(15.00 hodin)
(pokračuje Okamura)
Jak mnozí z vás víte, tak se pohybuji v médiích a PR dvacet let. Ještě v době, kdy jsem dělal jako dobrovolník zdarma v pozici mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur a mluvil jsem za více než 200 cestovních kanceláří a agentur na českém trhu, na což si jistě mnozí diváci vzpomínají, tak to první, co jsem udělal, je, že jsem požádal kolegy - a byly to firmy, které měly milionové obraty, až po firmy s miliardovými obraty a se schopnými, sebevědomými majiteli, všechny ty firmy - a řekl jsem: Mluvme jedním hlasem. To znamená, vyčkejme vždycky na to, až budeme mít finální stanovisko. Vyčkejme na to, až budeme mít nějaký právní podklad, protože nemůžeme mást veřejnost. Protože já jsem hovořil, obhajoval jsem práva spotřebitelů, také vysvětloval jsem jim, co mají třeba dělat, když se zruší zájezd nebo když se stornuje zájezd nebo když se něco stane v zahraničí. A už tenkrát - a to jsem byl dobrovolník, zadarmo jsem to dělal - tak jsem si uvědomoval před těmi 15, 20 lety, že je potřeba, aby veřejnost měla jednu tu správnou informaci, podloženou, a aby každý den neříkal někdo něco jiného, protože to způsobí totální chaos. A jak víte, zájezdy si kupuje několik milionů lidí ročně v České republice, takže je to možná vzdáleně, co se týče počtu těch občanů, hodně vzdáleně počtu občanů, kterých se ta daná problematika týká, něco podobného s tím, jako když se komunikuje ten problém teď, který tady řešíme. A právě díky tomu, že jsem prosadil a zcela jednoduše, a to jsem byl téměř o 20 let mladší, tak už tenkrát mně to bylo jasné a prosadil jsem společně s kolegy, s vynikajícími kolegy z asociace, že budeme mluvit jedním hlasem, tak jsme získali důvěru veřejnosti a lidé si vždycky rádi poslechli nebo poslouchali, jaká mají práva, když si koupí zájezd, jaké jsou povinnosti cestovky, jaká jsou vzájemné práva a povinnosti a co dělat, když se něco stane.
A teď 20 let uplynulo, za mnou sedí profesionální politici, ministři vlády s tisíci úředníky, s PR týmy, s tiskovými odbory, s řediteli tiskových odborů s auty, se statisícovými platy, a ani po roce, co vás k tomu vyzývám, aspoň k této malé drobnosti, abyste se naučili komunikovat jedním hlasem a nepředháněli se, kdo co řekne dřív. A tím vzniká ten neuvěřitelný chaos a má to obrovské ekonomické, sociální a zdravotní dopady, tak ani to bohužel dodnes jste se nenaučili. Přitom já jsem neabsolvoval žádný PR kurz, já jsem byl samouk, ale tuším, že to bude někde v základní učebnici mediální komunikace, že se takto má komunikovat, aby to bylo jasné, přehledné, a hlavně jednotné.
Ještě mi nedá, abych nezmínil jednu věc, která vzbudila podle mého názoru i v rámci atmosféry ve společnosti - protože občané skutečně už to nemůžou vydržet, pohár trpělivosti přetekl - tak zmíním tu událost, která se stala na Plzeňsku, kdy pán, občan, majitel domku, byl v noci přepaden lupičem a v sebeobraně v noci ho legálně drženou zbraní střelil do hrudníku a zastřelil ho. Nestačím zírat, co se tady v České republice děje. To znamená, slušný občan ve své vlastní nemovitosti se musí bát se bránit odsouzenému vrahovi, který byl propuštěn za brutální vraždu, a teď ještě je tento občan popotahován, zdali ta obrana byla přiměřená.
Ale na tom máte vinu i vy, vážení kolegové, protože už tady dva roky leží zákon SPD, který bych nazval slovy "můj dům, můj hrad". Dva roky nám ho tady blokujete! (zvýšeným hlasem) Kdy hnutí SPD tady navrhlo novelu zákona, kde my navrhujeme posílit institut nutné obrany, to znamená, aby když překoná nějaký člověk překážku, to znamená nějaký lupič, kriminální zloděj, to znamená - my to tam píšeme - třeba vypáčí okno, vylomí zámek, vloupá se, vylomí dveře a vzbudí obavy u majitele, který je doma, nebo u obyvatelů, co jsou v tom objektu, že jsou ohroženi na životech, tak vždy bude v takovém případě ten, kdo se brání, v právu. Bude v právu. A vy nám to tady blokujete a je to typický případ, protože jak má chudák člověk, který doma spí a je on nebo jeho rodina, manželka, děti, přepadeni někým v noci, jak se má rozmýšlet, jaká je přiměřená obrana? Vždyť to je šílené, jaké vy tady držíte zákony. A zároveň blokujete i dobré zákony SPD. Vždyť k tomu tady vůbec nemuselo dojít. Teď aby se báli na základě toho, co občané čtou a taky mi píšou - občané se teď samozřejmě o to víc bojí, že o té přiměřené obraně se hodně hovoří, že se vždycky posuzuje - tak teď ještě se lidi bojí, aby se bránili doma nějakému lupiči nebo zloději, aby se náhodou nebránili nepřiměřeně.
