Středa 15. září 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
24.
Návrh poslanců Jany Pastuchové, Jana Bauera, Hany Aulické Jírovcové,
Víta Kaňkovského, Lucie Šafránkové, Markéty Pekarové Adamové
a Lenky Dražilové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb.,
o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
/sněmovní tisk 1143/ - třetí čtení
Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa paní poslankyně Jana Pastuchová a pan poslanec David Kasal jako zpravodaj garančního výboru pro sociální politiku. Konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1143/3, který vám byl doručen 6. srpna 2021. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 1143/4. Ptám se zástupce navrhovatelů, paní kolegyně Pastuchové, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? (Ano.) Ano, tak prosím. (Silný hluk v sále.) Ještě chviličku malou, než bude klid ve Sněmovně, paní poslankyně. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych poděkovala všem spolukolegům poslancům a poslankyním, a ráda je zde vyjmenuji. Pan poslanec Bauer, Hana Aulická Jírovcová, Vít Kaňkovský, Lucie Šafránková, Markéta Pekarová Adamová a Lenka Dražilová. Ještě připojím paní poslankyni Richterovou, která se připojila ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, kterým jsme společně upravili ještě některé věci, které nebyly v původním tisku 1143 zohledněny.
Na jednu stranu mám velkou radost, že jsme tento sněmovní tisk dotáhli až sem do třetího čtení. Na druhou stranu nemám radost z toho, že tento zákon nebyl předložen kolegy nebo paní ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. Měla na to opravdu čtyři roky a já znova zopakuji, že jsme na výboru pro sociální politiku několikrát všichni napříč politickým spektrem upozorňovali na to, že pokud nám nebudou předloženy zákony, které jsou potřeba, a bude hrozit, že by se nezměnilo vůbec nic, tak se do toho pustíme poslaneckou iniciativou.
Nestalo se nic, poslaneckou iniciativou jsme se do toho pustili a dnes budeme hlasovat o druhé části změny zákona o sociálních službách. Mám velikou radost, že první část, což bylo navýšení příspěvku na péči v pobytových službách ve třetím a čtvrtém stupni, prošla i Senátem bez toho, aby Senát nám tento sněmovní tisk vrátil. Mám z toho radost.
Dostala jsem nějaké e-maily, že nepodporujeme terénní a domácí péči tím, že jsme srovnali příspěvek na péči do pobytových služeb. Já si za tím stojím, že jsme ten příspěvek... a děkuji za to všem, protože příspěvek na péči je pro daného klienta, který je mu přiznáván na základě jeho zdravotního stavu. Pokud já budu mít někoho blízkého, o koho se už doma nemohu postarat, nemohu mu dát tu péči, i když bych chtěla, potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči a budeme společně třeba s tím mým blízkým, rozhodneme se, že půjde do nějakého pobytového zařízení, tak nevidím důvod, proč by měl mít menší příspěvek na péči než ten, co je doma. Ono se někdy samozřejmě... vztahuje se to, zaplať pánbůh, na málo případů, ale ze své pozice, a mám tady i kolegy lékaře, záchranáře, kteří jezdí do domácností, a víme, že já podporuji domácí péči, budu ráda, pokud budeme mít co nejvíce seniorů do nejvyššího věku doma, ale příspěvek na péči, kteří mají klienti doma ve třetím, čtvrtém stupni, někdy také neslouží k tomu, aby byl využit na plnou péči pro toho seniora. Někdy je tento příspěvek využíván na to, že... prostě ne na účely, na které má být. Někdy, říkám někdy. Takže jsem za to ráda.
Dnes bychom měli schvalovat druhou část tohoto zákona poslaneckou iniciativou. Ráda bych představila, co jsme tam navrhli. Musím říct, že tato část je vlastně vyzobaný návrh zákona o sociálních službách, který byl na Ministerstvu práce a sociálních věcí, a jsou tam jenom body, na kterých byla shoda napříč asociací poskytovatelů, napříč kraji, připojila se k tomu i paní Žitníková se svým odborem... (Napovídají hlasy z pléna.) nebo odborovou organizací, děkuji. Takže opravdu jsme chtěli, abychom prohlasovali alespoň to, na čem je shoda, a nevrátilo se nám to třeba ze Senátu, což teď neumím říct. Věřím, že na poslední chvíli se i tento zákon dostane, dostane do praxe.
