Pátek 30. července 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
2.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Radka Vondráčka, Petra Gazdíka,
Marka Nováka, Aleny Gajdůškové, Stanislava Blahy, Jana Jakoba,
Kateřiny Valachové, Marie Pěnčíkové, Jany Černochové, Pavla Žáčka,
Bohuslava Svobody, Vojtěcha Munzara, Jana Bauera, Petra Bendla,
Františka Elfmarka, Jana Chvojky, Margity Balaštíkové, Pavla Pustějovského
a Miloslava Janulíka na vydání zákona o jednorázovém odškodněn
subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů
Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 1250/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1250/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele původně Jan Hamáček, ale uvede ho za navrhovatele předseda Sněmovny Radek Vondráček. Prosím, pane předsedo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Mně je velkou ctí, že mohu předložit tento návrh i díky určité souhře okolností a tomu, že se kolega Hamáček dnes omluvil. Tento návrh podepsalo celkem 21 poslanců, na původním návrhu je 20, ale zdůrazňuji, že i pan poslanec Holík ho připodepsal, i když není uveden už přímo v tom tisku. Podepsali všichni poslanci, kteří jsou svým původem ze Zlínského kraje, podepsali zástupci všech poslaneckých klubů.
Myslím, že jestli máme nějakou vzácnou komoditu, tak je to čas v tento den, tak se pokusím být stručný. Jenom ještě v úvodu bych chtěl říct, že nezasedáme v našem hlavním sále ve Sněmovní 4, jsme tady, nemáme tu galerii pro veřejnost, nicméně bych vás chtěl informovat, že za těmito dveřmi (Ukazuje dozadu.) sedí všichni starostové dotčených obcí, kterých se to týká. Myslím, že tam čekají, dneska možná výjimečně velmi rádi, protože doufají v pozitivní výsledek dnešního hlasování.
Nemyslím, že je nutné, abych znovu opakoval, že v roce 2014 došlo na území Zlínského kraje k ojedinělé události, která nemá v historii České republiky obdoby. Došlo k explozi velkého množství munice a výbušných látek a následky byly odstraňovány bez tří dnů šest let. I ta délka zásahu je v naší historii bezprecedentní. Činnost Integrovaného záchranného systému následně omezila život obyvatel ať už v té nejintenzivnější formě evakuací, zákazy obdělávání pozemků, zákazy vstupu na pozemky a tak dále. Cílem tohoto zákona je, aby došlo k odškodnění toho, že byl výrazně omezen nejen osobní život obyvatel a život celé komunity, fungování obcí, fungování kraje. Kdybychom postupovali podle standardních zákonů, tak u obyvatel by se jednalo o soukromoprávní žaloby. Jenom opravdu těžko si lze představit, jakým způsobem by to mohlo zahltit soudní systém, jak by si poradili jednotliví občané se sepsáním nějakého profesionálního žalobního návrhu, jak by prokazovali příčinu, následek, příčinnou souvislost, přičemž nikdo nepochybuje o tom, že se skutečně snížila kvalita jejich života a že skutečně došlo ke konkrétním škodám.
Snahou tohoto zákona je také dospět k co nejrychlejšímu efektivnímu řešení, aby pomoc byla účinná, musí být co nejrychlejší. Proto byla také zvolena opravdu jednoduchá kritéria. Základním kritériem je trvalé bydliště v obci, která byla dotčena tou nešťastnou událostí a následně činností Integrovaného záchranného systému. U občanů by se jednalo o žádosti, které by ovšem musely být podány v pevně stanovené prekluzivní lhůtě, a v případě, že k podání žádosti nedojde, už není možné zjednat nápravu. I z hlediska přístupu státních orgánů se jedná o jasně omezené období, kdy jsou jasně dána pravidla. U obcí a u kraje by potom obdržely plnění přímo obce z Ministerstva financí v pevně stanovené lhůtě.
Já bych prosil z důvodu ušetření nějakého času, projděte si prosím důvodovou zprávu k tomuto zákonu, která přesně stanoví, proč bylo přistoupeno k podání tohoto návrhu. Vy se dokonce můžete přesvědčit, protože tam zůstala větička "Ministerstvo vnitra předkládá", která potvrzuje, že tento text byl zpracován odborníky na Ministerstvu vnitra. Ačkoliv se tedy jedná o poslanecký návrh, tak se jedná o návrh, který zpracovali legislativci, a kde se tedy objevila jedna drobná chybička legislativní, kterou opravím v rámci legislativně technických oprav textu.
