(17.00 hodin)
(pokračuje Dražilová)
Také je důležité zmínit, že rozšíření zvýšeného příspěvku na péči i na pobytové služby není v rozporu s principem podpory osob ve smyslu co nejdelšího setrvání v přirozeném prostředí nebo podpory rodinných pečujících, neboť ti budou mít i tak vyšší příspěvek dle návrhu. Přijetí návrhu bude pro pobytové služby znamenat adresnější, a proto i spravedlivější a systémově čistší způsob financování.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím vás o podporu tohoto návrhu, jehož účinnost se stanovuje od 1. ledna 2022. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec David Kasal. Prosím.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych si dovolil jenom poznámku a svoji zpravodajskou zprávu bych měl velmi krátkou. Předkladatelka nám zde ukázala základní teze zákona o sociálních službách, které mají přinést novou kvalitu pro řadu našich občanů. Za mě je důležité tyto změny projednat v sociálním výboru, a dávám tedy možnost k tomu, aby se vyjádřili ostatní poslanci a abychom potom rozhodli o tom, aby se projednalo ve výboru, kam tento zákon patří. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášena paní ministryně Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Velmi stručně. Tento i ten následující zákon obsahově a principiálně podporuji. Asi víte, že jsou to oba návrhy z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, které jsme poslední dva roky připravovali. Bohužel na nich nebyla shoda ve vládě, tak proto příprava tak dlouho trvala. Nicméně poslanci, poslankyně si je vypůjčili, tyto návrhy, a předložili je jako poslanecké návrhy. Myslím si, že nemá cenu komentovat tento způsob, důležité je, že účel světí prostředky, a proto jsem ráda, že se tyto návrhy zde v Poslanecké sněmovně projednávají, kolegové sice na ministerstvu žertují, že bychom všem předkládajícím měli zkontrolovat diplomky, ale je to opravdu jen žert. Důležité je, že se budou pak ještě ty jednotlivé parametry upravovat, a proto vás chci pak také poprosit, aby se oba dva návrhy posunuly do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Beitl. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. To téma, o kterém se mluví, téma tohoto návrhu, vlastně sjednocení výše příspěvku, příspěvku na péči v pobytových zařízeních s péčí tou terénní, když je člověk doma nebo takzvaně v komunitě, vlastně tady je proto, že to byl původně senátní návrh, a myslím, že je férové říct, senátní návrh ČSSD, který navrhoval zvýhodnit tu péči doma. A já se teď chci zeptat, co se vlastně změnilo. Protože v této Sněmovně jsme toto zvýšení prostě přijímali před, nevím, dvěma a půl lety, nějakou takovou dobu to je - a co se vlastně změnilo proti té době podle vás předkladatelů krom toho, že samozřejmě se ukazuje, že různé pobytové služby mají různě jisté nebo nejisté financování a činí jim to problémy. To vůbec nerozporuji, prostě bylo by pro ně pohodlnější mít ten vyšší příspěvek na péči. Ale chci se zeptat, když jsme tady velká část lidí, díky kterým tato situace vznikla, že je větší podpora pro tu domácí a terénní péči, tak co se stalo, jaké argumenty vás, kolegyně a kolegové, přesvědčily, že tady dneska projednáváme ne návrat do toho minulého stavu, ale narovnání těch dávek, toho příspěvku na péči, co jsou ty hlavní věci. Protože ta hlavní myšlenka, abychom maximálně podpořili možnost být soběstační doma a opravdu svobodně si vybrat, mít možnost si vybrat tu péči doma, ta si myslím, že byla tady ta důležitá a hlavní. A už tehdy jsme vlastně tady jednali o tom, pokud si správně pamatuji, že by ten rozdíl mohl být jenom o něco menší.
