Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

538.
Návrh sankcí proti Bělorusku po nedělním aktu státního terorismu
vůči civilnímu letadlu

Prosím, aby se slova ujala... původně byla navrhovatelka tohoto bodu Jana Černochová, ta není přítomna, takže místo ní bude zástupce navrhovatele, pan poslanec Marian Jurečka, který bude-li souhlasit, se stane zároveň i jeho zpravodajem. (Souhlasí.) Pane navrhovateli, máte slovo. Zapínám mikrofon, tak.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové, požádali jsme o zařazení tohoto bodu, aby i Poslanecká sněmovna vyslala jasný vzkaz k té bezprecedentní události, ke které došlo teď o víkendu v případě běžného komerčního civilního letu společnosti Ryanair, který byl donucen přistát v Minsku v Bělorusku manévrem vojenské stíhačky s odůvodněním a podezřením, že na palubě toho letadla je bomba. Následně došlo k zadržení konkrétního cestujícího s jeho přítelkyní, novináře, který byl kritický k Lukašenkovu režimu. A to jsou věci, ke kterým si myslím, že Česká republika s historií 40 let totalitního režimu k tomu nemůže mlčet. Jestliže my jsme tady 40 let cítili podporu našich disidentů, lidí, kteří byli kritičtí k režimu, a dostávali jsme za to podporu ze zahraničí v podobě různých forem, tak nemůžeme k tomu mlčet dneska v případě našich přátel, kteří se snaží řekněme o demokratické postupy a budování demokracie v Bělorusku, kde je to dneska opravdu velmi obtížné.

Proto jsme si dovolili navrhnout v několika bodech - i po konzultaci se zástupci řekněme většiny politických stran, napříč politickým spektrem - v několika bodech i formu usnesení. Přečtu je tady hned i na úvod, aby bylo jasné, jakým směrem cílíme. Jde nám o to, ten akt jednoznačně odsoudit, vyslovit podporu naší vládě v konkrétních krocích zahraniční diplomacie, kterou by naše vláda dělat měla. Myslím si, že je dobré, že už i premiér a členové vlády včetně ministra zahraničí se k tomu také jasně vyjádřili, vyslovili. Za to je potřeba je ocenit, za to je potřeba poděkovat. Ale nemůže zůstat jenom u těch vyjádření, měly by následovat ještě nějaké další kroky. Proto navrhujeme toto usnesení. Má tři základní body:

"I. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje nucené přistání letadla společnosti Ryanair během letu na pravidelné lince z Athén do Vilniusu, nesoucí rysy únosu civilního letadla.

- Dále požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu.

II. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá v této souvislosti vládu, aby se jednoznačně postavila za iniciaci účinných evropských sankčních opatření, jako:

- zákaz letů běloruské státní společnosti Belavie do/ze zemí EU;

- označení běloruského vzdušného prostoru za nebezpečný, což povede k odklonění tras evropských aerolinek;

- vyloučení Běloruska z Interpolu, který se běloruský režim může snažit zneužívat k politickým represím a pronásledování;

- vyhoštění deklarovaných zástupců běloruské zpravodajské služby KDB z území států EU na běloruských ambasádách, včetně té v Praze, stále působící oficiální zastoupení KDB, která je s největší pravděpodobností zodpovědná za tento čin;

- uvalení cílených ekonomických sankcí na běloruské podniky, oligarchy a další podnikatele, kteří přímo spolupracují s prezidentem Lukašenkem a prostřednictvím kterých financuje své výdaje a skrze které dochází k osobnímu obohacování čelných běloruských představitelů.

Dále vyzývá vládu Běloruské republiky k okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, kteří byli na palubě letadla zatčeni.

III. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dále konstatuje, že je nezbytné vyšetřit případnou roli ruského státu v tomto únosu. V případě jejího prokázání bude nezbytné uvalit sankce na další představitele ruského státu, například na oficiální zástupce ruských zpravodajských služeb na území státu EU."

Tolik si myslím jasně strukturované usnesení, kterým vyjadřujeme jasný politický názor a podporu těm, kteří byli tímto aktem postiženi, a zároveň hledáme napříč našimi spojenci adekvátní řešení a adekvátní reakci. Budu rád za věcnou, konstruktivní, stručnou diskusi a podporu těchto návrhů usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které nemám přihlášeného žádného poslance. Ano, pan poslanec Lipavský. Potom se hlásí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za koalici Pirátů a STAN budu vystupovat pouze já s jedním tímto úvodním příspěvkem, jak jsme se na začátku domluvili. Pokusím se být co nejvíce stručný, abychom debatu zbytečně neprodlužovali.

My jsme jasně odsoudili tento akt běloruského režimu, který si naprosto nepřijatelným způsobem v uvozovkách došel pro svého politického disidenta. Ale problém je v tom, že si pro něj takto přišli na palubu letadla, které se pohybovalo mezi dvěma evropskými zeměmi, mezi Athénami a Litvou. Byl to let v rámci schengenského prostoru. De facto zasáhli a narušili integritu Evropské unie a ohrozili dalších necelých 200 pasažérů, z nichž většina byli občané evropských států, občané Evropské unie.

