(17.10 hodin)
(pokračuje Vystrčil)
Druhá věc, o které se nejvíc diskutuje, je, že jsme nastavili povinnost k tomu, aby ten, kdo dodává energii, musel oznámit zákazníkovi, že mu mění cenu. Nebylo a není možné, aby jediný způsob, jak mohu oznámit změnu ceny, byly webové stránky. V okamžiku totiž, kdy jsou to jenom webové stránky, tak se děje - a k tomu tam máte ty příklady - že některé společnosti, někteří dodavatelé, dojednají cenu, následně na webových stránkách uveřejní změnu, následně ta cena se zvýší a ti lidé nemají šance se to dozvědět. To znamená, přibylo tam prokazatelné a adresné oznámení - a tady já zdůrazňuji dopředu, to prosím zdaleka není jenom jedinou možností - a to doporučeným dopisem. Existuje spousta dalších možností, jak můžete prokazatelně a adresně oznámit změnu ceny. Je to například možnost elektronická, je to například nahrávaný telefonický hovor a jsou to další a další možnosti, je to možnost spolupráce s bankami a podobně a podobně. To znamená, to je ta druhá věc, zařízení toho, aby klient, zákazník, měl informaci o tom, že se mu mění cena. Mimochodem, jsem přesvědčen, že to je velmi protržní opatření, protože až ukážou někteří senioři, že jim přišla informace o změně ceny, a uvidí to jejich děti nebo vnuci, tak si myslím, že se některé společnosti budou hodně divit, jak od nich někteří zákazníci začnou odcházet.
Třetí věc, která se tam stala, je potom to, že došlo ke zjednodušení vypovídání smluv v případech malých odběratelů energie, kteří ztratí právo užívání nemovitosti, a zároveň došlo ke zjednodušení vypovídání smluv se zprostředkovateli energií. Také byla stanovena povinnost, že dodavatel energie musí na žádost oznámit tomu spotřebiteli, zákazníkovi, kdy mu končí smlouva, protože doposud to bylo tak, že podnikatelským subjektům, jako jsou například živnostníci, nebo to také byly obce, nemuseli dodavatelé oznámit termín končící smlouvy, protože smlouva zpravidla nekončila datem uzavření a následně třeba uplynutím dvou let, ale bylo potřeba zjistit, kdy začala být dodávána energie.
Opět kdyby to někoho zajímalo, mám tady konkrétní příklady toho, jak velké dodavatelské společnosti nechtějí těmto malým živnostníkům nebo obcím říci, kdy přesně jim končí dodání energie. Ten důvod je jednoduchý. Následně ten člověk nebo ten subjekt se dostává do situace, že buď je neoprávněným příjemcem energie, nebo i končí tu smlouvu dřív, když mu ještě platí.
Takže tyto věci jsou ošetřeny našimi pozměňovacími návrhy a já velmi prosím, abyste senátní verzi podpořili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu předsedovi. Před rozpravou ještě může vystoupit zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Nacher, který je ale přihlášen do rozpravy, takže asi bude stačit to vystoupení v rozpravě.
Takže v tuto chvíli otevírám rozpravu a pan poslanec Patrik Nacher má slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane předsedající, pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil k tomu také říct pár slov. Jednak jsem rád, že to stihneme, protože jak víte, boj s těmi energošmejdy je tady rok a půl a víte, že jsem ho sem dával na program asi sedmkrát. Dneska je v zásadě poslední šance, jak to schválit před koncem tohoto volebního období, jinak by se muselo začít znovu.
Tam je potřeba připomenout některé věci, kde část toho zákona bude platit od 1. ledna 2022. To jsou ty povinnosti zprostředkovatele, různé možnosti výpovědi smlouvy s dodavatelem, doba omezená na 36 měsíců, ta doba určitá, omezená doba 12 měsíců u plné moci kdykoliv s možností vypovědět - a pozor, to i zpětně. To byly pozměňovací návrhy, které tady byly načteny. Stejně tak jako pozměňovací návrh, aby si obce mohly na svém území zakázat podomní prodej.
