Za druhé, pan ministr Havlíček tady měl svůj kandidátský projev, a já jsem ho neslyšel od Markéty Adamové Pekarové. Vyzýval jsem ji tady, aby přišla a řekla, jakou má vizi se Sněmovnou, jakou koncepci, jak ji chce vést, kam to chce směřovat. A my jsme to prostě jednoduše neslyšeli, tak nemůžeme na nic reagovat. Můžeme jenom vyzdvihovat našeho kandidáta, to za prvé, a za druhé se dočítat z médií, jakým způsobem právě možná budoucí paní předsedkyně Sněmovny haní právě ty další kandidáty a říká, proč ne ten, proč ne onen, a říká to do médií, neřekne nám to tady na mikrofon. Neřekne nám svou vizi, neřekne svůj kandidátský projev.

Tak moc prosím ještě jednou a vyzývám vás, paní Markéto Pekarová Adamová, prostřednictvím pana předsedajícího, řekněte nám tady, jakou máte představu o vedení Sněmovny, a mě osobně ještě zajímá, když jste se do této chvíle profilovala jako budoucí ministryně práce a sociálních věcí, proč jste od této vize - a řekněte to i občanům - upustila. Děkuji.

Předsedající Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Nacher, faktická poznámka, poté pan poslanec Kolovratník, faktická poznámka.

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne ještě jednou. Já už jsem myslel, že nebudu vystupovat, ale nedá mi to. Budu reagovat na kolegu Stanjuru, který ví, jestli je teď tady - je - že my jsme ho tam velmi rádi poslouchali vždycky, když hovořil, protože musím uznat, že to vždycky bylo k věci, my jsme se potom k tomu vrátili. Ale bohužel právě to, že tady půlka Sněmovny nebyla, když my jsme mluvili, tak půlka neslyšela, a teď tady jsem rád, že tady vidím i Honzu Bartoška, kde já jsem právě mluvil o tom, že legislativní odbor přesně takhle razantně se vyjadřoval i k údajně nezákonnému odvolání dozorní komise Rady České televize.

My jsme tady za to dostávali hrozně po hlavě, je to tak, a poté vycházely články v médiích a podobně, aby po tři čtvrtě roce soud konstatoval, že ta žaloba se zamítá. To znamená, že to odvolání dozorčí komise bylo v pořádku, to znamená, úplně v rozporu s tím, co napsal tehdy legislativní odbor. To jsem tady dával jako příklad toho... ne, že to odmítám, ale jako příklad toho, že to je pouze jeden pohled, jeden právní pohled, který se může lišit. A že pak nakonec to může konstatovat až soud, což se tady ukázalo.

Proto tehdy jsme, jako bychom to předvídali, přijali usnesení, že - a já to tedy musím přečíst znovu, já to nechci zdržovat, ale vy, jak jste to neslyšeli, teď vás tady vidím, tak třeba na to bude kolega Bartošek reagovat, proto volební výbor konstatuje, že "jediné relevantní posouzení protiprávních jednání je posouzení nezávislými soudy". Já si pamatuji, jak jsme tenkrát za to dostali vynadáno, za to, že jsme si dovolili tohle navrhnout - vždyť je to přece úplně dopředu jasné, že to je protizákonné odvolání dozorčí komise. Takže tolik jenom na vysvětlenou. Říkám to podruhé, přiznám se, ale jak jste tady nebyli, tak se to opakuje. Děkuju.

Předsedající Radek Vondráček: Děkuji za dodržení limitu. Pan poslanec Kolovratník, faktická poznámka. Připraví se pan předseda Stanjura.

Poslanec Martin Kolovratník: Vy jste tady nebyli, tak děkuji, že jste přišli. Já to znovu zopakuji. Já jsem ve svém vystoupení mluvil o usnesení Evropského parlamentu č. 2021/2935 o krizi právního státu v Polsku a zásadě přednosti práva Evropské unie. Přátelé, to není drobnost, to je zásadní věc. To je o evropské politice, o naší pozici vůči Evropské unii, a dozvěděli jsme se, že kolegové z TOP 09, kolegové paní Markéty Pekarové Adamové, která se uchází o předsedkyni Sněmovny, hlasovali proti svrchovaným státům, byli pro tu rezoluci. Kolegové z ODS na té evropské půdě tak nehlasovali.

Nezlobte se, pro mě to je fakt zásadní rozpor, jaká bude tedy pod vedením koalice SPOLU naše zahraniční politika. Možná ten nový ministr pro evropské záležitosti, jak bude levnější kvůli digitalizaci, nebo jak jsme se doslechli, to vyřeší nebo vymyslí. Já tomu nevěřím. Takže opravdu v dobrém prosím, pane předsedo Fialo, vás, abyste na tohle reagoval, ten rozpor - jestli je marginální, jestli ho zatím neřešíte. Já si myslím, že to je zásadní věc i proto, kdo nás jako Poslaneckou sněmovnu má reprezentovat. To je ad jedna. Navazuji na Aleše Juchelku i paní kandidátku, prosím, aby vystoupila, a nejenom k této věci. Ale je na vás, jestli ten apel vyslyšíte.

