Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

40.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020
/sněmovní tisk 1210/

Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu bylo doručeno jako sněmovní tisk 1210/2. Prosím, aby se slova ujala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a předložený návrh uvedla. Prosím, paní ministryně, máte slovo, a já poprosím o klid v jednacím sále. Děkuji.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření vlády stručně uvedla základní parametry uvedené v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo ve schodku 367,4 miliardy Kč, což bylo o téměř 133 miliard Kč méně, než činil předpoklad novelizovaného rozpočtu. Příčinu této v uvozovkách úspory lze spatřovat především v nejistotě při tvorbě makroekonomických predikcí a odhadů dopadů opatření státu při řešení koronavirové krize. Tato nejistota se projevila zejména při odhadu výběru daní a pojistného, které nakonec překročily revidovaný plán o 56 miliard korun.

Hlavní příčinu meziročního propadu deficitu o 339 miliard korun představovaly stejně jako v ostatních obdobně zasažených zemích dopady epidemie nemoci COVID-19. Restrikce přijaté s cílem ulevit zdravotnímu systému vedly ve svém důsledku k omezení ekonomické aktivity, jež výrazně snížilo příjmy soukromému sektoru i daňové příjmy veřejných rozpočtů. Podpora státu ve formě různých úlev v oblasti daní a pojistného, pomoc vyplácená zasaženým sektorům v podobě záchranných programů Covid, kompenzace územním rozpočtům, navýšení zdrojů pro zdravotní a sociální systém, nákupy zdravotnického materiálu a další vedly z meziročního hlediska k bezprecedentnímu propadu příjmů a k nárůstu výdajů rozpočtu.

Správci kapitol vyčíslili dopady epidemie na příjmovou i výdajovou stranu rozpočtu na téměř 240 miliard korun. Výběr daní a pojistného, který nejvíce determinoval propad celkových příjmů o 3,1 %, zaostal oproti původně schválené výši o 146 miliard korun čili o 10,4 %.

Meziroční tempo výdajů státního rozpočtu podpořené i realizací vládních priorit zrychlilo na 18,8 % plus 291,2 miliardy korun. Bez výdajů vynucených epidemií by dosáhlo 8,6 %, když se v předchozích dvou letech pohybovalo kolem 10 %. Tolik stručně k hospodaření státního rozpočtu.

Z dalších částí státního závěrečného účtu mimo jiné vyplývá, že hospodaření územních samosprávných celků skončilo v roce 2020 přebytkem 14 miliard korun, tedy meziročně nižším o téměř 18 miliard korun. Zatímco obce hospodařily s přebytkem téměř 19 miliard korun, kraje vykázaly schodek 5 miliard korun, když s kladným výsledkem hospodařily jen čtyři kraje. Nicméně stav na bankovních účtech municipalit k 31. 12. 2020 činil 327 miliard korun a meziročně se tak zvýšil o 22 miliard korun.

Přebytek hospodaření sedmi zdravotních pojišťoven klesl z 13,5 miliardy korun v roce 2019 na 5,8 miliardy korun v roce 2020. Finanční rezervy na bankovních účtech všech fondů veřejného zdravotního pojištění meziročně vzrostly o téměř 10 % a dosáhly 64,4 miliardy korun. Státní fondy vykázaly souhrnný přebytek ve výši 4,2 miliardy korun.

Státní dluh se v roce 2020 zvýšil o 409,5 miliardy korun, tj. o 25 %, na cca 2 biliony nebo 2 049,7 miliardy korun. Podíl státního dluhu na HDP se oproti stavu na konci roku 2019 zvýšil z 28,3 % na 36 %. Zatímco vnitřní státní dluh vzrostl v roce 2020 o 445,2 miliardy korun, tj. o 31 %, korunová hodnota vnějšího státního dluhu poklesla o 35,7 miliardy korun, tj. o 17,6 %.

Saldo sektoru vládních institucí, které bylo v předchozích letech přebytkové, dosáhlo v roce 2020 deficitu 6,1 % HDP, čili minus 348 miliard korun. Celkové zadlužení sektoru vládních institucí vzrostlo na 37,8 % HDP.

Na konec tohoto bodu bych chtěla připomenout, že vláda je povinna předložit Poslanecké sněmovně návrh na vypořádání schodku, které se navrhuje zvýšením stavu státního dluhu o 365,5 miliardy korun a snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 1,9 miliardy korun.

