(12.00 hodin)
(pokračuje Richterová)
Třetí věc. Problém je i v tom, že ten návrh zavádí nově, úplně nově takovou pracovní neschopnost, která zatíží praktické lékaře, úplně zbytečně. Proto existuje i negativní stanovisko praktických lékařů, jejich sdružení, protože nechtějí být zatíženi další zbytečnou administrativou. Ten návrh chce, aby osoby, které nejsou nezaměstnané ani zaměstnané, jenom chudé, a to můžou být senioři, právě lidé invalidní, závislí na péči, nebo osoby o ně pečující, a rodiče na mateřské či rodičovské, aby měli nově nutnost při každé rýmě si nechat vystavit neschopenku. Stanovisko sdružení praktických lékařů České republiky jste dostali všichni do mailu.
Já mám ještě další body, za co je navržené odebrat na půl roku dávky pomoci v hmotné nouzi na bydlení a živobytí, ale chci zdůraznit: ty věci jsou sice významné, je jich asi osm, ale ještě mnohem významnější je to, co jsem už právě uvedla, nahnání lidí do náruče obchodníků s chudobou. Zbytečná, velice přísná sankce za neumožnění vstupu do obydlí, byť by se jednalo o člověka, který byl obětí trestné činnosti, důvodně se obává pronásledování, anebo má duševní onemocnění, které způsobuje obavy z cizích osob. Kvůli tomuto mají tito lidé skončit na ulici? Stejně tak ten nový návrh pracovní neschopnosti - zbytečná zátěž pro praktické lékaře.
Chci tedy zdůraznit takto na úvod debaty tyhle tři argumenty. Zdůraznit, že chceme vyšší odměny pěstounům, že chceme, aby se projednal zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ale nechceme, abychom byli vydíráni jako stát tím předchozím návrhem. Nechceme, abychom byli jako stát rukojmí k návrhu SPD, bohužel. Rozumně nastavený systém dávek umožňuje, aby nebyly odebírány děti z rodin kvůli bydlení. Umožňuje, aby díky preventivním službám, podpůrným službám zůstaly ve svých rodinách.
Já jsem pomáhala sbírat podpisy pro minulou schůzi, tedy tu týkající se právě pěstounů, kterou bohužel z vůle některých stran v této Sněmovně nebylo možné dokončit, je mi to líto. My jsme dávali konkrétní návrhy, jak projednat návrh zákona, který by zvýšil odměny pěstounům. A nyní ještě jednou zopakuji: nechci, aby byli pěstouni bráni jako rukojmí. Chci, abychom projednali zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ale současně prosím, není možné devastovat sociální systém, jaký máme, který se stará o ty nejzranitelnější. Znova zdůrazňuji, jde zejména o ty lidi, kteří jsou uznáni jako žijící s těžkým onemocněním, jako lidi, kteří jsou plně nebo částečně invalidní, ale jsou podporováni právě ze systému dávek hmotné nouze.
Abyste chápali rozsah toho problému, tak si vám dovolím představit konkrétní příběh konkrétního člověka, kterého by zásadně negativně ovlivnilo přijetí toho zákona. Jak jsem se k tomu příběhu dostala? Je to příběh samoživitelky Magdy, která žije v podnájmu v bytě s plísní. Dostala jsem se k němu tak, že mě oslovili sociální pracovníci s pomáhajících organizací, že mají konkrétní příklady lidí, kteří budou zásadně poškozeni tím návrhem, že je opravdu nedomyšlený a že si asi nikdo neuvědomuje, jaké škody způsobí, pokud bude přijat. Já bych si vám dovolila na tom příběhu ukázat principy, o které jde, které jsem popsala, v jakých je ten návrh škodlivý. Jde o konkrétní příběh o paní - samozřejmě jména jsou změněná, aby to bylo anonymní, ale sedí, jsou skutečné a odehrávají se po celé České republice. Představte si mladou maminku Magdu, je jí 26 let a má čtyřletého syna, takže ve dvaadvaceti měla dítě, zůstala s ním sama a je klientkou sociální služby Terénní programy - pomoc lidem v sociální nouzi. Tu poskytuje organizace Maltézská pomoc, obecně prospěšná společnost. A teď, co je důležité. Ta nezisková organizace se na mě obrátila proto, že s tou maminkou, 26letou Magdou, dlouhodobě řeší její nepříznivou sociální situaci, dlouhodobě s ní pracují na tom, aby se vymanila z dluhové pasti, a dlouhodobě jí pomáhají, aby si udrželi vhodné bydlení, samozřejmě i proto, že má čtyřletého syna. Jenom zdůrazním, když se dítě dostane do dětského domova, tak ty náklady mohou být okolo 77 000 korun měsíčně na pobyt v dětském domově. Několikatisícová podpora pro takovéto rodiny, což představují dávky v bydlení pro takovéto rodiny, je prostě mnohem levnější, to je mnohem efektivnější.
Jak tento konkrétní příběh pokračuje? Pro paní Magdu se podařilo od nadace získat finanční příspěvek na kauci, jenže bylo těžké najít vhodný byt, který by zvládla uplatit a kde by pronajímateli nevadilo malé dítě. V tomto konkrétním případě pomohlo, že paní ještě pobírala rodičovský příspěvek, a koncem roku 2018 se právě díky pomoci organizace Maltézská pomoc podařilo vhodný byt najít, ale až potom, co vlastně se podařilo konečně - a všichni byli rádi, že to dobře dopadne - tak zjistili, že byt je družstevní. A co znamená družstevní byt? Že se na něj nevztahuje nárok na příspěvek na bydlení ze státní sociální podpory. Takže klientka té organizace začala pobírat dávku hmotné nouze - doplatek na bydlení.
Ta situace je úplně typická. Paní v dubnu 2019 vyčerpala rodičovský příspěvek, nyní má čtyřletého syna, je závislá na dávkách hmotné nouze, což znamená, že pobírá doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí, ale musíte si představit, že stejně její aktuální příjem činí zhruba 14 500 korun, to je státní pomoc, ale podnájem stojí 13 000 korun. Paní je zadlužená, ale při této výši tržního nájmu prostě nedokáže svoji situaci vyřešit. Samozřejmě, jak jsem říkala, organizace s ní na vymanění z dluhové pasti pracuje. Ještě jí hrozí riziko vypovězení z podnájmu i proto, že dávky hmotné nouze nejsou vypláceny pravidelně, a majiteli bytu se ty různé termíny plateb prostě nelíbí, i když paní na nájmu na bydlení nikdy nedlužila. Teď jsme si popsali tu situaci, která je dost typická, a jsme u toho, že v bytě se objevila plíseň, ale majitel bytu to odmítá řešit. Pokud bude schválena ta předložená novela od SPD, tak bohužel to není novela o pomoci v hmotné nouzi, ale je to novela o odebírání pomoci takovýmto lidem. V tomto případě samoživitelky Magdy by jí prostě byl časem odebrán doplatek na bydlení nebo by jí v obavě z kontroly majitel vypověděl podnájemní smlouvu a ona by skončila i s dítětem na ulici, což vede k odebrání dítěte do ústavní výchovy. Už jsme si řekli, že dítě v dětském domově může stát ke 77 000 korun na měsíc. ***
