(17.10 hodin)
Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, stojíme před obdobím nové vlády a bylo by laciné zde říkat, že všechno v programovém prohlášení je úplně špatně. To bychom vypadali stejně nevěrohodně jako opozice v minulém volebním období a voliči by se nám vysmáli.
Nová koaliční vláda má naprosto neuvěřitelný komfort. V roce 2014 jsme po přímo Molotovově koktejlu Parkanové, Bartáka, Vondry, týdenní ministryně Peake, Nečase a dalších předchůdců přebírali resort obrany, který měl pověst naprosto nejděsivějšího portfolia. Vtipkovalo se, že ministr obrany je ve vězení, nebo aspoň ve vazbě, ne jednou nohou, ale rovnou oběma. Ministr Stropnický, Karla Šlechtová, Lubomír Metnar za hnutí ANO měli dost co dělat, aby tuhle děsivou minulost překročili a dali resort dohromady. Odstrkávaného a podfinancovaného ministerstva, které se do médií dostalo akorát při nějaké korupční kauze, jako byl Pandur nebo CASA, jsme udělali jeden z nejrychleji se rozvíjejících resortů. Podařilo se nám stabilizovat strukturu ministerstva i armády a rozjet, a hlavně dotáhnout zásadní strategické projekty.
K tématu přitom nevystupuji jako teoretik, který přišel někde z civilního vakua a dojímá se sám nad sebou, ale vystupuji zde jako poslanec a zároveň jako válečný veterán, který prošel několika zahraničními misemi. V armádě jsme se jako vojáci každodenně setkávali nejen s tím, že jsme oproti vyspělým aliančním partnerům měli zastaralou techniku nebo komunikační prostředky. Mnohem horší ale bylo to, že jsme mnohdy neměli ani základní výstroj a sháněli jsme si ji za své peníze po armyshopech, které byly lépe zásobeny než armádní sklady, a v misích jsme běhali po PXech, kde srdce každého vojáka pookřálo nad moderní výstrojí. Pro ty, co jsou armádou nepolíbeni, PX je zahraniční obchod, který si zřizují zahraniční armády v místě svého působení. Za poslední roky se ale situace výrazně zlepšila. Armáda má nový materiál a sklady se naplňují funkční výstrojí. Jistě, pořád máme ještě co dohánět, ale nynější stav je nesrovnatelný s vykradeným a nefungujícím resortem po vládách a ministrech ODS.
Plánovaný nárůst financí pro naši obranu proto maximálně podporuji. Ostatně to bylo právě hnutí ANO, které za našich ministrů obrany a financí napumpovalo do armády a jejích složek přes půl bilionu korun. Slíbili jsme, že do konce volebního období dosáhneme 1,4 % HDP, a to jsme také splnili. Nebylo to přitom jenom o výboru pro obranu, ale také o odvaze našich vlád a dobrém řízení našich ministrů. Všichni přes média sledujeme nákup izraelských raketových kompletů, radarů, děl Caesar nebo vrtulníků Bell. A už jako samozřejmost bereme, že se nakupují česká vozidla Tatra a Titus. Samozřejmě nesmíme zapomínat na nákupy dělostřelecké munice a střeliva, rovněž od českých firem.
Co je ale vidět méně, jsou růsty platů vojáků, a tedy i zatraktivnění jejich profese, což vedlo k naplnění ambiciózních náborových cílů. Opravené zázemí nemovité infrastruktury v posádkách, zrekonstruované a vybudované nové prostory pro výcvik - to vše se odráží v kvalitě přípravy a výcviku. Možná tyto výdaje neplní titulní stránky novin, ale ocenění z mezinárodních cvičení dokládají, že jsme se vydali správnou cestou. A to vše se povedlo bez jakýchkoli skandálů.
Ale vraťme se k programovému prohlášení. Ono tam toho vlastně moc ke komentování není, protože dokument je dost prázdný. Nenabízí žádná řešení, žádné recepty. Body programového prohlášení jsou napsané lišácky, takže vlastně netušíme, co se za nimi skrývá. Sliby jsou neurčité, neměřitelné, obtížně vyhodnotitelné. Jak si snad mám vysvětlit, co znamená plnění náborových cílů tím, že sebereme vojákům peníze? Nebo že chceme zasahovat do základních strategických dokumentů pro naši obranu, které byly schváleny na základě konsenzu o směřování a rozvoji našich obranných schopností a politiky?
Těším se na návrhy zefektivnění akvizičního procesu a změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. Doufám, že neodbornými zásahy nákupy naopak nepohřbíte. Již nyní jsou všechny významnější obchody prováděny s využitím výjimek nebo jednacích řízení, které jsou v zákoně speciálně upraveny pro armádu. Držím vám palce, abyste, paní ministryně, ukočírovala Generální štáb, protože heslo "víme, co chceme, a chceme to nejlepší", není vždy namístě. V byznysu se používá výraz účelnost a efektivita, převedeno do světa akvizic - kupovat správné věci a kupovat je správně. Doufám, že to bude platit i za vlády ODS.
Jenom velice v krátkosti bych se vyjádřil k tomu, co tady říkal pan poslanec Okamura k BVP, protože mně to nedá. On tady říkal nepravdu. Ano, pan poslanec Vích je bývalý profesionální voják, je dobře, že je v klubu SPD. My v našem klubu máme tři profesionální vojáky. K plavání BVP - no, jasné, to je takový ten přežitek Varšavské smlouvy, kdy jsme potřebovali, aby nám všechno plavalo. Dneska je to úplně zbytečné. Zahraniční vojenské akademie, tam se učí úplně něco jiného. Jestliže je vodní překážka, tak se ta vodní překážka prostě jednoduše obejde nebo objede, protože daleko důležitější je ochrana lidských životů, takže je daleko lepší, když to bévépéčko je dobře opancéřované a ta osádka je chráněná, než to, že to dokáže plout po Labi. To je absolutní hloupost, která je poplatná někde šedesátým létům. Infrastruktura - no jasné, současný tank T-72, který používá naše armáda, má - nevím - 50 tun. Takže ono tam moc velký rozdíl není. V tom bych taky problém neviděl. Omlouvám se, ale musel jsem se k tomu vyjádřit.
Ostatně když už jsme u těch BVP, paní ministryně byla u 7. mechanizované brigády. Pevně doufám, že akviziční proces s BVP nějakým způsobem rozlouskne co nejdříve tak, abychom jasně věděli, jestli ta bévépéčka se koupí, anebo nekoupí. Samozřejmě, pokud by se nekoupila, tak už všichni víme, že za tuhletu cenu se nejspíš - nebo bez navýšení ceny - by se ta akvizice asi už neudělala. Takže v téhleté velice důležité akvizici pro armádu jí také držím palce, aby měla šťastnou ruku na výběr. Pak pan ministr Metnar tady bude mluvit za chviličku, tak on asi se k tomu vyjádří. Já jsem prostý poslanec, takže tam až do struktury ministerstva tak daleko nevidím, ale děkuji, že mi radíte.
Když si čtu programové prohlášení, nevím, proč jste zapomněli na naše spojence ze střední Evropy - Polsko, Maďarsko, Slovensko anebo i Rakousko. I když vlastně tomu rozumím: na ně se v Bruselu mračí, takže se k nim naše probruselská koalice otočí zády. Já si myslím, že to není správné. ***