Tak já se prostě chci zeptat, tohle je první čtení, opravdu rozumím tomu, že jsou zařízení, která poskytují péči, jsou to pobytovky, jsou závislí na úhradě klienta, vás oslovily a vysvětlovaly vám svou situaci, ale třeba se vůbec nestalo narovnání toho - a přemýšlím, třeba mi to bude schopen vysvětlit pan poslanec Kasal nebo paní poslankyně Dražilová - že stále je ta situace, že na příspěvek na péči nemají nárok třeba, dávám příklad, zdravotnická zařízení. Je to situace, kde přitom u chronicky nesoběstačných pacientů by se zase nabízelo i v této situaci se bavit o téhle změně. Vím, že příspěvek na péči velmi pracně vyřizují hospice, tam to taky funguje. A ta moje otázka je, co vás přesvědčilo, kvůli čemu, kvůli čemu jste si řekli, že půjdete do téhle změny a že to zvýhodnění terénu a péče doma vám přestalo dávat smysl. Děkuji za vysvětlení.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Beitl, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Beitl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, příspěvek na péči, který dnes v prvním čtení probíráme, se má podílet na zajištění sociálních potřeb při zvládání základních životních potřeb člověka. Cílem této dávky, která se poskytuje na základě posouzení těchto potřeb, je umožnit si nakupit služby od laiků či profesionálů a co nejdéle setrvat v přirozeném sociálním prostředí, tedy doma. Aktuálně se týká 360 000 osob, které pobírají některou z jeho forem, a dvě třetiny příjemců tvoří senioři nad 65 let věku, nicméně příjemci příspěvku jsou lidé různého věku s odlišnou tíží zdravotního stavu, jejichž sociálně-ekonomická situace je odlišná, a samozřejmě se liší i forma a druh poskytované podpory, pomoci a péče.
Příspěvek na péči se zvyšoval od 1. 8. 2016 o 10 % a naposledy došlo ke zvýšení v roce 2019, o tom už tady kolegové mluvili. Došlo k tomu ze senátní iniciativy ČSSD a byly navýšení příspěvky pro příjemce ve třetím a čtvrtém postižení, ovšem pouze pro ty uživatele, kteří nevyužívají pobytová sociální zařízení. ODS i poskytovatelé sociálních služeb od počátku s tímto řešením nesouhlasili. Kvituji proto, že dnes máme tento materiál na stole a tato nerovnost se, doufám, narovná.
Novela ruší sníženou výši příspěvku na péči ve třetím a čtvrtém stupni pro uživatele pobytových sociálních služeb. Jde opravdu o systémové řešení, neboť potřeba péče je dle přiznaného stupně závislosti stejná a nemění se přechodem do pobytové sociální služby nebo naopak. Není tedy důvod, aby stát některé příjemce příspěvku na péči podporoval významně méně než jiné. Někteří z těchto příjemců mají dokonce zajištěné sociální služby, které nejsou podporovány z veřejných zdrojů, a proto se domníváme, že navržená úprava je stabilizačním prvkem financování pobytových sociálních služeb, která má navíc širokou podporu.
Ještě bych chtěl dodat, že pokud jde o reálné využití příspěvku, musím doplnit, že stále schází důsledná kontrola jeho využívání na rozdíl od pobytového zařízení, kde se celý příspěvek vrací do systému a využije se na skutečnou péči v terénu, kdy může dojít a dochází k jeho zneužívání v neprospěch ošetřované osoby. Kontrola z pozice státu není téměř žádná, pracovní úřady, které to mají na starosti, jsou v hlubokém záklonu úkolovém i personálním. Například v padesátitisícovém Jablonci, kde žiji, je na pracovním úřadě pouze jedna úřednice na celou tuto oblast.
Téma kontroly účelného využívání příspěvku na péči, například zpřísněním kritérií pro jeho využití, tak zůstává dalším důležitým úkolem v této oblasti. Česká republika je jednou ze dvou zemí EU, která má nastavenu výplatu příspěvku na péči v hotovosti bez faktické kontroly jeho použití a dle analýz není až 7 miliard vynaložených prostředků na příspěvky využíváno řádně k zajištění péče.
Děkuji za pozornost.***
