Úterý 14. září 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Fiala)

6.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 799/5/ - vrácený Senátem

Dámy a pánové, prosím o klid, ať se můžeme věnovat projednání dalšího návrhu. Děkuji.

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 799/6. Informace k pozměňovacím návrhům nám byly rozdány do pošty.

Vítám mezi námi předsedu Senátu Miloše Vystrčila a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, máte slovo. (V sále je hluk.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou prosím o klid, ať můžeme projednávat v důstojném prostředí tento návrh.

Prosím, pane místopředsedo vlády.

 

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Máme před sebou vratku návrhu novely energetického zákona, která jednoznačně posiluje ochranu spotřebitele a zavádí principy v boji proti energošmejdům. Jedná se o významný zákon, který byl dlouho diskutován, a to jak v přípravné fázi, tak v Poslanecké sněmovně, tak nakonec i v Senátu.

Zavádí se celá řada opatření, ukotvuje se zprostředkování v energetice jako podnikatelská činnost, která se bude moci vykonávat pouze na základě oprávnění od ERÚ, Energetického regulačního úřadu - to je do značné míry revoluční věc. Pro získání tohoto oprávnění, v uvozovkách podnikatelského oprávnění, bude třeba splnit zákonem dané podmínky. ERÚ bude mít možnost (ho) odejmout v oprávněném případě, že zprostředkovatel bude vykonávat činnost v rozporu se zákonem.

Nicméně zavádí se celá řada dalších opatření, které dále posilují ochranu spotřebitele v oblasti smluv s dodavateli energie, jejich ukončování, oblasti informovanosti spotřebitele a tak dále. Nad rámec toho řeší novela rovněž infringement Evropské komise, a to problematiku solidarity v plynárenství. Musím říct, že proběhla opravdu velká diskuse za účasti odborníků z Ministerstva průmyslu, všech zájmových uskupení, a ta ve finále mimo jiné vedla i k pozměňovacímu návrhu pana předsedy Senátu Vystrčila, který navrhl úpravy v části zákona týkající se ochrany spotřebitele. Jak jsem zaregistroval, v posledních dnech to opět vzbudilo určité emoce.

Musím říct, že MPO zastává názor, že návrh novely zákona schválený Sněmovnou řeší problémy spojené s energošmejdy. Na druhou stranu musím říct, že návrhy, které byly nakonec domluveny v Senátu, jsou návrhy, které nejsou špatné. Vždycky je možné si tam najít ještě plusy a minusy. Nicméně jsem toho názoru, že bychom měli držet slovo, a já jsem ve Sněmovně dal slovo k tomu, že tak, jak se to vynegociovalo po dalších a dalších úpravách, tak z mého pohledu to podpořím. Takže já toto slovo dodržím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní poprosím, aby se slova ujal předseda Senátu Miloš Vystrčil. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, k tisku, který máte dnes před sebou, což je návrh na přijetí pozměňovacích návrhů energetického zákona, které přijal Senát, dodám tři věci.

Ta první je, že došlo k poměrně intenzivnímu jednání mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a senátory, kteří se tím tiskem zabývali, což byli kromě mě ještě zejména Raduan Nwelati, Hana Žáková a Jiří Vosecký, a došli jsme ke shodě, že pozměňovací návrhy, které Senát přijal, jsou pro Ministerstvo průmyslu a obchodu akceptovatelné.

Druhá věc je, že jsem vám všem, jsme vám všem rozeslali do vašich mailových schránek zdůvodnění pozměňovacích návrhů, a já věřím, že jste se na to podívali, protože to zdůvodnění obsahovalo i konkrétní příklady právě těch praktik, kterým naše pozměňovací návrhy brání, a já o tom budu mluvit.

Třetí věc, kterou chci říci, je, stručně popsat obsah pozměňovacích návrhů a jejich hlavní smysl. Důvody, které nás vedly k přijetí pozměňovacích návrhů, jsou v podstatě tři. První je, že pokud se rozhodneme nějaké podnikání, nějakou činnost regulovat, tak to nemůžeme udělat tak, že částečně regulaci uplatníme a částečně ji neuplatníme, protože to je pro jakékoliv podnikání to nejhorší, co může nastat. To jsme se snažili odstranit tím, že jsme jednak zrovnoprávnili podnikání firem nebo společností, které si zřizují přímo dodavatelé s ostatními zprostředkovateli energií, a dále jsme vyjasnili, co to je jednorázové jednání - že pokud jednám jednorázově, tak to není zprostředkovatelská činnost, pouze pokud to dělám mimo svůj obor podnikání. To je první balík pozměňovacích návrhů, první věc, kterou jsme tam opravili, a shodli se na tom s Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Druhá věc, o které se nejvíc diskutuje, je, že jsme nastavili povinnost k tomu, aby ten, kdo dodává energii, musel oznámit zákazníkovi, že mu mění cenu. Nebylo a není možné, aby jediný způsob, jak mohu oznámit změnu ceny, byly webové stránky. V okamžiku totiž, kdy jsou to jenom webové stránky, tak se děje - a k tomu tam máte ty příklady - že některé společnosti, někteří dodavatelé, dojednají cenu, následně na webových stránkách uveřejní změnu, následně ta cena se zvýší a ti lidé nemají šance se to dozvědět. To znamená, přibylo tam prokazatelné a adresné oznámení - a tady já zdůrazňuji dopředu, to prosím zdaleka není jenom jedinou možností - a to doporučeným dopisem. Existuje spousta dalších možností, jak můžete prokazatelně a adresně oznámit změnu ceny. Je to například možnost elektronická, je to například nahrávaný telefonický hovor a jsou to další a další možnosti, je to možnost spolupráce s bankami a podobně a podobně. To znamená, to je ta druhá věc, zařízení toho, aby klient, zákazník, měl informaci o tom, že se mu mění cena. Mimochodem, jsem přesvědčen, že to je velmi protržní opatření, protože až ukážou někteří senioři, že jim přišla informace o změně ceny, a uvidí to jejich děti nebo vnuci, tak si myslím, že se některé společnosti budou hodně divit, jak od nich někteří zákazníci začnou odcházet.

Třetí věc, která se tam stala, je potom to, že došlo ke zjednodušení vypovídání smluv v případech malých odběratelů energie, kteří ztratí právo užívání nemovitosti, a zároveň došlo ke zjednodušení vypovídání smluv se zprostředkovateli energií. Také byla stanovena povinnost, že dodavatel energie musí na žádost oznámit tomu spotřebiteli, zákazníkovi, kdy mu končí smlouva, protože doposud to bylo tak, že podnikatelským subjektům, jako jsou například živnostníci, nebo to také byly obce, nemuseli dodavatelé oznámit termín končící smlouvy, protože smlouva zpravidla nekončila datem uzavření a následně třeba uplynutím dvou let, ale bylo potřeba zjistit, kdy začala být dodávána energie.