O co tady jde v tom sněmovním tisku a druhé části zákona o sociálních službách a o čem budeme hlasovat, bych vám ráda řekla. Prvním návrhem je vypuštění automatického valorizačního mechanismu maximálních úhrad. Od roku 2007 do roku 2013 zvyšovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí maximální úhrady v sociálních službách s určitou pravidelností vždy začátkem roku. Návrh na zavedení automatické valorizace těchto úhrad byl zejména reakcí na absenci zvyšování maximální úrovně úhrad od roku 2014. Protože ale tento novelizační bod otevřel diskusi k systémovým a parametrickým změnám příspěvku na péči, které vyžadují širší a delší odbornou diskusi, na kterou teď bohužel s blížícím se koncem funkčního období není prostor, je v rámci tohoto pozměňovacího návrhu tento bod vypuštěn. Říkám, chtěli jsme opravdu, byl to kompromis všech, co jsme na tom pozměňujícím návrhu pracovali.
Nastavení úhradových limitů je v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí formou novelizace příslušné vyhlášky 505 z roku 2006. Kdo se zabývá sociální politikou, určitě ví, že jak my, poslanci usnesením, tak my na výboru pro sociální politiku, tak i, tak i... výzvou pana premiéra byl několikrát apel na paní ministryni, aby tuto vyhlášku 505 změnila. Bohužel se tak nestalo.
Dále je v tomto návrhu neformální pečující. Nově jsou navrhovány změny zákona v oblasti takzvané neformální péče s cílem poskytnout podporu osobám poskytujícím pomoc, závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to prostřednictvím sociálních služeb ve formě rad a nácviku dovedností pro zvláštní péči. V současné době není legislativně upravena pomoc a podpora pečujícím osobám, a to i přesto, že neformální péče zpravidla poskytovaná rodinnými příslušníky podporuje mezigenerační solidaritu, umožňuje klientovi zůstat v přirozeném prostředí, z hlediska nákladů je forma této péče levnější než péče formální instituce.
Dalším bodem, který je zde, je spojení pečovatelské a osobní asistence. U tohoto bodu si myslím, že jste všichni dostali do svých e-mailových schránek několik e-mailů. Někteří poskytovatelé s tím nesouhlasí. Tady u tohoto spojení pečovatelské služby a osobní asistence jsme si opravdu dali velkou práci, aby to odůvodnění bylo pro všechny srozumitelné, proč tomu tak je, proč jsme to udělali, nebo ne udělali, ale navrhli. Takže opravdu v důvodové zprávě je to na dvě a půl stránky A4, nebudu to tu číst.
Dalším návrhem této novely je sloučení pobytových služeb, to znamená, že zde navrhujeme sjednocení sociálních služeb; domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. V současnosti praxe poskytování sociálních služeb tyto druhy zásadně neodděluje. V domovech pro seniory jsou klienti, kteří spadají do cílové skupiny zvláštního režimu a naopak.
Jedním z dalších cílů tohoto opatření je snížení administrativní zátěže, neboť nyní jsou třeba dvě registrace, po změně bude na oba druhy domovů dostačující jenom jedna.
Dalším cílem tohoto návrhu je odstranit z názvu služby slova "zvláštní režim", který je dle nás segregující a stigmatizační. Nově proto bude upravena pouze jedna služba, a to názvem "domov sociální péče", která bude určena pro širokou cílovou skupinu osob, kterou si poskytovatel specifikuje při registraci. Podle registrovaného okruhu osob pak bude nastaven i režim daného zařízení. Základem je zpřehlednění systému sociálních služeb, odstranění duplicit v systému zajištění sociálních služeb. Realizace plánovaných priorit by měla přispět k postupnému snížení administrativní zátěže poskytovatelů sociálních služeb, což si myslím, že každé snížení administrativy v jakémkoliv resortu sociálních a zdravotních služeb nám hrozně pomůže. A jsem za to ráda.