Je namístě jednoznačně požadovat propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, jeho přítelkyně. Nyní jsou drženi v detenci. A je také namístě, abychom jasně řekli, že se dokážeme postavit za Litvu, že se dokážeme postavit za naše přátele v Pobaltí, protože jsou to i naše hranice. Nic nebránilo tomu, aby to byl například let, který by vyrazil z Prahy do Litvy a jenom by využil kousek běloruského vzdušného prostoru. Je to flagrantní narušení mezinárodního práva.

Vítám postoj vlády v této otázce i postoj ministra zahraničí, který byl poměrně jasný. Česká republika podpořila, samozřejmě logicky, závěry z Evropské rady.

Problém je i v tom, že v Bělorusku již skoro rok vládne režim Alexandra Lukašenka, který nemá oporu ve svobodných volbách. Lukašenko volby zfalšoval. Nyní tam je až 300 000 zatčených za různé protivládní protesty. Ve vězení zemřel například před několika dny Vitold Ašurak. Další jsou řada vězněných novinářů, mezi nimi například Marie Kalašnikova. Takže je na místě, aby Česká republika podpořila společný postoj vůči těmto nepřijatelným praktikám a krokům, protože Evropa musí umět ochránit své občany, musí ubránit, musí umět ochránit osoby, které hostí na svém území, a je nepřijatelné, abychom si nechali takto zasahovat do našeho vnitřního prostoru.

My toto stanovisko, jak bylo načteno panem předsedou Jurečkou, plně podporujeme a věříme, že ta podpora přijde i od ostatních politických stran. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip a já přečtu omluvu - ano, pan poslanec Bžoch ještě - omlouvá se pan ministr vnitra Jan Hamáček z jednání Poslanecké sněmovny dnes od 18.30 z pracovních důvodů. Tak prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, nemám informace, podle kterých bych se mohl rozhodnout pro podporu usnesení Poslanecké sněmovny, které je navrženo, protože bych potřeboval odpovědět na otázky, které jsou asi zásadní. Informace mám pouze z tisku, a to z tisku, který vychází u nás, ve Spolkové republice Německo a v Rakousku. Záměrně vynechávám informace, které můžeme získat v Bělorusku a v Rusku.

Pokud jsem přečetl německý a rakouský tisk, tak tam se praví, že 23. května bylo oznámeno, že na palubu irské společnosti Ryanair letící z Athén do Vilniusu byla umístěna bomba. To je mediální zpráva, já o tom nic nevím. V tuto chvíli letadlo přeletělo přes území Běloruska a podle standardních pokynů požádalo o nouzové přistání, a to na žádost posádky. A to si myslím, že je asi důležité sdělení, jestliže to píšou i zahraniční noviny nebo servery. Letadlo přistálo na letišti v Minsku a před přistáním bylo doprovázeno stíhačkou MIC-29, což je také standardní, protože jestliže byla hrozba bombového útoku, tak to asi odpovídá mezinárodním standardům.

Otázka je, proč přistávalo v Minsku - pravděpodobně proto, že letělo přes běloruské území, přestože to mělo do Vilniusu, do konečné stanice, blíže než do Minsku. To ale je věcí kapitána letadla, do toho se míchat nechci. Podotýkám, že ten postup tedy odpovídá mezinárodním leteckým pravidlům, a to, že požádal kapitán letadla o přistání v Minsku, je věcí této letecké společnosti. Sankce navrhlo pouze Polsko a ohradilo se Rakousko a Německo, proto jsem také ty zprávy čerpal z německého a rakouského tisku. A pokud nebudu mít odpověď na to, proč požádal kapitán letadla o přistání v Minsku, tak nemohu pro něco takového, co tady bylo navrženo, hlasovat, zejména ne proto, že nešlo o běloruskou státní leteckou společnost Belavia, vůči které mají být sankce - to nechápu, protože to poškodí české podnikatele. Ta společnost Ryanair je irská a je to nízkonákladová letecká společnost využívaná samozřejmě k letům na dovolenou a za zábavou, takže mi sankce vůči běloruské letecké společnosti připadá minimálně nemístná. A protože jsem si prostudoval některé věci o Ramanu Pratasevičovi, tak mě zajímá, jestli byl školen tady v České republice v rámci naší takzvané pomoci běloruské opozici, kterou deklaroval bývalý ministr zahraničních věcí, a jestli je pravda, že ten mezinárodní zatykač je vydán pro jeho fašistické názory.

To jsou všechno otázky, na které bych chtěl znát odpověď, pokud bych měl hlasovat pro návrh usnesení. Jinak samozřejmě nemám problém po odpovězení na tyto otázky s čímkoli, o čem bychom mohli diskutovat. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav... Tak s přednostním právem pan ministr, takže pan ministr kultury Lubomír Zaorálek s přednostním právem a připraví se pan poslanec Jaroslav Bžoch. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobrý večer. Nechci zdržovat, vystoupím spíš za sebe než za někoho, když sleduji tady tento případ.