Opět kdyby to někoho zajímalo, mám tady konkrétní příklady toho, jak velké dodavatelské společnosti nechtějí těmto malým živnostníkům nebo obcím říci, kdy přesně jim končí dodání energie. Ten důvod je jednoduchý. Následně ten člověk nebo ten subjekt se dostává do situace, že buď je neoprávněným příjemcem energie, nebo i končí tu smlouvu dřív, když mu ještě platí.

Takže tyto věci jsou ošetřeny našimi pozměňovacími návrhy a já velmi prosím, abyste senátní verzi podpořili. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu předsedovi. Před rozpravou ještě může vystoupit zpravodaj garančního výboru, pan poslanec Nacher, který je ale přihlášen do rozpravy, takže asi bude stačit to vystoupení v rozpravě.

Takže v tuto chvíli otevírám rozpravu a pan poslanec Patrik Nacher má slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane předsedající, pane předsedo Senátu, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil k tomu také říct pár slov. Jednak jsem rád, že to stihneme, protože jak víte, boj s těmi energošmejdy je tady rok a půl a víte, že jsem ho sem dával na program asi sedmkrát. Dneska je v zásadě poslední šance, jak to schválit před koncem tohoto volebního období, jinak by se muselo začít znovu.

Tam je potřeba připomenout některé věci, kde část toho zákona bude platit od 1. ledna 2022. To jsou ty povinnosti zprostředkovatele, různé možnosti výpovědi smlouvy s dodavatelem, doba omezená na 36 měsíců, ta doba určitá, omezená doba 12 měsíců u plné moci kdykoliv s možností vypovědět - a pozor, to i zpětně. To byly pozměňovací návrhy, které tady byly načteny. Stejně tak jako pozměňovací návrh, aby si obce mohly na svém území zakázat podomní prodej.

Pak je tam důležitá část zákona, která bude mít účinnost od 1. července 2022, tedy s určitým zpožděním. Týká se to zejména povinností ERÚ - Energetického regulačního úřadu - který bude nově registrovat ty zprostředkovatele. Ti musí splnit nějaké povinnosti. Ale především, co je nejdůležitější, je potřeba lidem říct, že už konečně přestane pobíhání klientů mezi ERÚ a ČOI, protože jeden případ řeší ERÚ, to znamená nějakého dodavatele energie, ale v momentě, kdy je to účast v aukci, tak už to spadá pod Českou obchodní inspekci.

V Senátu ta situace za mě byla jako na horské dráze. Nejprve 18. srpna Miloš Vystrčil, předseda Senátu, předložil ústně nějaké návrhy, asi 11 pozměňovacích návrhů. Trochu jsme si tam pinkali argumenty. Já jsem neměl možnost vystoupit v Senátu, tak to můžu říct teď. Byl jsem rád, že v rámci politické kultury poté týden nato Miloš Vystrčil některá slova ve vztahu k mé činnosti zde v Poslanecké sněmovně a určitých nepřesností, pokud jde o prospotřebitelské zaměření toho zákona, vzal zpět. Jsem za to rád.

Stejně tak i ten návrh z 25. srpna doznal určitých změn. Já jsem si udělal poznámky z těch 11 návrhů. Vlastně v tom původním znění zůstaly dva. Trošku se změnily tři až pět a úplně nové pasáže je pět pozměňovacích návrhů, nebo je Senát vůbec neschválil, nebo nenavrhl.

Takže pokud jde o tohle, z toho původního návrhu z 18. srpna, z kterého jsem měl trochu strach, bych jednoznačně podpořil sněmovní verzi. V tomto případě konzistentně od momentu pětadvacátého říkám, přijde mi bližší ta sněmovní verze, nicméně i kdyby prošla ta senátní, tak s tím problém až takový mít nebudu.

Nicméně zastavil bych se u dvou pozměňovacích návrhů, o kterých tu Miloš Vystrčil hovořil, a pak bych měl na konci dotaz na kolegy z ODS, abych se v tom vyznal. V jedné části v § 11a se píše o tom, že zvýšení ceny za dodávku elektřiny je potřeba informovat spotřebitele, v původní verzi je, že způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny, což já považuji za nejlepší, nejflexibilnější. Senát tam dodává právě to slovo "prokazatelně a adresně", což je lepší verze než tak, jak to bylo napsáno původně o týden dřív.

Nicméně se na mě obrátila celá řada spotřebitelů s obavou, aby nemuseli ti lidé teď chodit na poštu. Vím, že pan Miloš Vystrčil tady o tom hovořil. Ale z té zpětné vazby, z té industrie, vyplývá, že oni v té chvíli jsou připraveni posílat ty dopisy doporučeně, a samozřejmě náklady přenesou na klienty. To znamená, moc nerozumím tomu, proč způsob uvedený ve smlouvě, kde důkazní břemeno se otáčí na dodavatele energie, aby dokázal, že skutečně informoval spotřebitele, tak proč se to musí rozšiřovat.

Ale můj hlavní dotaz směřuje k rozšíření v několika paragrafech z toho slova "spotřebitel" na "zákazník". Spotřebitel je fyzická osoba. Víme, že to tady je protkáno různými zákony, které nazývám prospotřebitelskými, a zákazník jsou vlastně všichni. To znamená i právnické osoby, v tomhle případě obce a tak dále.

No a teď v § 11e u situace "zanikne-li spotřebiteli vlastnické nebo užívací právo" se nahrazuje spotřebitel zákazníkem, byť je omezen hladinou nízkého napětí a spotřebou plynu do výše 630 MWh. A to samé u § 30 sdělení "neprodleně na žádost spotřebitele dobu trvání závazku" - to jsme tam doplnili. Tak zase místo "spotřebitele" se změní "na žádost zákazníka".

No a tady mi dovolte, já bych se chtěl zeptat v rámci konzistentnosti. Vy víte, že například v zákoně o elektronických komunikacích jsem v některý moment rozšířil ochranu spotřebitele právě i na zákazníka a na malé živnostníky. Dostával jsem dotazy od kolegů z ODS, jestli ta ochrana spotřebitele není příliš široká, že je potřeba tam vnímat nějaký test proporcionality, že jinak se chrání spotřebitel, fyzická osoba a jinak podnikatel.