Dalším bodem, který navrhujeme, jsou sociálně terapeutické činnosti v azylových domech. Jak všichni víme, azylové domy jsou určeny osobám, které přišly o přístřeší. Tato nepříznivá situace je téměř vždy spojena s traumatizujícími zážitky, například domácím násilím, náhlou ztrátou způsobu života a dalšími. V současné době je většina azylových domů reálně nějakým způsobem... nebo řeší poskytování sociálně terapeutických služeb svým klientům, protože ti klienti to opravdu naléhavě potřebují. Zároveň však řada azylových domů není schopna poskytnout dostatečnou podporu dle individuálních potřeb klienta, především sociálně terapeutické činnosti. Lidé s vysokou individuální potřebou podpory nemohou v současné době řešit svou životní situaci. Rozšířením základních činností této sociální služby by bylo umožnění efektivnějšího poskytování služeb řadě osob s vysokou mírou podpory, například osobám se závislostí, osobám obětí trestných činů, a služba by lépe odpovídala potřebám svých zranitelných klientů.
Posledním návrhem, který bych vám představila v rámci komplexního pozměňujícího návrhu, který jsme vypracovali, je zúžení navýšení maximálních úhrad o 20 % v rámci přechodných ustanovení novely § 72 a 73, a tento bod byl velice, velice diskutovaný. Na tom nebyla shoda, takže jsme opět udělali kompromis a v rámci odborné diskuse, která probíhala v posledních týdnech při vypracování tohoto komplexního pozměňujícího návrhu, se zužuje navýšení maximálních úhrad pouze v oblastech, kde jejich nezvyšování v posledních letech způsobilo reálné problémy a de facto již poškozuje samotné klienty sociálních služeb. Navýšení je tak v rámci pozměňujícího návrhu navrhováno v denním limitu za stravovací služby v pobytových zařízeních sociálních služeb, kde je nyní maximální limit za celodenní stravu 170 korun a kde je za oběd možno nyní stanovit úhradu maximálně 75 korun.
V případě pobytových služeb jsou klienti, všichni, kdo se tomu zase věnují, chráněni ještě dalším regulačním mechanismem, a to znamená, že jim vždycky musí zbýt 15 % zaručeného zůstatku z jejich příjmu, což je důchod. Jak nám někdo namítá nebo se bojí, že zase klientům budeme... těm, co mají málo, že jim ubudou peníze, tím jsem vysvětlila, že vždy 15 % jim musí zbýt.
Případné zvýšení se vůbec nedotkne klientů s příjmem do 13 411 korun a plně by se dotklo pouze seniorů s příjmem nad 14 823 korun. Pokud je tedy senior s měsíčním příjmem 14 823 korun a více, bude činit navýšení stravy o 600 Kč měsíčně a celková úhrada za celodenní stravu pětkrát denně bude činit 5 600 korun. Zvýšení maximální úhrady za oběd, což je polévka a hlavní jídlo, a to včetně dietních režimů, je v současnosti 75 korun. Je to navrhováno zejména z důvodu, jak výroba, uvaření oběda nebo jeho nákup od soukromých vývařoven - protože některé pobytové služby mají dovážené obědy - tak za těch 75 korun už to v dnešní době opravdu přestávalo být nebo přestává být reálně možné.
Tento stav vlastně kromě zpětných vazeb z krajů, měst a obcí také doložil průzkum asociace poskytovatelů sociálních služeb ze září roku 2020, do kterého se zapojilo 518 poskytovatelů pobytových a terénních sociálních služeb. Jak to vyšlo procentuálně vám tu nebudu číst, to si můžete najít v důvodové zprávě. Toto navýšení je vztahováno pouze na základní činnost pečovatelské služby, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, to je úhradového limitu, uvedeného právě v platném znění prováděcí vyhlášky 505, která nebyla bohužel i přes apely změněna. Peníze získané ze zvýšené úhrady poskytovatele sociálních služeb použijí na zvýšení stravovacích norem, což pro naše seniory, kteří musejí svůj podzim života trávit v pobytových službách, jim přinese lepší potraviny, pestřejší stravu. Nezapomenu na hrozně hezká slova prostřednictvím vaším paní kolegyně Lenky Dražilové, která dlouhodobě dělala ředitelku v jedné pobytové službě, a ta řekla, že klienti pobytových služeb - je ta jediná někdy radost pětkrát denně, když si naplní svoje bříška, a pak jsou spokojeni. Takže já budu strašně ráda, když ta svá bříška si naši senioři naplní pestřejší, kvalitnější stravou, více ovoce, více zeleniny, a budu ráda i za vaši podporu.