Dámy a pánové, doufám, že se mi tímto stručným vystoupením podařilo přiblížit vám předložený vládní návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2020. Dovoluji si vás jménem vlády požádat, abyste předložený materiál vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání schodku státního rozpočtu na rok 2020, tak jak je uvedeno v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také vám děkuji. Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výboru k tomuto materiálu, usnesení rozpočtového výboru byla doručena jako sněmovní tisky 1210/1 a 4. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu projednal kontrolní výbor a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 1210/3. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru z 59. schůze ze dne 8. září 2021, a to k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020, sněmovní tisk 12010:

"Po úvodním výkladu náměstka ministryně financí, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a zpravodajské zprávě a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:

I. projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení a záznamy z jednání výborů ke všem kapitolám vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020, dále jen státní závěrečný účet, a uvádí, že

a) všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně Parlamentu schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol a okruhů státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru číslo 514 z 31. března 2021 s výjimkou petičního výboru, který ke kapitole 304 - Úřad vlády České republiky usnesení nepřijal;

b) nebyla doporučena žádná doprovodná usnesení;

II. rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu proto po projednání všech kapitol a okruhů vládního návrhu státního závěrečného účtu jako celku (sněmovní tisk 1210) včetně vládního návrhu usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu a stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí:

1. státní závěrečný účet České republiky za rok 2020, který vykazuje příjmy státního rozpočtu 1 475 479 408 tis. Kč, výdaje státního rozpočtu 1 842 929 383 tis. Kč a schodek státního rozpočtu 367 449 975 tis. Kč,

2. výsledky rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v České republice za rok 2020, které vykázalo příjmy 626 221 879 tis. Kč, výdaje 612 212 842 tis. Kč a přebytek 14 009 038 tis. Kč,

3. stav státních finančních aktiv České republiky k 31. prosinci 2020 ve výši 162 739 748 tis. Kč a stav státních finančních pasiv České republiky ve výši 2 132 655 673 tis. Kč,

4. informaci o hlavních výsledcích hospodaření státních fondů České republiky za rok 2020 podle údajů uvedených v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

5. informaci o stavu a vývoji státních záruk uvedenou v sešitu D návrhu státního závěrečného účtu,

6. informaci o stavech fondů organizačních složek státu uvedenou v sešitu F návrhu státního závěrečného účtu,

7. informaci o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech za rok 2020 (podle zákona č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku), uvedenou v sešitu I návrhu státního závěrečného účtu;

II. souhlasí s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2020 financujícími položkami takto:

změnou stavu státního dluhu o 365 512 705 026,76 Kč

a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv snížením o 1 937 270 203,95 Kč;

III. konstatuje, že projednala stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2020 a bere jej na vědomí;

III. (IV.?) zmocňuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu". - Což jsem tímto učinila.

A jenom abych to shrnula, důležité bylo, že všechny kapitoly státního závěrečného účtu byly projednány a až na jednu kapitolu byly doporučeny ke schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Beru, že jsme teď načetli návrh na usnesení, o kterém potom budeme na závěr hlasovat, takže to nebudeme potom v závěru číst znovu. Prosím, aby se slova ujal a seznámil nás s jednáním kontrolního výboru pan zpravodaj, pan poslanec Roman Kubíček.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kontrolní výbor na své schůzi závěrečný účet Nejvyššího kontrolního úřadu projednal, neshledal žádné pochybení. Dostal komplexní zprávu, kde Nejvyšší kontrolní úřad je pravděpodobně asi vzorem toho, jak by mělo vypadat hospodaření a jeho rozklad v rámci roku. Nebyly vzneseny žádné námitky, žádné připomínky a kontrolní výbor vzal na vědomí státní závěrečný účet Nejvyššího kontrolního úřadu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které mám přihlášeného jako prvního s přednostním právem se stanoviskem klubu Pirátů pana poslance Mikuláše Ferjenčíka.

Přečtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Benešík dnes od 18.15 do 18.45 z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že nám ještě zbývají dva důležité body na jednání pléna, nebudu zdržovat a jenom načtu návrh doprovodného usnesení, respektive dvou doprovodných usnesení, a velmi stručně je odůvodním.

