace, jako je například údaj o velikosti rozpočtu, který bude věnován do oblasti vědy a výzkumu. Když jsem se díval na čísla, která tam jsou, tak v podstatě jsem našel akorát dvě v souvislosti covid-19 a metodika 17+. Jinak tam absolutně žádné číslo není a je mi jasné, že potom ty vágní proklamace se velice snadno plní.
Čili konkrétní hodnocení plnění jednotlivých proklamačních tezí, jejich kontrola bude prakticky nemožná a vláda má již dnes prakticky zajištěno, že tato část prohlášení vlády z oblasti vědy, výzkumu a inovací bude jistě formálně splněna.
Zastavil bych se zde u části, která je věnována závazku vlády, cituji: Připravíme komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu a vývoje s cílem administrativní zátěže odstraněním roztříštěnosti a zjednodušením celkového systému řízení. Ale (nesrozumitelné) připravíme, umožňuje vládě vycouvat z tak zvané velké novely zákona o vědě, výzkumu a inovacích, která je pro praxi nutná, která byla již minulou vládní garniturou dávno připravená. Čili očekával bych, že zde nebude hovořeno o přípravě, nýbrž o předložení zákona o vědě, výzkumu a inovacích v nějakém konkrétním termínu. Jedním z klíčových faktorů rozvoje vědy a výzkumu je anebo nezaostávání za vědeckým světem jsou a budou zejména investice do velkých infrastruktur, jako je například CEITEC a další IT for Innovation a tak dále. Před pěti, deseti lety jsme měli technické prostředky, které podporují rozvoj vědy a výzkumu na světové úrovni, což pochopitelně přitáhlo do těchto center řadu špičkových světových vědců. Po dobu dnešní vlády bude nutné obnovit část relativně zastaralé infrastruktury v řádu možná i miliard korun. A je škoda, že ve vládním prohlášení se o konkrétních nákladech na tyto investice opět vůbec nehovoří.
Pozitivním činem předchozí vlády a následně i Poslanecké sněmovny bylo uzákonění takzvané malé novely zákona číslo 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ale již tehdy jsem upozorňoval ve Sněmovně na chybějící nedostatky, kterým se tak zvaná malá novela zákona nevěnovala s tím, že se bude věnovat té problematice až v té další, v té velké novele. Zejména to byla problematika zakládání veřejně výzkumných institucí, kdy si myslím, že to zejména univerzity potřebují a v tom předloženém materiálu, v programovém prohlášení vlády jsem o tom nenašel ani slovo.
Dále podpora vzniku a provozu inovačních center. Myslím si, že je nutné, aby tam byla rozpracována v tom programovém prohlášení a jednotlivých spin-off firem. A dále je potřeba, chronická záležitost, to znamená, tím myslím změnu zákona zejména ve vztahu výzkumník a instituce. To si myslím, že by měly být v té novele, o které říkají, že ji mají nachystanou, že ji má vláda nachystanou, tak by měla být, toto bychom tam měli nějakým způsobem řešit.