To samé u zákona o spotřebitelském úvěru, který když jsme probírali, byť ne tady na mikrofon, tak od některých kolegů z ODS, a musím říct, že konzistentně a stále, jsem slyšel, že se to nesmí přehnat, trh musí nějakým způsobem fungovat a samozřejmě jinak se chrání paní Nováková jako spotřebitel a jinak se bude chránit podnikatel, který má třeba právní oddělení, nebo obec a podobně. Takže by mě v té chvíli zajímalo, abych já se v tom zorientoval, a tady právě je slovo "spotřebitel" v tomto, tak jak se tedy kolegové z ODS, a viděl jsem, že se přihlásil předseda Zbyněk Stanjura, tedy dívají na ten pozměňovací návrh senátora za ODS, který to naopak zase rozšiřuje z toho spotřebitele na zákazníky. Já jenom, abych v tomto viděl nějakou konzistentnost postoje. Abych tady ve Sněmovně nedostal vynadáno, že jsem příliš prospotřebitelský a rozšiřuji to, a v Senátu jsem nedostal vynadáno, že to je příliš úzké a že je to potřeba rozšířit na všechny zákazníky. Protože jak jsem řekl, spotřebitelem je ze zákona považována jenom fyzická osoba.

Takže tolik taková drobná poznámka. Nechci to brát nijak konfliktně, budu rád, ať už dneska projde jakákoliv verze, že už to budeme mít za sebou. Chtěl bych tímto toto vystoupení ukončit a zároveň poděkovat Miloši Vystrčilovi za ta jeho slova z toho pětadvacátého, kdy on vzal některá slova vůči mně zpět, a já jsem neměl možnost takhle veřejně udělat totéž. Tady mám tu domácí platformu a on je host, tak já to v rámci politické kultury a jejího zlepšování takhle činím a děkuji mu za to, jakkoliv můžeme mít na některé věci jiný názor. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jaroslav Holík, poté vystoupí pan předseda Vystrčil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení představitelé vlády, kolegyně a kolegové, já tady v každém případě podpořím slova pana předsedy Senátu, že energetické společnosti by měly dávat dopředu vědět, kdy končí smlouva. Bohužel se stává, že mám nějakou smlouvu, a každý rok si ta energetická společnost zvýší svoji cenu. Mám nastavený někde nějaký paušál, pět tisíc měsíčně, a přišlo mi: Budete platit sedm, máte nedoplatek a tak dále.

A teď malinko odbočím. My všichni tady v Evropě chceme, abychom měli čisté vytápění, abychom se vyvarovali oxidu uhličitého a zlepšili atmosféru. Ale právě jediný čistý zdroj na vytápění je elektrická energie a zdražujeme ji nepředstavitelným způsobem. Co k tomu dodat. Chceme čistotu, nebo ždímáme peníze?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a ještě s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Dolínek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dobré odpoledne, já jsem měl připravené podobné vystoupení jako kolega Nacher, proto se jenom připojím fakticky, protože bylo zde řečeno, že na to bude reakce, tak ať je to v jednom balíku.

Mne také zaujaly kotrmelce v Senátu kolem toho projednávání, protože přece jenom času na to bylo dost. Novela byla projednávána nejenom na plénu, ale na řadě odborných seminářů i na otevřených platformách a ten prostor tam byl. A pak se to dělo vlastně trochu humpolácky, takovým způsobem, který asi úplně nepatří k ochraně spotřebitele. A potom z toho vzešlo něco, co, pane předsedo Senátu, prostřednictvím pana předsedajícího, já bych hrozně rád podpořil ve dvou třetinách, ale pak tam je ta třetina, která mi prostě neumožňuje s klidným srdcem pro senátní verzi hlasovat, protože právě se to dělo nějakým velkým kalupem, který tam nechal některé věci, které nejsou úplně jasné.

Samozřejmě, můžeme se hádat o výklad, zda to znamená, že musí jít dva miliony obyvatel nebo nemusí na poštu vyzvednout dopis s nějakým oznámením, nebo si můžeme říkat, že by to tak nebylo, že to je jiná cesta. Ale zase z pohledu právní jistoty záleží, jak by to bylo řešeno. Samozřejmě, můžeme se bavit o datových schránkách a podobně. Ale ta norma je napsána tak, že tam není jasný výklad, který by jasně řekl, co to znamená pro klienta, a ten klient má povinností hodně. Má povinnosti nejenom v oblasti energetiky, ale i v zásilkách energie, ale i v dalších oblastech. A myslím si, že ztěžovat to není namístě.

Proto mi přijde, že není to ideální, není to dobré a malinko v tom navíc cítím politiku. Přišlo mi to, a ne že bych se tedy potřeboval zastávat pana kolegy z ANO, ale přišlo mi to, že to bylo takové: Zkusme někomu vzít jeho téma a něco mu do toho dát jiného, že to umíme taky. A to mi přijde trošičku, že se to nepovedlo, a já proto požádám kolegy, aby podpořili sněmovní verzi, která je připravena kvalitně a po diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak pro pana poslance Dolínka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo: Podle sebe soudím tebe. Tak to prostě nebylo. Neurážejte pana předsedu Senátu a mé kolegy. Nejsme posedlí tím, abychom vám náhodou nevzali nějakou zásluhu, vám nebo panu poslanci Nacherovi. Držte se předmětu věci a ty osobní útoky si odpusťte, prosím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan předseda Senátu Miloš Vystrčil v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pan předsedo, máte slovo.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážené poslankyně, prvně tedy se musím velmi důrazně ohradit proti tomu, co tady říkal, vaším prostřednictvím, co jste tady říkal, pane poslanče Dolínku. Já mám chuť se zeptat, jestli jste četl těch 20 stránek, které jsem vám poslal. (Řečník ukazuje složku papírů.) A pokud ano, tak nerozumím tomu, co říkáte.

A teď k těm konkrétním věcem. Prosím pěkně, je to řečnická otázka, nekřičte hned, že ne. Kdo z vás čte všeobecné obchodní podmínky? Kdo z vás je čte? A to, že dodavatelské společnosti budou oznamovat změnu na internetu, mají některé z nich, a já je můžu jmenovat, ve svých všeobecných obchodních podmínkách. V tom materiálu, který, jak jsem slyšel, pan poslanec Dolínek četl, jsou kopie části těch všeobecných obchodních podmínek dvou společností. Jedna z nich se jmenuje Centropol a má 500 000 odběrových míst. (Řečník ukazuje plénu papírové materiály.) Druhá se jmenuje Bohemia Energy, má 1 milion odběrových míst. Všichni, co mají s nimi smlouvu, mají ve všeobecných obchodních podmínkách napsáno, že se dozví změnu ceny zveřejněním na internetu, na webových stránkách. A mohl bych jmenovat další. To znamená, jedná se o miliony klientů v této republice, kteří dneska mají smlouvy, takzvané adhezní, kde je ve všeobecných obchodních podmínkách napsáno, a oni si tam nechali napsat, a vy dost dobře víte, jak se obtížně mění adhezní smlouva a její všeobecné obchodní podmínky, že budou dostávat informace o změně ceny tím způsobem, že to bude zveřejněno na webových stránkách.