Já vím, že jsem byla delší, ale je to opravdu velká pro mě novela o sociálních službách, která, jak říkám, bohužel měla být z dílny někoho jiného, a znovu děkuji svým kolegům napříč politickým spektrem, kteří se na této novele podíleli, i na komplexním pozměňujícím návrhu, za vaši práci, a věřím, opravdu věřím, že dotáhneme i tuto druhou část zákona o sociálních službách do zdárného konce a nenecháme ji po tak dlouhé práci nás všech, nás všech, upozorňuji, spadnout pod stůl. Moc děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů, paní poslankyni Janě Pastuchové a otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Olga Richterová, připraví se Kateřina Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážené kolegyně a kolegové. Protože mnohé bylo řečeno, tak jenom velice stručně doplním, že za Piráty a STAN jsme si nebyli jisti první verzí té novely, proto tam třeba nejsem podepsaná, a potom jsme usilovně pracovali na vydiskutování změn, které by byly pro klienty přínosné, které by vlastně použily to dobré, co bylo navrženo v té velké ministerské novele, a současně by posunuly systém dopředu, zjednodušily a zpřehlednily.
Vedle věcí, které přednesla paní poslankyně Pastuchová, bych ještě vypíchla jednu věc. Jsou tam ještě dva pozměňovací návrhy, týkající se § 52, ale v praxi jiné situace, než ten paragraf upravuje. Jde o to, že když jste neformální pečující, máte dneska často velkou nejistotu, když je váš pečovaný člověk nemocný a hospitalizovaný. Máme ještě možnost vedle komplexního pozměňovacího návrhu hlasovat pozměňovací návrhy C1 nebo C2, které jsem předložila a které vyřeší situaci, když lidé pečují doma o osobu ve třetím nebo čtvrtém stupni závislosti a po uplynutí jednoho měsíce hospitalizace, čili jednoho měsíce v nemocnici, a to se prostě může stát poměrně snadno u lidí ve třetím a čtvrtém stupni závislosti, tak zaniká nárok na příspěvek na péči. My tím tedy vlastně nedáváme žádnou jistotu těm pečujícím, že by měli aspoň něco jako, když to trošku zjednoduším, výpovědní lhůtu, jakou mají jiní pracující. A proto navrhujeme v tom pozměňovacím návrhu, aby bylo možné prakticky využít možnosti maximálně tříměsíční hospitalizace. Hospitalizace prostě nikdy nemůže být delší, a jak se dneska v praxi dělá, lidé jsou na den, na dva vráceni domů a potom jdou zpátky do nemocnice dál na tu potřebnou zdravotní péči. Takže předkládám návrh C1 a C2, který upravuje poskytování pomoci podle § 83. Předkládám ho z toho důvodu, aby lidé nebyli přendáváni z nemocnice domů a zpátky a aby byla větší jistota pro pečující.
A proto navrhujeme v pozměňovacím návrhu, aby bylo možné prakticky využít možnosti maximálně tříměsíční hospitalizace. Hospitalizace prostě nikdy nemůže být delší, a jak se dneska v praxi dělá, lidé jsou na den, na dva vráceni domů a potom jdou zpátky do nemocnice dál na potřebnou zdravotní péči. Takže předkládám návrh C1 a C2, který upravuje poskytování pomoci podle § 83. Předkládám ho z toho důvodu, aby lidé nebyli přendáváni z nemocnice domů a zpátky a aby byla větší jistota pro pečující.