 

Usnesení číslo jedna zní: "Poslanecká sněmovna

I. konstatuje, že dokumentace státního závěrečného účtu neumožňuje zhodnotit plnění cílů a strategií státu ani kvalitu, rozsah a efektivitu poskytovaných služeb státu občanům;

II. vyzývá vládu ke zlepšení dokumentace státního závěrečného účtu, aby zhodnocení podle bodu 1 umožnila."

Velmi stručně odůvodnění: hlavní problém toho materiálu je ten, že se nezaměřuje na to podstatné, to znamená na to, kam dal stát víc peněz a co za to dostal. To v tom materiálu skutečně nenalezneme a já to považuji za zásadní chybu.

Usnesení číslo dva:

"Poslanecká sněmovna konstatuje, že byznysplán, tedy rozpočet, který skončil předloženým závěrečným účtem s deficitem 367 miliard korun sestavili manažeři, kteří by měli být vyhozeni."

Paní ministryně tady uvedla 240 miliard covidových výdajů nebo propadu příjmů, ale kde je těch 127 miliard, o které je ten schodek vyšší? A to ještě Nejvyšší kontrolní úřad tvrdí, že ten poměr mezi covidovými a necovidovými výdaji byl výrazně horší.

Prostě vy v situaci... Za prvé jste způsobili podstatnou část toho schodku tím, že jste vůbec nerealizovali řadu levnějších opatření na boj s koronavirem, a za druhé jste nedělali vůbec žádné úspory v katastrofální finanční situaci státu, a bohužel se to táhne dodnes. Z toho důvodu předkládám tato dvě usnesení a předem děkuji kolegům za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Olga Richterová ve všeobecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. I já budu velice stručná. Chci jen připomenout, že stát bohužel ani v této zprávě o státním závěrečném účtu vůbec nevyhodnocuje ani ústy paní ministryně financí, jak efektivně se chová. Takhle by si fakt žádná firma počínat nesměla. Nevíme, jakých cílů se dosáhlo, k čemu byly státní peníze utraceny, jaké zlepšení pro lidi z toho bylo. Prostě vyhodnocení nemá vypadat jako účetní závěrka, ale má vypadat, jaký je náš cíl, čeho chceme dosáhnout, jakým směrem jdeme a jestli ty utracené peníze nás k tomu směru přibližují.

Konkrétní příklad: jenom chci připomenout, obzvlášť patrné to bylo na tom vysokém účtu za covid, kdy vlastně bylo vidět, že nejsme schopni jako stát provádět efektivní a rychlá opatření. Dám jenom příklad. Například testování v roce 2020 fungovalo tak, že preventivní plošné a bezplatné testování bylo spuštěno až 16. prosince 2020. To je příklad toho, proč u nás musely být tak strašně dlouhé lockdowny, protože k tomu mnohem levnějšímu testování a trasování se přistoupilo až takhle pozdě. A druhá věc: i třeba taková izolačka, navýšení prostředků v karanténě, aby si lidi mohli pobyt v karanténě dovolit, prošla až k jaru roku 2021, až letos. Takže stát vůbec neřešil, že si lidé nemohou covid v karanténě dovolit, a že v ní proto často nejsou. To dávám jako dva příklady velmi neefektivního chování, které by mělo za cíl snížit covidový účet, ale to se nepovedlo a vláda potom nakonec těch peněz utratila mnohem víc.

Doufám, že příště bude závěrečný účet a zpráva o něm vypadat jinak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já také děkuji, a pokud nevidím nikoho dalšího přihlášeného... tady pan ministr Zaorálek. Pan ministr Zaorálek, pak paní poslankyně Vostrá, ale ještě mezitím potom bude faktická poznámka paní poslankyně Pastuchové.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. To sundám na chvilku... Mě tady zaujalo několik posledních výroků, které tady zazněly, tak si neodpustím, abych na ně nezareagoval, protože tady zaznělo - tuším, předřečník řekl - katastrofální finanční situace. A pak, že není jasné, kam jdeme, jaký je cíl.