A teď k tomu dalšímu. Teď prosím věřím, že všichni, nejen živnostníci, malí živnostníci, kteří mají mozoly na rukou, k počítači sem tam, když nemusí, nejdou a tak dále, a všichni další. A tady někdo říká, že pokud to takto necháme, že to je netržní. Naopak. Když někdo bude pravidelně dostávat změny ceny, to je sakra protržní opatření. Já nevím, jestli víte, co to je takzvaná indikativní cena, a jestli víte, že v případě plynu indikativní ceny plynu pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad. Já nevím, jestli víte, že společnosti, které prodávají dneska plyn, normálně o 100 až 200 korun indikativní cenu překračují a za to to prodávají. A nikdo o tom nemluví, protože ty smlouvy se automaticky prolongují a změna ceny se neoznamuje. Tak to dneska vypadá. Jinými slovy, ten člověk, který se třeba živí tím, že je klempíř, že je vodák, že prostě chová ovce nebo něco jiného, tak vůbec nemá šanci a jede v nějakém vlaku, kde mu někdo pořád zvyšuje cenu. On o tom ani neví a vždycky platí ty faktury "zpocenej" nebo je za něj platí účetní, a ten dopis, že má změněnou cenu, mu ani nepřijde.

A jestli vy si myslíte, že všichni v tomhle státě sedí na zadku a jenom koukají do internetu a každý večer se dívají nebo každých 20 dní, jestli jim náhodou jejich dodavatel nezměnil cenu, tak tak to fakt není. Tady je spousta lidí, a je to hodně živnostníků a hodně lidí na malých obcích, starostů, kteří prostě večer makají a nesedí na žádném zadku. Takže to je k první věci.

Adhezní smlouva, všeobecné obchodní podmínky a to, jak to regulujeme. My to neregulujeme. To není regulace, to je oprávněná informace zákazníkovi a ta posiluje trh, zlepšuje fungování trhu, a v okamžiku, kdy tomu tak není, kdy není informace transparentní, vydělávají nepoctiví. Nepoctiví. My jim tady říkáme energošmejdi.

Teď k těm dalším paragrafům. § 11e. Zase prosím, živnostníci, poslouchejte, co by se líbilo taky někde. Hned vám to najdu, co by se líbilo, jak je to úžasně protržní. (Listuje svými papíry.) To znamená, že tady je napsáno v tom § a až 11e (11a až e?), že je nutné, aby právo vypovědět smlouvu s dodavatelem měl nejen fyzická osoba, nejen člověk pan Novák, paní Nováková a podobně. Když ztratí právo k užívání té nemovitosti, to znamená, musím odejít z dílny, nemám peníze, musím přestat užívat nějaký prostor, už ho nepotřebuji jako sklad, a když mám odběr menší než 630 MWh ročně, když mám odběr menší, tak v tom okamžiku, v okamžiku, kdy tam končím to podnikání - to jsou malí živnostníci, zemědělci, kováři, klempíři, truhláři a tak dále - tak v okamžiku, kdy tam končím to podnikání z nějakých důvodů, tak mám právo ukončit odběr. Mám právo, a to je to rozšíření. To je z toho spotřebitele na toho zákazníka. A ten zákazník - a pan Patrik Nacher, nevím, proč to nedořekl - musí ale mít tu vlastnost, že jeho spotřeba je do 630 MWh ročně. To znamená, nejde o velké zákazníky, kteří by mohli rozkolísat trh, a tak dále. To znamená jednoznačně protržní opatření. Umožňuje rychle měnit nájem budovy živnostníkovi. Mám lepší, končím, mám nový, neplatím elektřinu, uzavírám novou smlouvu. Umožňuje obci: končí mi jeden nájemce s bytem, vypovídám smlouvu, dávám tam nového nájemce, uzavírám smlouvu. Vždyť to proboha musíte znát z malých obcí. Tam je jeden starosta, tam není žádný úřad. Jeden zaměstnanec. A vy říkáte, že to není správné, když nebude moci vypovědět okamžitě. To je protržní. Rychleji se hýbe trh s byty, rychleji se mění nájmy, rychleji se mění pronajímané prostory, rychleji se mění možnost změna dílny. Úplně je to naopak. Jednoznačně protržní opatření, aby se rychleji ti podnikatelé mohli měnit. A týká se to 3 milionů živnostníků, kterých se to před tím pozměňovacím návrhem netýkalo. Netýkalo! A můžu vám zase vykládat příběhy lidí, kteří šli do jiného nájmu, do jiné dílny a ještě měsíc dva platili, protože nemohli vypovědět. Nemohli, nešlo to, dodavatel nereagoval. Proč by dodavatel? Tak to je ta netržnost toho § 11e. (Mluví velice emotivně.)

A teď ten § 30 - to je ještě lepší, ještě lepší, fakt. Takže vymezení data smlouvy. Zase úplně to samé. Proboha, přece ten živnostník má mít právo na to, aby se dozvěděl, kdy mu končí smlouva! Dneska mám dopisy od dodavatelů, kteří živnostníkovi... Já tam mám dopis paní starostce: Milá paní starostko, děkujeme vám, že jste se zeptala na to, kdy končí vaše smlouva v případě bytového domu, kde vy pronajímáte ty a ty byty. Odpovídáme vám, že podle toho a toho nejste spotřebitel jako obec, a my vám to tedy neřekneme. A jestli chcete, tak si znovu vyžádejte to a to a to. A dochází k obrovským... A starostka, která je z malé obce, tak píše a píše a píše. A dodavatel odpovídá a odpovídá a odpovídá. A ona mezitím platí a platí a platí.

Takže to je to netržní třetí opatření v uvozovkách, kdy konečně to bude tak, že normálně musí ten dodavatel říct tomu... nejen fyzické osobě, paní Novákové, panu Novákovi a tak dále, ale i tomu živnostníkovi i té malé obci, tak jí musí říct, kdy jí končí smlouva, když se zeptá. A proto jsme to rozšířili z toho spotřebitele na ty zákazníky. A je to zase takhle, jak jsem říkal. A nevím, co je na tom divného. Vůbec nechápu, co je na tom netržního.