Budu citovat opravdu jenom velice stručně z důvodové zprávy: "Návrh přiznává vybraným obcím, konkrétně obcím Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Slavičín a Vlachovice, jednorázovou finanční kompenzaci, jejímž prostřednictvím stát vyjadřuje zájem na tom, aby se život v obcích v okolí mimořádné události navrátil do pokojného stavu. V návaznosti na to je pak samostatně přiznávána kompenzace i jednotlivým obyvatelům dotčených obcí."
Jde o to, že kdybychom postupovali podle zákona platného o státní pomoci, tak aby stát poskytl krajům, obcím a dalším právnickým osobám státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území, tak to se může stát pouze v případě, že je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav. K tomu ovšem na území řekněme Vrbětic a okolí nedošlo, neboť jakkoli je tento zásah svým rozsahem v našich dějinách mimořádný, to už jsem říkal, tak zároveň se týká malého území, a nebylo tedy nutné vyhlásit žádný ze zvláštních stavů dle tohoto zákona. Podle tohoto zákona tedy postupovat nemůžeme a postup podle klasických soukromoprávních norem, jak jsem vám už řekl, je velice sporný a složitý.
Předkládáme tedy tento návrh zákona, který je svým způsobem velmi ojedinělý, nicméně řeší ojedinělou situaci a já vás žádám o jeho podporu a jeho projednání a odsouhlasení již v prvním čtení v režimu § 90 jednacího řádu.
Na závěr věta: "Úprava jednorázového odškodnění dotčených obcí a jejich obyvatel cestou přijetí zákona je jedinou možností, jak v současné době zajistit možnost rychlé nápravy, neboť standardní cesty náhrady škody jsou velmi obtížné" - jak jsem uvedl.
Děkuji za pozornost, držím nám všem palce při hlasování.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Robert Králíček. (Předsedající se odmlčí.) Teď zpravodaj... (Poslankyně Černochová gestikuluje z prostoru před řečnickým pultíkem.) Já jsem myslel, že chcete s přednostním právem do obecné rozpravy. Jo, teď, dobře. Máte slovo. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla využít toho, že jsem mezi námi viděla pana premiéra. Chtěla bych mu říct, že klub občanských demokratů podpoří ten návrh, nebudeme vetovat devadesátku, ale zajímá nás jedna věc. Řešíme tady Vrbětice, řešíme tady událost, kterou způsobili agenti GRU, která se zásadním způsobem dotkla občanů České republiky, obcí České republiky, a blíží se konec července - asi víte, kam tím mířím, kolegyně, kolegové: pan ředitel Bezpečnostní informační služby plukovník Michal Koudelka má mandát, ředitelský mandát do 15. srpna.
Já jsem se včera dozvěděla, že vláda České republiky už zasedat nebude, že ministři odjíždí, a myslím si, že na zasloužené - protože skutečně ten rok byl náročný - prázdniny, ale nemůžete odjet přece na dovolené, na prázdniny bez toho, aniž bychom jako poslanci - a je mezi námi i řada členů bezpečnostního výboru, který ze zákona má tu působnos, že se vyjadřuje ke jménům ředitele nebo kandidátů na ředitele Bezpečnostní informační služby.
Takže, pane premiére, případně paní vicepremiérko, prosím, odpovězte mi na otázku, kdy budete projednávat na vládě jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby, jestli to bude pan plukovník Koudelka, nebo jestli máte jiné kandidáty - v médiích se objevují další jména - protože je to vlastně Poslanecká sněmovna, která by se také měla zajímat o to, co se v Bezpečnostní informační službě i s ohledem na pauzu, kterou tady dneska projednáváme, bude dít, kdo bude v jejím čele a jestli kroky, které Bezpečnostní informační služba pod vedením pana plukovníka Koudelky realizovala - a já jim za to děkuji, stejně tak jako děkuji Policii České republiky - tak jestli budou pokračovat, jestli skutečně tahle kauza nebude zametena pod koberec a jestli ty tendence lidí kolem pana prezidenta odvracet Českou republiku ze západu na východ, se jim podaří, nebo nepodaří.
