(15.20 hodin)
(pokračuje Španěl)
Stejně tak jel premiér Babiš do Maďarska, do Srbska podívat se na vakcíny, vrátil se a ticho po pěšině. Jsme plně vázáni pouze na to, jaké vakcíny nám dodá Evropská unie, a jak vidíte, tak to nefunguje. Jenomže situace je až příliš vážná. Někteří lidé se třeba očkovat nechtějí, ale někteří by se očkovali na vlastní nebezpečí klidně čínskou nebo ruskou vakcínou. Jaké máme právo rozhodovat vůbec za ně? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Bláha. Připraví se pan poslanec Antonín Staněk. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já jsem si myslel, že se v myšlení Komunistické strany něco změnilo. Ale omlouvám se, hluboce jsem se zklamal. Protože to, co tady zaznělo, tak to je prostě výsměch. Všichni jsme zodpovědní za to, jak jsme na tom. Na nás poslancích je, abychom přesvědčili veřejnost. Nefunguje: Vládo, zařiď to! Prostě nefunguje a fungovat to nikde nebude na celém světě. To snad vidíte. Funguje jenom zodpovědnost a přístup k danému stavu. To, že jste pro to, milý pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, nic jako KSČM neudělali, to je váš problém. Je to na nás na každém a my bychom měli poprosit veřejnost a ty, kteří dodržují, aby přesvědčili lidi kolem sebe, aby to začalo fungovat.
A jinak o tom, kdo se nakazí. Já mám 200 zaměstnanců, z toho 150 pracuje v terénu, každodenně. Obsloužíme každodenně 15 000 zákazníků, přímo, kontakt. Jediný nakažený nebyl tímto způsobem. Všechno nakažení je z domácího prostředí. To znamená, že z toho, kdy ti lidé jdou po práci, mimo, sundavají roušky, sundavají respirátory, kontaktují se navzájem, rodiny, známí, a tak dále a tak dále. Věřte mi.
Já jsem každý den v terénu, každý den od rána, od čtyř hodin do večera do osmi s těmi lidmi jsem. Vidím to, jak to funguje na vesnici, ve městech, ve firmách, mezi dodavateli, mezi zákazníky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Zdeněk Ondráček vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane poslanče Bláho, prostřednictvím pana předsedajícího, věřte, že jste jediný poslanec, který funguje ve svém regionu mezi lidmi. My ostatní sedíme tady, popřípadě žijeme ve své vlastní bublině. My jsme všichni úplní negramoti, jsme blbci. No, bohužel, kolegové, nedá se nic dělat, každá strana má svého Bláhu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Milan Brázdil s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Já jsem chtěl jenom reagovat na tebe, kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, proč tu nemáme virové onemocnění typu chřipky. Působení virů a bakterií na lidský organismus funguje tak, že to je kompetice, je to soutěžení. Pokud budete mít angínu, dostanete antibiotika, pak je doporučené, aby veškeré vaše dutiny byly osídleny těmi zdravými, které vám neubližují, a oni pak nepustí ty další. Přesně takhle to funguje i s covidem, který teď nás jakoby zachvátil více, a tudíž není ten virus chřipky tolik agresivní. Je to jednoduché, nic na tom není, samozřejmě funguje i ta rouška a tak dále. Tedy nehledej v tom něco jako že konspirativního a teď to tady nemáme. Je to jenom čistě kompetice, soutěžení o vás jako biologický materiál, a vyhrává teď bohužel covid.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a se stanoviskem klubu ODS vystoupí pan poslanec Kupka.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, je úplně zřejmé, že dosavadní boj s COVID-19 selhává. Opatření prokazatelně nezabírají. Vláda z toho hledá cestu ven a chce se opřít o řešení, které je právně nanejvýš problematické a velmi pravděpodobně přímo protiústavní. Varujeme před tímto krokem, protože pokud někde spočívá vážný problém těch dosavadních kroků, tak spočíval v nedůvěryhodnosti, v nevysvětlení a zároveň i v tom, že se opakovaně ukázalo, že má právní problémy. Jestli chceme najít z té současné situace východisko, tak to prostě nemůže být právně pochybnou cestou. To, že je to právně pochybná cesta, ukazují rozbory ústavních právníků, ukazujeme to v opakovaných argumentacích také my. A říkáme zároveň jednoznačně v usnesení, které načetl pan kolega Michálek, že vláda má v současné situaci řešení, které je v souladu s Ústavou a které musí znamenat, pokud se tou cestou vláda vydá, východisko z kritické situace.