Takže to jsou prostě ty tři otázky a moje tři odpovědi panu poslanci Nacherovi.

A co se týká toho, co říká pan Dolínek, pan poslanec Dolínek: prostřednictvím pana předsedajícího, pane Dolínku, prosím vás, podívejte se, kdy jsme dostali do Senátu ten tisk, podívejte se na to, kdy byly přijaty ty pozměňovací návrhy. Já vím, že byly načteny dřív. Ale to tak není jako. Poslanecká sněmovna stejně jako Senát nejsou středem vesmíru. Nejsou! My se těmi věcmi zabýváme, až to přijde do Senátu. A v okamžiku, kdy to přišlo do Senátu, tak jsme řekli, tyhlety věci se nám nelíbí. Já jsem vysvětlil, proč se nám nelíbí. Doufám, že to je srozumitelné, proč se nám nelíbí, že adhezní smlouvy jsou (nesrozumitelné) všeobecné podmínky, proč se nám nelíbí, že živnostník nemůže vypovědět smlouvu. A řekli jsme, dobrý.

Ale jsou tam některé problémy, které vidí Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na žádost pana ministra, a děkuju mu za to, jsme se o tom bavili a dopadlo to tak, že dva naše závěry zůstaly, pět se trochu změnilo, pro některé z vás: dvě a pět je sedm, že sedm vlastně zůstalo, z nichž dva zůstaly a pět se trochu změnilo, a dva jsou jiné. Takže to je dohromady dva a pět je sedm a dva je devět. Čili my jsme uspěli se sedmi z devíti, což je něco, co je vlastně více než 70 %. Takže jestli to je špatný výsledek, já tedy si to úplně nemyslím. Ale to asi není předmětem dnešního jednání. Ale to počítadlo jsem tady musel taky říci, abych si trošku ulevil.

A to je všechno. A jinak k tomu "adresně a prokazatelně", ještě jednou. Tak chceme, aby se komunikovalo elektronicky, nebo nechceme? Chceme, aby lidi neměli problémy a nemuseli chodit na poštu, nebo nechceme? Stačí obyčejný dopis? Dostáváte vyúčtování doporučeným dopisem? Vy dostáváte vyúčtování elektřiny doporučeným dopisem? Nedostáváte! Dostáváte ho normálním dopisem. A nic nebrání v případě smluv na dobu neurčitou, aby současně s vyúčtováním vám šla i informace o změně ceny. Nevíte něco o tom, že existuje nějaká elektronická identita? Nemůže náhodou velký dodavatel spolupracovat s bankami? Všichni mají účet! Nešlo by to udělat tak, že by v rámci správy účtu taky šla ta informace? Já neříkám, že to tak má být. Ale prostě povídání o tom, že zdražím elektrickou energii, protože budu muset vypravovat doporučené dopisy, to je tedy fakt neuvěřitelné! Když se podívám na ty zisky, když se podívám, že na každé megawatthodině dochází ke stokorunovým rozdílům oproti indikativní ceně, a zároveň vidím, že doporučený dopis ničí celý trh s energií, tak fakt nevím, kde jsem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pokusím se tu situaci uklidnit a panu senátorovi říct, že on mi vkládá do úst něco, co potom tady obhajuje. Já jsem na tohleto docela precizní, takže některé ty věci jsem vůbec neřekl.

630 MWh - to jsem řekl. Podívejte se do stenozáznamu, ne že jsem to zatajil.

Že jsem řekl, že to je netržní? No, to jsem taky neřekl.

Já jsem řekl zcela základní věc, a na té trvám, a ta otázka je tady ve vzduchu. Protože to, o čem vy jste mluvil, pane předsedo, je to, co já často tady předkládám v jiných zákonech, to znamená rozšíření okruhu ochrany spotřebitele ze spotřebitele na všechny zákazníky. A jsou to často poslanci za ODS, kteří, a já musím přiznat, že konzistentně, to kritizují, že to je příliš velká ochrana.

A já se tedy potřebuji dobrat k výsledku, jak je možné, že potom tu a samou ochranu, kterou já tady často navrhuji, a dostanu za to kritizováno, nebo hnutí ANO v jiných zákonech, my jsme se tady takhle bavili o realitních makléřích, o průvodcích, a vždycky to bylo to, že to přepalujeme.

A můj dotaz je legitimní, proč potom představitel ODS ze Senátu nám to sem vrátí v této podobě, za kterou my tady ve Sněmovně jinak dostáváme, že to je přeregulováno! Takže já jsem neřekl, že to je netržní.

Pokud jde o ty všeobecné obchodní podmínky: ano, lidi to nečtou. Lidi to nečtou a já na to upozorňuji tady deset let, napsal jsem to i ve své knize, mám rozbor všech těch všeobecných obchodních podmínek, jak jsou malým písmem, jak jsou dlouhé a podobně. To je pravda, to je všechno pravda. Ale to nesouvisí -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, čas vypršel, pane poslanče. Děkuji. A nyní v obecné rozpravě pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane předsedo Senátu, můj příspěvek měl být faktický k věci, ale váš rozohněný projev, který jste tady u tohoto mikrofonu přednesl, mně nabil, jak se říká, slova k tomu, abych neopomněl zdůraznit, že se prezentujete jako výrazný pravicový politik, jako politik volného trhu, jako politik, kdy konkurence má vyřešit všechny problémy, a jste pro největší různorodost a možnost podnikání, ale v celém svém projevu jste hovořil, jací ti podnikatelé, ti dodavatelé jsou šmejdi, jací jsou - s prominutím, už mě napadlo špatné slovo - jací jsou to lumpi, jak jenom čekají na to, jak odřít všechny, jak píšou úmyslně a naschvál drobným písmem, jak úmyslně nedávají možnosti lidem zjistit správné ceny, jak předražují, jak si vymýšlí. A máte pravdu a já děkuji za slova, která pronesl předseda Senátu z pravicové politické strany. Ano, máte pravdu, jsou to šmejdi, ale ty šmejdy jste umožnili vytvořit, pane kolego, vy. Vy, když jste připravovali zákon, který umožnil vstup na trh všem těm šmejdům, jste důvěřivě přistupovali k nim a tvrdili jste, jak to bude super pro občany, oni si budou moci vybrat, dodavatelé se budou předhánět před tím, aby jim umožnili všechny možnosti využít, jak ceny půjdou dolů a jak ty služby půjdou nahoru. A dneska jsme ve stavu, který tady máme, a vidíme, že prostě to tak není, že ano, i u těch distributorů jsou lidé, kteří chtějí jenom odřít ty zákazníky. Nemusí být všude a všichni, ale jsou tam, a že hledají jakékoli možnosti vydělat a nějaké morální zásady podnikání, které by slušný člověk měl mít, jsou jim mnohdy vzdálené, využívají různé kličky a nabídky, aby mohli získat ty smlouvy, podvádí ty chudáky lidi a dělají to naschvál, jenom aby dosáhli zisku. A to bychom měli tady řešit, to znamená, morální snahy podnikání a snahu kultivovat trh a to prostředí, ale ne nejdřív všechno uvolnit, a potom teprve regulovat, tvrdě zasáhnout a ještě to obhajovat a ještě tady říkat, jaké by to mělo být, když jste to sami umožnili.