Dále jsem očekával zejména v části lidé ve vědě, výzkumu a vývoji a inovacích konkrétnější odpovědi na některé chronické otázky finančního ohodnocení. Nejenom institucí, ale i například doktorandů. V prohlášení je pouze zmínka, taková obecná, o posílení role sítě vědeckých diplomantů. V části o vzdělávání je zmínka opět pouze o přípravě, podtrhuji o přípravě, nikoliv o provedení reformy doktorského studia financování. Předložená část vládního prohlášení se mi jeví hodně nekonkrétní a je obecně pojatá. Ani jeden cíl není v prohlášení kvantifikován. A já to chápu tak, že se prostě vláda bojí tam některé konkrétní údaje dát, protože když tam ta data nejsou, tak jí nemůže nikdo nic vyčítat. V podstatě kdyby ta vláda vůbec nic nedělala, tak pouhým samopohybem a mlčením řady vědeckovýzkumných pracovníků, kteří naštěstí nevnímají politiky a jejich řeči, tak má již dnes zajištěno splnění této velmi vágně zpracované části programového prohlášení. Nekonkrétnost, vágnost, to jsou hlavní důvody, proč tuto část vládního prohlášení považuji za nedokonale zpracovanou a nebudu samozřejmě hlasovat pro přijetí tohoto vládního prohlášení. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Nyní do obecné rozpravy pan poslanec Robert Králíček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Ještě jednou dobrý večer, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Jsem velmi rád a chci za to nové vládě poděkovat, že ve svém programovém prohlášení navazuje na předchozí úspěšné období digitalizace státní správy. Jsem také velmi rád, že v tomto programovém prohlášení nacházím téměř stoprocentní shodu s již vytvořenou strategií Digitální Česko. Někdy jsem měl pocit, že ji čtu znovu. Pro mě je to potvrzením dobře vykonané práce předchozí vlády a také zmocněnce pro digitalizaci pana Vladimíra Dzurilly, a to i přes značnou předvolební kritiku Pirátů v čele s vicepremiérem Bartošem.
Připomeňme si, že v předchozím volebním období se podařilo v digitalizaci dosáhnout zásadních posunů a dokončit většinu z toho, co bylo naplánováno. Namátkou můžeme zmínit zákon o elektronické identifikaci, bankovní identitu, datové schránky pro všechny, portál veřejné správy, portál celní správy, portál práce a sociálních věcí, portál občana, informace z katastru nemovitostí, elektronické žádosti o řidičský průkaz, digitální dálniční známky a mnoho dalších.
Je však také pravdou, že i pandemie covidu-19 přispěla ke změně chování obyvatel. Například se zásadně zvýšilo právě zřízení a využívání datových schránek či se byla výuka nucena přesunout do onlinového prostředí. Také se díky tomu urychlily některé projekty a vytvořily se i nové aplikace. Všichni jistě známe Tečku, Čtečku či registrace na testování, očkování a další.
Programové prohlášení vlády v oblasti digitalizace však také otevírá spoustu otázek. Tou největší pro mě je, kdo je vlastně zodpovědný za digitalizaci a za miliardy do ní plánované investovat. Je to opravdu vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který zřídil pozici politického náměstka pro digitalizaci nebo to bude ministr vnitra Vít Rakušan, pod kterým je náměstek zodpovědný za eGovernment, Kancelář hlavního architekta a Správa základních registrů? Pokud to je skutečně vicepremiér Ivan Bartoš, tak se ptám, jakou bude mít zodpovědnost a jak bude "úkolovat" právě například pracovníky Ministerstva vnitra, jak a s jakou odpovědností bude komunikovat a zadávat pokyny a strategické cíle pracovníkům státních podniků jako je NAKIT, Státní pokladna, Centrum sdílených služeb a případně Česká pošta, které také spadají do kompetencí ministra vnitra a ministra financí, tedy i jiných politických stran, STAN a ODS? Budou se tedy některé tyto odbory a instituce přesouvat pod Úřad vlády? Tento případný přesun může trvat i v řádu let, protože bude třeba změnit kompetenční zákon, zákon o informačních systémech veřejné správy a další. Tyto zásadní změny rozhodně digitalizaci nezrychlí, právě naopak ji mohou značně zkomplikovat, zpomalit a výrazně prodražit.
Další otázkou, která se při čtení programového prohlášení nabízí, je počet nových míst. Velmi často jsem narážel na slovní obraty a fráze: vytvoříme nové týmy, vytvoříme nové platformy. A v neposlední řadě cituji: posílíme odborné a personální kapacity. To vše však přináší zvýšený počet pracovníků a úředníků, což ovšem ostře kontrastuje s předvolebními sliby obou koalic, kde svorně slibovaly snížení počtu úředníků. Některé konkrétně psaly, že počet úředníků klesne o 13 %. Vůbec nezpochybňuji nutnost odborníků na digitalizaci ve státní správě. Ale i na tomto je vidět, jak populistické výroky dnes vládní strany před volbami měly. ***