Současné prodloužení nouzového stavu tak, jak to vláda navrhuje, znamená opravdu prodlužování stavu, který je problematicky vyhlášený. Znamenalo by to zároveň velmi nebezpečný precedens - revokaci usnesení Poslanecké sněmovny, které vyšlo ve Sbírce zákonů. Historicky se ukazuje na to, že pokud se Sněmovna touto cestou vydala, znamenalo to zpochybnění těch kroků od začátku.
Chceme-li tedy najít východisko ze současné krize, ze současného řešení, tak to taky znamená nemířit úplně mimo terč. Stěžovat si na nedisciplinovanost veřejnosti je přesně střelba mimo terč a bohužel také ukázka toho, že nebereme naše občany jako partnery. To je bohužel také jeden z důvodů krize dosavadních opatření a toho, že se pohybujeme tam, kde se pohybujeme.
Pandemický zákon, o kterém byla řeč, přinesl tři důležité principy a na nich má stát i současné řešení kritické situace. Vysvětlování jednotlivých kroků tak, aby to bylo srozumitelné. Pokud vláda něco podniká, pokud něco podniká Poslanecká sněmovna, tak záleží na tom, aby tomu lidé rozuměli, chápali, jakým rizikům se to opatření brání, jak rizikové je to konkrétní činění nebo ta konkrétní aktivita, na kterou to opatření míří. Zároveň je velmi důležitá přiměřenost těch opatření a také to, že se to veřejnost dozví.
Pak samozřejmě věc, o které byla debata a nepochybně debata bude a bez které se východisko ze současné situace neobejde. Pokud současná čísla ukazují, a dominantní nepochybně je šíření těch více nakažlivých mutací čínského viru, to je podle všech analýz zjevné, není to nedisciplinovanost veřejnosti jako dominantní prvek, jako dominantní důvod, tak to prostě znamená podniknout jiná opatření, která povedou k většímu efektu. Ale pokud mají proběhnout, tak zároveň veřejnost - a ukazují to příklady z Británie a z dalších států - musí mít vizi, co bude na konci těch opatření. V okamžiku, kdy po měsících utahování, po měsících opravdu velmi nepopulárních opatření nepřijde vize, nepřijde jasná ukázka toho, že se společnost začne uvolňovat za jasně daných okolností, tak to může znamenat jenom hlubší problémy a vznik dalších nespokojeností, nebo dokonce nepokojů u veřejnosti. V tomto smyslu je komunikace s lidmi nesmírně důležitá. Proto je důležité, aby ty kroky měly jasné zdůvodnění, aby se zakládaly na právně správném řešení, a ne na řešení problematickém. Protože to znovu jenom víc podvazuje možnosti reálného boje s covidem.
A pak samozřejmě vyvracení pochybných teorií, například o tom, že očkování nefunguje. Tady jsou přece k dispozici jasné údaje. Jestli po Vánocích bylo nakaženo 9 000 zdravotníků a teď je jich 2 700, přestože jinak se nákaza ve společnosti šíří mnohem rychleji, tak to je přece jasný důkaz toho, že očkování má svůj efekt a že pro další východisko, pro tu vizi, o které mluvím, je prostě nezbytné daleko větší rozběhnutí a efektivní očkování jako jedna z klíčových podmínek.
Věc, po které AntiCovid tým volá opakovaně, a předkládá návrhy řešení, je masivní testování. Vítáme, že se k tomu teď vláda také upíná, protože pro to další uvolňování bude tento způsob opravdu nezbytný, pokud se opravdu máme dostat do situace, ve které jsou dnes už jiné státy. A konečně věc, která je také nezbytná pro to východisko, je trasování jako další nezbytná podmínka. ***