Jsem přesvědčen, že Česká republika je země, která by se vždy měla ozvat, pokud dochází k porušování mezinárodního práva nebo pravidel, které se v mezinárodním provozu mají dodržovat. V tom smyslu rozumím prvním dvěma částem usnesení, kde v jednom se odsuzuje čin, který se stal, a také velmi podporuji druhou část usnesení, ve kterém se žádá vyšetření celé věci. Ale jenom bych chtěl upozornit na to, že co se týče toho přesného souzení, co se stalo, tak mně také chybí informace. Já vám vysvětlím, v čem vidím ten problém.

My vlastně nevíme úplně přesně, co se v tom vzduchu odehrálo, ale pravděpodobně není těžké to zjistit, protože existuje nějaké svědectví toho, co se odehrálo mezi tou stíhačkou a mezi tím letadlem, které bylo přinuceno přistát. A je určitý rozdíl v tom, jestli ta stíhačka mu hrozila sestřelením, protože pokud někdo použije... Hrozba silou je mezinárodní zločin. To znamená, pokud se mu hrozilo - já to nevím, já vám říkám ty možnosti, které vidím... Hrozba silou je mezinárodní zločin. A nevíme, jestli k ní došlo, nebo jestli to byl spíš určitý způsob, jak ho přinutili, že má přistát, a oni sami letěli, protože to bylo pro ně bezpečnější, nebo podobně. To jsou věci, na které já neznám odpověď, a zatím jsem nečetl, že by to někdo přesně popsal.

A ještě důležité je - přece existuje světová organizace pro civilní letectví, která má na starosti mezinárodní provoz, a myslím si, že ta by měla vyšetřit to, co se odehrálo. Bělorusko je součástí mezinárodního provozu. Existuje příslušná mezinárodní organizace, která by měla vyšetřit, co se stalo a jakým způsobem to letadlo bylo přinuceno k tomu, aby přistálo, a jestli to tedy byla - opakuji - hrozba silou. Já tím netvrdím, že je to dramaticky úplně jiné, vždycky si to zaslouží odsouzení, ale přece je pro mě určitý rozdíl, jestli se použije hrozby sestřelením, anebo jestli se použije určitý způsob, jak se to letadlo přiměje, aby piloti dobrovolně letěli, protože se třeba domnívají, že mají bombu. Takže já upozorňuji, že i tento detail má svůj význam, jestliže to chceme posuzovat.

A pak je tu ještě jedna věc, pro mě také docela podstatná, a omlouvám se, že vám to komplikuji. Z toho letadla údajně, jak jsem si přečetl, vystoupili dva Bělorusové a čtyři Rusové. Pro mě je taky docela nejasné, kdo byl organizátor. Musíte připustit, že existuje více variant, kdo za tím činem stojí - mohl to být Lukašenko, mohlo to být i trochu jinak. A pro mě je i tohle důležité. Když uvažujeme o sankcích, když uvažujeme o tom, že proti někomu vystoupíme, tak je dobré mít jasno v tom, kdo za tím činem stál, a koho tedy vlastně postihujeme. Takže mně připadá, že na to, když chceme říci: Budeme postupovat proti Bělorusku, tak bychom měli stoprocentně vědět, že to bylo skutečně rozhodnutí, které bylo učiněno v Bělorusku. Já to nevím, já teď vám opravdu jenom říkám, že je to pro mě docela důležité.

Já vám vysvětlím proč. Já jsem před lety navštívil Bělorusko. Bylo to v době, kdy Bělorusko a Lukašenko propustil politické vězně, tak se de facto stal státem, který byl docela příkladem v propouštění politických vězňů. V té době jsem se tam s Lukašenkem setkal a on mi v podstatě tvrdil, že mu jde o to, aby se nedostal zcela pod vliv Putina a aby Bělorusko se postupně co nejvíc vázalo na Evropu a Evropskou unii, takže to byl pro nás zajímavý dialog. Můžete si říci, že člověk nemusí všemu věřit, co slyší, a je otázka, co říkal podobně řekněme Vladimíru Putinovi, toho já jsem si vědom. Ale pravděpodobně jsem nebyl jediný v té době v Evropě, kdo byl toho názoru, že dialog s Běloruskem, když propustilo politické vězně a podobně, je něco, co má smysl. Cíl tehdy pro Evropu byl, abychom skutečně Bělorusku spíš umožnili co možná nejvíc nezávislou existenci. Říkám to opatrně, protože je těžké to říci úplně přesně, ale zhruba tak ten cíl mohl být. A teď mám na mysli, že to, co se teď děje, když například vyřadíme Minsk z provozu nebo když tam přestanou lítat ostatní aerolinie, vlastně budeme Bělorusko izolovat. Tak jenom prostě suše konstatuji, že jsme úplně opačně tam, než kde jsme chtěli být. Původní bylo, že jsme chtěli Bělorusko držet jako partnera Evropy. Pokud ho budeme izolovat, pokud tam nebudou ani lítat linky, tak v podstatě ten proces půjde tak, že to bude nakonec možná opravdu režim zcela integrovaný s Ruskem, nabere to úplně opačný směr, než byl možná náš cíl a úkol.