Co je rozdíl těch dvou návrhů. Prosím vás, je tam taková možnost, abyste se rozhodli. C1 je poskytování pomoci osobou blízkou podle § 83 a C2 je poskytování pomoci podle § 83. Abyste si to uměli představit, poskytování pomoci osobou blízkou je vlastně vymezené § 22 odst. 1 občanského zákoníku, kde jde o příbuzné v řadě přímé, sourozence, manžely, partnery, jiné osoby v poměru rodinném, tedy třeba tety, neteře. A naopak ten druhý návrh dá úplně širokou možnost všem, kteří dneska poskytují tu pomoc, a to jsou i asistenti sociální péče. A já podporuji, abychom vyšli vstříc neformálním pečujícím z řad příbuzných, to jsou osoby blízké, i asistentů, a ráda bych, aby prošel návrh C2. Ale protože vím, že tady byla nevole nějaké části spektra, tak jsem předložila i druhou možnost k hlasování. A nyní jenom avizuji, že pak navrhnu změnu procedury, abychom přehodili hlasování těch písmen, aby se nejdřív hlasovalo C2, které je širší, prostě poskytování pomoci obecně kýmkoli, kdo je pečující, a až druhé aby se hlasovalo poskytování pomoci osobou blízkou. To tedy jsou ještě dva návrhy, které by mohly zlepšit situaci neformálních pečujících.
A abyste měli představu o tom, co dneska můžeme zlepšit, tak to jenom velice stručně shrnu. My tam vlastně dodáváme možnost legálního poradenství pro pečující osoby dle zákona o sociálních službách, edukaci v metodách péče, používání kompenzačních pomůcek a podobně. To jsou věci, které doteď musely sociální služby dělat jakoby na tajňačku. Je to trošku nesmyslné a nelogické, ale bylo to tak. A vedle téhle podpory neformálních pečujících, kde se prostě stanou cílovou skupinou sociálních služeb, a za to jsem ráda a doufám, že to projde, tam je ještě spousta zlepšováků. Z našeho týmu třeba vzešly sociálně terapeutické činnosti v azylových domech, aby azylové domy mohly reálně poskytovat to, co tam lidi potřebují, a sice opravdu je naučit, jak se dostat ze špatné situace, ve které jsou. Ty takzvaně sociálně terapeutické činnosti jsou přesně to ono a dodnes to tam nemohou legálně poskytovat. Tak to je další příklad.
A potom poslední věc, proč jsem se nakonec rozhodla podepsat ten komplexní pozměňovací návrh, že tam je vypuštění automatického valorizačního mechanismu, který by znamenal, že se lidem zvyšují náklady na služby, které nezbytně potřebují, nezvyšuje se jim příspěvek na péči, ze kterého ty služby hradí. Takže tohle důležité vypuštění té nesmyslné valorizace nákladů, ale zabetonování příspěvků na péči se povedlo a to je hlavní důvod, proč si myslím, že se nemusíme téhle změny obávat.
Pokud by tady ještě byly nějaké otázky, tak si myslím, že je fajn, abychom si to vyjasnili, protože by byla škoda, kdyby tato novela, která má veskrze pomoci, budila zbytečně velké emoce. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové. Kolega se odhlásil z faktické poznámky, v tom případě paní poslankyně Kateřina Valachová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, zákon o sociálních službách je zákon, který nám má umožnit v prvé řadě pečovat o své blízké v domácím prostředí. A tam, kde to z různých důvodů není možné, tak nám má zajistit, abychom co nejblíže svému bydlišti a domovu byli schopni takovou péči zařídit skrze instituce. My jsme podpořili řadu poslaneckých iniciativ týkajících se právě sociálních služeb a vždy jsme měli v prvé řadě na srdci a na mysli i při hlasování to, abychom posilovali právě postavení pečujících.
Teď se dostávám k podstatě věci a je to důležité pro podporu nás při finálním hlasování, do jaké míry právě tyto změny, které dnes máme odhlasovat, posilují práva pečujících. Děkuji zejména poslední předřečnici, protože ona zmínila několik věcí, které jsme uplatňovali v rámci pozměňovacích návrhů jak na sociálním výboru, nebo plénu Sněmovny. A já si dovolím za sebe konstatovat, že směrem k pečujícím - a je to pro nás opravdu velmi důležité - se posiluje jejich možnost podpory vzdělávací, profesní, u kompenzačních pomůcek a podobně, takže to oceňuji.
Stejně tak oceňuji fakt, že jsme došli k nějaké shodě na úpravě úhrad. Vy víte, že jsme opakovaně měli obavy z toho, aby zvyšování úhrad a stravného nevedlo k tomu, že se nějakým způsobem zhorší situace našich seniorů a seniorek a dalších osob v institucích. Domnívám se, že ta úprava tak, jak je v tuto chvíli zpracována, tyto obavy velmi omezuje, a věřím, že to bude tak, jak uvedla Jana Pastuchová, že všechny tyto úpravy, ke kterým případně dojde, odhlasujeme je, povedou k tomu, že budeme mít zajištěnu pro osoby z institucí kvalitnější stravu a stravování z hlediska hodnot, stravovacích hodnot, nutričních hodnot, a to je samozřejmě něco, co nelze než nepodpořit.
