(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat v naší přerušené 106. schůzi. Než se vrátíme do našeho jednání, tak vás seznámím s omluvenkami, které tady leží, a nejsem si jist, jestli už byly načteny. Takže paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová se omlouvá od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Staněk se omlouvá mezi 14.30 a 23.45, tedy do konce jednacího dne, z rodinných důvodů, paní poslankyně Levová se omlouvá z dnešního jednání Sněmovny z osobních důvodů a pan poslanec Richter se omlouvá mezi 11. a 13. hodinou z rodinných důvodů.
A nyní budeme pokračovat v přerušeném bodě, což je Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České republiky, přerušen byl ve svém projevu pan předseda Marian Jurečka, poté s přednostním právem přihlášen pan poslanec Válek, poté pan ministr Zaorálek. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, samozřejmě mám sto chutí udělat znovu procedurální hlasování na přerušení toho bodu do přítomnosti pana premiéra, ale vidím, že to tady má vláda těžce na háku jako mnoho jiných věcí a pana premiéra evidentně nezajímají jasné argumenty opřené o fakta, tak já udělám drobnou rekapitulaci toho, co zaznělo.
Já jsem tady zmiňoval v té předchozí části projevu to, že vláda tady prezentuje spoustu čísel, která vypadají na první pohled hrozně pěkně, ale ta reálná účinnost a dopady těch čísel už takové nejsou. Prostě když se podíváme na kupní sílu důchodců, seniorů, tak v minulosti ta kupní síla byla výrazně větší, takže nemůže tady premiér říkat, že díky zvyšování důchodů, kdy ty částky sice rostou, tak že by se dneska senioři měli líp. Rozhodně se nemají líp senioři, kteří vychovávali děti, především maminky. Já jsem tady ten návrh za KDU-ČSL dával opakovaně, abychom dokázali narovnat tu křivdu z minulosti, protože tito lidé obětovali velkou část své kariéry ve prospěch výchovy budoucí generace, která dnes ten systém táhne na svých bedrech. Stejně tak jako jsem dával návrh na zvýšení vdoveckých důchodů, úpravy toho, kdy a za jakých okolností ten vdovecký a vdovský důchod je vyplácen.
Pak tady samozřejmě bylo spoustu pěkných grafů. Já jsem tady chtěl po paní ministryni, kdyby tak jak mávala těmi grafy za panem premiérem, kdyby také třeba chviličku podržela tento jeden graf (ukazuje), který je také hodně pravdivý, to je ten graf o zvyšování zadlužení České republiky. Protože vždycky ona i pan Babiš, když byl ještě ministr financí, to nosili a říkali, jak jsou skvělí, a tady jenom při vší úctě a respektu k tomu, že tato vláda řešila problémy dopadu covidu, čehož jsem si vědom, a každý rozumný člověk to chápe, tak je potřeba připomenout, že zhruba polovina - polovina - toho rekordního zadlužení nejsou výdaje spojené s řešením covidové situace, pomoci firmám, pomoci živnostníkům, pomoci rodinám. Jsou to narůstající výdaje jednotlivých resortů. A když se podíváme na ten výhled na příští rok a na další dva roky následující, tak tato vláda počítá s dalšími deficity, každý rok deficit více než 300 miliard korun. To není normální. Takhle se prostě nemůže hospodařit, takhle se nemůžou tady zadlužovat budoucí generace, jak se to děje teď.
A pak jsem se díval ještě na některé věci, které pan premiér tady zmiňoval, a musím to tady říct na rovinu: zjevně nemluvil pravdu nebo lhal. Já se některých z nich dotknu, byť to dělám nerad. Když tady mluvil o zdravotnictví, jak tady vymetl některé persony z minulosti, tak poslední čin personální na resortu zdravotnictví kromě té rychlé výměny ministrů, to už tady dneska také zaznělo několikrát, tak je prostě výsledek toho, že do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se vrací její ředitel. Ředitel, který dokázal výborně pronajmout svůj majetek této nemocnici, každý rok z něho měl milion korun příjmu, až se na to přišlo, pak řekl: a teď to dáme za symbolickou korunu. Tak já se tady ptám členů vlády, jestli vám to přijde normální - já myslím, že lidem to normální nepřijde - a jestli teď běží dál ten nájem za symbolickou korunu, anebo zase je to zpátky na tom milionu korun. A hlavně si myslím, že každý normální člověk si řekne, že prostě takový člověk, jako je pan Arenberger, asi nebude dělat už dál ředitele Fakultní nemocnice, že to není jenom otázka střetu zájmů, ale neetického jednání, nehospodárného jednání, kterého on se dopouštěl.