Proto říkám, že než řekneme "chceme tady tyto kroky, chceme tyto postihy", jestli máme dobře promyšleno, co vlastně děláme a kam jdeme. Tím si nemyslím, že tohle je jednoduché řešení, protože od těch voleb samozřejmě, které se odehrály a které byly zřejmě poměrně velmi manipulované podle toho, co víme, ten vývoj je samozřejmě špatný a je opačný než tam, kde my jsme si přáli, aby se Bělorusko pohybovalo.

Ale dneska to, co se stalo, na jedné straně vyžaduje odsouzení, právě proto, co jsem řekl - jakékoliv takovéto porušování mezinárodního práva a pravidel je pro Českou republiku věc, na které nám musí nesmírně záležet a musíme se ozvat. Ale druhá věc je, uvědomme si, z dlouhodobějšího hlediska, o co nám jde. Bude to... prostě to Bělorusko jenom přitlačíme k Rusku, rozumíte, vlastně jenom definitivně ho posuneme tam, že nebudeme ho brát ani jako partnera - což je teď těžké, to já objektivně chápu. Ale jenom proto říkám, že určité informace o tom, kdo, na čí popud to bylo, jestli to byla rozhodně běloruská akce, nebo je komplikovanější to pozadí a jaký byl smysl té akce - protože přece někdo musel předpokládat, že tohle bude mít určitý postih a určitý dopad. To všechno bychom měli někde zvážit. Asi se to lépe dá zvážit na zahraničním výboru než tady v Poslanecké sněmovně. To je mi jasné.

Takže to je to, kam mířím. Já si prostě myslím - jakkoliv Sněmovna, je asi správné, aby to odsoudila a požadovala vyšetření - domnívám se, že ty další věci, které se týkají sankcí a na koho, to by mně připadalo, že by vyžadovalo více informací na to, abychom přesně zvážili, kam se vlastně pohybujeme. Tím spíš, že v Evropě nebývá lehké na tohle dosáhnout z nějakého konsenzu a je to tradičně těžká věc. Jenom upozorňuji na to, že vlastně už, jak jsem řekl, že mezinárodní pravidla se musí dodržovat a že každá takováto kauza by měla být k připomenutím tomu, abychom je dodržovali sami. Protože jste si možná všimli tiskové mluvčí paní Zacharovové, která pohotově využila příkladu z roku 2013, kdy to byly Spojené státy, které tehdy přiměly letadlo, tuším z La Pazu, a to bylo letadlo, ve kterém letěl bolivijský prezident Morales, takže docela chápete, že to je ještě jinší úroveň, to bylo prezidentské letadlo, a toto letadlo bylo tím, že evropské státy řekly, že uzavírají svůj vzdušný prostor, bylo přinuceno přistát ve Vídni, protože se domnívali, že na palubě je Snowden. Tedy opakuji, ne terorista, ale whistleblower Snowden.

Takže to byl čin, který se nám vrací, tak jako jsem říkal, že se nám může vrátit to, když byl zabit Sulejmání, byl zabit v Íránu. Tak jsem řekl, že to jsou velice nebezpečné kroky z hlediska mezinárodního práva, protože můžeme slyšet potom od ruské mluvčí přesně to, co teď slyšíme, poukaz na to, co se stalo v roce 2013, což bylo také de facto porušení pravidel mezinárodního provozu a práva. A dneska to slyšíme, tak na to vždycky upozorňuji: tohle se nám vrátí. Česká republika by nikdy podobné kroky neměla nijak nadšeně vítat, protože to jsou věci, které se vrací. Od Lavrova to slyšíme, neustálé opakování: Kosovo, Irák a podobně. Teď slyšíme tu kauzu z roku 2013. A já jsem řekl, že i to, co se stalo v Íránu, je věc, která se nám může bohužel vrátit.

Proto říkám, že by Česká republika měla vždycky, ale opravdu vždycky stát na tom, že pravidla a mezinárodní právo se musí dodržovat, a platí to pro nás stejně tak, jako to platí pro kohokoliv, co cítíme, že stojí třeba vůči nám jinde, než my a podobně.

Takže já souhlasím s tím usnesením, myslím si, že je správné, že ho přijímáme, ale jenom upozorňuji na to, že věci nejsou tak crystal clear a že nevíme přesně, co se stalo. Měli bychom s těmi sankcemi mít i dostatečné informace. Za sebe vám říkám, že si myslím, že ty dostatečné informace... bude probíhat vyšetřování, musí pořídit ta světová organizace pro civilní provoz. Ta by je měla dodat a my bychom měli potom říci přesněji, na koho je zaměřit, abychom se nedopustili něčeho, což z dlouhodobého hlediska nebude příliš produktivní. Sankce nejsou jednoduché, má-li to být k něčemu. To se snadno uvaluje. Až po čase zjistíte, jestli to mělo nějaký smysl a na koho to dopadlo.