Co se týká celkově zákona o sociálních službách, já jsem právník a legislativec, takže možná dvě desítky let čekáme na to, abychom měli ten velký, všeobjímající zákon o sociálních službách, kde porovnáme tu domácí péči, péči v institucích, budeme mít jistotu jako pečující o své blízké, že se máme o co opřít a máme dostatek podpory pro péči doma, a pokud to nejde, tak tady máme kvalitní instituce, které zajistí individualizovanou a co nejkvalitnější péči pro naše blízké.
Alfa omega všeho - to je společné i vzdělávání, i sociální péči, i zdravotní péči - jsou peníze. A já pevně věřím, že legislativní práce, které Ministerstvo práce a sociálních věcí udělalo i ve spolupráci se sociálním výborem a poslanci v minulých letech, bude dobrým základem pro to, abychom v nadcházejícím funkčním období se všichni dohromady, zejména jako občané, dočkali toho, že takovýto zákon bude.
Shrnuji tedy, že přes obavy, které jsme měli, jak říkám, aby byla dostatečně podpořena domácí péče pro pečující doma a abychom se vyhnuli v uvozovkách zdražování stravného, které nemá smysl, v institucích, tak tyto dvě obavy těmi úpravami, které budeme hlasovat v komplexním pozměňovacím návrhu a dalších pozměňovacích návrzích, jsou umenšeny tak, že jako celek zákon podpoříme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Valachové. Nyní paní poslankyně Jana Pastuchová v rozpravě.
Ještě než jí dám slovo, konstatuji omluvu paní poslankyně Jany Černochové od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já si dovolím ještě k tomuto sněmovnímu tisku načíst legislativně technickou úpravu podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:
Takže za prvé dle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhuji následující legislativně technické úpravy ke svému pozměňujícímu návrhu označeném v souhrnu pozměňovacím návrhem písmenem B:
V bodu 2 v § 34 odst. 1 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmenem u), které zní: "centra duševního zdraví". A dále se v bodu 19 § 79 odst. 1 na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: "u centra duševního zdraví oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oborech zdravotní péče pro centrum duševního zdraví".
A taktéž v bodu 19 § 79 odst. 5 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmenko k), které zní: k) "u centra duševního zdraví rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oborech zdravotní péče pro centrum duševního zdraví".
Úplně krátce odůvodním. Legislativně technická úprava reaguje na včerejší schválení tisku pod číslem 992, zákon o veřejném zdravotním pojištění, který dané úpravy obsahuje jako součást širších úprav provedených v souvislosti s centry duševního zdraví. Bez provedení těchto navrhovaných legislativně technických změn by tento souběžně projednávaný tisk 1143 zmíněné úpravy neúmyslně zrušil a úprava center duševního zdraví by následně byla nekompletní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Pastuchové. To byla poslední přihláška do rozpravy ve třetím čtení.
Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí? Pokud ne, rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova. Nechce navrhovatelka, zpravodaj také ne.
V tom případě přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Požádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Nejdříve návrh, evidoval jsem přihlášku do diskuse o proceduře od kolegyně z Pirátské strany. A nyní tedy, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Na sociálním výboru při 84. schůzi byl navržen následující postup:
Návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán.
Dále budeme hlasovat o legislativně technických návrzích, jak byly načteny v obecné rozpravě.
A potom budeme hlasovat o komplexním návrhu pod písmenem B.
Následně budeme hlasovat o předchozím komplexním návrhu pod písmenem A.
Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh C1. Bude-li přijat, je nehlasovatelný C2. Nebude-li přijat, tak bychom hlasovali pozměňovací návrh C2.