Samozřejmě docela podepisuji to, co tady bylo řečeno o těch 127 miliardách, protože víte dobře, že jsem tady také vystupoval, že mi vadí, že se takto zrušila superhrubá mzda a zbytečně se vytvořila zátěž pro státní rozpočet, a hlavně se ty koleje špatně vyhnuly pro ty, co budou dělat vládu příště. Na druhé straně, když se ptáte na to, jaký je cíl a jaký je smysl, jaký je obsah té finanční politiky, tak já bych vás rád upozornil na to, co teď vyšlo zrovna ve Financialu v posledních dnech.

Tady je první úvodník: Vzestup východní Evropy - zapomenutá success story. Je to teď úplně čerstvý text. V něm je dokonce Česká republika jmenována na prvním místě. Mluví se o tom, že Mezinárodní fond zaznamenává 195 ekonomik a z nich pokládá 39 za pokročilé. Od druhé světové války, tady říkají, pouze 18 se jich prosadilo mezi pokročilé ekonomiky. V poslední době po jižní Koreji to jsou právě země východní Evropy, což, říkají, to je poslední bilance. Právě Česká republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, jsme tady jmenováni dvakrát. Také Polsko je tady jmenováno. Takže říká se, že úspěšná historie na světě z těch 195 zemí je za poslední léta právě historie mimo jiné České republiky. To je to, kam směřujeme. Každému doporučuji, ať si to přečte, protože mi to připadá docela zajímavý text, a tady u nás jsem si nevšiml, že by ho někdo někde zmiňoval nebo prezentoval, a mě docela zaujal, že jsme pokládáni po jižní Koreji po letech za příklad země, která jde nahoru

A teď vám řeknu ještě jednu statistiku, aby to nebyl pouze jeden text ve Financialu Times, jako to je Eurostat. Ten mě také zaujal, protože Eurostat uveřejňuje jednotlivé státy EU, vybrané země, kde ukazují hrubý domácí produkt na obyvatele, tedy souhrn toho, co země vyprodukuje na hlavu ve službách za daný rok. A tady vám přečtu čísla z Eurostatu, naposledy uveřejněná. Mně připadá, že stojí za to si je říct, protože pořád se mluví o katastrofální situaci. Tak oni konstatuji vzestup Česka z 80 % průměru EU na 94 % během posledních 10 let. Naše země se tak v sedmadvacítce států EU propracovala na 12. místo. Česká republika předstihla Portugalsko, Řecko, Kypr, Španělsko a dostala se na úroveň Itálie. Zaujalo mě, že dokonce předstihla i Japonsko, které je jenom na 91 %, protože 25 let je chronicky v potížích a neustále padá. Takže dostali jsme se, opakuji, na 12. místo z těch 27 zemí v hledisku hrubý domácí produkt na obyvatele. Nebudu vám teď jmenovat ty země, které šly dolů pod nás, je to samozřejmě, já nevím, Řecko, Španělsko, celý ten jih. Dokonce i země severu si pohoršily, i když jsou stále před námi, ale zhoršila se situace Nizozemska, Rakouska, Švédska, Finska. Ale oni jsou samozřejmě vysoko nad námi, takže se jim pouze přibližujeme. Ale to 12. místo mi připadá zajímavé, také proto, že z toho Eurostatu zjistíte, že Česká republika se tak do (roku) 2013 plácala a teprve od roku 2013 vlastně začala rychle dohánět. Z těch čísel - teď jenom říkám ta čísla suše, jiného k tomu nedodávám - a ten výsledek je ten, který vám tady popisuji.

Takže když se chcete bavit o obsahu, tak já neříkám, že to je jediné hledisko, ale tady je konkrétní příklad, který mě zaujal: hodnocení výkonu té země v porovnání s dalšími, a to je podle mě poměrně dost příznivé pro Českou republiku. Takže je to určitě faktor. Když říkáte katastrofální finanční situace, vlastně jsem také kritikem některých konkrétních kroků. Ale ptám se: Je to opravdu katastrofální finanční situace, když tady se uvádí, že česká ekonomika v mezinárodním kontextu má velice nízké zadlužení, a to jak státu, tak podniků a rodin? Tady se uvádí konkrétně velikost dluhu v porovnání s dalšími zeměmi. Z toho vychází, že to není katastrofální finanční situace. Navzdory tomu, že jsme tu prošustrovali 127 miliard, což jsem tady říkal aspoň několikrát, tak to pořád není něco, co by bylo principiálně, když hodnotíme ten celkový stav, je to špatně, ale při velikosti toho rozpočtu to není něco, co by to řekněme dramaticky, fatálně zadlužilo tak, že bychom byli úplně jinde.

