(13.00 hodin)
(pokračuje Grospič)
Chtěl bych tady podotknout, a to tady nezaznělo, že ve zbývajících částech návrhů se návrh zamítá. To znamená, ostatní věci, které byly předmětem toho nápadu u Ústavního soudu, Ústavní soud zamítl, čili týká se to těchto paragrafů: 48 až 51. Možná v detailu je někdy skryt ďábel řešení a já ho spatřuji v samotném závěru, který byl formulován soudcem Fialou pod římskou VII, kde se uvádí: "Netvrdíme, že současná podoba volebního systému poměrného zastoupení, která i po nálezu se spisovou značkou Pl. ÚS 42/2000 zachovává některé prvky takzvané velké volební reformy z roku 2000, je podobou ideální, nejspravedlivější, jedinou možnou, a tedy nezměnitelnou. Máme jen za to, že ve svém celkovém působení se nezpronevěřuje pokynům čl. 18 odst. 1 ústavy, podle nějž se volby do Poslanecké sněmovny konají na základě rovného volebního práva podle zásad poměrného zastoupení. Jistě lze mít za to, že těmto zásadám bude lépe odpovídat volební model jiný. Takový výběr ale dle našeho názoru již není věcí rozhodování Ústavního soudu a jeho momentální plenární většiny, ale záležitostí politické úvahy demokratického zákonodárce", tedy myšleno zřejmě Poslaneckou sněmovnou a samozřejmě Senátem jako celkem Parlamentu České republiky. Tolik jsem tedy chtěl připomenout.
Často se tady skloňuje otázka, jestli jeden volební obvod či několik volebních obvodů nebo zachování stávajících 14 volebních obvodů. I sám jsem si tuto otázku kladl. Dlouho tady bylo 8 volebních obvodů. Od reformy z roku 2000 se zde ustálil model 14 volebních obvodů a myslím si, že korespondence těchto volebních obvodů se samosprávnými kraji má co do sebe a má své určité opodstatnění. Chtěl bych říci, že model jednoho volebního obvodu, tak jak ho například známe ze Slovenska, ale jak ho znala například i prvá Československá republika, se nikdy plně neosvědčil. Má své určité klady, bezesporu, ale má také velké nevýhody, protože menší části republiky s menší částí koncentrací obyvatelstva jsou vždycky přehlasovávány většími celky s větší částí koncentrací obyvatelstva. První Československá republika se to snažila vyrovnávat různými skrutinii, národnostními menšinami, doplňováním poslanců, ale ne vždy se to dařilo. Přestože volební období tehdy byla sedmiletá, ani jednou nedošla svému plnému konci a vždycky se konaly předčasné volby, protože byla plná rozporů a právě vnitřní řevnivosti, které nedokázaly zabezpečit onu stabilitu, po které se často teď tak volá a jíž se argumentuje, pokud bude Česká republika jedním volebním obvodem.
Neříkám, že se o tom nemůže diskutovat a vést seriózní diskuze. Ale myslím si, že nejrozumnější by bylo zůstat u návrhu, který pracuje se 14 stávajícími modely, a hledat vhodné řešení přepočtu mandátů. Z tohoto pohledu se mi jeví jako poměrně vstřícný návrh, který by mohl být načten jako pozměňovací návrh k návrhu 649, o kterém jsme se víceméně shodli - nebo cítím tu shodu - že bude nosičem té legislativní změny, abychom co nejrychleji vyšli z této volební krize, která ohrožuje i zdárný průběh voleb na podzim tohoto roku, a který je z dílny Ministerstva vnitra. Tady si myslím, i když se pracuje variantně se dvěma variantami, s jedním a s druhým volebním obvodem, tak že je pro nás určitým způsobem schůdná varianta číslo 1, která pracuje se zachováním 14 volebních obvodů a která potom přináší nový koeficient na přepočet rozdělení mandátů. Ano, za určitých okolností se nevyhneme druhému skrutiniu, ale bude více zohledněna rovnost jednotlivých hlasů a přepočtu mezi dané volební kraje a bude alespoň částečně setřen ten velký rozdíl, který je potřeba k získání hlasů na jeden mandát v malých volebních krajích oproti krajům, které jsou nad jejich danou velikostí, to znamená, mám třeba na mysli Středočeský kraj a vedle toho Karlovarský kraj, Severomoravský kraj, Zlínský kraj, čili v tomto smyslu.
Takže já se za Komunistickou stranu Čech a Moravy přikláním k tomu, abychom pracovali s variantou 14 volebních krajů, abychom pracovali i s tím, že bude rozlišeno to kvorum, a to ponechávám na diskuzi, přidělování určitých klauzulí pro vstup koalic. Je vcelku, vnímám, shoda na tom, že by ty hranice měly být dvě, ať už 7 nebo 9 %, nebo 8 % nebo 10 %. Pro nás je schůdná i varianta, která bude pracovat s horní hranicí, která bude na 11 %, ale myslím si, že to by měl být půdorys, na kterém se shodneme. A myslím, že i ta volební formule, která je precizována v návrhu Ministerstva vnitra, Hareova kvóta, je schůdná a že stojí za úvahu se o ní vážně bavit potom na půdě ústavně-právního výboru a zvážit její zapracování do nové podoby volebního zákona.
Tolik moje stanovisko za Komunistickou stranu Čech a Moravy.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Jana Jakoba a připraví se paní poslankyně Monika Jarošová. Prosím.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, slíbil jsem svému předsedovi klubu, že budu stručný. A i když je evidentní, že o tomhle tématu se jde bavit hodiny, tak se o to pokusím.
Nález Ústavního soudu má v zásadě dvě roviny. První z nich je uzavírací klauzule, což je jednodušeji představitelné, kdy zrušil vstupní kvorum, které se načítalo 5, 10, 15, 20. Teď je na nás, jakým způsobem tato kvora stanovíme. My jako TOP 09 si myslíme, že má být nějaké navyšování kvora pro koalice, nicméně v nějaké rozumné míře. Domníváme se, že tak jak to bylo nastaveno před rokem 2000, je adekvátní, tedy 5, 7, 8, 11. Ale jsme samozřejmě otevřeni diskuzi.
Druhá rovina je tedy to konstatování, že kombinace 14 různě velkých krajů se systémem přepočtu, v tom případě tedy d´Hondtu, neodpovídalo proporčnímu systému. Jsou z toho dvě cesty ven, které jsou tady diskutované, a to buď změnit kraje, nebo změnit systém propočtu. Obě dvě cesty jsou samozřejmě legitimní a mohou naplňovat principy poměrného systému, ať už je to tedy varianta jednoho obvodu, tak ale i 14 obvodů, pokud se ten přepočet správně nastaví, což i v tomto návrhu je do zbytku splněno, protože se první přepočítává na úrovni celé republiky a pak v rámci zisku jednotlivých volebních uskupení na jednotlivé kraje. Takže při obou dvou možnostech je možné dosáhnout ryze proporčního rozdělení mandátů podle počtu odevzdaných hlasů pro volební subjekty. My jako TOP 09 preferujeme variantu 14 obvodů, protože vazba na regiony je tady historicky dána, troufnu si říct, že se již dá mluvit o jisté ústavní zvyklosti. ***