A na závěr bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Richterová, která se hlásila k proceduře. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuju. Já mám jenom prosbu ke změně procedury, aby se vyměnilo to C2 za C1, aby se první hlasovalo C2, protože pokud to bude přijato, pak je nehlasovatelné C1. Je to prostě jenom protinávrh v těchto dvou písmenech je vyměnit u těch mých dvou pozměňovacích návrhů. Děkuji. (Neklid v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To prohlasujeme. Zagonguji. Odhlásím vás, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Nyní budeme hlasovat o změně procedury, jak ji navrhla paní kolegyně Olga Richterová.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 72. Kdo je pro změnu procedury proti návrhu výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 72, z přítomných 134 pro 55, proti 5. Návrh nebyl přijat.
Budeme tedy hlasovat o proceduře, kterou navrhl výbor, kterou přednesl zpravodaj, a to v hlasování pořadové číslo 73, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro tuto proceduru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 73, přítomen 141 poslanec, pro 133, proti nikdo. Procedura byla schválena.
Budeme tedy postupovat podle jednotlivých kroků procedury a požádám zpravodaje, aby řekl své stanovisko, respektive stanovisko výboru a zástupkyně navrhovatelů, aby také ohlásila stanovisko k pozměňovacím návrhům. První pozměňovací návrh, respektive legislativně technická úprava, pane zpravodaji.
Poslanec David Kasal: První budou legislativně technické úpravy, jak byly načteny v obecné rozpravě. Souhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní navrhovatelka? (Souhlasné.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 74. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 74, z přítomných 144 pro 143, proti nikdo. Legislativně technická úprava byla přijata. První návrh.
Poslanec David Kasal: Nyní budeme hlasovat o komplexním návrhu pod písmenem B. Sociální výbor doporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní navrhovatelka? (Doporučující.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 75 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 75 z přítomných 145 pro 143, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Poslanec David Kasal: Dále budeme hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu A, ten byl původní. Sociální výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko navrhovatelky? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 76. Kdo je pro? (Námitka navrhovatelky.) Kdo je proti?
Rozumím tomu, nechal jsem to dohlasovat, protože když jsme hlasovali o písmenu B, tak jsme prohlásili A za nehlasovatelné, čili hlasování pořadové číslo 76 je zmatečné. Další návrh?
Poslanec David Kasal: Dále budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C1. Výbor pro sociální politiku bez stanoviska.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní navrhovatelka? (Neutrální.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 77. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 77, z přítomných 152 pro 45, proti nikdo. Návrh nebyl přijat, budeme tedy hlasovat C2.
Poslanec David Kasal: Protože nebyl přijat C1, můžeme hlasovat o C2. Sociální výbor bez stanoviska.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní navrhovatelka? (Nesouhlas.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 78 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 78, z přítomných 153 pro 48, proti 2. Návrh nebyl přijat.
Ještě k hlasování, prosím.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Já jenom u hlasování 77, byl jsem pro, na sjetině mám "zdržuji se". Nezpochybňuji hlasování.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, pro stenozáznam. Jestli mám dobré poznámky, tak jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích, pane zpravodaji.
Poslanec David Kasal: Ano. Hlasovali jsme jak o legislativně technických, tak i o všech návrzích a teď bychom měli hlasovat o návrhu zákona jako celku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Přednesu návrh usnesení. Kolega Bojko se ještě hlásí, máte slovo.
Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo. Já bych ke kolegovi Navrkalovi, vaším prostřednictvím. Pan kolega Navrkal nestačil doběhnout ke svému pultíku a tady bude vykládat, že chtěl hlasovat pro, takže prostě lže. U hlasování číslo 77 nedoběhl, bylo už to odhlasováno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Bude v protokolu zapsáno jak stanovisko kolegy Navrkala, tak kolegy Bojka. Tím asi vyřešíme tu situaci, která tady nastala. Každý si musí své svědomí vypořádat sám. Ale protože jsme prohlasovali všechny pozměňovací návrhy, ať už přijetím, nebo zamítnutím, přednesu návrh usnesení. (Hluk v sále.) Prosím o klid! (Zvýšeným hlasem.)
"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jany Pastuchové, Jana Bauera, Hany Aulické Jírovcové, Víta Kaňkovského, Lucie Šafránkové, Markéty Pekarové Adamové a Lenky Dražilové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, podle sněmovního tisku 1143, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahájil jsem hlasování číslo 79 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování číslo 79, ze 155 přítomných pro 151 poslanec, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji zástupkyni navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 24.
Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.