Takže opakuji, já si myslím, že to je správná iniciativa. Rozumím tomu, že se musíme ozvat, ale upozorňuji, že v detailech to tak přehledné není.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jaroslav Bžoch, ale mám tady faktickou poznámku, pardon, pan poslanec Ondřej Benešík, takže dvě minuty. Omlouvám se, pane poslanče. Tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jenom velmi stručně. Pan ministr tady možná trošku chodil kolem horké kaše ohledně toho pozadí. Prostě Bělorusko a Ruská federace mají integrovanou vzdušnou obranu. To znamená, Kreml o tom musel minimálně vědět. O tom, kdo vydal rozkaz, o tom nemíním spekulovat. Každopádně zcela otevřeně: v médiích běloruský diktátor Lukašenkovi prostě řekl, že ten rozkaz vydal on. Můžeme si myslet o tom, co chceme, ale prostě sám to říká.

Poté to srovnání s přistáním Moralese ve Vídni. Tam se jednalo o to, že jemu nebyl povolen přelet. Jeho žádné stíhačky nestahovaly k zemi, což je velký, ale velký rozdíl, i když byl prezident. Ono to srovnání prostě není úplně přesné, byť můžeme diskutovat a myslet si o tom, co chceme, ale tady to prostě bylo kategoricky úplně někde jinde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jaroslav Bžoch. Jenom upozorním, že jednací den je do 21. hodiny, protože se nejedná o zákon ani o mezinárodní smlouvu, takže máme ještě dvě hodiny, pakliže by byl zájem. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Bělorusko už tady v relativně krátké době řešíme podruhé. Poprvé jsme ho zde řešili kvůli volbám, které v Bělorusku proběhly, a vidíme ten trend, který je, tak se neubírá asi tím směrem, jaký bychom si představovali u sousedního státu EU.

Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, protože on zmínil spoustu věcí, které k diskusi rozhodně jsou. Pokud jakýkoliv stát nebo EU přistupuje k sankcím, musíme brát v úvahu to, na koho ty sankce budou dopadat. Pokud jsou jasně cílené na představitele státu, tak si myslím, že to je správně, ale pořád musíme brát v úvahu to, že to může dopadnout na tu občanskou společnost, kterou my chceme podpořit. Nicméně s tím usnesením souhlasím. Jsem rád, že se k tomu budeme vyjadřovat, vyjádřila se k tomu naše vláda ústy pana premiéra i ústy pana ministra zahraničních věcí. Vyjádřila se k tomu Evropská rada na svém zasedání a je dobře, že to řešíme. Ale musím souhlasit i s panem ministrem, že všechny tyhle věci mají také nějaké konkrétní dopady. To usnesení jako takové beru jako jasný apel na to, co si představujeme a jaké kroky by měly následovat.

My tímto usnesením žádné sankce nedáváme, je to nástroj pro to, jak by měla naše vláda postupovat a v čem ji chceme podpořit. Proto v tom usnesení vidím smysl a je dobře, že k takto závažné věci, jako je, že stíhačka vzlétne a doprovodí letadlo úplně na jiné letiště kvůli tomu, že na palubě toho letadla je člověk, kterého ten daný režim chce zatknout, tak je něco nepředstavitelného a nemělo by se to opakovat.

Proto je dobře se ozvat, proto je dobře přijmout toto usnesení jako Sněmovna, i s riziky, které tady zmiňoval pan ministr. Ale berme to tak, že to usnesení je nějaký návod, je to nějaká struktura, co má potom v ruce vláda, na základě které může vyjednávat. Neberme to jako bernou minci toho, že my uvalíme tady někde sankce, to samozřejmě neuděláme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip s přednostním právem a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. No, já ještě jednou, ale velmi krátce. Kolegovi Bžochovi příliš nerozumím, protože my máme přece jednu velmi špatnou zkušenost v České republice s vydáváním pana Nikulina do Spojených států amerických. Nechvalně známý bývalý ministr spravedlnosti Pelikán ho vydal a Česká republika je teď před sankcí za to, že jsme porušili jeho práva. Tak buď budeme tady zjišťovat opravdu ty skutečnosti, a děkuji panu ministrovi kultury, že mě doplnil, protože já opravdu neznám ty podmínky, a dokud je nebudu znát, nezlobte se na mě, tak nemohu podpořit nic jiného, než aby to bylo vyšetřeno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Radek Koten. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych jenom velmi rád doplnil pana ministra Zaorálka, protože ono to nebylo jenom v roce 2013, ale bylo to i v roce 2016. Tehdy Ukrajina donutila pomocí stíhaček přistát letadlo běloruské společnosti Belavia a stíhačky ho donutily vrátit to letadlo z důvodu nějakého podezření na terorismus nebo že převáží někoho na palubě, tak zrovna tak donutila toto letadlo přistát na Ukrajině, zpátky v Kyjevě.

