Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení. (Potlesk z řad poslanců SPD.) Máme tady faktickou poznámku, do ní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče. Připraví se s vystoupením pan poslanec Karel Havlíček, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem pozorně poslouchal tu výměnu názorů, ty faktické, a musím říct, že postoji a pozici současné vlády trochu nerozumím, protože oni říkali, že budou v těch věcech čitelní. Mně to moc čitelné nepřijde, protože tam, kde jim to vyhovuje, nastupují na principu diskontinuity. Teď mám na mysli například stažení, zpětvzetí daňového zákona týkajícího se DPH, toho zpětvzetí. Pro lidi zvenku, ti to nevědí, to znamená, že ten zákon tady fakticky už není. Mohli jsme tady klidně ten původní vládní návrh probrat, říci nějaké parametry. Vy máte sílu na to, to neschválit, ale mohla tady proběhnout ta debata. Tím, že došlo ke zpětvzetí, mimo jiné třeba i těch hromadných žalob a podobně, k tomu se třeba někdy v budoucnu dostanu, tak to znamená, že si to nemůže nikdo osvojit, nemůžeme se tady o tom vůbec bavit. Ten zákon tady v zásadě v této budově vůbec není, neexistuje a podobně.

Na druhé straně tam, kde se vám to zase hodí, tak je tam ta kontinuita - teď se bavíme o tom formuláři. A přitom tady kolegové, kteří jsou odborníci na tuto oblast, jasně říkají ty určité limity, ať už jde o to, jestli to ti lidé budou chtít podstupovat, na straně jedné je celá řada lidí, kteří dodneška na úřadu práce nikdy o žádné dávky nežádali, anebo na straně druhé, když těch lidí bude více, jestli to ten úřad práce stačí zpracovat. A my se snad doufám všichni shodneme na tom, že tady kromě pomoci je důležitá rychlost té pomoci, a to mi tady trochu uniká. To znamená, že někdy, když se vám to hodí, je diskontinuita, někdy je to kontinuita. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A otázka je, jak to pomůže lidem. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní tu máme ještě další faktickou poznámku. Poprosím pana poslance Havlíčka ještě o strpení a slovo má pan zpravodaj Vít Kaňkovský. Prosím.

Poslanec Vít Kaňkovský: Já jenom krátce zareaguji, vaším prostřednictvím, paní předsedající, na kolegu Kobzu i na kolegu Nachera. Já si myslím, že všichni tady mluvíme o tomtéž. V tuto chvíli se celá řada rodin a jednotlivců ocitá ve velmi svízelné situaci v souvislosti s navýšením cen energií. Nikdo z nás v tuto chvíli ale neví, jak situace bude dále postupovat. Predikujeme, že se bude dále zhoršovat. Vláda hledala v tuto chvíli rychlé adresné řešení pro tuto situaci, ve které jsme v tuto chvíli, s nějakou predikcí možnosti ještě navýšení té pomoci. Nikdo neříká, že vláda nebude hledat další nástroje v průběhu roku, pokud se situace bude zhoršovat, a všichni bychom si přáli, abychom nehnali občany do té uličky hanby nebo jak to tady zaznělo, protože si myslím, že si všichni uvědomujeme, že to opravdu není nic záviděníhodného, ale hledáme pomoc pro ty nejpotřebnější, aby nezůstali úplně v té energetické chudobě, a že to tímto neskončí - zřejmě to neskončí, protože ceny energií porostou a predikce jsou skutečně velmi alarmující - tak si to vláda velmi dobře uvědomuje. Ale teď jsme hledali rychlé adresné řešení. Není úplně komfortní, všichni si to uvědomujeme, ale je to rychlá adresná pomoc. Takže teď trošičku nechápu kolegu Nachera, kterého si jinak velmi vážím, že nás za to peskuje. Vy jste tady měli sněmovní tisk 97, který s tím vlastně začal, a tato vláda na něj navázala, tak úplně tu poznámku nechápu.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní se konečně dostává na řadu řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Karel Havlíček. Prosím.

Poslanec Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, protože jsem byl celou dobu u přípravy všech různých opatření a řešení, tak si je dovolím jenom zrekapitulovat, ale úvodem před závorku vytknu to, že ten zákon vůbec není špatný. Zákon je dobrý, do značné míry vychází z toho, co už předložila naše vláda, ale uznávám, že je vylepšený o některé náležitosti a určitému vzorku obyvatel nepochybně pomůže.