A teď se vrátím k tomu, co jsem chtěl říct a proč klub KSČM nemůže přistoupit na senátní podobu tohoto zákona. Je to možná drobnost, možná budete překvapen, ale ta drobnost pramení z toho, že celý zákon byl postaven na ochraně spotřebitele. Tvůrce tohoto návrhu prošel těžkým martyriem přípravy, to si řekněme, mnohdy zneužit, protože se to stalo nosičem různých jiných věcí. Mnohokrát jsem tady u tohoto mikrofonu vytýkal, že by se toto dělat nemělo, protože on má potom problém, že se musí vypořádat s těmi změnami. Ale budiž, stalo se, máme tady před sebou výsledek. Ale znovu zdůrazňuji, ten původní návrh byl pro ochranu spotřebitele.

Nevím, jestli, kolegyně, kolegové, víte, jaký je rozdíl mezi spotřebitelem a zákazníkem. Toto může být jenom jako že hra se slovíčky. Ale je to docela velký rozdíl v přístupu k právu. Spotřebitel oproti zákazníkovi má totiž vyšší zákonnou ochranu. Spotřebitel má na své straně zákon č. 634/1992 Sb., který vyžaduje jiný vztah k spotřebiteli. Spotřebitel má žádat poctivost prodeje výrobků a poskytování služeb, použití telefonního čísla s vyšší než běžnou službou, může oponovat, může namítat nekalé obchodní praktiky jako spotřebitel, klamavá konání, klamavá opomenutí dokonce může oponovat, agresivní obchodní praktiky, může se proti nim bránit, může poukazovat na špatná tvrzení. To všechno má právo dělat spotřebitel. Ale zákazník už ne, protože zákazník má mít právní vědomí v rámci vztahu, a jediné, co je možné upravit, je, že je v menším postavení než ten velký, ale to je taky diskutabilní. Čili berme, že spotřebitel je ten běžný člověk, který vyžaduje vyšší ochranu, zákazník je řekněme rovnoprávný v tom vztahu, který vzniká.

A vy jste udělali jednu věc, která je pro mě nepochopitelná, ale po vašem projevu již vím, proč jste to udělali, když jste ve svém návrhu v čl. I bodu 18 § 11e slovo "spotřebiteli" nahradili slovy "zákazníkovi odebírajícímu elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh". Možná je to drobnost, ale vy jste otevřeli dvířka, aby v případě soudních sporů spotřebitel tahal za kratší konec a nepatřila na něj ta ochrana. Kdybyste udělali změnu, že dali "spotřebitel, zákazník", rozšířili tu větu, tak bych tomu rozuměl - z jedné strany spotřebitel, má vyšší ochranu, v pořádku, z druhé strany zákazník. Tomu bych rozuměl. Ale nahradit slovo spotřebitel zákazníkem znamená všechny spotřebitele škrtnout z vyšší ochrany práva, který zákon o ochraně spotřebitele dává. A s tím my zásadně jako KSČM nemůžeme souhlasit. Protože spotřebitel, to je drtivá většina občanů České republiky a oni si vyšší ochranu proti těm šmejdům, jak jste (je) krásně správně pojmenoval se všemi těmi negativy, zaslouží. A proto se přikloníme k verzi, která je z Poslanecké sněmovny, která tady tohleto nedovoluje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní vystoupí v rozpravě pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív k té omluvě. Myslím, že pan premiér tu byl skoro 10 minut, docela hezký výkon na něj, víc než obvykle.

Já začnu asi reakcí na pana poslance Luzara. Ona to není jenom sémantika, ale matematika. On to podal tak, jako by spotřebitel nebyl zákazník. Ale spotřebitelé jsou podmnožinou zákazníků. Ano, pro komunisty je divné a podezřelé, že bychom měli chránit i malé živnostníky. Já tomu rozumím, to je jejich ideologie, já to respektuji, já s tím nesouhlasím. Myslím, že pan předseda Senátu to jasně dokázal v obou svých vystoupeních, že se to netýká všech zákazníků, že je to limitované tou roční spotřebou, pokud se nepletu, 630 MWh. Takže nestrašme se.

To, že všechny ceny zdražují po čtyřech letech vlády ANO, ČSSD, komunistů, no, to je pravda. Ale komunisté tu vládu celou dobu podporovali a teď se diví, nejradši by se z toho vylhali a tvrdili, že byli celé čtyři roky v opozici.

K tomu, co říkal můj ctěný kolega Patrik Nacher: mám pocit, že to Miloš Vystrčil vysvětlil. Pokud ne, tak je to asi na podrobnější debatu. Já v tom rozpor prostě nevidím - někdo to vidět může, já to nijak nezpochybňuji. Mě debaty s Patrikem Nacherem vlastně baví, škoda, že jeho vliv uvnitř hnutí ANO je tak malý, myslím, že bychom mohli přijmout mnohé lepší zákony nebo mnohem rychleji, když si vzpomenu, jak často statečně hlasoval proti drtivé většině svých kolegů. Doufám, že to nebude vnímáno jako něco negativního, že tady pochválím jednoho konkrétního vládního poslance - nechtěl jsem mu ublížit uvnitř hnutí ANO, on není člen, tak ho nemohou ani vyloučit, tak je to v pohodě.

I pan poslanec Nacher, který se té problematice dlouhodobě věnuje, a já vím, že to je jeho vlastně první politické téma, říká, že když projde senátní verze, tak to není nic dramatického. Z toho bych vyšel, že to není 100:0, že to není zápas dobrý - špatný, černá - bílá.

Chci ocenit dohodu Senátu s ministerstvem, protože to taky není úplně obvyklé. Řekněme si, že v Senátu má většinu opozice ze Sněmovny, vláda má většinu logicky v Poslanecké sněmovně a velmi často a zcela logicky se dohodnout nemůžeme, protože máme jiný pohled na to, jak ty věci máme řešit.

