(11.10 hodin)
(pokračuje Výborný)
Můžeme vést debatu, jestli toto je standardní a má být ukotveno v Ústavě, nebo ne. Ale to je akademická debata pro ústavní právníky, a vůle zákonodárce a vůle těch, kteří Ústavu téměř před 30 lety psali, tak byla taková, že volební systém v Ústavě zakotven je, a tudíž je povinností zákonodárců, aby tato dikce Ústavy byla respektována.
V tuto chvíli došlo k tomu, nebo i na základě nálezu Ústavního soudu došlo k tomu, na co jsme my poslanci KDU-ČSL, ale i dalších stran, protože pod ústavní stížností byli podepsáni i senátoři dalších politických subjektů, upozorňovali, a to znamená, že Ústava sice hovoří o poměrném volebním systému u voleb do Poslanecké sněmovny, nicméně fakticky ten systém získává výrazné většinové prvky, a to právě v kombinaci malé obvody na straně jedné, a ten d´Hondtův model přepočtu hlasů na mandáty na straně druhé. To bylo předmětem ústavní stížnosti, právě tomuto Ústavní soud vyhověl a my jako zákonodárci teď stojíme před tím, abychom včas upravili volební zákon tak, aby se v termínu, který už byl vyhlášen prezidentem republiky na tuším 8. a 9. října tohoto roku, mohly uskutečnit volby do Poslanecké sněmovny.
Ústavní soud zrušil ono načítací kvorum pro koalice, čili fakticky v tuto chvíli není problémem, protože v tuto chvíli platí ona minimální klauzule 5 % bez ohledu na to, jestli se jedná o politickou stranu, hnutí nebo koalici. A to, co ale problémem je, že v tuto chvíli v zákoně není, jakým způsobem se hlasy přepočtou na mandáty. Zástupci politických stran, teď prosím pěkně bez ohledu na to, jestli vládní, nebo opoziční, i zástupci Senátu v reakci na nález Ústavního soudu se shodli na tom, že je potřeba nalézt za prvé věcnou shodu na tom, jakým způsobem se volební zákon upraví, novelizuje tak, aby se volby mohly řádně konat.
Tato jednání začala v zásadě ihned po vynesení nálezu Ústavního soudu. Uskutečnilo se jednání Stálé komise pro Ústavu tady na půdě poslanecké sněmovny, stejně tak jako na půdě Senátu, uskutečnila se jednání vyvolaná i předsedy obou komor Parlamentu na půdě Senátu pod patronací pana předsedy Vystrčila, kde měli možnost zástupci všech parlamentních stran se vyjádřit k těm základním bodům, které byly na stole. Samozřejmě v debatách i veřejných se otevřely i některé věci, které nejsou předmětem nálezu Ústavního soudu, jako je třeba počet volebních krajů, nicméně to Ústavní soud žádným způsobem nezrušil nebo nekritizoval, a jestli dobře vnímám i ta politická jednání, v tuto chvíli se skutečně chceme soustředit na ty dvě věci, a to je načítací kvorum pro koalice a to je přepočet hlasů na mandáty.
To je jedna věc, to je ten věcný obsah velmi klíčový a důležitý, a já vnímám, i tento týden probíhají různá jednání právě na úrovni politických stran, která se snaží nalézt konsenzus, protože, a to chci zdůraznit, máme-li dospět k výsledku, tak je potřeba získat, mít k tomu 101 poslanců ve sněmovně a 41 senátorů. Zároveň musíme mít v patrnosti to, že se jedná o volební zákon, to znamená, že zde platí takzvaný člunek, to znamená, že jedna komora nemůže přehlasovat druhou, a to ani jak Sněmovna Senát, tak Senát Sněmovnu. Klíčová není jenom shoda zde na půdě Poslanecké sněmovny, ale klíčová je i shoda s většinou v Senátu. Proto není možné z těch jednání Senát vyšachovat nebo nebrat v potaz názory senátorů. Jsem rád, že i na půdě obou komisí pro Ústavu, jak v Senátu, tak ve Sněmovně, tak i z hlediska předsedů klubů jak poslaneckých, tak senátorských jsme si tohoto vědomi, že se snažíme o konsenzus a že věcná stránka věci bude velmi brzy dotažena do úspěšného finále a shody.