Paní vicepremiérko, pane premiére, prosím vás, odpovězte nám na otázky, jak si představujete další vývoj v Bezpečnostní informační službě i v souvislosti s kauzou Vrbětice. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Robert Králíček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych za zpravodaje řekl jenom zásadní věci. Vláda s tímto návrhem vyjádřila souhlas dne 14. července, zákon je předkládán v § 90 a výbor pro bezpečnost tento návrh neprojednal. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní otevírám obecnou rozpravu, jako první jsem se přihlásil já a následuje pan poslanec Benešík.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Slovo má místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, od samého počátku, kdy vybuchly muniční sklady ve Vrběticích, jsem ještě jako senátor za tento Zlínský obvod žádal a navrhoval náhradu škod pro postižené obce a občany. Proto jsem rád, že je návrh po mnoha letech dohadování konečně na stole, a je proto samozřejmé, že budeme hlasovat, celý klub SPD budeme hlasovat pro dnes projednávaný návrh.
Pokud jde konkrétně o případ Vrbětice, kdy řekneme A, tedy že stát zaplatí, bylo by dobré říci B, a to, že stát jsme my všichni včetně občanů postižené oblasti. Je potřeba vyšetřit, kdo je skutečným viníkem této události, a žádat po něm odpovědnost. Za každým takovým případem, za každým takovým rozhodnutím, například za tím, že tam byla uskladněna tímto způsobem munice a že k tomu došlo, jsou konkrétní lidé a ti by měli platit škody, protože aby si škody hradili sami občané z toho, co jim stát sebere, je v principu pochopitelně nesmysl a měli by být pohnáni k odpovědnosti konkrétní lidé.
Každý muniční sklad, vojenský, civilní, podléhá přísným standardům a jejich kontrolu mají a měly dělat státní orgány. Od místních lidí dobře vím, že areál byl děravý jak cedník a mnozí si tam chodili pro výbušniny nebo zbraně jako do samoobsluhy. Poslední odhalená kauza je z přelomu let 2016 až 2017, kdy policie odhalila skupinu lidí, kteří si do areálu chodili jak pro třaskaviny, tak pro samopaly. Při domovních prohlídkách byly u podezřelých i dalších lidí zadrženy zhruba dvě desítky střelných zbraní, samopalů a také necelých 20 kilo výbušnin. A to si upřímně řekněme, že to byly jen zbytky zbraní, které nestihli zloději prodat.
A co je nejzajímavější, bylo to už po výbuších, kdy se na areál soustředila pozornost celé země a doufám i státní správy, a kontrola by tedy měla být násobně vyšší. Bez ohledu na to, kdo byl viníkem výbuchu, nese odpovědnost stát s příslušní odpovědní lidé a ti by měli ze svého škody platit, anebo na ně alespoň přispět, to znamená, ne ti postižení v Zlínském kraji kolem Slavičína, ale ti, kteří byli za rozhodnutím, že se tímto způsobem tam uskladňovala munice, a nezajistili, aby nemohlo docházet k těmto konkrétním věcem. A to už jsme na státní úrovni, pochopitelně, daleko od Slavičína a daleko od Vrbětic.
Máme tu verzi, že výbuch mají na svědomí ruští agenti. Jak víme opět z médií, naše vláda si tím naběhla, protože motivem měla být munice, kterou z Vrbětic soukromé firmy dodávaly do zakázaných míst s válečnými konflikty, mimo jiné také Islámskému státu. Rusové také potvrdili, že v Sýrii zabavili teroristům české nevybuchlé nášlapné protipěchotní miny. Vyšlo najevo, že ve Vrběticích byly uskladněny tyto pěchotní miny v rozebraných stavech, které ale mezinárodní dohoda z Ottawy zakazuje. Víme, že to dokonce už řešil soud, který rozhodl velmi šalamounsky, že miny tam sice byly, ale v rozebraném stavu, a že to smlouvy neporušuje.
České nášlapné miny byly údajně vyvezeny z České republiky v rozebraném stavu a poté znovu smontovány na Ukrajině, případně v Turecku, předtím, než byly miny dopraveny k zákazníkům v Sýrii, především Islámskému státu, a rovněž do Libye, Konga a Jižního Súdánu. Rusové dokonce oznámili, že tyto zkonfiskované miny české výroby z výzbroje bývalé ČSLA mají už několik let, ale neřešili to, protože Česká republika byla partner a přítel. Teď nás v důsledku kroku naší vlády čeká mezinárodní žaloba za podporu nelegálního obchodu se zbraněmi.