Jen by mě zajímalo, jestli tehdejší Sněmovna se tímto problémem také zabývala a přijala k tomu nějaké usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Lubomír Volný - zatím poslední přihláška.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem strašně rád, že nácek Raman Pratasevič sedí ve vězení, a je mi úplně jedno, kde tenhle nácek a fašista sedí, jestli sedí v běloruském vězení, nebo v jakémkoliv jiném vězení, protože to je fašistické prase. Je vyfocen na desítkách fotografií, kde hajluje, je vyfocen na desítkách fotografií, kde používá nacistické symboly, a kamarádí se s ukrajinským Pravým sektorem. Je to nácek a já jsem rád, že je v běloruském vězení, a vůbec by mi nevadilo, kdyby tam dostával trošičku do těla, protože s nácky a s fašisty nemám slitování.

To, co tady zaznělo od kolegů z KDU-ČSL, prostřednictvím pana předsedajícího, je také taková ukázka pokrytectví a neskutečné schopnosti lhát. Co by se asi tak stalo tomu bolivijskému letadlu, kdyby nerespektovalo příkaz a dále letělo tím zakázaným evropským prostorem? No, prostě by na něj tu stíhačku poslali. To je jedna věc.

Druhá věc je to, že skutečně Ukrajina přinutila pomocí hrozby sestřelením přistát letadlo v roce 2016, ve kterém seděl ruský novinář, kterého Ukrajina považovala za ruského agenta. Takže pod pohrůžkou sestřelení fašistický ukrajinský režim, který nevzešel z voleb, ale vzešel z ozbrojeného převratu, který naopak svrhl demokraticky zvoleného prezidenta, demokraticky zvolený parlament, demokraticky zvolenou vládu, kterou my jsme uznali, uznala ji Evropská unie, uznala ji OBSE, a po zmanipulovaných profašistických volbách, kterých se nemohly zúčastnit miliony ukrajinských občanů kvůli válečnému konfliktu, který tato junta poté vyvolala, tak tenhle fašistický režim vyhrožoval sestřelením běloruského letadla. Poslal proti němu stíhačku a my se tady tváříme, jako kdyby se nic nestalo.

Takže když my vydáváme protiústavně - protiústavně, Česká republika proti vlastní ústavě vydala Nikulina do Spojených států, je to odporná facka do tváře české ústavě, je to jedna z největších ostud, jakých se mohla tahle vláda dopustit - tak je všechno v pořádku. Když si Američané vraždí na území třetího státu člověka, kterému byla zajištěna bezpečnost tím státem, tak je to úplně v pořádku, protože ten člověk byl pochopitelně podezřelý z terorismu. Tak, chápu to.

Ale když si tady Bělorusko stáhne člověka, který - já to hned najdu - je obviněn oficiálně po výslechu agentů, kteří byli zatčeni v Rusku, protože připravovali vraždu běloruského prezidenta, existují na to záznamy, existují na to nezpochybnitelné důkazy, protože Rusové a Bělorusové na rozdíl od nás nepracují s domněnkami, ale pracují s konkrétními důkazy - někdo ze Západu plánoval vraždu prezidenta Lukašenka a jeho rodiny. Ti lidé byli zatčeni. Asi si dovedeme představit, že byli vyslýcháni minimálně úplně stejně, jako kdyby byli na Guantánamu anebo jako kdyby byli v Abú Ghrajb, takže byly zřejmě použity úplně stejné vyslýchací metody, jako používáme my, západní civilizace, když podezíráme někoho z terorismu. Takže byli vyslýcháni zřejmě úplně stejně, takže úplně stejně začali mluvit. A tenhle Roman Pratasevič, tenhle nácek, je jeden z lidí, kterého prostě práskli. A Bělorusové, když se dozvěděli, že letí přes jejich území, tak si ho velice správně stáhli k sobě domů, protože přesně takhle bychom to udělali i my a každá jiná společnost.

A podle ruských novinářů to mělo být takto: Peníze od českého velvyslanectví, takže naše peníze, měly jít vloni oficiálně na humanitární a protestní akce běloruské opozice, na nákupy transparentů, na tisknutí letáků a na podporu protestů proti Lukašenkovi na internetu, těch statisícových protestů, kde lidi nedodržovali žádná opatření, protože tam vlastně žádná nebyla, a díky kterým fakt na ten covid v Bělorusku umřelo jenom 10 % lidí v porovnání s Českou republikou.

Jak zjistila běloruská KGB, ať už ten název zní jakkoliv hrozivě, peníze šly proto do řeckých Atén na provoz webů spravovaných právě Pratasevičem. Ovšem KGB zjistila, že po přijetí peněz na účet vedený u řecké banky Piraeus se tyto peníze přesunuly a přelily přes čtyři další společnosti a skončily - hádejte kde? Ano, na Ukrajině, a to u firmy, která velmi čile obchoduje se zbraněmi a nakupuje je hlavně od dvou dodavatelů: z Bulharska a z České republiky. Takže zřejmě se nám tady někde povalují zase tisíce kusů samopalů, granátů, erpégéček, protipěchotních min, které jsme v rozporu se všemi mezinárodními závazky my, Česká republika, skladovali na svém území, je to prokazatelné a nezpochybnitelné, a tyhle zbraně za peníze české vlády měly směřovat do Běloruska, aby se tam zavraždil prezident, aby se tam zavraždila jeho rodina, a my tady ještě budeme uvalovat sankce na Bělorusko, které se zcela pochopitelně brání? A jestli mu v tom pomáhali Rusové, tak já jim jenom tleskám, protože každý nácek a každý politický vrah, který skončí ve vězení, ať už ho tam dostane ruská FSB, anebo běloruská KGB, tak to je prostě dobrá zpráva pro tento svět a já jsem za to úplně vděčný.