Takže nebudu říkat další čísla, ať si to každý přečte v Eurostatu, to asi není moje role tady. Mně jde o to, abychom se bavili přesně. Tady se píše o tom, že v podstatě ve shrnutí, když takhle budeme pokračovat, tak se dostaneme na úroveň Francie. To je tak jako za první republiky, což si myslím, že je docela slušný cíl. Nedávno mě jakýsi občan někde zastavil a říká: Pořád se nadává na všechno a na všechno, ale ve skutečnosti ta země si nestojí tak špatně. Mě to zaujalo. A když se člověk dívá na tato čísla, tak to platí. S lecčím můžeme být nespokojeni, já to uznávám a myslím si, že to je správné, že tu probíhá kritika, ale řekněme si rovnou, že to není katastrofální finanční situace. To neznamená, že jsem spokojen s daňovým systémem, to neznamená, že s řadou věcí také nejsem spokojen. Ale prostě použít tento výraz je nepřesné.

A hlavně, chcete-li se ptát po obsahu toho, kam Česko jde - a to je docela klíčová otázka - to si myslím, že je v pořádku se o tom bavit. Ale říkám, jak se tedy vypořádáte s těmito údaji Eurostatu anebo ve Financialu? Tedy kecají nebo lžou nebo si vymýšlejí, když mluví o success story České republiky? To jsem si neobjednal ten článek, chápete, neznám ani toho autora. Tak jak to je tedy s pozicí České republiky? (Potlesk z řad ANO, ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní zpravodajka vystoupí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Já bych jenom tady se chtěla opravdu vrátit k tomu roku 2020. Závěrečný účet, hodnotíme celý rozpočet, jak probíhal za rok 2020. Takže si připomeňme, co bylo vlastně těmi hlavními záměry toho původního rozpočtu 2020: zvýšení průměrného starobního důchodu přibližně o 900 000 (?) od 1. ledna 2020, zvýšení rodičovského příspěvku o 80 000 pro rodiny s dětmi do čtyř let, platba státu do veřejného zdravotního pojištění, kde rozpočtový dopad byl zhruba o 3,5 miliardy (vyšší?), zvýšení platů pedagogických i nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %, posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace o 1 miliardu, výdaje na armádu, zvýšení kapitálových výdajů na celkových 146,2 miliardy korun, zvýšení výdajového rámce státního fondu dopravní infrastruktury o 4,7 miliardy. A tak bych mohla pokračovat.

Nicméně jestli si dobře vzpomínám, už po dvou měsících bylo jasné, že se budou muset řešit úplně jiné, jiné úkoly. A z původně hlavních rozpočtových záměrů se v podstatě jakoby mávnutím proutku staly záměry do značné míry vedlejší. A prioritou, jestli si vzpomínám, i Poslanecké sněmovny se stala problematika řešení ekonomických a sociálních otázek hlavně spjatých s nástupem pandemie koronaviru.

Myslím si, že bychom neměli zapomínat, že jsme i my zde poněkud tápali, nikdo z nás nedokázal odhadnout, jak dlouho bude pandemie trvat, jaké budou náklady s pandemií. Myslím si, že se i nepletu - a já se nepletu - na jednání rozpočtového výboru, když jsme přijímali - a kolegové, vzpomeňte si - návrhy v legislativní nouzi, které měly řešit kompenzace, tak tam zcela jasně zaznělo i z úst paní ministryně, že ano, že počítá s tím, že po válce se najde spousta generálů, kteří budou přesně vědět, jak se to dělat nemělo. Ale v ten moment jsme nikdo nevěděli, jak bychom to správně dělat měli.

Já si myslím, že je zcela férové a korektní na toto nezapomínat. Neměli bychom zapomínat, proč docházelo k nárůstu schodku, že jsme to dělali třikrát. A proč? Protože nikdo nepočítal s dalšími vlnami, které byly na podzim, které byly v zimě, takže jsme to navýšili. To, že se v závěru ukázalo, že to navýšení na minus 500 miliard, úplně na to poslední, nebylo zcela vyčerpáno a že to bylo v podstatě nadsazené, se dá zcela pragmaticky zdůvodnit. Nikdo opravdu netušil, jak vysoké náklady s pandemií budou.