Návrhy, které doporučil Senát, které my podpoříme, nijak nemění smysl zákona. A já nedostávám, pro pana předsedu Vystrčila, vyúčtování ani obyčejnou poštou. Nejsem zdaleka jediný, který si domluvil elektronickou komunikaci s dodavatelem energií, a předpokládám, že není žádný problém všem takovým, jako jsem já, poslat mail, že tehdy a tehdy dochází ke zvýšení ceny.

Co mě tedy ale fakt rozčiluje, když vám někdo neřekne, kdy končí smlouva. To je jednoznačně zlá vůle, to je bez debaty. To se nedá obhájit, to senátní verze řeší a to je dobře. Přece každý z nás má vědět, kdy ten smluvní stav končí, a on se sám rozhodne.

Dlouhodobě tvrdím, že nejlepší ochrana před nepoctivými prodejci, energošmejdy a jinými šmejdy je rodina, aby těm nejvíce zranitelným, kteří mnohdy jako první podlehnou tlaku a nefér obchodním praktikám, pomohla rodina se v tom zorientovat, porovnat, vyhledat informace. To totiž funguje nejlépe. Někdy to nejde, někdy to není možné, tomu rozumím, a pak se snažíme najít nějaké paragrafy. A teď řeknu větu, která není úplně populární: žádný zákon neochrání občana, aby nepodepsal blbou smlouvu, pro něj nevýhodnou. Takový zákon prostě nenapíšeme. A kdo to chce pořád podrobněji a podrobněji upravovat, tak má marnou snahu. To se prostě nepovede. Takže na prvním místě rodina, aby se poradili, případně přezkoumali smluvní vztah, řekli: Ano, podepiš, ne, nepodepisuj, je to výhodné, není to výhodné. Myslím si, že hrozba zdražování energií neboli toho, že budu muset posílat doporučené dopisy - nemusí se posílat. Je možné, že v některých případech budou potřeba, ale bude to naprostá minorita. Skutečně si myslím, že zase pokud zasáhne rodina, tak může za seniora jednat elektronicky a informovat své seniory o tom, jestli se chystá zvýšení ceny, nebo nechystá, jak vysoké, zda je to výhodné, nebo ne.

Tak to nestavme takhle 100:0. Já myslím, že senátní verze je o něco lepší, proto ji podpoříme. My jsme ale hlasovali, jestli se nepletu, i pro tu sněmovní verzi. Myslím, že tady byla poměrně široká shoda, takže to není ten klasický spor, že když neprojde senátní verze, tak se nepodpoří nic. Dneska to podle mě dopadne dobře, a když chceme, aby to dopadlo o něco lépe, podpořme senátní verzi, když chceme, aby to dopadlo o něco hůře, například to, že se nedozvím konec smlouvy, což je podle mne skandální, přijmeme sněmovní verzi. I ta je lepší než stávající stav. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jedna omluva - paní poslankyně Jana Pastuchová se omlouvá dnes od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Leo Luzar s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím ke kolegovi Stanjurovi. Sémantika, matematika - má pravdu, ale zapomněl na logiku, a výrazová logika v této věci je jasná. Jestliže ODS bojuje za zákazníka, drobného a malého podnikatele, tak je jim úplně jedno spotřebitel čili drtivá většina odběratelů, protože kdyby v tom návrhu, který ze Senátu přišel, bylo "spotřebitel, zákazník a další", tak bych to chápal, ale vy jste slovo spotřebitel nahradili zákazníkem. A to je ten problém. Vy jste ty spotřebitele odsunuli z ochrany zákona o spotřebiteli a dali jste tam toho zákazníka. A to je ten základní problém, který jste v tomto udělali. A potom ty soudní pře, které tady vzniknou, jestliže na to ještě spadá ochrana spotřebitele, nebo ne, budou největší problém. Proto říkám, že to nemůžeme podpořit, a je to ta Pandořina skříňka, kterou jste otevřeli. A kdybyste to opravdu mysleli s těmi zákazníky dobře, tak jste tam toho spotřebitele nechali a nevyškrtli jste ho. Dali byste "spotřebitel, zákazník" - pouze byste to rozšířili, aby ta skupina v ochraně byla větší. Vy jste to úmyslně zkrátili a vyňali jste z toho spotřebitele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já bych chtěl reagovat na některé věci.

Za prvé. Ceny energií jdou nahoru ne proto, že bychom si to tady nějak vymysleli, nebo ty energetické společnosti, ale protože kontinuálně, jak vidíte, po celém světě roste cena ropy, plynu a dalších komodit a surovin. To je jedna věc.

Druhá věc. Doba expirace - naprostý souhlas. Aby zákazník byl informován, aby tam nedocházelo k nějaké informační nerovnosti. Doba expirace je i ve sněmovní verzi, aby se dozvěděl, kdy ta smlouva končí.

A já to řeknu ještě z jiného úhlu pohledu. My téměř nejsme ve sporu. Já jenom, že se v tom potřebuji zorientovat. Ochrana spotřebitele může být, zjednodušeně řečeno, levicová nebo pravicová. Zjednodušeně řečeno, levicová říká: zkomplikovat to poskytovateli, té nabídkové straně. Pravicová, to, co tady hájím dlouhodobě já, je posílit tu slabší stranu. A my se tady ve Sněmovně občas přeme v momentě, kdy to posílení je doprovázeno právě nějakou komplikací - posílení slabší strany spotřebitele, na straně dodavatelů. A přeme se, je to slušné, všechno, s vámi, s Vojtou Munzarem, s Honzou Skopečkem a podobně, a jediné, co já říkám, je to moje překvapení, že právě z tohoto směru, ze strany ODS ze Senátu, přijde pozměňovák tohoto typu. Čekal bych ho spíš od kolegů Pirátů, ČSSD a podobně. A já stále volám - říkám, že to není 100:0, to jsem řekl - po konzistentnosti. Nic víc, nic méně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Původně jsem chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Luzara. To vzdávám, protože to je logika za pět, matematika za pět. Všechno, co říkal, nic z toho není pravda, úplně absurdní výklad, úplné nepochopení. Jasně, když příště napíšeme, že to bude jednou týdně, tak do závorky dáme, že týdnem se myslí pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle, nebo úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle, pondělí, nebo středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle, pondělí, úterý, středa a tak dále. To je úplná blbost. Omlouvám se za ten výraz. Úplná blbost, úplně mimo debatu, ztráta času, nereaguji.