Zopakujme si to tedy. Bělorusko si stáhlo ze vzduchu člověka, proti kterému má důkazy, které se nebojí zveřejnit, o tom, že obchodoval se zbraněmi s českými penězi, se zbraněmi s firmami, které obchodují s Bulharskem a s Českou republikou. Oni ty důkazy mají a nebojí se je použít. V Bělorusku se chystala vražda prezidenta Lukašenka, o které neinformovala žádná naše média, a celé jeho rodiny. Zadržování letadel je naprosto běžnou praxí politického nátlaku a státního terorismu, který využívá jak Evropská unie, když přinutila přistát letadlo bolivijského prezidenta, tak Ukrajina, která pod hrozbou sestřelení přinutila přistát běloruské letadlo. Spojené státy si vraždí po světě, kdykoliv se jim zachce, kohokoliv se jim zachce, a Česká republika jako odporný pokrytecký stát porušuje vlastní ústavu a vydává do zahraničí lidi, které naopak má chránit před mezinárodním zločinem. Takže v takové zemi tady žijete a vy chcete někomu vyhrožovat sankcemi?

Prosím vás, vzpamatujme se a chovejme se tak, jako všichni ostatní. Chovejme se tak, jako když my si tady objevíme po sedmi letech nějaké stopy z Vrbětic, na kolenou náš premiér prosí eurounijní státy o podporu a ty se mu vysmějí do obličeje, protože oni nejsou placeni jako tady ta a ta část Sněmovny za to, že budou likvidovat naše hospodářství a přihrávat zakázky s vysokou přidanou hodnotou svým vlastním firmám, ať už jde o dodávky tramvají, nebo budování továren na automobily, nebo dodávky plynu a ropy, které se vyhnou Ukrajině. A nic s tím neuděláte, protože je chce Německo. Německo chce ten plyn, Německo si postaví svou ekonomiku na ruském plynu a vy tady budete plivat na Rusko a na Bělorusko a žádat tyhle země - Francii a Německo - aby vyhošťovaly nějaké svoje diplomaty. Oni se vám vysmějí a pošlou vás do háje.

A tohle je úplně stejné! Je to úplně směšný pokus zneužít pochopitelného incidentu, který se děje naprosto běžně na mezinárodní scéně, k nějakému trapnému vnitropolitickému boji. Já jsem fakt rád, že ten Pratasevič je ve vězení, a doufám opravdu, že tam jako každý nácek a fašounek dostává pořádně do těla a že se podaří i díky jeho výpovědi, která bude získána opravdu stejnými metodami, jako získáváme my informace z lidí v Abú Ghrajb anebo na Guantánamu, takže budou rozkryty další chapadla této teroristické mafie, která chtěla povraždit Lukašenkovi rodinu zbraněmi pravděpodobně z Vrbětic. Takže rozhodně tohle nesmyslné usnesení, které je plné pokrytectví, lží a nesmyslů, podporovat nebudu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Ondráček a je to zatím poslední přihláška. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zazněla zde poměrně silná slova. Souhlasím s tím, co řekl pan kolega, že Pratasevič je nácek. Myslím, že důkazů je dost. Vím, že naše pravostranná část opozice má k náckům také velmi blízko, dokáže se s nimi přátelit na Ukrajině, dokážou se s nimi přátelit, uměli jste rozdávat mečíky a já nevím, co jste všechno rozdávali, a pak by se vám to vymklo. Jestli nevidíte, že Pratasevič je nácek, tak jste slepí, jestli to nevidíte.

A co se týká toho vzdušného prostoru. Podívejte se nebo respektive zeptejte se někoho z armády, ať vám řekne, kolikrát české stíhačky, gripeny, vzlétají k letadlům, která se pohybují v našem vzdušném prostoru, nějakým způsobem neodpovídají anebo mají jakýkoliv problém. Bez toho, abychom věděli, jaká byla komunikace mezi stíhačkou 129 a tím pilotem, děláme zde účet bez vrchního.

