(14.50 hodin)
(pokračuje Jana Pastuchová)
Přesto se domnívám, že tuto třetí nejvyšší ústavní funkci by měl zastávat skutečně někdo, jehož vlastností je zkušenost v politice, člověk vzdělaný, člověk, který má zkušenosti z podnikatelského a univerzitního prostředí, někdo, kdo umí jednat, je schopen kompromisu, hledá konsenzus a byl by i skvělou reprezentací Sněmovny při mezinárodních jednáních. Karel Havlíček při svém působení v politice také několikrát ukázal, že se nebojí výzev a že necouvne před úkoly, které před ním stojí, a to vše nám kolega Havlíček mohl dokázat v roli ministra.
Při vší úctě k paní kolegyni Pekarové Adamové, kterou znám osm let, toto bohužel o ní říct nemůžu. Z jejích posledních rozhodnutí jsem spíše zklamaná. Jakožto bývalá předsedkyně sociálního výboru v minulém volebním období si pamatuji na řadu výstupů paní poslankyně o tom, jak je Ministerstvo práce a sociálních věcí řízeno špatně a jak by to ona dělala lépe. Vždy přesně věděla, kde je z jejího pohledu chyba a jak by se jí ona určitě nikdy nedopustila. Sama tvrdila, že na funkci ministryně práce a sociálních věcí se dlouhodobě připravuje, a jakkoliv s ní v mnohém nesouhlasím, toto jí určitě upřít nemohu. Je tak pro mě velkým zklamáním, že před možností vést tento důležitý resort, o kterém tvrdila, že se mu věnuje jako málokdo a rozumí mu, z toho utíká. Odmítá převzít zodpovědnost a pod výmluvou o politické dohodě se snaží schovat ve vedení Sněmovny.
Pro mě je to zbabělost nebo pokrytectví a nemyslím, že někdo takový měl usilovat o vedení Poslanecké sněmovny, protože předsedovi Sněmovny bychom měli věřit, že nebude utíkat před svou zodpovědností, protože to má být člověk, který je při schvalování sporných politických věcí hybnou silou k dohodě. Vím, že Markéta Pekarová Adamová, vaším prostřednictvím, je člověk inteligentní, který se oblasti sociální politiky, sociální politice věnuje. Znovu opakuji, sama několikrát uvedla, že se na post ministryně práce a sociálních věcí připravovala. Tím spíše je pro mě velkým zklamáním, že pro mě, a zejména pro občany takto důležité a stěžejní ministerstvo dle mediálních výstupů zatím, nevíme to přesně, ale beru to tak, přenechává někomu, kdo je jasným expertem na zemědělství, protože při naší vládě byl zmíněný kolega ministrem zemědělství, v minulém období se věnoval zemědělství a za celých osm let jsem potenciálního uchazeče nebo adepta na Ministerstvo práce a sociálních věcí na výboru pro sociální politiku nikdy neviděla. Nechci snižovat resort zemědělství, ale navrhovaný kolega na Ministerstvo práce a sociálních věcí, jak já ho znám ze sociálních sítí, tak ho zde vidím na traktoru, při úrodě, při sklizni, ale vůbec ne při sociálních otázkách.
Kandidaturu paní Pekarové Adamové na předsedkyni Sněmovny tak beru jako útěk před zodpovědností a snahu schovat se, jak jsem řekla, ve vedení Sněmovny. To stejné bohužel musím říci i o kolegyni, vaším prostřednictvím, Olze Richterové, kterou také znám čtyři roky z výboru pro sociální politiku a která si prošla vnitrostranickým, mediálně velmi prezentovaným, transparentním, na čemž si Pirátská strana opravdu zakládá, výběrovým řízením na post na ministryni práce a sociálních věcí. Uspěla, ale pak se dočteme a slyšíme, jak je jí vlastně líto, že Pirátům post nikdo nenabídl. Ale následně jejich předseda, prostřednictvím vaším, pan Bartoš říká, že ona vlastně toto ministerstvo nechce z osobních důvodů. Tak já tedy fakt nevím, kde je pravda. A opravdu ve vedení Sněmovny chceme tyto lidi, kteří se bojí zodpovědnosti, kteří nám tvrdí celé čtyři roky, a jako opoziční strana samozřejmě, já se na to moc těším, kritizují veškeré kroky, které koaliční vláda udělá, potažmo Ministerstvo práce a sociálních věcí? Všechno je špatně, všechno budeme dělat lépe, a obě tyto kandidátky se bojí, zalekly se a jdou si radši sednout na umpire. Já jsem opravdu doufala, že do vedení Sněmovny se dostane někdo, kdo před těžkými úkoly neuhýbá, a tady jsem vám řekla, že tyto dvě dámy uhýbají. Ani jedna nechce vzít zodpovědnost za to, co kritizovaly celé čtyři roky, jedna z nich osm. Kdo se k nim opravdu postaví čelem, zatne zuby a přes výsměch, který tady vidím, když tady naši právníci mluví o tom pokyvování hlavami, že prostě pan Havlíček nemá šanci vůbec se zúčastnit této volby, tak i přesto, přes tento výsměch a zesměšňování si myslím, že by zde odvedl jako předseda Poslanecké sněmovny tu nejlepší, nejzodpovědnější práci, protože jeho práci známe ve vedení, známe ve vedení ministerstev. Bohužel, práci paní kolegyně, vaším prostřednictvím, Pekarové Adamové ve vedení já vůbec neznám za celých osm let. A proto říkám, že nejlepším kandidátem pro vedení Poslanecké sněmovny za náš klub hnutí ANO, který je největším poslaneckým klubem s počtem 72 poslanců, by byl právě náš kandidát pan Karel Havlíček.
Neodpustím si ještě jednu věc. Když jsem sedávala tady v těch řadách jako koalice, tak opozice nikdy nezapomněla říct, a byla to právě paní Markéta Pekarová Adamová, vaším prostřednictvím, že ten, kdo tu má sedět a vyslechnout si i nehezká slova, tu nesedí. Mě mrzí, že paní kandidátka na předsedkyni Poslanecké sněmovny už teď se vyhýbá tomu, aby si vyslechla i svoji kritiku. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Předsedající Radek Vondráček: Já vám děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Feranec.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jenom budu reagovat na to, co říkala paní Pastuchová. Na začátku se zmínila o párování. Už to tady několikrát zaznělo. Tak jenom jeden důležitý fakt. Já jsem to pochopil tak, že budoucí vládní koalice po nás žádala párování čtyř poslanců, kteří dneska chybí. My jsme předtím měli, když jsme zahajovali, informaci mandátového a imunitního výboru. Co jsme se tam dozvěděli? Všichni poslanci byli platně zvoleni, 196 poslanců převzalo osvědčení, a doplňuji: a složili slib. ***