Pak je tam důležitá část zákona, která bude mít účinnost od 1. července 2022, tedy s určitým zpožděním. Týká se to zejména povinností ERÚ - Energetického regulačního úřadu - který bude nově registrovat ty zprostředkovatele. Ti musí splnit nějaké povinnosti. Ale především, co je nejdůležitější, je potřeba lidem říct, že už konečně přestane pobíhání klientů mezi ERÚ a ČOI, protože jeden případ řeší ERÚ, to znamená nějakého dodavatele energie, ale v momentě, kdy je to účast v aukci, tak už to spadá pod Českou obchodní inspekci.
V Senátu ta situace za mě byla jako na horské dráze. Nejprve 18. srpna Miloš Vystrčil, předseda Senátu, předložil ústně nějaké návrhy, asi 11 pozměňovacích návrhů. Trochu jsme si tam pinkali argumenty. Já jsem neměl možnost vystoupit v Senátu, tak to můžu říct teď. Byl jsem rád, že v rámci politické kultury poté týden nato Miloš Vystrčil některá slova ve vztahu k mé činnosti zde v Poslanecké sněmovně a určitých nepřesností, pokud jde o prospotřebitelské zaměření toho zákona, vzal zpět. Jsem za to rád.
Stejně tak i ten návrh z 25. srpna doznal určitých změn. Já jsem si udělal poznámky z těch 11 návrhů. Vlastně v tom původním znění zůstaly dva. Trošku se změnily tři až pět a úplně nové pasáže je pět pozměňovacích návrhů, nebo je Senát vůbec neschválil, nebo nenavrhl.
Takže pokud jde o tohle, z toho původního návrhu z 18. srpna, z kterého jsem měl trochu strach, bych jednoznačně podpořil sněmovní verzi. V tomto případě konzistentně od momentu pětadvacátého říkám, přijde mi bližší ta sněmovní verze, nicméně i kdyby prošla ta senátní, tak s tím problém až takový mít nebudu.
Nicméně zastavil bych se u dvou pozměňovacích návrhů, o kterých tu Miloš Vystrčil hovořil, a pak bych měl na konci dotaz na kolegy z ODS, abych se v tom vyznal. V jedné části v § 11a se píše o tom, že zvýšení ceny za dodávku elektřiny je potřeba informovat spotřebitele, v původní verzi je, že způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny, což já považuji za nejlepší, nejflexibilnější. Senát tam dodává právě to slovo "prokazatelně a adresně", což je lepší verze než tak, jak to bylo napsáno původně o týden dřív.
Nicméně se na mě obrátila celá řada spotřebitelů s obavou, aby nemuseli ti lidé teď chodit na poštu. Vím, že pan Miloš Vystrčil tady o tom hovořil. Ale z té zpětné vazby, z té industrie, vyplývá, že oni v té chvíli jsou připraveni posílat ty dopisy doporučeně, a samozřejmě náklady přenesou na klienty. To znamená, moc nerozumím tomu, proč způsob uvedený ve smlouvě, kde důkazní břemeno se otáčí na dodavatele energie, aby dokázal, že skutečně informoval spotřebitele, tak proč se to musí rozšiřovat.
Ale můj hlavní dotaz směřuje k rozšíření v několika paragrafech z toho slova "spotřebitel" na "zákazník". Spotřebitel je fyzická osoba. Víme, že to tady je protkáno různými zákony, které nazývám prospotřebitelskými, a zákazník jsou vlastně všichni. To znamená i právnické osoby, v tomhle případě obce a tak dále.
No a teď v § 11e u situace "zanikne-li spotřebiteli vlastnické nebo užívací právo" se nahrazuje spotřebitel zákazníkem, byť je omezen hladinou nízkého napětí a spotřebou plynu do výše 630 MWh. A to samé u § 30 sdělení "neprodleně na žádost spotřebitele dobu trvání závazku" - to jsme tam doplnili. Tak zase místo "spotřebitele" se změní "na žádost zákazníka".
No a tady mi dovolte, já bych se chtěl zeptat v rámci konzistentnosti. Vy víte, že například v zákoně o elektronických komunikacích jsem v některý moment rozšířil ochranu spotřebitele právě i na zákazníka a na malé živnostníky. Dostával jsem dotazy od kolegů z ODS, jestli ta ochrana spotřebitele není příliš široká, že je potřeba tam vnímat nějaký test proporcionality, že jinak se chrání spotřebitel, fyzická osoba a jinak podnikatel. ***