Podle všeho tedy některé firmy, které měly ve Vrběticích muniční sklady v pronájmu, používaly tyto prostory nejen pro uskladňování, ale především pro rozborku protipěchotních min, případně pro opačný proces, tedy pro sbírku (sborku?) rozebraných min do opět funkčního stavu těsně před vývozem do zahraničí k překupníkovi. Tímto překupníkem prý byl bulharský kšeftař se zbraněmi Emilian Gebrev, který deklaroval nákupy zbraní v České republice jako export do Bulharska pro koncové potřeby zákazníků v Bulharsku, případně na Ukrajině. Podle ruských novinářů však Gebrev vyvážel zbraně úplně jinam, konkrétně do Sýrie, Libye, Konga, Malawi, Jižního Súdánu, Nigeru a Pobřeží slonoviny. Transport probíhal loděmi z Varny do tureckých přístavů, kde se potom zboží dávalo dohromady ve workshopech, a potom zkompletované se dodávalo náklaďáky do Sýrie, anebo se znovu naložilo na loď, tentokrát pod tureckou vlajkou, a loď zamířila k pobřeží Libye. Odtamtud potom zbraně z České republiky - a nejen z České republiky, ale i z Polska - směřovaly k bojovníkům Islámského státu v Libyi a dalším klientům v rovníkové a válkami zmítané Africe.
Ruská armáda v Sýrii ve skladech Islámského státu našla mnohé české zbraně: samopaly SA58, raketomety, RPG-75 z výzbroje Československé lidové armády a také zmíněné zakázané protipěchotní miny, které už od roku 2001 neměly existovat.
Informace potvrdila i dvojice zadržených ukrajinských překupníků, které v roce 2017 zadržely ruské úřady v Sýrii s dodávkou zbraní z Polska. Právě oni ruským úřadům odkryli situaci ve Vrběticích s protipěchotními minami a naše otázky na naše vládní odpovědné činitele jsou logické:
Za prvé, proč se v českých muničních skladech konzervují a schovávají pěchotní miny v rozebraných stavech, když se Česká republika zavázala k jejich zničení a nenávratné likvidaci do čtyř let od podpisu mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min ICBL v roce 1997?
Za druhé, proč se ve skladech ve Vrběticích nacházela zakonzervovaná minová pouzdra, která už měla být podle Ottawské smlouvy zlikvidována před 20 lety? Smlouva je napsána naprosto jasně a hovoří se v ní o likvidaci protipěchotních min, nikoliv o jejich rozebrání a uložení v rozebraném stavu pro pozdější eventuální znovusložení. Toto je překrucování znění Ottawské smlouvy a porušování ratifikovaného protokolu přímo českým Ministerstvem obrany, které si vykládá dohodu o likvidaci protipěchotních min způsobem, který lze označit za obcházení mezinárodního zákazu na uskladňování protipěchotních min. Pokud Česká republika, a dokonce i český soud v roce 2016 umožnily skladování pouzder protipěchotních min, potom už nejde jen o nelegální obchod, ale jde přímo o státem krytou činnost v rozporu s mezinárodními smlouvami a Ottawským protokolem, jehož je Česká republika signatářem.
Takže proč o tom tady ovšem hovořím? Jak jsem říkal na úvod, já jsem už dlouho, protože jsem byl senátorem za tento obvod, takže ty vesnice, městečka tam velice dobře znám, byl jsem tam x-krát, x-krát jsem mluvil s těmi lidmi, nevím ani kolikrát, protože jsem se tam pohyboval v podstatě neustále. Takže hnutí SPD samozřejmě - jsem dlouhodobě žádal a navrhoval náhradu škod pro postižené obce a občany, protože já si tu situaci pamatuji, kdy prostě lidé ani nevěděli, co v tom skladu je, a najednou jim začaly padat z nebe na zahrady a na zaparkovaná auta, která měli u domů, nějaké různé kousky a tak dále a poškozovalo jim to jejich osobní majetky. Proto jsem rád, že je návrh po mnoha letech dohadování konečně na stole, a my to jako SPD samozřejmě podpoříme.
Ale proč tu o tom hovořím, je to, že bychom se měli skutečně zamyslet nad tím, co k této situaci vede, a je zcela evidentní, že na straně státu došlo k pochybení, a měli bychom skutečně, protože se to může stát kdekoliv jinde v České republice - ty sklady jsou i jinde podle našich informací a znovu se může stát to, že tam něco bouchne v podstatě za humny občanů, způsobí to občanům škody a ti občané ani neví, že pár kilometrů od jejich obydlí jsou uskladňovány takovéto záležitosti.