A do třetice, prostřednictvím pana předsedajícího, na Zbyňka Stanjuru. Zbyňku, já tomu nerozumím. My teď jsme byli... (bylo) na nás apelováno, že máme mluvit o Karlu Havlíčkovi, ale ne o Markétě. Já, když se dívám to stenozáznamu, přátelé, z 22. listopadu 2017, jeden z prvních bodů - ustanovení mandátového a imunitního výboru, který dneska proběhl rychle s Helenou Válkovou - v roce 2017 první, kdo si vzal slovo, byl poslanec Zbyněk Stanjura a mluvil o tehdy zvoleném panu poslanci Grospičovi, že to jsou výmluvy pro to, jak podpořit stalinistu do čela tohoto výboru. A následoval plamenný projev o zlém stalinistovi Grospičovi.

Tak to se mohlo, mohlo se o něm mluvit... (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) a teď už nemůžeme. Já prosím o s vysvětlení, nerozumím, jak to Zbyněk myslel. Děkuji.

Předsedající Radek Vondráček: Děkuji. Je to faktická poznámka. Pan předseda Stanjura, poté pan poslanec Bartošek.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Soudruh Grospič je stalinista, tak jsem o tom mluvil, na svém názoru jsem nic nezměnil a byla vaše ostuda, jste do čela mandátového a imunitního výboru zvolili nejenom soudruha, ale ještě stalinistu, a děkuji našim občanům, že ty stalinisty letos nechali před branami Poslanecké sněmovny.

To, co říkal Patrik Nacher nebo Martin Kolovratník - vy přece dobře víte, že se dají poslouchat projevy i mimo sál, například projev pana poslance Nachera jsem slyšel celý. A já jsem pro to usnesení dokonce hlasoval na volebním výboru. A proto navrhujeme taky usnesení Poslanecké sněmovně, o kterém bychom měli hlasovat po ukončení rozpravy. Návrh usnesení zní. "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s kandidaturou Karla Havlíčka, člena vlády, na funkci předsedy Sněmovny z důvodu neslučitelností funkcí dle čl. 32 ústavy."

A k Martinu Kolovratníkovi, prostřednictvím pana předsedajícího: najdeme desítky, možná stovky usnesení, kdy vaši poslanci v EP hlasovali jinak, než byl většinový názor Poslanecké sněmovny. To tak prostě v politice je. To znamená, pokud někdo hlasoval jinak v Evropském parlamentu, tak to nemá žádnou souvislost s dnešní volbou. A jenom připomínám, že Markétu Pekarovou Adamovou nominoval klub, který má 71 členů, přesně podle jednacího řádu. A to je všechno.

Pak bych poprosil, až bude ukončena rozprava, abychom o návrhu usnesení hlasovali stejně tak, jak jsme hlasovali v tom volebním výboru poté, co jsme si přečetli stanovisko legislativního odboru Poslanecké sněmovny. Děkuji.

Předsedající Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedo. Jenom vy jste to v rámci faktické poznámky vzal docela rychle, jestli bych text toho usnesení mohl dostat, nebo pan... (Poslanec Stanjura mimo mikrofon: Já jsem se domluvil, že ho pošlu...). Písemně. Děkuji, děkuji, dobře. Faktická poznámka, pan poslanec Bartošek.

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vzhledem k tomu, že zde zaznělo mé jméno, milý Patriku, milý kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem vaše projevy bedlivě sledoval. Já jsem si říkal, že pochválit pana vicepremiéra třikrát by asi stačilo, vy jste to udělali patnáctkrát. Mně to nevadí, je to šikovný člověk, zvládá dvě ministerstva. Já jsem si to vyslechl, víceméně se jedná o to, že zde jsou dva návrhy proti sobě. My říkáme, že je protiústavní, vy říkáte, že ne. Nechť se to rozhodne hlasováním, já to víc zdržovat nebudu. Osobně si myslím, že tahle hra, kterou hrajete, je falešná, ale potřebovali jste mediální prostor. Já to respektuji, pojďme volit. Děkuji.

Předsedající Radek Vondráček: Děkuji. To byla pro tuto chvíli poslední faktická poznámka, jestli se nepletu? Ne, nepletu. Z místa je přihlášen pan poslanec Okleštěk, poté pan poslanec Volný, pak pan poslanec Benda, a to je zatím všechno.

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, jak tady říkal kolega Bartošek, že tady zazněla patnáctkrát óda na pana vicepremiéra, tak to dáte pošestnácté. A mám velkou radost z toho, že jste vlastně poslouchali ve svých kancelářích, protože to ukazuje, že máte přehled, co se tady odehrálo, akorát jste to možná špatně vyhodnotili.

Já jsem poznal pana premiéra, respektive pardon, vicepremiéra Havlíčka z pozice hejtmana Olomouckého kraje a musím říct, že by se všechny kraje měly zamyslet nad tím, jak jim ministerstva řízená panem premiérem - dívejte se, pořád se mi to dere na jazyk - panem vicepremiérem pomáhala. Musím říct, že v té dopravní branži máme v našem kraji jeden z nejsložitějších dopravních uzlů, to je Přerov. Víme, jak je to se stavbou dálnice D1 Říkovice-Přerov. Víme, kolik se tam udělalo různých chyb v předchozích desítkách let. Dneska jsme snad ve stavu, kdy už budeme moct dostavět. Ale vlastní město Přerov trpělo katastrofálním způsobem. Bylo tam takové prostředí, že se tam jezdit nedalo. Dneska tam máme estakádu, mimoúrovňové křížení s drahou. A mohl bych mluvit o dalších x projektech, jako jsou třeba obchvaty Bludova a podobně. ***