Teď se tady, nechci říct že handrkujeme, ale díváme se na některé položky z pohledu "počítáme to ke covidu nebo nepočítáme to ke covidu". A já se tedy ptám - když jsme tady projednávali jednorázový příspěvek důchodcům 5 000, kolikrát se to tady nazvalo rouškovným - a tak se ptám: Souviselo to s pandemií, nebo to nesouviselo s pandemií? Názor NKÚ je, že ne. My si někteří můžeme myslet, že ano.

Takže jenom chci říct, že svět není černobílý, že samozřejmě něco hodnotíme ex post a vidíme to i jinak, některé věci kriticky. Kdybychom měli ty vědomosti a zkušenosti, tak bychom určitě rozhodovali v řadě případů jinak, ale my jsme je v ten moment prostě neměli. Tak nevím, proč teď tady bojujeme už bych řekla bitvy minulé. Mě by spíš zajímala - a to zase bude rozprávka v jiném tisku - spíš by mě pak zajímalo, co s těmi schodky budeme dělat a jaké má vláda návrhy na řešení.

Ale v tuto chvíli hodnotíme rok 2020. Komunistická strana Čech a Moravy vždy ty schodky, ty úpravy, podpořila. A ano, většina z těch prostředků zůstávala ve vládní rozpočtové rezervě, a to z toho důvodu, aby vláda opravdu mohla zareagovat rychle na potřeby, které jsou.

Zazněla tady otázka od kolegyně Richterové, že by vždy v závěrečném účtu mělo být, kam to směřuje, co bylo splněno, co splněno nebylo. Já si například kladu otázku, jak by to vypadalo, kdyby ty fiskální stimuly nebyly použity. Jak by to vypadalo? Byla by ta ekonomika na tom hůř, lépe? No, z mého pohledu hůř. Ale to samozřejmě nedokážu - možná, že někteří kolegové ano v tuto chvíli - ani odhadnout, ani spočítat, jak bychom na tom byli s propadem ekonomiky, pokud by ty stimuly nejen občanům, ale samozřejmě podnikům, malým, středním, kdyby ty finanční stimuly k nim nešly.

A vzpomeňte si, jak jsme tady bojovali o každý pozměňovací návrh, zda přidáme tomu, onomu, o tolik a podobně. Samozřejmě pokud ten rozpočet s tím nepočítal, tak jsme prostě šli do schodku. Ale myslím, že prioritou v daný moment bylo pomoci těm lidem, kterým jsme v podstatě zakázali podnikat, kde jsme omezili sociální kontakty. A myslím si, že tohle byla priorita, kterou jsme tady měli všichni, a z těch debat to tak alespoň zaznívalo.

Z tohoto pohledu soudím, že postup vlády bych označila za pragmatický. Ano, něco bychom opravdu asi udělali jinak po těch zkušenostech, ale v té době si myslím, že jsme reagovali na základě těch údajů, které jsme měli k dispozici. Myslím si, že bylo dobře, že jsme nechali i nějakou část na Všeobecné pokladní správě, a prosím, nezapomínejme, kam ty peníze šly z těch navyšovaných schodků: do zdravotnictví, do sociální oblasti. Zase, ptejme se: oddlužení nemocnic. Souviselo to s covidem, nebo to nesouviselo s covidem? Já si myslím, že samozřejmě i na tyhle otázky můžeme hledat odpovědi a každý je určitě uvidíme ze svého úhlu pohledu.

Komunistická strana Čech a Moravy se nezříká rozpočtu 2020. Nezříkáme, tu odpovědnost jsme schopni unést, protože i s odstupem doby jsem přesvědčena, že ty výdaje byly většinově nasměrovány správně.

Myslím si, že teď, když se nám v podstatě trochu ekonomicky ulevilo, bychom měli opravdu zvážit, kde se to nepovedlo. To bychom si měli vydiskutovat. Ale na druhou stranu, jak se říká: po válce každý generálem. A to si nemyslím, že je v téhle situaci fér. Chci říci za klub Komunistické strany Čech a Moravy: schvalovali jsme rozpočty, schválíme i závěrečný účet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím v rozpravě ani elektronicky z místa. Rozpravu končím.

Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. (Ministryně: Ano.) Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi stručnou reakci. Paní poslankyně Richterová, toto je návrh státního závěrečného účtu, toto. (Ukazuje dokument.) Nevím, jestli jste ho četla. Možná si ho příště přečtěte. Tam to všechno, o čem jste mluvila, je. Tam máte dopodrobna, do položky, se zdůvodněním, s komentářem, uvedeny všechny ty věci, na které jste se ptala. Odpovídá to parametrům tak, jak se zpracovávají státní závěrečné účty. Prosím, toto je on. Takže prosím příště citujte, konkrétně řekněte - tady mi vadí toto, tady mi vadí to, ono a já ráda odpovím. Ale jinak považuji vaše vystoupení za plácnutí do vody.

Ptala jste se, kam šly peníze. Tam to všechno je. Investice, zejména dopravní infrastruktura. Dotační programy obcí, kdy jsme všechny převisy vykryli, abychom se mohli z krize proinvestovat. Podpora zemědělců, kteří měli problémy, kůrovec, dotační programy MMR, covidové programy. Ale třeba i vy jste za sociální oblast, takže třeba i to, že lidé byli víc nemocní nebo že víc čerpali sociální dávky. To prostě nesouviselo s covidem, co je nám dneska vyčítáno? A já vám říkám, že souviselo, když jsme tyto položky museli posilovat.

Takže já si stojím za každým řádkem v tomto státním závěrečném účtu, za každou položkou, za každou korunou, kterou jsme investovali. Byla to investice do lidí, do firem, do ekonomiky, do investic. A troufnu si říct, dokonce i někteří naši kritici z řad ekonomů to připouští, že to, že byl ekonomický propad jenom - dávám do obrovských uvozovek - jenom minus 5,8 %, byla i zásluha této vlády a této expanzivní politiky, kterou jsme provedli. Za tím si stojím a věřte, že to historie jednou zhodnotí, tak, jako zhodnotila přístup vlády v minulé krizi v letech 2008, 2009, 2011 a 2012.

Samozřejmě že rok 2021 vám nemůžeme zhodnotit, tohle je za rok 2020. Ještě celé pololetí roku 2021 byl covid. Celé pololetí roku 2021 jsme museli vynakládat prostředky na pomoc zasaženým firmám a ekonomice covidem, takže to vyhodnocení provedeme v roce 2022. A věřím, že to budeme mít. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a přistoupíme k rozpravě podrobné, kde se přihlásila o slovo paní zpravodajka.

Přečtu omluvy. Pan poslanec František Kopřiva se omlouvá dnes od 19 hodin do konce jednacího dne a pan poslanec Ivo Vondrák dnes od 18.30 do 21.00, do konce jednacího dne, z důvodu jednání ve volebním kraji.

Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já se v podrobné rozpravě přihlašuji k návrhu usnesení tak, jak jsem ho tady celé načetla. Nebudu ho opakovat, takže se jenom k tomu hlásím. Pak samozřejmě připomínám, že jakmile bude nějakým stylem prohlasováno, pokud bude přijato, tak tady mám ještě doprovodná usnesení tak, jak pan kolega Ferjenčík je tady načetl. Samozřejmě, při hlasování je opět zopakuji, abychom věděli, o čem budeme hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. (Gong.) Svolávám kolegy z předsálí.

Poslanec Ferjenčík se hlásí ještě v podrobné rozpravě. Předpokládám, že se...

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já se jen hlásím k usnesením, která jsem načetl v rozpravě obecné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Tímto končím podrobnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Všechny vás na žádost odhlásím. Poslanec Kubíček se hlásí, prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si dovolím požádat jménem poslaneckého klubu o pětiminutovou přestávku. Je tu žádost, aby poslanci stihli doběhnout na hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon. Je tady pan předseda klubu, takže nemůžete... (Předseda Faltýnek urychleně opouští sál.)

 

Poslanec Roman Kubíček: Á, pardon. Já se omlouvám, tak jsem pana předsedu přehlédl. Už tu není, takže ještě jednou. Dovolím si požádat o pětiminutovou přestávku do 18.45, aby se poslanci stihli vrátit na hlasování. Byl jsem o to požádán.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobrá. Vyhlašuji přestávku do 18.45 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 18.41 do 18.45 hodin.)