Ten problém je v tom, že se nejsme schopni shodnout na tom, kolik vlastně domácností bude fakticky postižených a jestli chceme pomoct jenom těm opravdu nej-, nejzranitelnějším, na které míří toto opatření, které, znovu říkám, špatné není, anebo jestli chceme pomoci i ostatním nízkopříjmovým domácnostem a domácnostem středněpříjmovým. Protože pokud to sečteme, a na to jsou jednoduché statistiky, nízkopříjmových a středněpříjmových domácností máme v České republice 85 %. Argument, že kdybychom udělali plošné opatření, které my navrhujeme, ať už přes DPH, nebo přes odpuštění v tuto chvíli těžko přijatelných poplatků za obnovitelné zdroje, že bychom je na rok přerušili, tak v tuto chvíli by se to dotklo, ano, 100 % domácností, to je zřejmé, ale dotklo by se to i firem, kterým bychom tím pomohli. Argumentovat tím, že oněch 15 % domácností, řekněme tedy těch bohatších, by to de facto ani nepocítilo a že je zbytečné jim to dávat, je podle mého názoru chybné, protože to bychom v zásadě nemohli snížit nikdy žádnou daň, protože bychom vždycky řekli, že těch 10, 15 % bohatých lidí se to ani nedotkne, ti to ani nepocítí, no tak vlastně ty daně nebudeme snižovat. To bychom se mohli podívat třeba na spotřební daň, nebo to byly pohonné hmoty, na naftu, jestli si vzpomínáte, v minulém roce, kterou jsme taky snížili. A nepochybně ti, kteří mají drahá auta, tak těch se to možná tolik nedotkne, ale drtivá většina těch, kteří autem jezdí, to pocítí. A to je to, na co my míříme, protože to je rychlé, je to jednoduché, na nic se nečeká, není to nijak dehonestující pro ty, kteří musí někde žádat, nemusí nikdo stát žádnou frontu, není to komplikované ve smyslu toho, že se v tom každý zorientuje, de facto nemusí dělat vůbec nic, pouze mu přijde nižší částka.

Ale já bych tuhletu diskusi, kterou jsme si řekli mnohokrát, celkem i bral. Já bych rozuměl tomu, když řekne pětikoalice, že je třeba šetřit, že ta pomoc nebude prostě na všechny ty, kterých se to dotkne, že to bude jenom na tom vzorku těch skutečně nej- nejpostižitelnějších a že v podstatě na to nejsou zdroje. Je to argument. Mohu s ním nesouhlasit, ale to je tak všechno, co můžeme v tuto chvíli dělat. Kdybych neměl minulý týden diskusi, bylo to v pořadu Máte slovo, s panem Michálkem z Pirátů, který k mému překvapení vznesl další řešení, které navrhuje člen pětikoalice, a to takzvaný uhlíkový bonus, 200 až 400 korun na každou osobu, každého obyvatele, de facto jakýsi voucher, který by každý dostal, který by se touto formou velmi jednoduše rozdistribuoval, víceméně tím, že by každý zaplatil o něco méně, což by ale ve finále stálo nějakých 50 miliard korun. Já jsem to slyšel poprvé, říkal jsem si: Dobře, možná je to něco úplně nového. Potom jsem to viděl na sociálních sítích Pirátů. Popravdě řečeno, není to úplně špatná myšlenka. To samo o sobě dává určitou logiku, každý dostane ať už 200, nebo 400 korun, nějak by se to asi dopočetlo, je to jednoduché, ale stálo by to několikanásobně víc než to, co navrhujeme my. To, že by se to vzalo, jak navrhují Piráti, z Modernizačního fondu, taky není nic nového. My jsme taky říkali, že ty obnovitelné zdroje, které bychom odpustili, a de facto to není nic jiného než toto - jestli to nazývám tím, že nezaplatím za obnovitelné zdroje, anebo někomu dám čtyři stovky odpustek, slevu, tak je to úplně stejné, jenom jak to nazvu - pak udělejme to, co jsme navrhovali. Proč se bavíme o tom, že budeme dávat někomu nějaký uhlíkový bonus, a současně odmítáme to, co jsme tady připravili? Je to v zákonné formě, je to jednoduché jak facka, a navíc to každý pochopí, protože v tuto chvíli ty domácnosti těžko vstřebají to, že mají platit za ten solární tunel, který nás bude stát 600 miliard korun poplatků, ještě v době energetické celosvětové krize.

Takže mi tedy není úplně jasno, k čemu vlastně pětikoalice míří, protože pokud si máme hrát na tu pomoc, pak toto v klidu odsouhlasme, dále se tomu nemusíme věnovat a řekněme si: Dobře, něco jsme udělali, bude to stát jednotky miliard korun. Pokud ale chceme skutečně zásadním způsobem pomoci, a já jsem toho názoru, že bychom měli pomoci, potom je to pomoc víceméně plošná a k těm dvěma, které jsme navrhli, v tuto chvíli je ve hře ještě třetí, ten uhlíkový bonus. Znovu říkám, že je to de facto totéž, akorát to jinak nazýváme. Ale potom si tedy pojďme říct, jestli toto budeme zavádět, a tu diskusi rozveďme. Děkuji mockrát. ***