Proto bych chtěl apelovat na stát, protože toto je jednoznačně pochybení státu, abychom si stanovili odpovědnost, kdo za to může, a abychom udělali opatření, aby vláda udělala opatření, aby už se to prostě neopakovalo, aby občané byli takovýmto způsobem poškozeni bez svého vědomí a bez jakéhokoliv vlivu. Jde o to, že Vrbětice jsou dalším ukázkovým příkladem selhání státu, a to, zda k výbuchu došlo při nelegální montáži min, anebo na zakázku Ruska, protože tam byly nelegální miny, má principiálně stále tu samou příčinu naprostého selhání státu v kontrole skladování zbraní a jejich vývozu.
A opět nejde jen o Vrbětice. Během nedávné agrese Ázerbájdžánu a Turecka proti Arménii byly opět na straně agresorů identifikovány české zbraně. To opět nikoho odpovědného nezajímá, stejně jako osud několika desítek arménských zajatců vězněných a mučených Ázerbájdžánci, dámy a pánové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Okamurovi. Nyní faktická poznámka předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. Dále jsou s přednostním právem přihlášeni kolega Benešík a Radim Fiala.
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, s velkým respektem k přednostním právům, s velkým respektem k demokratické diskusi o tom, co vás zajímá, s velkým respektem k tomu, že někoho zajímá, kdo bude ředitelem BIS, kdo mohl, kdo selhal, co se stalo v minulosti, teď se diskutuje o tom, co bude do budoucna v těch obcích. Diskutujeme o odškodnění, aby co nejdříve se obnovil komunitní život, aby tam žili kvalitně, tak jako žili dřív. Já vás zapřísahám, pojďme se bavit jenom o tom zákoně, jenom o tom odškodnění. Není to malá částka, v souhrnu je to nějakých 660 milionů. Ta věc má samozřejmě podporu i pana premiéra, stát na to peníze má připraveny, ale musíme to odsouhlasit dnes a máme málo času. Čas je náš nepřítel. Já vás zapřísahám, pojďme se bavit jenom o tomto zákoně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem za klub KDU-ČSL pan poslanec Benešík a připraví se Radim Fiala. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. KDU-ČSL podporuje návrh tohoto zákona a podporuje, aby byl přijat co nejdříve, protože je to jediná rozumná možnost, jak lidi, firmy, obce, města odškodnit za dlouhodobé újmy. Oni nejenom že nemohli používat svůj majetek a samozřejmě žili v nebezpečném prostředí, ale častokrát ten majetek zpustl a teď ho musejí dávat dohromady, což jsou další náklady, prostě proto, že neměli k tomu majetku přístup.
Já jsem několikrát osobně interpeloval několik členů vlády, jednal jsem s několika členy vlády ohledně možnosti odškodnění a zdá se, že toto je jediná rozumná varianta, jak dospět k tomu, že poškození budou opravdu odškodněni. Varianty, které se nabízely, například individuální soudní žaloby, se jeví jako v podstatě nereálná cesta, která by navíc zahltila náš už tak přehlcený soudní systém.
Bylo tady řečeno, že všichni poslanci za Zlínský kraj se pod ten zákon podepsali. Ano, já se k němu hlásím, bohužel technickým nedopatřením pod tím zákonem nenajdete moje jméno, ale jako poslanec za Zlínský kraj se k němu hlásím, podporuji ho a taktéž ho podporuje celý náš klub.
A na závěr bych chtěl říct jednu věc. Nevím, jestli jsem to dobře poslouchal, možná mě potom stenozáznam opraví, ale pan Tomio Okamura říkal, že už jako senátor za tento obvod se zajímal o výbuchy ve Vrběticích. K těm ale došlo v roce 2014 a pan Okamura byl v roce 2013 zvolen do Poslanecké sněmovny, a tím pádem už v roce 2013 nebyl senátorem, čili nemohl se jako senátor o ty výbuchy zajímat, leda - leda, že by věděl něco zhruba rok dopředu, ledaže by opravdu rok dopředu věděl o tom, že ve Vrběticích to skutečně bouchne, a to je potom ale opravdu na zvážení. Jestli to opravdu věděl, tak je to velmi závažná informace. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, byl to přeřek, v té době už jsem byl poslancem, máte pravdu.