 

Přátelé, máme 18 hodin 45 minut. Čas vyhrazený pro přestávku klubu ANO vypršel. Je 18 hodin 45 minut.

Končím podrobnou rozpravu. Prosím vás, abyste se všichni uklidnili. Budeme hlasovat.

Poprosím paní zpravodajku. Prosím, paní zpravodajko, proveďte nás hlasováním. A poprosím o klid v jednacím sále.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Postupovali bychom následujícím způsobem:

Nejprve bychom se hlasováním vypořádali s návrhem usnesení rozpočtového výboru tak, jak jsem ho tady načetla, to znamená včetně vypořádání schodku, jenom připomínám.

Poté - uvidíme, jak to usnesení dopadne - bychom rozhodli o doprovodných usneseních tak, jak je tady načetl pan kolega Ferjenčík s tím, že každé usnesení přečtu. Ta usnesení jsou dvě, takže to rozdělíme do dvou hlasování. Doprovodné usnesení číslo jedna jako celek načtu, potom doprovodné usnesení číslo dvě.

Takže takto navrhuji postupovat při hlasování.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je všeobecný souhlas s postupem, takže o tom nenechám ani hlasovat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Nyní bychom hlasovali o návrhu usnesení rozpočtového výboru číslo 561 ze dne 8. září 2021 k návrhu státního závěrečného účtu České republiky zas rok 2020, a to včetně souhlasu s vypořádáním schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2020. Myslím, že ta čísla tady nemusím opakovat, pokud tedy někdo nemá zájem? Nevidím, takže asi všichni víme, o čem budeme hlasovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 89, přihlášeno 122 poslanců, pro 74, proti 34. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Nyní bychom hlasovali o doprovodném usnesení číslo jedna, které zní: "Poslanecká sněmovna zaprvé konstatuje, že dokumentace státního závěrečného účtu neumožňuje zhodnotit plnění cílů a strategií státu ani kvalitu, rozsah a efektivitu poskytovaných služeb státu občanům. Zadruhé vyzývá vládu ke zlepšení dokumentace státního závěrečného účtu, aby zhodnocení podle bodu jedna umožnila."

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 90, přihlášeno 123 poslanců, pro 24, proti 38. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Nyní bychom hlasovali o doprovodném usnesení pod číslem dvě, které zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že byznys plán - rozpočet, který skončil předloženým závěrečným účtem s deficitem 367 miliard korun, sestavili manažeři, kteří by měli být vyhozeni. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 91, přihlášeno 122 poslanců, pro 30, proti 65. Návrh byl zamítnut.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Tímto jsme se vypořádali se všemi návrhy, které byly k hlasování. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Jakub Michálek s přednostním právem.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Protože máme ještě chvilku času a už skutečně zbývá jenom velmi rychle na doprojednání vratky pedagogických pracovníků, tak vzhledem k tomu, že tady byla přestávka klubu ČSSD a potom přestávka klubu ANO, tak si myslím, že by bylo dobré tento čas nahradit a doprojednat tu vratku, která tam je. ČSSD vždycky podporovala úkoly školských odborů a cíle, se kterými přišly, takže věřím, že na to nebudou mít vliv žádné zákulisní dohody. Určitě na to nebude mít ani vliv ta volba, která dneska proběhla, kde ČSSD získala post v NKÚ, a měli bychom dneska dokončit ten bod k pedagogickým pracovníkům. Navrhuji, aby se stihla valorizace platů učitelů, aby Poslanecká sněmovna dneska jednala po 19. hodině.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Nechám o tom hlasovat jako o procedurálním návrhu, aby Poslanecká sněmovna jednala po 19. hodině. (Rozruch v sále. Hlasy, že o tom už se hlasovalo.) Je to nový návrh.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 92, přihlášeno 123 poslanců, pro 38, proti 15. Návrh byl zamítnut.

 

Byl to jiný procedurální návrh, protože předtím pan poslanec navrhoval jednání po 19. i 21. hodině, teď navrhoval hlasování po 19. hodině. Návrh byl zamítnut, tím pádem se nebude jednat po 19. hodině. Máme ještě osm minut. Pan poslanec Kubíček se hlásí.

 

Poslanec Roman Kubíček: Já nepřekvapím a beru si přestávku na poradu poslaneckého klubu ANO v délce osmi minut. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra ráno v 9.00. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.52 hodin.)

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.