A jenom v mediálním prostoru - a v roce 2014 byl Majdan a ten člověk se na něm podílel, pak se následně píše, že byl zde školen - tak se ptám bývalého ministra zahraničí, kdo mu to zde platil. Byli jste to vy, Ministerstvo zahraničí? Kolik jste nasypali milionů korun do běloruské opozice? Jste na sebe hrdí? Jste na sebe hrdý, pane bývalý ministře zahraničí? Takhle vy vnímáte demokracii? A to nejste jenom vy. To jste všichni vy tady z té demožumpy. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se tedy rozhlédnu, zdali mám ještě další přihlášku. Žádnou další přihlášku nevidím, takže končím všeobecnou rozpravu. Táži se tedy zástupce navrhovatele, zdali má zájem o závěrečné slovo? (Nemám.) Nemáte zájem, takže přistoupíme k rozpravě podrobné. Takže vy jste se měl jenom přihlásit k těm usnesením. Nevím, jestli je chcete ještě číst znova, ale tak jenom minimálně se přihlaste k nim.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já jenom stručně. Pokud by to někdo potřeboval, tak to usnesení celé přečtu, ale předpokládám, že ho potom budu číst při samotném hlasování, protože za sebe bych dal návrh, abychom hlasovali minimálně po těch třech základních částech. Jsou tam tři římské bloky. První část se týká jasného vymezení vůči tomu, co se stalo. Druhá část se týká řekněme určitého návrhu vládě, jak postupovat z hlediska sankcí. Třetí část se týká ještě případné role Ruska. Takže bych dával jako základ hlasovat v těchto třech blocích.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jasně, takže jednotlivě po třech blocích. Takže končím podrobnou - (O slovo se hlásí poslanec Bartošek.) Ano, ještě do podrobné? Ale tak prostě s přednostním právem, prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl požádat předtím, než bude provedeno závěrečné hlasování tak, jak avizoval pan předkladatel, o přestávku v délce 10 minut. To z toho důvodu, aby se mohli do sálu dostavit všichni poslanci a poslankyně k hlasování. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže já tedy do podrobné rozpravy již nikoho dalšího nevidím. Je to na žádost poslaneckého klubu KDU-ČSL. Končím podrobnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečné slovo ještě jednou? (Poslanec Jurečka. Ne.) Ne, vy už jste měl závěrečné slovo. Takže teď vlastně v podstatě bych měl dát tu pauzu 10 minut. Ještě by tady mohl přečíst pan navrhovatel některé z usnesení, ale dáme tu pauzu 10 minut. Je to jako závěrečné hlasování, před ním. Ta usnesení nejsou dlouhá. Takže 10 minut na žádost poslaneckého klubu KDU-ČSL a sejdeme se tady v 19.23 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 19.13 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.23 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme 19.23, uplynula pauza. Nyní přečtu omluvu. Poslanec Petr Třešňák se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů od 19.20. Nyní tedy požádám navrhovatele, pana poslance Mariana Jurečku, aby nás provedl usneseními a řekl, o čem budeme hlasovat. Prosím. Já vás poprosím o klid v jednacím sále!

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Já si dovolím nás provést hlasováním o navržených usneseních. Jsou ve třech blocích. Dovolím si přečíst první část: "I. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odsuzuje nucené přistání letadla společnosti Ryanair během letu na pravidelné lince z Athén do Vilniusu nesoucí rysy únosu civilního letadla. Požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu, vyzývá vládu Běloruské republiky k okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, kteří byli na palubě letadla zatčeni." To je první část.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Všichni rozumíme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 161 poslanců, pro 109, proti 15. Návrh byl přijat. Prosím, pane navrhovateli.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Následně:

"II. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá v této souvislosti vládu, aby se jednoznačně postavila za iniciaci účinných evropských sankčních opatření jako

- zákaz letů běloruské státní společnosti Belavia do či ze zemí EU,

- označení běloruského vzdušného prostoru za nebezpečný, což povede k odklonění tras evropských aerolinek,

- vyloučení Běloruska z Interpolu, který se běloruský režim může snažit zneužívat k politickým represím a pronásledování,

- vyhoštění deklarovaných zástupců běloruské zpravodajské služby KDB z území států EU; na běloruských ambasádách včetně té v Praze stále působí oficiální zástupci KDB, která je s největší pravděpodobností zodpovědná za tento čin,

- uvalení cílených ekonomických sankcí na běloruské podniky, oligarchy a další podnikatele, kteří přímo spolupracují s prezidentem Lukašenkem a prostřednictvím kterých režim financuje své výdaje a skrze které dochází k osobnímu obohacování čelných běloruských představitelů."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Byla tady žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno je 136 poslanců, pro 91, proti 32. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: "III. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dále konstatuje, že je nezbytné vyšetřit případnou roli ruského státu v tomto únosu. V případě jejího prokázání bude nezbytné uvalit sankce na další představitele ruského státu, například na oficiální zástupce ruských zpravodajských služeb na území států EU."

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno je 144 poslanců, pro 72, proti 31. Návrh byl zamítnut.

 

Táži se, zdali máme všechna hlasování ukončena.

 

Poslanec Marian Jurečka: Ano, tím jsme projednali a hlasovali o všech návrzích usnesení k tomuto bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy končím tento bod, přeji vám hezký večer. Schůze bude pokračovat zítra v 9 hodin ráno.

 

(Jednání skončilo v 19.27 hodin.)

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.