Nyní má slovo s přednostním právem Radim Fiala za klub SPD, prosím.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Budu velmi stručný, i kvůli panu předsedovi Sněmovny, který nás o to žádal. Jenom zopakuji, že hnutí SPD podpoří odškodnění obcí a obyvatel, kteří žijí v obcích, které byly poškozeny těmi výbuchy, nicméně dovolte mi říct - a mrzí mě, že tady není pan ministr vnitra, protože chci důrazně apelovat na to, aby se vyšetřily ty výbuchy, zvlášť po tom, co jsme tady dneska slyšeli - že to mohlo být i pochybení státu. Jsou to velmi vážné věci a já bych si přál, aby policie došetřila až do konce, padni komu padni, ať jsou ti viníci kdokoliv a odkudkoliv, my to musíme vyšetřit a popohnat je k soudu, nikoliv už jen proto, abychom na nich mohli vymáhat jakousi škodu, ale proto, aby se nám v České republice nic podobného v budoucnosti nestalo ani na jiných místech, abychom nemuseli tady znovu hlasovat o tom, že odškodňujeme nějaké jiné obce, nějaké jiné lidi, kterým by stát mohl svým špatným rozhodováním znemožnit kvalitní život, komfortní život v jejich obcích.
Takže si myslím, že je to pro nás všechny důležité, a zvlášť když jsme tady slyšeli to, kam ty miny mohly jít. Pokud by z toho byla jen polovina pravda, tak si myslím, že jsou to fatální věci, na které by se náš stát a naše orgány činné v trestním řízení, tajné služby, soudy měly zaměřit a dotáhnout tyto věci do konce. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě mám jednu faktickou poznámku - pan poslanec Jaroslav Holík a připraví se v obecné rozpravě paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážená paní ministryně, vážení kolegyně a kolegové, sám to mám do Vrbětic asi 20 kilometrů a musím říct, že jsem tam pravidelně jezdil, mluvil jsem s těmi lidmi.
Nechci teď tady rozebírat jejich strasti, nechci tady rozebírat, jaké mohly být příčiny. Chtěl bych apelovat na vás, na jedno jediné. Hoďme teď osobní zájmy, hlavně co se týká předvolební kampaně, za hlavu, a pojďme těm lidem, kteří šest let strádali - hlasujme pro to odškodnění.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková, je to poslední přihláška, kterou registruji. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci. Chci podpořit tento náš speciální návrh zákona, protože jiná cesta k tomu, abychom odškodnili, abychom pomohli lidem v území, které bylo poškozeno, bylo ohroženo výbuchy muničních skladů, nejde. Výbuchy ve Vrběticích stály dva lidské životy a málo se mluví o tom, že byly ohroženy stovky životů dalších, ať už občanů přímo tam, v těch místech, hasičů, kteří okamžitě zasahovali, integrovaného záchranného systému, který šest let včetně záchranářů, zdravotníků to území hlídali a snažili se zbavit následků v podobě munice, která tam byla rozházena po celém území.
Ty výbuchy vyděsily občany od slovenské hranice až po Zlín. My jsme je slyšeli skutečně až u toho Zlína. Na další dobu vyvolaly ale také omezení nejrůznějšího typu pro občany, kteří v těch obcích kolem žijí. Všechny nás, a to nejenom v našem Zlínském kraji, pak vyděsila informace o tom, že to nebyla havárie z nedbalosti, jak jsme si na začátku možná mysleli, ale byl to teroristický útok, a ukazuje se na viníka. Tedy je chvíle, kdy se s důsledky musíme pro občany v tom místě vypořádat i my. Po obrovském nasazení integrovaného záchranného systému, především policie, které vázaly zásahy v tom území až třetinu kapacit, ale znova i za ty zdravotníky, záchranáře a hasiče, byly po šesti letech na území výbuchu práce ukončeny. Ale to neznamená, že je vše vyřešeno. To území je poškozeno a bude třeba dál se samosprávami jednat o tom, jak bude dál využito, jak bude používáno. Je potřeba říci, že se jedná o pozemky, které jsou ve vlastnictví Ministerstva obrany, tedy státu. Výbuchy ve skladech ale se staly ve skladech soukromých subjektů.
