(11.10 hodin)
(pokračuje Pastuchová)
Dalším bodem, který navrhujeme, jsou sociálně terapeutické činnosti v azylových domech. Jak všichni víme, azylové domy jsou určeny osobám, které přišly o přístřeší. Tato nepříznivá situace je téměř vždy spojena s traumatizujícími zážitky, například domácím násilím, náhlou ztrátou způsobu života a dalšími. V současné době je většina azylových domů reálně nějakým způsobem... nebo řeší poskytování sociálně terapeutických služeb svým klientům, protože ti klienti to opravdu naléhavě potřebují. Zároveň však řada azylových domů není schopna poskytnout dostatečnou podporu dle individuálních potřeb klienta, především sociálně terapeutické činnosti. Lidé s vysokou individuální potřebou podpory nemohou v současné době řešit svou životní situaci. Rozšířením základních činností této sociální služby by bylo umožnění efektivnějšího poskytování služeb řadě osob s vysokou mírou podpory, například osobám se závislostí, osobám obětí trestných činů, a služba by lépe odpovídala potřebám svých zranitelných klientů.
Posledním návrhem, který bych vám představila v rámci komplexního pozměňujícího návrhu, který jsme vypracovali, je zúžení navýšení maximálních úhrad o 20 % v rámci přechodných ustanovení novely § 72 a 73, a tento bod byl velice, velice diskutovaný. Na tom nebyla shoda, takže jsme opět udělali kompromis a v rámci odborné diskuse, která probíhala v posledních týdnech při vypracování tohoto komplexního pozměňujícího návrhu, se zužuje navýšení maximálních úhrad pouze v oblastech, kde jejich nezvyšování v posledních letech způsobilo reálné problémy a de facto již poškozuje samotné klienty sociálních služeb. Navýšení je tak v rámci pozměňujícího návrhu navrhováno v denním limitu za stravovací služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, kde je nyní maximální limit za celodenní stravu 170 korun a kde je za oběd možno nyní stanovit úhradu maximálně 75 korun.
V případě pobytových služeb jsou klienti, všichni, kdo se tomu zase věnují, chráněni ještě dalším regulačním mechanismem, a to znamená, že jim vždycky musí zbýt 15 % zaručeného zůstatku z jejich příjmu, což je důchod. Jak nám někdo namítá nebo se bojí, že zase klientům budeme... těm, co mají málo, že jim ubudou peníze, tím jsem vysvětlila, že vždy 15 % jim musí zbýt.
Případné zvýšení se vůbec nedotkne klientů s příjmem do 13 411 korun a plně by se dotklo pouze seniorů s příjmem nad 14 823 korun. Pokud je tedy senior s měsíčním příjmem 14 823 korun a více, bude činit navýšení stravy o 600 Kč měsíčně a celková úhrada za celodenní stravu pětkrát denně bude činit 5 600 korun. Zvýšení maximální úhrady za oběd, což je polévka a hlavní jídlo, a to včetně dietních režimů, je v současnosti 75 korun. Je to navrhováno zejména z důvodu, jak výroba, uvaření oběda nebo jeho nákup od soukromých vývařoven - protože některé pobytové služby mají dovážené obědy - tak za těch 75 korun už to v dnešní době opravdu přestávalo být nebo přestává být reálně možné.
Tento stav vlastně kromě zpětných vazeb z krajů, měst a obcí také doložil průzkum asociace poskytovatelů sociálních služeb ze září roku 2020, do kterého se zapojilo 518 poskytovatelů pobytových a terénních sociálních služeb. Jak to vyšlo procentuálně vám tu nebudu číst, to si můžete najít v důvodové zprávě. Toto navýšení je vztahováno pouze na základní činnost pečovatelské služby, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, to je úhradového limitu, uvedeného právě v platném znění prováděcí vyhlášky 505, která nebyla bohužel i přes apely změněna. Peníze získané ze zvýšené úhrady poskytovatele sociálních služeb použijí na zvýšení stravovacích norem, což pro naše seniory, kteří musejí svůj podzim života trávit v pobytových službách, jim přinese lepší potraviny, pestřejší stravu. Nezapomenu na hrozně hezká slova prostřednictvím vaším paní kolegyně Lenky Dražilové, která dlouhodobě dělala ředitelku v jedné pobytové službě, a ta řekla, že klienti pobytových služeb - je ta jediná někdy radost pětkrát denně, když si naplní svoje bříška, a pak jsou spokojeni. Takže já budu strašně ráda, když ta svá bříška si naši senioři naplní pestřejší, kvalitnější stravou, více ovoce, více zeleniny, a budu ráda i za vaši podporu.
Já vím, že jsem byla delší, ale je to opravdu velká pro mě novela o sociálních službách, která, jak říkám, bohužel měla být z dílny někoho jiného, a znovu děkuji svým kolegům napříč politickým spektrem, kteří se na této novele podíleli, i na komplexním pozměňujícím návrhu, za vaši práci, a věřím, opravdu věřím, že dotáhneme i tuto druhou část zákona o sociálních službách do zdárného konce a nenecháme ji po tak dlouhé práci nás všech, nás všech, upozorňuji, spadnout pod stůl. Moc děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů, paní poslankyni Janě Pastuchové a otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Olga Richterová, připraví se Kateřina Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně a kolegové. Protože mnohé bylo řečeno, tak jenom velice stručně doplním, že za Piráty a STAN jsme si nebyli jisti první verzí té novely, proto tam třeba nejsem podepsaná, a potom jsme usilovně pracovali na vydiskutování změn, které by byly pro klienty přínosné, které by vlastně použily to dobré, co bylo navrženo v té velké ministerské novele, a současně by posunuly systém dopředu, zjednodušily a zpřehlednily.
Vedle věcí, které přednesla paní poslankyně Pastuchová, bych ještě vypíchla jednu věc. Jsou tam ještě dva pozměňovací návrhy, týkající se § 52, ale v praxi jiné situace, než ten paragraf upravuje. Jde o to, že když jste neformální pečující, máte dneska často velkou nejistotu, když je váš pečovaný člověk nemocný a hospitalizovaný. Máme ještě možnost vedle komplexního pozměňovacího návrhu hlasovat pozměňovací návrhy C1 nebo C2, které jsem předložila a které vyřeší situaci, když lidé pečují doma o osobu ve třetím nebo čtvrtém stupni závislosti a po uplynutí jednoho měsíce hospitalizace, čili jednoho měsíce v nemocnici, a to se prostě může stát poměrně snadno u lidí ve třetím a čtvrtém stupni závislosti, tak zaniká nárok na příspěvek na péči. My tím tedy vlastně nedáváme žádnou jistotu těm pečujícím, že by měli aspoň něco jako, když to trošku zjednoduším, výpovědní lhůtu, jakou mají jiní pracující. A proto navrhujeme v tom pozměňovacím návrhu, aby bylo možné prakticky využít možnosti maximálně tříměsíční hospitalizace. Hospitalizace prostě nikdy nemůže být delší, a jak se dneska v praxi dělá, lidé jsou na den, na dva vráceni domů a potom jdou zpátky do nemocnice dál na tu potřebnou zdravotní péči. Takže předkládám návrh C1 a C2, který upravuje poskytování pomoci podle § 83. Předkládám ho z toho důvodu, aby lidé nebyli přendáváni z nemocnice domů a zpátky a aby byla větší jistota pro pečující. ***