A pak je tady poslední kauza tzv. dvojkliku. Místo aby Ministerstvo zdravotnictví a vláda si řekly, které regiony, které nemocnice potřebují ten robustní zdravotní systém, na který ta Evropská unie ty peníze do České republiky posílá, těch 20 miliard korun, tak tady prostě vyhrává dvojklik a to, jak kdo to dokázal na platformě IT dobře nastavit, aby to stihl. Opět - to přece nedělá normální vláda. Rozumná vláda se takto nechová. Takže tolik poznámka k tomu zdravotnictví.
Nás tady opravdu, ale opravdu pobavila zmínka o tom, co říkal pan premiér ve vztahu ke sportu, jak tady teď dokázal nastartovat suprové programy, Kabina a podobně. Já myslím, že veřejnost zná především program zakázané uvolnění, gól do vlastní branky a 12 tisíc korun za jednu powerpointovou prezentaci. To je asi teď ten poslední nejznámější program pod vedením pana už bývalého ředitele Hniličky na Národní sportovní agentuře. Prostě to je přesná ukázka, jak nemá fungovat profesionální vedení, které má být efektivní a má být prostě nekorupční, umí rozdělovat peníze spravedlivě tam, kde jsou potřeba.
Ještě mi nedá tady vyvrátit jednu opakovanou lež, kterou pan premiér tady říkal už několikrát, kdy se tady pouští do pana starosty Uherského Hradiště, kdy tady zmiňuje onu neutěšenou věznici a staví se tady do role největšího antikomunisty. Tak je potřeba panu premiérovi připomenout, a tady se zeptám členů vlády: Víte, komu patří ta věznice, o které váš předseda vlády mluvil? V čím je majetku? (Poznámky z pléna.) Možná pan ministr kultury. Pane ministře, kdybyste možná pokýval, jestli víte, v čím majetku je nemocnice - ne nemocnice, ale věznice, bývalá věznice v Uherském Hradišti. Je to v majetku státu! A spadá to, dlouhé roky spadalo pod Ministerstvo spravedlnosti, následně pod ÚZSVM, který spadá pod Ministerstvo financí. Takže premiér tady bude školit starostu Uherského Hradiště, který s tím nemá nic společného, není to v jeho majetku, a přitom osm let je to portfolio jeho ministrů. Tak kde to jsme? Takže pane premiére, proberte se! Je to vaše ostuda a je to ostuda režimu, který vy jste sám osobně podporoval. (Poznámky z pléna.) Pak tady byla ještě zmínka - (Reakce na výkřiky:) Ne, nepojďme pryč. Nepojďme pryč. A nepokřikujte na mě, přihlaste se potom a v rozpravě na mě reagujte. (Poznámky z pléna.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já poprosím o klid v sále, prosím, abychom na sebe nepokřikovali, počet přihlášených je ještě dlouhý, takže prosím o trpělivost, klid, ať se ho někdy dočkáme. Prosím, pokračujte.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já už se budu blížit ke konci. Ale ještě dost lží musím vyvrátit. Mluvil tady pan premiér o kůrovcové kalamitě a o mém působení na resortu Ministerstva zemědělství, a že já jsem na to nedal ani korunu, že jsem s tím nic nedělal. Takže pane premiére nepřítomný, v roce 2014 investice přímo do lesů, do lesních porostů, 565 milionů korun, v roce 2015 - 902 miliony korun, v roce 2016 - 1,1 miliardy korun a v roce 2017 - 1,2 miliardy korun. A k tomu si připočtěte každý rok investice Lesů, státního podniku České republiky, investice každý rok přes 2 miliardy korun. Nelžete! Mě mrzí, že jsem tenkrát nebyl daleko drsnější vůči vám v tom, abych řekl, že nebudou tak vysoké odvody z Lesů České republiky do státního rozpočtu. Vy jste jako ministr financí chodil a říkal jste, jak je nutně státní rozpočet potřebuje. V tomhle byla moje chyba, že jsem vás měl poslat k šípku! A vy jste byl tenkrát člen vlády. Dneska tady kritizujete, a neřekl jste: mělo by se do těch lesů dát víc. Nikdy jste to neřekl! Takže teď se tady neotírejte a neříkejte, jak vy jste jako úžasní a jak vy jste to tady teď všechno zachránili.
Když se podívám věcně, o čem by ta debata dneska měla být, o tomto plnění programového prohlášení vlády. A tady když budeme procházet jednotlivé kapitoly, tak se podíváme - jeden z prvních slibů: chceme důchodovou reformu. Kde je? Kde je spravedlivá důchodová reforma? Já si pamatuji Andreje Babiše, jak tady v roce 2014 stál jako ministr financí a říkal, že on předloží do dvou měsíců důchodovou reformu. Skutek utek.***