I tak se myslím shodneme, že stát by měl nahradit újmu, která výbuchy vznikla, jak fyzickým občanům, tak obcím, tak krajům. Iniciativa starostů dotčených obcí s požadavky na vyrovnání přišla v pravý čas a je jim za to potřeba poděkovat, stejně jako jejich právnímu zástupci panu Polčákovi. A jsem také velmi a velmi ráda, že tato iniciativa našla velmi rychle sluchu na Ministerstvu vnitra, přesně u pana ministra Hamáčka. Výsledkem je ten dnešní poslanecký návrh, který ministr Hamáček předložil, a my všichni jsme se k němu přidali. Když říkám my všichni, tak ti ze Zlínského kraje. A děkuji panu předsedovi Vondráčkovi, že se ujal zorganizovat to zde na půdě Poslanecké sněmovny. My můžeme tedy dnes přiznat jednorázové odškodnění fyzickým osobám, které utrpěly v důsledku mimořádné události psychickou či materiální újmu. Odškodnění pak návrh přiznává i obcím, i Zlínskému kraji. Rada Zlínského kraje tento návrh také podpořila a já se přimlouvám i za Radu Zlínského kraje za podporu tohoto návrhu.
Vypořádání fyzickým osobám, obcím i kraji za problémy způsobené výbuchy pomůže vrátit se do pokojného života celému regionu, který byl touto mimořádnou událostí dotčen. A za ně prosím o podporu tohoto návrhu, který je vyvážený jak legislativně, morálně i ekonomicky. A věřím tomu, že bude přijat, že jako Poslanecká sněmovna tento zákon všichni podpoříme. Děkuji vám předem.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Žádnou další přihlášku nemám, tedy se podívám po sále. Nikdo se nehlásí, takže končím obecnou rozpravu, a nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování v projednávání tohoto návrhu. Já tedy mezitím už zagonguji. (Gong.) Ještě jednou.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 1250, tak aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Chvíli počkám ještě. (Gong.) Jsme tady... ještě pan poslanec Kaňkovský, tak počkáme.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 14, hlasovalo 121 poslanců, pro 103. (Proti nikdo.) Návrh usnesení byl schválen.
Zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které nemám žádného přihlášeného poslance... Pardon, hlásí se, ano, pan předseda Sněmovny Radek Vondráček. Prosím, máte slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Dobrý den. Děkuji za slovo. Došlo k určitému přečíslení a je třeba doplnit terminologii, tak mi dovolte načíst legislativně technickou úpravu, kterou je možné hlasovat i v režimu § 90. Návrh změn zní:
1. v části druhé § 13 se slova "se doplňuje bod 5, který zní: 5. jednorázové odškodnění vyplacené" nahrazuje slovy "se doplňuje bod 6, který zní: 6. jednorázového odškodnění vyplaceného";
2. v části třetí § 14 se slova "a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy" nahrazují slovy "finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy a jednorázové odškodnění vyplacené" nahrazují slovy "se za slovo pohromy vkládají slova jednorázového odškodnění vyplaceného".
Tak to je vše, doufám, že to je každému hned jasné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Podívám se, jestli ještě někdo další do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, končím tedy podrobnou rozpravu.
Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Pan předseda, pan zpravodaj? Není zájem, takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. (Gong.)
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jana Hamáčka, Radka Vondráčka, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou..." (Oprava hlasovacího zařízení.) Dobře... "na vydání zákona o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku -" (Předseda PS Vondráček hovoří krátce s předsedajícím.)
Byly načteny v podrobné rozpravě legislativně technické návrhy, takže pojďme nejdřív hlasovat o legislativně technických návrzích. K tomu přikročíme hned, a pak teprve o zákonu jako celku. Jsme tady v dostatečném počtu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro legislativně technické úpravy? Kdo je proti? (Připomínky v sále.)
Prosím, ruším hlasování (patnáct), považuji ho za zmatečné, protože panu předsedovi Sněmovny nefunguje hlasovací zařízení. Mezitím přečtu omluvu. Pan poslanec Miroslav Grebeníček se omlouvá dnes od 12 do 14 hodin ze zdravotních důvodů.
Už je to v pořádku, znovu tedy budeme hlasovat o legislativně technických.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 16, hlasovalo 123 poslanců, pro 112, proti žádný, návrh byl přijat.
Nyní tedy přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jana Hamáčka, Radka Vondráčka, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 1250."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 17, hlasovalo 123 poslanců, pro 113, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas a projednávání končí. (Potlesk v přísálí a části sálu.)
Přistoupíme k dalšímu tisku. Jedná se o
Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.