Já vás vyzývám, přijměte ten zákon SPD, postavme se na stranu slušných lidí, protože pro SPD je slušný člověk na prvním místě. A protože zase, jestli se měl bránit pistolí - a jak asi má ten napadený člověk v noci doma poznat, když ho někdo tam přepadne, jestli náhodou proti němu nestojí ve tmě mistr světa v karate? Je přece úplně jedno, jestli má v ruce nějakou zbraň, nebo ne! (zvýšeným hlasem) To je přece úplně jedno! Když někdo se k vám vloupá, vylomí dveře, vykopne dveře, vylomí zámek, vypáčí okno, tak prostě bych chtěl být vždycky v právu, chci se bránit a chci mít jistotu, že stát se za mě postaví.
Takže to je jedna aktuální kauza, kterou jsem byl velmi, velmi samozřejmě nepříjemně, opět jsem ne překvapen - já vím, jaké jsou tady zákony, my se je snažíme měnit, ale znova jsem měl potřebu vám to tady říct, co jste tady způsobili tím, že blokujete zákon SPD, protože vůbec to takhle daleko nemuselo dojít, protože my potřebujeme nastavit situaci, aby se ten zloděj, kriminálník, aby se prostě bál. Aby se bál, to je přece důležité, aby se bál vloupat se někam, aby se a priori bál vypáčit zámek, vykopnout dveře do nějaké cizí nemovitosti, aby věděl, že v žádném případě právo nebude na jeho straně.
Takže děkuji za pozornost a naše stanovisko SPD je od počátku jasné: jak jsem říkal, hnutí SPD stejně jako doposud nepodpoří prodloužení nouzového stavu, protože se plně potvrzuje, že plošná opatření nejsou řešením, lockdown není cesta a říkáme jasně: bojujme s virem, ne s lidmi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, budeme pokračovat, a to vystoupením s přednostním právem pana předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem klubu Pirátů. Aktuální situace je taková, že máme lockdown, klesá nám počet nakažených, což je dobře, a ukazuje to, že přísná opatření fungují i na zpomalení šíření nakažlivější britské mutace. Z hlediska počtu nakažených jsme nyní přibližně v situaci, kde jsme byli před rozvolněním loni v prosinci.
Pořád máme plné JIP, stále jsme v top pěti zemích na světě v sedmidenním průměru nově nakažených za den. Je to 750 lidí na milion obyvatel, tedy přibližně 750 lidí denně na Prahu nebo kraj. To je tedy detekovaný počet, skutečný aktuální počet bude o něco nižší, protože detekce má pár dnů zpoždění. Zdrojem těchto dat je statistika na Our World In Data, ze které vychází i nejprestižnější časopisy Nature a Science, takže každý si to může ověřit.
Všechna čísla jsou na milion obyvatel, aby to bylo srovnatelné. Těch 750 nakažených na milion obyvatel je ale stále druhá nejhorší hodnota v Evropě, hůře jsou na tom jen v Estonsku. Většina našich sousedských států má počty více než dvakrát lepší. Detekované počty se ještě ani nedostaly na úroveň konce ledna. V celkové bilanci máme o 80 % více mrtvých, než je průměr Evropské unie, a 2,5krát více mrtvých než v Německu, zase na milion obyvatel. Pro pochopení závažnosti nezvládnutí situace se lze jít podívat na Staroměstské náměstí.
Oproti minulému podzimu je tu jedna výhoda, a to, že je větší imunita ve společnosti, část z vakcinace a část z promořenosti. Stále to ale není dost na to, abychom mohli hned rozvolnit a setkávat se o Velikonocích. Nelze na jednu stranu kritizovat, že jsme nejhorší v Evropě, a na druhé straně navrhovat jako řešení masivní rozvolňování. To by vedlo akorát k další vlně. Proočkování stále není dostatečné, aby bylo bezpečné přejít do režimu mírnějších opatření. Už jednou jsme se spálili, když jsme rozvolňovali předčasně.
Tím se rozhodně nechci zastávat vlády, jen se vymezit proti těm, kteří navrhují řešit aktuální problém rozvolňováním. Naopak, vláda nese plnou odpovědnost za stav, který zde máme, protože je výsledkem jejich rozhodnutí. ***