Na to, co říkal pan poslanec Nacher, no, tak je trošku překvapený, konzistentní - nekonzistentní. Ale docela mě to baví od reprezentanta hnutí, které čtyřikrát hlasovalo proti zrušení daně z nabytí nemovitosti, aby pak pro to hlasovalo. Přečtěte si vystoupení paní ministryně Schillerové, jak byla čtyřikrát proti. A vy skoro všichni, pan poslanec Nacher ne, ostatní jste úplně ze dne na den změnili názor, udělali jste dobře a tu daň jste zrušili. Nebyli jste konzistentní, ale dobře, že jste ten názor změnili. Se snížením daně pro zaměstnance to samé. Tady to leželo dva roky, zpráva vlády, stanovisko negativní, plno dopadů, všechno špatně, až jste změnili názor, nebyli jste konzistentní a udělali jste dobře, že jste změnili názor a podpořili náš návrh. Takže já bych o té konzistenci moc nemluvil.

Myslím, že konzistentní jsme, ctíme své kolegy v Senátu. Jaký důraz na to klade Senát? To není obvyklé, že předseda Senátu sem přijde obhajovat návrh zákona, a ještě tak přesvědčivě a tak kompetentně. Chtěl bych vidět našeho předsedu Sněmovny, co by dělal v Senátu. No, radši bych to nechtěl vidět. Takže podpořme senátní verzi a můžeme jít na další body. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Stanislav Juránek vystoupí s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já si dovolím, prostřednictvím předsedajícího, reagovat na kolegu Luzara a chci mu z hlediska naprosto jasné logiky a logických postupů říci, že slovo zákazník je širší než slovo spotřebitel, a že když se přesvědčíte, dokonce i v právnických textech, kde logika někdy nehraje tu roli, tak vlastně každý spotřebitel je zároveň zákazníkem. A prosím, abyste si tuto věc ověřil, já jsem si, ještě než jsem vystoupil, dal nejenom tu práci, abych to zdůvodnil logicky, to znamená množinově, kdy je to jasné, a spotřebitel je podmnožinou pojmu zákazník.

A zároveň jsem se zeptal právníka, zda to má nějaký právnický dopad, a proto jsem si dovolil toto říci, že to má i v té právničtině tento význam. A já tedy i na základě toho, co zaznělo, říkám, že ano, také potvrzuji to, že i můj názor je takový, že obě dvě řešení, jak Poslanecká sněmovna, tak také Senát, řeší ten problém, který je, ale pro mě jako pro spotřebitele, protože já nejsem v tom pojmu zákazník nic jiného než spotřebitel, tak pro mě jako spotřebitele je výhodnější, když schválíme senátní verzi. To bylo vše, co jsem měl ke kolegovi Luzarovi, prostřednictvím předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Leo Luzar bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vaším prostřednictvím, ke ctihodnému panu Juránkovi - ano, spotřebitel je podmnožina zákazníka. To je pravda. Ale taky spotřebitel podle zákona č. 634/1992 má vyšší podíl ochrany než zákazník. Má. Má speciální zákon, proto ta podmnožina toho zákazníka, ten spotřebitel, je více chráněn než běžný zákazník. A v tomto zákoně je spotřebitel definován. Spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. To je definice spotřebitele a ten má vyšší ochranu zákonnou než zákazník jako podmnožina. A kolegové v Senátu udělali to, že tuto vyšší ochranu spotřebitele škrtli tím slovíčkem a dali tam zákazník, čili zvýšili, ale vzali těm spotřebitelům tu vyšší ochranu, kterou tento zákon dává. To je základní problém.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane předsedo Senátu, vytáhl mě sem pan poslanec Luzar. Přece nikdo nepřestal být spotřebitelem proto, že v zákoně, který je zde předkládán, je zahrnut pod zákazníka. To se na mě nezlobte, ale to je logika, která se nedá absolutně uplatňovat. Je-li někdo spotřebitel podle zákona o spotřebitelích, zůstává spotřebitelem bez ohledu na to, co je napsáno v zákoně, který teď projednáváme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ondřej Profant se omlouvá od 18.15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Žádnou další přihlášku do rozpravy nemám, nikoho ani nevidím. Pan předseda Senátu? (Předseda Senátu gestikuluje.)

Bude mít závěrečné slovo, takže tím pádem mohu skončit rozpravu a přichází na řadu závěrečná slova. Pan předseda Senátu má nyní možnost vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, ta debata byla pro mě vskutku velmi poučná, to děkuji. Chtěl jsem poprosit přes to všechno, co jsem tady na sebe slyšel, jaký jsem černokněžník, jestli by skutečně ještě pan poslanec Luzar a případně další nezvážili to, že obecně platí, že pokud je někdo dítě, že pořád zůstává třeba dívkou a že to není žádný problém, a že pokud je tam napsáno zákazník, tak některý ze zákazníků prostě je spotřebitel a některý není, protože té argumentaci opravdu nerozumím a je mi to líto, pokud by tato argumentace zvítězila třeba proto a ten zákon by pak nedostal některé hlasy úplně zbytečně.

Druhá věc. Co se týká těch poznámek, které tady říkal pan poslanec Nacher, já si myslím, že oznamovací povinnost je věc, která s regulací nesouvisí. Myslím si, že když jste v obchodě, tak vždycky jsou tam lísky a vidíte, které zboží kolik stojí, a myslím si, že jedno, jestli jste v tom případě spotřebitelem, nebo živnostníkem, ale obecně chci poděkovat za to, že nakonec se shodujeme na tom, že je možné se domluvit na nějakém znění, které jsou všichni ochotni akceptovat.

A to je ode mne všechno. Chci jenom znovu poprosit, jestli byste přece jen nezvážili, že skutečně ty debaty o tom, jak ty pozměňovací návrhy budou vypadat, probíhaly s Ministerstvem průmyslu a obchodu, že jsme se shodli, že jsme všichni nějak ustoupili a já jsem měl pocit, že jsme ustoupili ve prospěch někdy spotřebitelů a někdy zákazníků. A byl bych rád, kdyby to tak dopadlo i tady při hlasování v Poslanecké sněmovně, a prosíme tedy o podporu senátního návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě se zeptám pana ministra Havlíčka, jestli má zájem o závěrečné slovo? Nemá. (Gong.)

Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odstavce 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Návrh usnesení zní takto:

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 799/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 799/6."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 157 poslanců, pro 141, proti 1. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Děkuji panu předsedovi Senátu, děkuji panu místopředsedovi vlády a končím projednávání tohoto bodu.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Děkuji za osvícený přístup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkujeme. Nyní se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.




Přihlásit/registrovat se do ISP