Druhá věc, a to je vlastně předmětem dnešní schůze, je to, že musíme mít nějaký legislativní nosič, v rámci kterého bychom mohli v souladu s Ústavou a jednacím řádem Sněmovny i Senátu tyto změny schválit. Je to věc v zásadě technická, proto už na prvním jednání byla tady ve Sněmovně na začátku února shoda, aby se použilo to, co je v tuto chvíli nejrychlejší, a to je sněmovní tisk číslo 649, který je předmětem dnešního jednání a který zde ve Sněmovně leží už, pokud se nepletu, od 19. listopadu 2019. Je to návrh novely volebního zákona číslo 247/1995 Sb., který předložili poslanci klubu KDU-ČSL, kteří už v roce 2019, aniž by znali budoucí nález Ústavního soudu, vlastně reagovali přesně na ty dvě věci, o kterých Ústavní soud následně rozhodl.
To znamená, v naší novele, kterou máme dnes na stole, reagujeme jak na ono načítací kvorum pro koalice, které rušíme, a stejně tak reagujeme na nespravedlnost nikoli vůči politikům nebo poslancům, ale vůči voličům, pokud jde o přepočet hlasů na mandáty. To chci zdůraznit. Tady skutečně jde o princip rovnosti volebního práva, a když se podíváte na výsledek voleb z roku 2017, je naprosto zjevné, že rovnost zde úplně neplatí, protože jeden poslanec nejsilnějšího politického klubu ve sněmovně, když zde vidím před sebou pana předsedu Faltýnka nebo paní kolegyni Valachovou, reprezentuje cca necelých 19 000 voličů, kdežto já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji cca 29 000 voličů. To je faktický počet hlasů, který byl nutný k získání mandátu pro KDU-ČSL. A když se podíváme na nejmenší politické kluby, jako je hnutí STAN či TOP 09, tak tam se ta cifra dostává až nad 44 000. Je to tedy otázka nikoli nás poslanců, ale rovnosti váhy hlasu jednotlivých voličů.
Na to jsme reagovali v našem tisku 649. Navrhujeme zde model, který v České republice už byl, osvědčil se do roku 1998, respektive 2002, a vychází z modelu Hagenbach-Bischoffovy metody nebo přepočtu hlasů na mandáty. Když to velmi zjednoduším, náš návrh plně respektuje poměrný volební systém do Poslanecké sněmovny. Když se do toho podíváte, ty mandáty jsou přidělovány z celostátní úrovně nad úroveň krajskou, čili nejprve se vypočítá na základě výsledků voleb počet, volební číslo, to je matematika, tady tím nebudu zatěžovat. Zjednodušeně řečeno, vypočítá se počet mandátů, které připadnou politické straně na celostátní úrovni na základě celostátního výsledku voleb, a teprve v kroku druhém se tyto mandáty přidělují do jednotlivých volebních krajů. I tak tam samozřejmě zůstane nějaký drobný zbytek a tento drobný zbytek potom v druhém skrutiniu je přidělen těm stranám, které vykážou největší zbytek v rámci dělení hlasů a počtu mandátů. Vše ostatní máte velmi detailně popsáno v důvodové zprávě.
Jenom pro bližší ilustraci, aby si to každý dokázal představit: Dnes tedy výsledek voleb v roce 2017 znamená, že hnutí ANO získalo 29,64 % hlasů, ale faktická síla ve Sněmovně činí 39 %, čili to je rozdíl 10 procentních bodů mezi poměrem získaných hlasů a faktickou sílou v Poslanecké sněmovně. Když se podíváme naopak na hnutí Starostové a nezávislí, kteří získali 5,18 % hlasů, tak jejich faktická síla jsou pouhá 3 %, čili rozdíl víc než 2 procentních bodů v neprospěch těch nejmenších subjektů. Čili to je důsledek toho současného modelu, tak jak ho máme, jak jsem tady vysvětloval. ***
